Gibraltar

Gibraltar
vlajka	; znak
	Hymna; Gibraltar Anthem
Geografie
	; Poloha Gibraltaru
Hlavní město	Gibraltar
Rozloha	6,8 km² (249. na světě) ; z toho 0 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Gibraltarská skála (426 m n. m.)
Časové pásmo	1
Poloha	36°8′24″ s. š., 5°21′ z. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	34 003 (221. na světě, 2019)
Hustota zalidnění	3 968 ob. / km² (5. na světě)
Jazyk	angličtina (úřední), španělština, llanito
Náboženství	křesťanství, Judaismus, islám
Státní útvar
Státní zřízení	zámořské území Spojeného království
Vznik	1713 (status na základě Utrechtské smlouvy)
Král	Karel III., zastupován guvernérem Sir David Steel
Předseda vlády	Fabian Picardo
Měna	gibraltarská libra (GIP)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	292 GIB GI
MPZ	GBZ
Telefonní předvolba	350 (ze Španělska 9567)
Národní TLD	.gi

Gibraltar je britské zámořské teritorium a město na jižním cípu Pyrenejského poloostrova u Gibraltarského průlivu.^[1] Má rozlohu 6,8 km² a na severu hraničí se Španělskem (Campo de Gibraltar).^[2]^[1]^[3] Dominantou území je Gibraltarská skála, na jejímž úpatí se nachází hustě osídlená městská část, kde žije přibližně 33 000 obyvatel (odhad z roku 2022), především Gibraltarců.^[4]

V roce 1704 během války o španělské dědictví anglo-holandská vojska porazila Španělsko a dobyla Gibraltar. V roce 1713 bylo území na základě Utrechtské smlouvy postoupeno na věčné časy Velké Británii. Stalo se důležitou základnou královského námořnictva, zejména během napoleonských válek a druhé světové války, protože kontrolovalo úzký vstup a výstup do Středozemního moře, Gibraltarský průliv, který je široký pouze 14,3 km. Tento uzlový bod je stále strategicky důležitý, neboť jím prochází polovina světového námořního obchodu.^[5]^[6]^[7] Gibraltarská ekonomika je založena převážně na cestovním ruchu, online hazardních hrách, finančních službách a bunkrování.^[8]^[9]^[10]^[11] Díky jedné z nejnižších nezaměstnaností na světě je největší část pracovní síly tvořena rezidenty Španělska nebo cizinci, zejména v soukromém sektoru.

Svrchovanost Gibraltaru je předmětem sporu anglo-španělských vztahů, protože Španělsko si na toto území činí nárok.^[9]^[12] V referendu v roce 1967 obyvatelé Gibraltaru drtivou většinou odmítli návrhy na španělskou svrchovanost a v referendu v roce 2002 návrhy na sdílenou svrchovanost. Gibraltar nicméně udržuje se Španělskem úzké hospodářské a kulturní vazby, mnoho Gibraltarčanů hovoří španělsky a také místním dialektem známým jako llanito.

Od brexitu není Gibraltar členem Evropské unie, ale probíhají jednání o jeho účasti na Schengenské dohodě, která by usnadnila pohyb na hranicích mezi Gibraltarem a Španělskem.^[13] K březnu 2023 se rozhovory zdály být na mrtvém bodě.^[14]

Název

Název Gibraltar pochází z arabského slova جبل طارق romanizováno Džebel al-Tárik, doslova Tárikova hora, pojmenovaná podle maurského vojevůdce z 8. století Tárika ibn Zijáda.^[15]^[16]

Dějiny

Gibraltarská skála byla obývána už od doby kamenné. Právě zde byla v lomu Forbes roku 1848 objevena první lebka neandrtálce ještě před slavným objevem v německém Neanderthalu. O Gibraltaru se dozvídáme z fénických, kartaginských i římských pramenů (latinské jméno je Calpe). V době stěhování národů odsud odpluli barbarští Vandalové do Afriky. V roce 711 zde přistálo vojsko Arabů a marockých Berberů vedené Tárikem ibn Zijádem, které dobylo křesťanskou vizigótskou říši na poloostrově. Skála byla přejmenována po dobyvateli na Džabal at-Tárik (Tárikova hora či skála),^[15] z čehož vznikl zkomolením Gibraltar. Maurové na skále postavili pevnost, z níž se části zachovaly dodnes. Pevnost byla během reconquisty dobyta v roce 1462 kastilským vojskem.^[zdroj?]

Během války o španělské dědictví byl v roce 1704 Gibraltar dobyt nizozemsko-britským expedičním sborem vedeným admirálem Georgem Rookem a tento stav byl formalizován v roce 1713 Utrechtskou smlouvou. Španělé zkoušeli Gibraltar několikrát neúspěšně dobýt zpět, za nejtvrdší nápor se považuje takzvané Velké obležení v letech 1779 až 1783 během americké války za nezávislost.^[zdroj?]

