George de Hevesy

György Hevesy
György Hevesy
Narození	1. srpna 1885; Budapešť, Rakousko-Uhersko
Úmrtí	5. července 1966 (ve věku 80 let); Freiburg,; Spolková republika Německo
Státní příslušnost	německá
Národnost	Maďaři
Alma mater	Freiburská univerzita
Pracoviště	Univerzita Loránda Eötvöse; Institut Nielse Bohra; ETH Curych; Freiburská univerzita; Manchesterská univerzita
Obor	chemie
Známý díky	objev hafnia
Ocenění	Nobelova cena za chemii (1943)
Příbuzní	Paul de Hevesy (sourozenec); Sigismond Schossberger (dědeček z matčiny strany); Johanna Bischitz von Heves (babička z otcovy strany)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

George Charles de Hevesy, Georg Karl von Hevesy, Hevesy György Károly, rodným příjmením Bischitz (1. srpna 1885 Budapešť – 5. července 1966 Freiburg) byl původem maďarský radiochemik, který v roce 1943 získal Nobelovu cenu za chemii za „práce na využití izotopů jako značkovačů při chemických procesech“.

Biografie

George de Hevesy se narodil do bohaté rodiny s židovskými kořeny jako pátý z osmi dětí. Rok studoval chemii na Budapešťské univerzitě, poté několik měsíců na Berlínské vysoké škole technické a nakonec na Freiburské univerzitě. Zde získal roku 1908 Ph.D. a ještě v témže roce začal pracovat na Spolkové polytechnické škole v Curychu.

V roce 1923 spolu s Dirkem Costerem objevil hafnium (₇₂Hf). Mendělejevova periodická tabulka prvků z roku 1869 řadila chemické prvky do logického systému, ale chyběl v ní prvek se 72 protony. Hevesymu došlo, že takový prvek musí existovat. Muzeum v Kodani mu dodalo vzorky hornin k výzkumu. Hevesy pak pomocí rentgenových snímků nový prvek objevil.

Začal pracovat na Freiburské univerzitě. Zde začal používat radioaktivní izotopy při studiu metabolických procesů v rostlinách a zvířatech.

Když německá armáda vtrhla do Dánska, rozpustil medaile Nobelových cen Maxe von Laua a Jamese Francka v lučavce královské, aby je nacisté neukradli. Roztok pak položil na polici ve své laboratoři v Ústavu teoretické fyziky Kodaňské univerzity. Po válce se vrátil, našel roztok neporušený a vysrážel z něj zlato zpět. Nobelova společnost pak znovu odlila medaile z původního zlata.^[1]^[2]^[3]

V roce 1943 byl kvůli svému židovskému původu nucen odletět do Švédska, kde až do roku 1961 pracoval na Stockholmské univerzitě. Během tohoto pobytu získal Nobelovu cenu za chemii, stal se členem Královské společnosti a získal Copleyho medaili.

V roce 1924 se oženil s Piou Riis. Měli spolu jednoho syna a tři dcery.

George de Hevesy zemřel ve věku 80 let ve Freiburgu a byl pohřben na místním hřbitově Bergäcker v místní části Littenweiler. V dubnu 2000 byly jeho ostatky převezeny a pohřbeny na Kerepesi temető v jeho rodné Budapešti.^[4]

Jeho jméno nese od roku 2001 asteroid hlavního pásu (10444) de Hevesy^[5] a v roce 2009 jeho jménem pojmenovala Mezinárodní astronomická unie měsíční kráter Hevesy.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku George de Hevesy na anglické Wikipedii.

↑ "Adventures in radioisotope research", George Hevesy
↑ Birgitta Lemmel. The Nobel Prize Medals and the Medal for the Prize in Economics [online]. The Nobel Foundation, 2006 [cit. 2011-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-10-2007.
↑ de Hevesy, George, Adventures in Radioisotope Research, Vol. 1, p. 27, Pergamon, New York, 1962
↑ knerger.de: Das Grab von George de Hevesy
↑ 10444 de Hevesy, JPL Small-Body Database

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu George de Hevesy na Wikimedia Commons
(anglicky) Biografie na Nobelprize.org
(anglicky) Video: Tricking the Nazis and Transforming Medicine: George de Hevesy

[1] "Adventures in radioisotope research", George Hevesy

[2] Birgitta Lemmel. The Nobel Prize Medals and the Medal for the Prize in Economics [online]. The Nobel Foundation, 2006 [cit. 2011-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-10-2007.

