Přeskočit na obsah

Giovanni Angelo Becciu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeho Eminence
Giovanni Angelo Becciu
Giovanni Angelo Becciu v roce 2018
Giovanni Angelo Becciu v roce 2018
CírkevŘímskokatolická církev
Jmenování10. května 2011
PředchůdceFernando Filoni
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení27. srpna 1972
světitel Francesco Cogoni
Biskupské svěcení1. prosince 2001
světitel Angelo Sodano
1. spolusvětitel Paolo Romeo
2. spolusvětitel Sebastiano Sanguinetti
Kardinálská kreace29. červen 2018
kreoval František (papež)
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • Apoštolský nuncius v Angole (2001–2009)
  • Apoštolský nuncius na Svatém Tomáši a Princově ostrově (2001–2009)
  • Apoštolský nuncius na Kubě (2009–2011)
  • Substitut pro všeobecné záležitosti (2011–2018)
Osobní údaje
ZeměItálieItálie Itálie
Datum narození2. června 1948 (76 let)
Místo narozeníPattada, Itálie
Národnostitalská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mons. Giovanni Angelo Becciu (* 2. června 1948, Pattada) je italský římskokatolický duchovní a kardinál. V září 2020 se svých kardinálských pravomocí vzdal.

Stal nejvýše postaveným církevním hodnostářem, který kdy stanul před vatikánským trestním soudem. Ten jej v prosinci 2023 odsoudil k 5,5 letům vězení za zpronevěru při správě majetku katolické církve. Podstatná část procesu se týkala investice 300 milionů liber do rekonstrukce luxusní nemovitosti v Londýně, kterou v roce 2022 církev prodala se zhruba třetinovou ztrátou.[1]

Mládí a kněžská služba

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 2. června 1948 v Pattadě. Po dokončení studií teologie a filosofie byl biskupem Francescem Cogonim 27. srpna 1972 vysvěcen na kněze. Byl pozván na Papežskou církevní akademii aby získal zkušenosti v diplomacii a doktorský titul. Po čtyřech letech získal doktorský titul z kanonického práva a 1. května 1984 vstoupil do diplomatických služeb Svatého stolce. Pracoval v papežských reprezentacích v Středoafrické republice, Súdánu, na Novém Zélandu, v Libérii, Spojeném království, Francii a Spojených státech. Mluví francouzsky, anglicky, španělsky a portugalsky.

Arcibiskup a apoštolský nuncius

[editovat | editovat zdroj]

Dne 15. října 2001 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován apoštolským nunciem v Angole a titulárním arcibiskupem rosellským. Po měsíci byl jmenován apoštolským nunciem na Svatém Tomáši a Princově ostrově. Biskupské svěcení přijal 1. prosince 2001 z rukou kardinála Angela Sodana a spolusvětiteli byli arcibiskup Paolo Romeo a biskup Sebastiano Sanguinetti.

Dne 23. července 2009 jej papež Benedikt XVI. ustanovil apoštolským nunciem Kuby. Zde hrál roli v jednání, které vedlo k propuštění desítek politických vězňů.

Na Kubě zůstal do 10. května 2011, kdy byl povolán do Římské kurie aby pracoval jako substitut pro všeobecné záležitosti Státního sekretariátu. V této funkci nahradil Fernanda Filoniho, který byl jmenován prefektem Kongregace pro evangelizaci národů.

Substitut pro všeobecné záležitosti se obvykle setkává každodenně s papežem a stará se o obchodování Vatikánu, tuto pozici lze přirovnat s náčelníkem štábu Bílého domu. Je přímo podřízen Kardinálovi státnímu sekretáři.

V lednu 2014 vyzval bývalého vicekomandéra Švýcarské gardy, aby mu sdělil jména týkající se ‘gay lobby’ existující ve Vatikánu.

Kardinálem

[editovat | editovat zdroj]

Dne 20. května 2018 papež František oznámil, že jej na konzistoři 29. června 2018 jmenuje kardinálem.[2]

Papež František jej 4. února 2017 jmenoval zvláštní vatikánským pověřencem pro Suverénní řád Maltézských rytířů.[3] 22. června 2017 byl řádovým velmistrem Giacomem dalla Torre přijat do Maltézského řádu jako Konventuální kaplan velkého kříže ad honorem.[4]

Od 1. září 2018 byl prefektem Kongregace pro blahořečení a svatořečení. Na funkci prefekta rezignoval 24. září 2020, současně se vzdal výkonu pravomocí kardinála.[5] Jeho odchod je spojen se skandálem kolem kontroverzního nákupu luxusních nemovitostí v Londýně za peníze církevního státu.[6][7]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giovanni Angelo Becciu na anglické Wikipedii.

  1. ↑ ČTK. Kardinál Becciu je vinen ze zpronevěry majetku církve, rozhodl soud. Má jít na pět a půl roku za mříže. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2023-12-16 [cit. 2023-12-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ Papež: Na konzistoři 29. června bude jmenováno 14 nových kardinálů, článek na radiovaticana.cz
  3. ↑ Lettera Pontificia al Sostituto per gli Affari Generali della Segreteria di Stato per la nomina a Delegato Speciale presso il Sovrano Militare Ordine di Malta, 2017/02/04.
  4. ↑ Erzbischof Becciu in den Orden aufgenommen Archivováno 27. 1. 2019 na Wayback Machine. 2017-06-22
  5. ↑ Vatican Cardinal Angelo Becciu resigns from office and 'rights' of cardinals [online]. 2020-09-24 [cit. 2020-09-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ Ve Vatikánu rezignoval kardinál Becciu. Zapletl se do skandálu s luxusními nemovitostmi, tvrdí AP. ČT24 [online]. 2020-9-24. Dostupné online. 
  7. ↑ KOLÁŘOVÁ, Marie. Potíže Maltézského řádu. Christnet [online]. 2022-09-28 [cit. 2022-09-28]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Titulární arcibiskup rosellský
Předchůdce:
Marcello Zago 		od 2001
Giovanni Angelo Becciu 		Nástupce:
dosud ve funkci
Apoštolský nuncius v Angole
Předchůdce:
Aldo Cavalli 		2001–2009
Giovanni Angelo Becciu 		Nástupce:
Novatus Rugambwa
Apoštolský nuncius na Svatém Tomáši a Princově ostrově
Předchůdce:
Aldo Cavalli 		2001–2009
Giovanni Angelo Becciu 		Nástupce:
Novatus Rugambwa
Apoštolský nuncius na Kubě
Předchůdce:
Luigi Bonazzi 		2009–2011
Giovanni Angelo Becciu 		Nástupce:
Bruno Musarò
Substitut pro všeobecné záležitosti
Předchůdce:
Fernando Filoni 		2011–2018
Giovanni Angelo Becciu 		Nástupce:
Edgar Peña Parra
Prefekt Kongregace pro blahořečení a svatořečení
Předchůdce:
Angelo Amato 		2018–2020
Giovanni Angelo Becciu 		Nástupce:
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Giovanni_Angelo_Becciu&oldid=23474590“