Za druhé světové války bylo veškeré civilní obyvatelstvo evakuováno a Gibraltar se opět změnil v pevnost a námořní základnu. Odsud Britové ovládali vstup do Středozemního moře a byli schopni zásobovat Maltu a Severní Afriku. 25. září 1940 se stal Gibraltar cílem náletu 83 francouzských letadel, což byla odveta za britské akce v Mers-el-Kébiru a Dakaru. Španělsko uzavřelo za války pevninské přístupy k pevnosti, odmítlo ale umožnit průchod německým jednotkám, které by chtěly pevnost napadnout nebo se na útoku také podílet.^[17]

I po válce napjaté vztahy s Frankovým Španělskem pokračovaly. Do roku 1991^[zdroj⁠?!] byla na východní straně skály instalována ohromná plechová „střecha“, která sloužila k zachytávání dešťové vody během španělské blokády.^[zdroj?]

Symboly

Gibraltar, závislé území Spojeného království, užívá vedle britských symbolů i své vlastní.

Vlajka

Gibraltarská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se dvěma pruhy, bílým a červeným, o poměru šířek 2:1. V bílém pruhu je umístěn červený hrad se třemi věžemi. Z hradu visí do červeného pruhu, na žlutém řetězu, žlutý klíč obrácený k žerdi.

Znak

Gibraltarský znak je tvořen zlatě lemovaným bílo-červeným štítem, v bílém poli je červený hrad se třemi věžemi, z něhož visí, na žlutém řetězu, zlatý klíč, obrácený (heraldicky) vpravo. Pod štítem je zlatá stuha s latinským mottem MONTIS INSIGNIA CALPE (česky Znak hory Calpe).

Hymna

Gibraltarská hymna (anglicky Gibraltar Anthem) je píseň, jejímž autorem (hudba i text) je Peter Emberley.

Geografie

Gibraltar má rozlohu 6,5 km². Hranice se Španělskem je dlouhá 1,2 km, dalších 12 km je pobřeží. Vápencová skála Rock of Gibraltar, na které se Gibraltar rozkládá a která odděluje Gibraltarskou zátoku od Středozemního moře, má v nejvyšším bodě 426 m. Na Gibraltaru není zdroj pitné vody, kromě sběru dešťové vody se dnes k jejímu získání využívá reverzní osmóza. Hustota osídlení činí přes 4200 obyvatel na km². Prostor na Gibraltaru je velmi omezen, takže jediná pevninská silnice na Gibraltar až do roku 2023 křížila dráhu mezinárodního letiště. Tato unikátní křižovatka je řízena běžnými semafory. Nová silnice s tunelem pod letištěm byla otevřena v březnu 2023.^[18]

Na Gibraltaru se nachází jediná evropská kolonie opic. Tyto opice, náležící k druhu magot bezocasý (Macaca sylvanus), si místní obyvatelé velmi hýčkají, mimo jiné i kvůli legendě, která tvrdí, že Gibraltar bude britský, dokud zde opice budou žít. Následkem až přehnané péče jsou opice vůči lidem značně drzé.^[zdroj?]