[3] Hevesy, George, Adventures in Radioisotope Research, Vol. 1, p. 27, Pergamon, New York, 1962

[4] rger.de: Das Grab von George de Hevesy

[5] 10444 de Hevesy, JPL Small-Body Database

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Nositelé Nobelovy ceny za chemii

1901–1925	Jacobus van 't Hoff (1901) Emil Fischer (1902) Svante Arrhenius (1903) William Ramsay (1904) Adolf von Baeyer (1905) Henri Moissan (1906) Eduard Buchner (1907) Ernest Rutherford (1908) Wilhelm Ostwald (1909) Otto Wallach (1910) Marie Curie (1911) Victor Grignard / Paul Sabatier (1912) Alfred Werner (1913) Theodore Richards (1914) Richard Willstätter (1915) Fritz Haber (1918) Walther Nernst (1920) Frederick Soddy (1921) Francis Aston (1922) Fritz Pregl (1923) Richard Zsigmondy (1925)

1926–1950	Theodor Svedberg (1926) Heinrich Wieland (1927) Adolf Windaus (1928) Arthur Harden / Hans von Euler-Chelpin (1929) Hans Fischer (1930) Carl Bosch / Friedrich Bergius (1931) Irving Langmuir (1932) Harold Urey (1934) Frédéric Joliot-Curie / Irène Joliot-Curieová (1935) Peter Debye (1936) Walter Haworth / Paul Karrer (1937) Richard Kuhn (1938) Adolf Butenandt / Leopold Ružička (1939) George de Hevesy (1943) Otto Hahn (1944) Artturi Virtanen (1945) James Batcheller Sumner / John Northrop / Wendell Meredith Stanley (1946) Robert Robinson (1947) Arne Tiselius (1948) William Giauque (1949) Otto Diels / Kurt Alder (1950)

1951–1975	Edwin McMillan / Glenn Seaborg (1951) Archer Martin / Richard Synge (1952) Hermann Staudinger (1953) Linus Pauling (1954) Vincent du Vigneaud (1955) Cyril Hinshelwood / Nikolaj Semjonov (1956) Alexander Todd (1957) Frederick Sanger (1958) Jaroslav Heyrovský (1959) Willard Libby (1960) Melvin Calvin (1961) Max Perutz / John Kendrew (1962) Karl Ziegler / Giulio Natta (1963) Dorothy Hodgkin (1964) Robert Woodward (1965) Robert S. Mulliken (1966) Manfred Eigen / Ronald Norrish / George Porter (1967) Lars Onsager (1968) Derek Barton / Odd Hassel (1969) Luis Federico Leloir (1970) Gerhard Herzberg (1971) Christian B. Anfinsen / Stanford Moore / William Stein (1972) E. O. Fischer / Geoffrey Wilkinson (1973) Paul Flory (1974) John Cornforth / Vladimir Prelog (1975)

1976–2000	William Lipscomb (1976) Ilja Prigogine (1977) Peter D. Mitchell (1978) Herbert C. Brown / Georg Wittig (1979) Paul Berg / Walter Gilbert / Frederick Sanger (1980) Ken’iči Fukui / Roald Hoffmann (1981) Aaron Klug (1982) Henry Taube (1983) Robert Merrifield (1984) Herbert A. Hauptman / Jerome Karle (1985) Dudley R. Herschbach / Yuan T. Lee / John Polanyi (1986) Donald J. Cram / Jean-Marie Lehn / Charles J. Pedersen (1987) Johann Deisenhofer / Robert Huber / Hartmut Michel (1988) Sidney Altman / Thomas R. Cech (1989) Elias Corey (1990) Richard R. Ernst (1991) Rudolph A. Marcus (1992) Kary Mullis / Michael Smith (1993) George Olah (1994) Paul J. Crutzen / Mario J. Molina / Sherwood Rowland (1995) Robert Curl / Harold Kroto / Richard Smalley (1996) Paul D. Boyer / John E. Walker / Jens Christian Skou (1997) Walter Kohn / John Pople (1998) Ahmed Zewail (1999) Alan J. Heeger / Alan MacDiarmid / Hideki Širakawa (2000)

2001–2025	William Knowles / Rjódži Nojori / K. Barry Sharpless (2001) John B. Fenn / Kóiči Tanaka / Kurt Wüthrich (2002) Peter Agre / Roderick MacKinnon (2003) Aaron Ciechanover / Avram Herško / Irwin Rose (2004) Robert H. Grubbs / Richard Schrock / Yves Chauvin (2005) Roger D. Kornberg (2006) Gerhard Ertl (2007) Osamu Šimomura / Martin Chalfie / Roger Tsien (2008) Venkatraman Ramakrishnan / Thomas A. Steitz / Ada Jonathová (2009) Richard Heck / Akira Suzuki / Eiči Negiši (2010) Daniel Šechtman (2011) Brian Kobilka / Robert Lefkowitz (2012) Martin Karplus / Michael Levitt / Arieh Warshel (2013) Eric Betzig / Stefan Hell / William E. Moerner (2014) Tomas Lindahl / Paul Modrich / Aziz Sancar (2015) Jean-Pierre Sauvage / Fraser Stoddart / Bernard Feringa (2016) Jacques Dubochet / Joachim Frank / Richard Henderson (2017) Frances Arnoldová / Gregory Winter / George P. Smith (2018) John B. Goodenough / Michael Stanley Whittingham / Akira Jošino (2019) Emmanuelle Charpentierová / Jennifer A. Doudnaová (2020) Benjamin List / David MacMillan (2021) Carolyn R. Bertozziová / Morten Meldal / K. Barry Sharpless (2022) Moungi G. Bawendi / Louis E. Brus / Alexej I. Jekimov (2023) David Baker / Demis Hassabis / John M. Jumper (2024)