Gottschalk
| Blahoslavený Gotšalk | |
|---|---|
| opat | |
| Narození | 1116 Kolín nad Rýnem |
| Úmrtí | 18. února 1184 (ve věku 67–68 let) Želiv |
| Svátek | 19. února |
| Řád | premonstráti |
| Úřady | opat kláštera v Želivě |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
| Atributy | opatské insignie |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Blahoslavený Gotšalk nebo také Gottschalk ze Želivi (1116, Kolín nad Rýnem – 18. února 1184, Louňovice) byl německý katolický kněz a kazatel působící v Čechách. Byl prvním opatem Želivského kláštera. Po své smrti byl beatifikován, jeho svátek připadá na 19. únor, den po datu jeho úmrtí.
Život a činnost
[editovat | editovat zdroj]
Gottschalk pocházel z majetné rodiny v Kolíně nad Rýnem. Nejprve studoval medicínu v Paříži, ale kvůli vážné nemoci musel studium přerušit. Po uzdravení se rozhodl pro řeholní život a vstoupil do kláštera ve Steinfeldu.
V letech 1149–1184 byl jmenován prvním opatem premonstrátského kláštera v Želivi. Hned v prvním roce svého působení založil louňovický konvent zbožných panen. V roce 1181 pak kounický klášter premonstrátek založený Vilémem z Kounic, kde abatyší byla ustanovena dcera zakladatele, Miroslava z Kounic.
Gotšalk byl velmi vzdělaný, zbožný a žil asketickým způsobem života, ale k ostatním byl velmi shovívavý. Těšil se veliké úctě, jak dokládají zprávy z roku 1150, kdy byl doporučen jako duchovní přímluvce pro nemocného olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka.
Za jeho působení v úřadu opata došlo ke stavebnímu rozšíření původního románského klášterního kostela postaveného roku 1139 za doby sázavského opata Reginarda Metského.[1]
Mezi Gotšalkovy žáky patřil kronikář Jarloch, který popsal nejvýznamnější události v historii želivského kláštera.
Opat Gotšalk zemřel 18. února 1184 v Louňovicích. Po smrti byly jeho ostatky převezeny do Želivi a ve zdejším klášteře pohřbeny.
Památky
[editovat | editovat zdroj]Epitaf opata Gotšalka se nachází v chóru klášterního kostela, společně s bustou knížete Soběslava a epitafy opata Haštala a biskupů Daniela Pražského a Jindřicha Zdíka.
Po Gottschalkovi je pojmenováno pivo vařené ve zdejším pivovaru.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Premonstrátský klášter Želiv: stručné dějiny a popis. Želiv: Želiv: Premonstrátský klášter, 1948. S. 11.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DOSTÁLOVÁ, Petra. Želivský klášter: Bakalářská diplomová práce. Příprava vydání PhDr. Helena Krmíčková, Dr. (vedoucí práce). Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2012.
- Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae (CDM) I. str. 169 – 170, č. 164
