Glattfelden

Glattfelden
znak
Poloha
Souřadnice	47°33′40″ s. š., 8°29′59″ v. d.
Nadmořská výška	387 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Curych
Okres	Bülach
Glattfelden Glattfelden, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	12,29 km²
Počet obyvatel	5 202 (2018)
Hustota zalidnění	423,3 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.glattfelden.ch
PSČ	8180 Bülach 8192 Glattfelden 8192 Zweidlen 8193 Eglisau
Označení vozidel	ZH
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Glattfelden je obec v okrese Bülach v kantonu Curych ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 5 200 obyvatel.

Geografie

Glattfelden se nachází v oblasti Zurich Unterland na posledním úseku řeky Glatt, která se u osady Rheinsfelden vlévá do Rýna. Kromě samotné obce Glattfelden patří k obci místní části (osady) Schachen, Aarüti, Rheinsfelden a Zweidlen.

Sousedními obcemi jsou Hohentengen v Německu a Weiach, Eglisau, Bülach, Hochfelden a Stadel ve Švýcarsku. K obci patří také exkláva Neuhus, jediný statek v záplavové oblasti Rheinaue, díky kterému Glattfelden hraničí také s Hüntwangenem.

Jihozápadně od obce se na vrcholu kopce nachází hrad Mangoldsburg.

Historie

Letecký pohled (1919)

U železniční stanice Glattfelden byl objeven urnový hrob z pozdní doby bronzové. Římské strážní věže ze 4. století lemovaly ústí řeky Glatt u Rheinsfeldenu, kde ve vrcholném středověku stál dvojitý hrad pánů z Rheinsfeldenu, zmiňovaný od roku 1310. Sídlo Glatevelden je poprvé zmiňováno roku 1130. V roce 1398 patřila jedna část hraběti von Habsburg-Laufenburg, druhá kostnickému biskupovi, který nechal pevnost v roce 1410 zničit, aby zabránil jejímu prodeji Curychu. Vedle hradu se nacházela kaple zasvěcená svatému Mikuláši, původně patřící klášteru Rheinau, která byla vysvěcena kolem roku 1539. Páni z Glattfeldenu, doložení v letech 1130–1396, byli služebníky baronů z Tengenu, kterým ve vrcholném středověku patřil dolní dvůr. Ten byl v roce 1496 spolu s panstvím Eglisau převzat Curychem. Vrchní dvůr připadl Curychu prostřednictvím hrabat von Habsburg-Laufenburg a habsburského hrabství Kyburg v roce 1424, resp. 1452. Až do roku 1798 patřil Glattfelden s výjimkou Schachensu (od roku 1442 Neuamtu) k panství Eglisau; vrchnostenský soud však spadal pod kyburské panství a teprve v roce 1678 byl na žádost Glattfeldenu převeden do panství Eglisau. Kostel, poprvé zmiňovaný v roce 1275, byl filiálkou Hohentengenu, ale kolem roku 1400 byl obsluhován z Kaiserstuhlu. V roce 1421 byl Glattfelden povýšen na samostatnou farnost, k níž do roku 1546 patřily také Seglingen a Tössriedern. I po reformaci zůstala farnost při kostnickém biskupovi a v roce 1804 připadla kantonu Curych. V roce 1798 byla na území farnosti vytvořena politická obec Glattfelden a přiřazena k okresu a v roce 1803 k okresu Bülach. V roce 1814 se stala součástí správního obvodu Embrach, v roce 1831 byla opět přiřazena k okresu Bülach. Na počátku 19. století vznikly civilní farnosti Glattfelden a Zweidlen, které byly zrušeny v roce 1917.

Glattfelden je spojen se spisovatelem Gottfriedem Kellerem, který v obci v mládí často pobýval a popsal ji ve svém románu Zelený Jindřich. Na počest básníka bylo v roce 1985 v centru obce otevřeno místo pro kulturní setkávání.

Obyvatelstvo

Kostel

Vývoj počtu obyvatel
Rok	1634	1771	1836	1850	1900	1950	2000	2005	2010	2015	2020	2022
Počet obyvatel	593	634	1098	1247	1584	2209	3544	3915	4260	4945	5273	5258

V roce 2022 se 30,0 % obyvatel hlásilo k evangelické reformované církvi, 20,9 % k římskokatolické církvi a 49,0 % k jinému vyznání nebo bez vyznání.

Hospodářství a doprava

Tradiční architektura v obci

Železniční stanice Glattfelden

V pozdním středověku a raném novověku převládalo na Laubbergu pěstování obilí a rozsáhlé vinice; v roce 1254 je doložen mlýn a v roce 1548 krčma. V roce 1758 byl u obce postaven most přes Glatt, na němž se až do roku 1835 vybíralo mostní mýto. Kolem roku 1840 byla vybudována kantonální silnice do Rorbasu a Weiachu a v roce 1876 bylo zřízeno napojení na železniční trať Winterthur–Koblenz se stanicemi Glattfelden a Zweidlen. Textilní průmysl na Glattu (přádelny v letech 1855 a 1868, tkalcovna v roce 1867, soustružna v roce 1896) vedl k výrazným změnám ve struktuře obyvatelstva; v roce 1920 bylo 60 % pracovních sil zaměstnáno ve sekundárním sektoru, teprve po uzavření textilních továren (1964–1983) postupně převládl terciární sektor (52 % v roce 1995).

Rýnská elektrárna, otevřená v roce 1919, měla za následek přemístění osady Rheinsfelden. Velké štěrkopískovny mezi Glattfeldenem a Zweidlenem byly využívány přibližně od roku 1960. V 60. a 80. letech 20. století byly severně a východně od Glattfeldenu postaveny nové obytné čtvrti. V roce 1978 byl otevřen dálniční obchvat, značený jako dálnice A50.

Dva kilometry od obce prochází železniční trať Bülach–Schaffhausen, na které se nachází železniční stanice Glattfelden (v katastru města Bülach) a po které jezdí v pravidelném intervalu linky S-Bahn Curych, spojující obec jak s Curychem, tak Schaffhausenem. Doplňkové regionální spoje veřejné dopravy zajišťují autobusy Postauto.

Osobnosti

• Gottfried Keller (1819–1890), švýcarský spisovatel, v Glattfeldenu dlouhodobě pobýval

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Glattfelden na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Glattfelden na Wikimedia Commons
• (německy) Oficiální stránky

Autoritní data	GND: 4238233-6 HDS: 000046 VIAF: 241531683 WorldCat Entities: E39PBJbWvxxP4vMWrBQQJRyDbd

Portály: Geografie | Švýcarsko