Přeskočit na obsah

German Titov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: German Titov (bývalý ruský hokejový útočník a trenér).
German Stepanovič Titov
German Titov
German Titov
Sovětský kosmonaut
Státní příslušnostSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
RuskoRusko Rusko
Datum narození11. září 1935
Místo narozeníVerchněje Žilino, Altajská oblast SSSR
Datum úmrtí20. září 2000 (ve věku 65 let)
Místo úmrtíMoskva
Jiné zaměstnáníPilot
Čas ve vesmíru1d 01h 18m
Kosmonaut od1960
MiseVostok 2
Znaky misí
Kosmonaut do1992
Některá data mohou pocházet z datové položky.

German Stepanovič Titov (rusky Герман Степанович Титов; 11. září 1935, Verchněje Žilino[1], Altajská oblast SSSR20. září 2000, Moskva, Rusko) byl sovětský vojenský letec a kosmonaut, který se během své mise Vostok 2 stal druhým člověkem na oběžné dráze Země. Ve věku 25 let a 11 měsíců zůstává nejmladším člověkem, který překročil hranice vesmíru.[2][3]

German Titov (vpravo) s americkým prezidentem Johnem F. KennedymJohnem Glennem (vlevo) v Bílém domě, květen 1962

Otec miloval Puškina a tak svému synovi dal jméno jednoho z hrdinů, Germana. Celá rodina žila na Sibiři, daleko od válečné fronty, všichni pracovali tvrdě v kolchozu, dokonce i matka, vesnická učitelka. Díky přímluvě strýčka se dostal z domova na letecké učiliště. Vyučil se s výtečnými výsledky v roce 1957 a stal se stíhačem u leningradského vojenského okruhu. Stále soukromě studoval vše o letectví, elektrotechnice. V posádce se seznámil s Tamarou a krátce poté se s ní oženil. Narodil se jim syn Igor, ale po sedmi měsících onemocněl a zemřel. Později měli dvě další děti.

Koncem roku 1959 dostal nabídku se stát budoucím kosmonautem. Pak začala etapa lékařských prohlídek, nácviků, učení. Po roce 1961 dostal za své zlepšovací návrhy a iniciativu jako dvojka Gargarina Leninův řád a téhož roku v kosmické lodi Vostok 2 sedmnáctkrát obletěl Zemi jako druhý kosmonaut SSSR. Byl předtím záložním kosmonautem pro první let kosmonauta Jurije Gagarina do vesmíru v lodi Vostok 1. Později se stal členem redakční rady časopisu Aviacia i kosmonavtika, předsedou Společnosti sovětsko-vietnamského přátelství. Pak pokračoval ve studiu na vojenské letecké akademii. Po skončení byl zkušebním pilotem nových typů letadel. Pak znovu škola, tentokrát vojenská akademie generálního štábu.

V sovětském kosmickém programu působil na různých pozicích až do svého odchodu do důchodu v roce 1992. V roce 1995 byl zvolen jako poslanec do státní dumy, tj. dolní komory ruského parlamentu za komunistickou stranu Ruska. Získal desítky různých vyznamenání a byl po něm pojmenován kráter Titov na odvrácené straně Měsíce.[4]

1995

Zemřel v Moskvě ve věku 65 let na infarkt. Je pohřben na moskevském hřbitově Novoděvičí.[5]

Let do vesmíru

[editovat | editovat zdroj]

Vostok 2 odstartoval v létě roku 1961 z kosmodromu Bajkonur. Titov letěl sám a strávil v kosmu na oběžné dráze Země 25 hodin. Mohl si také vyzkoušet ruční řízení lodě. Pracoval s otevřeným hledím skafandru. Jako první kosmonaut také v kabině jedl (hlavně z tub) a spal, trochu i cvičil. Přistání zajistil automatický program, Titov byl pak katapultován a přistál na padáku poblíž města Saratov, kabina přistála samostatně na padáku také o něco dříve. Přistál málem na jedoucím vlaku.[6]

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti SSSR, s. 354. 
  2. They were the pioneers. Celebrating the first space explorers | FAO Liaison Office with the Russian Federation [online]. Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2021-04-12 [cit. 2021-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-21. (anglicky) 
  3. REICHHARDT, Tony. The First Photographer in Space [online]. www.airspacemag.com, 2011-08-05 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Crater Titov on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
  5. Gherman Stepanovich Titov (1935-2000) - Find a.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola German Stěpanovič Titov, s. 228. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]