Grande Dixence
| Grande Dixence | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Stát |  Švýcarsko |
| Souřadnice | 46°4′50″ s. š., 7°24′14″ v. d. |
  Grande Dixence Grande Dixence, Švýcarsko | |
| Hydrologické údaje | |
| Plocha povodí | 46 km² |
| Hráz | |
| Výška hráze | 285 m |
| Délka hráze | 700 m |
| Šířka paty hráze | 200 m |
| Šířka koruny hráze | 15 m |
| Kóta koruny | 2 365 m n. m. |
| Vodní nádrž | |
| Rozloha | 400 ha |
| Max. hloubka | 284 m |
| Objem nádrže maximální | 0,4 km³ |
| Vodní elektrárna | |
| Výkon současný | 2 069 MW |
| Ostatní | |
| Stav | v provozu |
| Začátek výstavby | 1950 |
| Dokončení | 1961 |
| Webová stránka | Oficiální stránky |
Přehrada Grande Dixence je betonová gravitační přehrada na řece Dixence v čele údolí Val d'Hérémence v kantonu Valais ve Švýcarsku. S výškou 285 metrů jde o nejvyšší gravitační přehradu na světě, pátou nejvyšší přehradu celkově a nejvyšší přehradu v Evropě. Je součástí komplexu Cleuson-Dixence. S primárním účelem výroby vodní energie přehrada zásobuje čtyři elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 2,069 MW a ročně generuje přibližně 2 000 GWh, což je dostatečné množství energie pro 400 000 švýcarských domácností.
Přehrada zadržuje nádrž Lac des Dix (jezero Dix). S povrchem 4 km² jde o druhou největší nádrž v kantonu Valais a největší nádrž v nadmořské výšce nad 2 000 m v Alpách. Nádrž je napájena ze čtyř různých čerpacích stanic: Z'Mutt, Stafel, Ferpècle a Arolla. Při maximální kapacitě je její objem přibližně 400 milionů metrů krychlových vody s hloubkou až 284 metrů.[1] Stavba přehrady byla zahájena v roce 1950 a byla dokončena v roce 1961, poté byla oficiálně uvedena do provozu v roce 1965. Přehrada se nachází v katastru obce Hérémence.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1922 byla založena společnost Energie Ouest Suisse (EOS) s několika malými elektrárnami. Při výrobě značného množství elektřiny se společnost EOS zaměřila na kanton Valais, který obsahuje 56 % švýcarských ledovců a uchovává největší množství vody v Evropě. V roce 1927 společnost EOS získala licenci pro horní povodí řeky Dixence. V roce 1929 postavilo 1200 dělníků první přehradu Dixence, která byla dokončena v roce 1935. První přehrada dodávala vodu do elektrárny Chandoline, která má kapacitu 120 MW.
Po druhé světové válce rostoucí průmyslová odvětví potřebovala elektřinu a v roce 1947 začaly práce na přehradě Cleuson Dam, ta byla dokončena v roce 1951. Původní přehrada Dixence je zatopena nádrží Lac des Dix od roku 1957, ale při nízké hladině nádrže je stále k vidění.
Stavba přehrady Super Dixence byla zahájena v roce 1950 a byla dokončena roku 1961. Na stavbě pracovalo 3 000 lidí a bylo použito 6 milionů kubických metrů betonu. S výškou 285 m to byla v té době nejvyšší přehrada na světě, ale v roce 1972 ji překonala Nurek Dam v Tádžikistánu (304 m). Zůstala ale nejvyšší gravitační přehradou na světě.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]
Přehrada Grande Dixence Dam je 285 metrů vysoká a 700 metrů dlouhá betonová gravitační hráz. Přehrada na základně široká 200 metrů a na vrcholu 15 metrů. Hřeben hráze dosahuje nadmořské výšky 2 365 m n. m. Ke stavbě bylo použito přibližně 6 milionů kubických metrů betonu.[2] Aby byla přehrada zajištěna k okolnímu základu, obklopuje přehradu injektážní malta, dosahující hloubky 200 metrů.
Jelikož se přehrada nachází na relativně malém toku Dixence, je napájena vodou z jiných řek a potoků ze čtyř různých čerpacích stanic: Z'Mutt, Stafel, Ferpècle a Arolla. Z těchto stanic je přepravena přes síť tunelů do nádrže Lac des Dix. Voda je přiváděna i z 87 metrů vysoké přehrady Cleuson Dam, která se nachází 7 kilometrů na severozápad. Tři potrubí přepravují vodu z Lac des Dix do elektráren Chandoline, Fionnay, Nendaz a Bieudron, ta je poté vypuštěna do Rhôny.
Všechny čerpací stanice, elektrárny a přehrady tvoří komplex Cleuson-Dixence.
Většina vody pochází z ledovců, když se v létě rozpustí. Jezero je obvykle plně naplněno do konce září, během zimy se vyprazdňuje a nakonec dosáhne nejnižšího bodu kolem dubna.
Havárie
[editovat | editovat zdroj]V roce 2000 explodovalo v důsledku šířících se mikrotrhlin potrubí přivádějící vodu do elektrárny. Výbuch a následný únik vody způsobil sesuvy půdy a bahnotoky, které zabily čtyři lidi a poškodily obec Nendaz pod přehradou.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grande Dixence Dam na anglické Wikipedii.
- ↑ Grande Dixence Dam (Hérémence, 1961). Structurae [online]. [cit. 2020-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Structurae - Grande Dixence Dam
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Grande Dixence na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