Ekonomika

Gibraltarská ekonomika je založená na turistice, obchodu a finančních službách. Na Gibraltaru je zaregistrováno více firem, než má obyvatel.^[zdroj?] Ročně navštíví Gibraltar přes 7 milionů turistů. Gibraltar rovněž vydává svoje vlastní mince a bankovky – gibraltarskou libru, je však možné běžně platit i britskými librami a bez problému eurem, ale vrací svou měnu.^[zdroj?]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Dictionary.com: Gibraltar Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
↑ Better late than never: Gibraltar 'becomes' city after 180-year delay. The Guardian. 28 August 2022. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 August 2022.
↑ The Free Dictionary: Gibraltar Archivováno 26. 4. 2021 na Wayback Machine.
↑ STATISTICS OFFICE. Abstract of Statistics 2009 [online]. Statistics Office of the Government of Gibraltar, 2009 [cit. 2010-11-12]. S. 2. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 December 2014. The civilian population includes Gibraltarian residents, other British residents (including the wives and families of UK-based servicemen, but not the servicemen themselves) and non-British residents. Visitors and transients are not included. In 2009, this broke down into 23,907 native-born citizens, 3,129 UK British citizens and 2,395 others, making a total population of 29,431. On census night, there were 31,623 people present in Gibraltar.
↑ Brexit makes Gibraltar even more important to the UK [online]. 24 November 2016 [cit. 2017-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 April 2017.
↑ Gibraltar: what is at stake? [online]. 21 July 2009 [cit. 2017-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 January 2022.
↑ Inside the rock: Gibraltar's strategic and military importance is complemented by financial and gaming leadership [online]. 12 November 2015 [cit. 2017-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 April 2017.
↑ FOREIGN AND COMMONWEALTH OFFICE. Country Profiles: Gibraltar [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 March 2015. , Foreign and Commonwealth Office, 6 May 2010; retrieved 16 April 2015
↑ ^a ^b (španělsky) Informe sobre la cuestión de Gibraltar, Spanish Foreign Ministry. Archivováno 25. 3. 2010 na Wayback Machine.
↑ Daniel Boffey and Sam Jones (November 2017) "Gibraltar heading for abrupt exit from single market, says Spain" Archivováno 19. 6. 2018 na Wayback Machine. The Guardian
↑ RAHIR, Patrick; CANCELA-KIEFFER, Michaela. Spain makes pledge on Gibraltar: 'Brexit won't change anything' [online]. 8 February 2018 [cit. 2018-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 February 2018.
↑ History and Legal Aspects of the Dispute [online]. The Ministry of Foreign Affairs, European Union and Cooperation [cit. 2018-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 December 2018.
↑ Chief Minister's Statement – The New Year's Eve 'In-Principle' Agreement: A Post Brexit Deal for Gibraltar - 946/2020 [online]. [cit. 2020-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 December 2020.
↑ JOPSON, Barney; BOUNDS, Andy; CAMERON-CHILESHE, Jasmine. Passport rift between UK and Spain leaves Gibraltar in limbo. Financial Times. 24 March 2023. Dostupné online [cit. 24 March 2023].
↑ ^a ^b Legendární Gibraltar: Vydejte se k bráně do Evropy, kterou střeží opice bez ocasů - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-10-16]. Dostupné online.
↑ W. MONTGOMERY WATT; PIERRE CACHIA. A History of Islamic Spain. [s.l.]: Transaction Publishers, 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 March 2023. ISBN 978-0-202-30936-1. S. 8.
↑ FAGGIONI, Gabriele. Tajné operace Wermachtu - útočené plány z let 1935–1945 (původním názvem: Geheime Operationen der Wermacht - Angriffsplane von 1935–1945). Překlad Vladimír Pilát. 1. vyd. Praha: Grada, 2019. 208 s. ISBN 978-80-271-2200-4. Kapitola V. - Francie a Jižní Evropa: Operace Felix, s. 139 až 144.
↑ Airport Tunnel to open on 31st March 2023 - 177/2023. Government of Gibraltar [online]. [cit. 2023-10-16]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gibraltar na Wikimedia Commons
Průvodce Gibraltar ve Wikicestách
Slovníkové heslo Gibraltar ve Wikislovníku
Gibraltar – vojenská minulost Archivováno 18. 7. 2011 na Wayback Machine.

[Dict-1] Dictionary.com: Gibraltar Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.

[2] Better late than never: Gibraltar 'becomes' city after 180-year delay. The Guardian. 28 August 2022. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 August 2022.

[3] The Free Dictionary: Gibraltar Archivováno 26. 4. 2021 na Wayback Machine.

[4] STATISTICS OFFICE. Abstract of Statistics 2009 [online]. Statistics Office of the Government of Gibraltar, 2009 [cit. 2010-11-12]. S. 2. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 December 2014. The civilian population includes Gibraltarian residents, other British residents (including the wives and families of UK-based servicemen, but not the servicemen themselves) and non-British residents. Visitors and transients are not included. In 2009, this broke down into 23,907 native-born citizens, 3,129 UK British citizens and 2,395 others, making a total population of 29,431. On census night, there were 31,623 people present in Gibraltar.

[5] Brexit makes Gibraltar even more important to the UK [online]. 24 November 2016 [cit. 2017-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 April 2017.

[6] Gibraltar: what is at stake? [online]. 21 July 2009 [cit. 2017-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 January 2022.

[7] Inside the rock: Gibraltar's strategic and military importance is complemented by financial and gaming leadership [online]. 12 November 2015 [cit. 2017-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 April 2017.

[8] FOREIGN AND COMMONWEALTH OFFICE. Country Profiles: Gibraltar [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 March 2015. , Foreign and Commonwealth Office, 6 May 2010; retrieved 16 April 2015

[Maec-9] (španělsky) Informe sobre la cuestión de Gibraltar, Spanish Foreign Ministry. Archivováno 25. 3. 2010 na Wayback Machine.

[theguardian.com-10] Daniel Boffey and Sam Jones (November 2017) "Gibraltar heading for abrupt exit from single market, says Spain" Archivováno 19. 6. 2018 na Wayback Machine. The Guardian

[11] RAHIR, Patrick; CANCELA-KIEFFER, Michaela. Spain makes pledge on Gibraltar: 'Brexit won't change anything' [online]. 8 February 2018 [cit. 2018-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 February 2018.

[12] History and Legal Aspects of the Dispute [online]. The Ministry of Foreign Affairs, European Union and Cooperation [cit. 2018-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 December 2018.

[GibStatement-13] Chief Minister's Statement – The New Year's Eve 'In-Principle' Agreement: A Post Brexit Deal for Gibraltar - 946/2020 [online]. [cit. 2020-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 December 2020.

[FT240323-14] JOPSON, Barney; BOUNDS, Andy; CAMERON-CHILESHE, Jasmine. Passport rift between UK and Spain leaves Gibraltar in limbo. Financial Times. 24 March 2023. Dostupné online [cit. 24 March 2023].

[iSport-15] Legendární Gibraltar: Vydejte se k bráně do Evropy, kterou střeží opice bez ocasů - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-10-16]. Dostupné online.

[WattCachia2007-16] W. MONTGOMERY WATT; PIERRE CACHIA. A History of Islamic Spain. [s.l.]: Transaction Publishers, 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 March 2023. ISBN 978-0-202-30936-1. S. 8.

[Faggioni-17] FAGGIONI, Gabriele. Tajné operace Wermachtu - útočené plány z let 1935–1945 (původním názvem: Geheime Operationen der Wermacht - Angriffsplane von 1935–1945). Překlad Vladimír Pilát. 1. vyd. Praha: Grada, 2019. 208 s. ISBN 978-80-271-2200-4. Kapitola V. - Francie a Jižní Evropa: Operace Felix, s. 139 až 144.

[18] Airport Tunnel to open on 31st March 2023 - 177/2023. Government of Gibraltar [online]. [cit. 2023-10-16]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

Spojené království Velké Británie a Severního Irska – United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland – (UK)

Země	Anglie (Londýn) • Severní Irsko (Belfast) • Skotsko (Edinburgh) • Wales (Cardiff)

Korunní dependence	Jersey • Guernsey • Ostrov Man

Zámořská území	Akrotiri a Dekelia • Anguilla • Bermudy • Britské antarktické území • Britské indickooceánské území • Britské Panenské ostrovy • Falklandy • Gibraltar • Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy • Kajmanské ostrovy • Montserrat • Pitcairnovy ostrovy • Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha • Turks a Caicos

Hlavní města Evropy

Nezávislé státy	Amsterdam (Nizozemsko) • Andorra la Vella (Andorra) • Athény (Řecko) • Bělehrad (Srbsko) • Berlín (Německo) • Bern (Švýcarsko) • Bratislava (Slovensko) • Brusel (Belgie) • Budapešť (Maďarsko) • Bukurešť (Rumunsko) • Dublin (Irsko) • Helsinky (Finsko) • Kišiněv (Moldavsko) • Kodaň (Dánsko) • Kyjev (Ukrajina) • Lisabon (Portugalsko) • Londýn (Spojené království) • Lublaň (Slovinsko) • Lucemburk (Lucembursko) • Madrid (Španělsko) • Minsk (Bělorusko) • Monaco-Ville (Monako) • Moskva (Rusko) • Nikósie (Kypr) • Oslo (Norsko) • Paříž (Francie) • Podgorica (Černá Hora) • Praha (Česko) • Reykjavík (Island) • Riga (Lotyšsko) • Řím (Itálie) • San Marino (San Marino) • Sarajevo (Bosna a Hercegovina) • Skopje (Severní Makedonie) • Sofie (Bulharsko) • Stockholm (Švédsko) • Tallinn (Estonsko) • Tirana (Albánie) • Vaduz (Lichtenštejnsko) • Valletta (Malta) • Varšava (Polsko) • Vatikán (Vatikán) • Vídeň (Rakousko) • Vilnius (Litva) • Záhřeb (Chorvatsko)

Teritoria, kolonie a zámořská území	Douglas (Man) • Episkopi (Akrotiri a Dekelia) • Gibraltar (Gibraltar) • Karyés (Athos) • Longyearbyen (Špicberky) • Mariehamn (Alandy) • Olonkinbyen (Jan Mayen) • Saint Helier (Jersey) • Saint Peter Port (Guernsey) • Tórshavn (Faerské ostrovy)

Územní celky se sporným mezinárodním postavením	Cchinvali (Jižní Osetie) • Ajaccio (Korsika) • Priština (Kosovo) • Severní Nikósie (Severní Kypr) • Suchumi (Abcházie) • Tiraspol (Podněstří)