Galanta

Galanta
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	48°11′29″ s. š., 17°43′51″ v. d.
Nadmořská výška	119 m n. m.
Časové pásmo	UTC 01:00 (standardní čas); UTC 02:00 (letní čas)
Stát	Slovensko
Kraj	Trnavský
Okres	Galanta
Tradiční region	Dolní Pováží
	Galanta
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	33,9 km²
Počet obyvatel	15 277 (2023)
Hustota zalidnění	450,5 obyv./km²
Správa
Status	město
Primátor	Mgr. Peter Kolek
Vznik	1237 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.galanta.sk
E-mail	info@galanta.sk
Telefonní předvolba	031
PSČ	924 01
Označení vozidel (do r. 2022)	GA
NUTS	503665
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Galanta (německy Gallandau, maďarsky Galánta) je okresní město na Slovensku, ležící v Trnavském kraji a v trnavské diecézi. Žije zde přibližně 15 tisíc^[1] obyvatel. Přes 27 % obyvatel se hlásí k maďarské národnosti.

Administrativní členění

Městské části

Javorinka (do roku 1961 Štefánikovo)^[2]
Nebojsa
Hody

části pod správou města

Garažd
Kolónia

Geografie

Galanta leží ve středním pásu jihozápadního Slovenska uprostřed Podunajské nížiny. Řeka Váh protéká ve vzdálenosti asi 6 km od Galanty, stejně jako řeka Derňa, západně od nich řeka Dudváh. Nejbližší vodní plochou je Vincovo jezero vzdálené asi 5 km od města Galanta a asi 1 km od města Sládkovičovo. Město má velmi dobré klimatické podmínky s vysokou průměrnou roční teplotou a optimální vlhkost.

Historie

Nejstarší stopy osídlení jsou doloženy archeologickými nálezy od neolitu. První písemná zpráva pochází z roku 1237 z listiny uherského krále Bély IV., kdy Galanta byla vesnice v majetku kláštera benediktinů v Pannonhalmě. Od roku 1421 do 19. století patřila k panství rodu Esterházyů, kteří zde postupně vybudovali dva opevněné hrady a jeden zámek. Roku 1635 Galanta získala od císaře Ferdinanda II. Habsburského městská práva s právem pořádat čtyři výroční trhy, což vedlo k rozvoji řemesel a cechů. Nástup průmyslu byl podmíněn výstavbou železniční trati Bratislava–Budapešť a napojením na Povážskou železnici přes Leopoldov roku 1883. Do roku 1918 bylo území města součástí Uherska. V roce 1938 zde žilo 1176 Židů.^[3] V důsledku první vídeňské arbitráže byla Galanta v letech 1938 až 1945 součástí Maďarska.^[2]

Historické centrum města s památnými budovami bylo v letech 1948-1980 zlikvidováno.

Hospodářství

Převažuje průmysl. Od roku 2002 působí v Galantě společnost Samsung Electronics Slovakia.

Doprava

Galanta je železničním uzlem na křižovatce dvou tratí; jedná se o železniční trať Bratislava–Štúrovo a o železniční trať Galanta–Leopoldov. Galantou prochází silnice 75 a 507.

Kultura

V Galantě prožil část dětství Zoltán Kodály, jehož otec zde byl vedoucí železniční stanice. Kodály se zde inspiroval lidovými tanci – orchestrální suita „Tance z Galanty“ (1934). Skladatelova socha byla slavnostně odhalena v roce 1982 v parku naproti kostelu.

Památky

Renesanční zámek s barokní fasádou a mansardovou střechou
Novogotický zámek (kaštiel) – rozsáhlá čtyřkřídlá stavba ve stylu tudorovské novogotiky ze 40. let 19. století
Ruina opevněného hradu Nebojsa
Pohřební kaple Esterházyů – založili ji Josef Esterházy a jeho manželka Rosalie, rozená Barthodeiszká
Kostel sv. Štěpána krále
Železniční nádraží z 60. let 19. století
Židovský hřbitov^[4]
Památník obětem holocaustu^[4]

Osobnosti

Michal Dočolomanský, herec
Karol Duchoň, zpěvák
Mikuláš Esterházy, maďarský kníže
Norbert Gombos, tenista
Zoltán Kodály, hudební skladatel
Tomáš Kovács, boxer
Ivan Pavle, slovenský malíř
Pavel Pochylý, horolezec
Armin Stern, malíř^[5]^[6]

Partnerská města

Galerie

Renesanční zámek
Kostel sv. Štěpána
Ruina hradu Nebojsa
Alianční erb na kapli Esterházyů
Nádraží

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Dostupné online.
↑ ^a ^b Galanta - História - Okres Galanta - E-OBCE.sk. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2022-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-06.
↑ Zoznam obcí okresu Galanta (Galántai járás) - Osudy slovenských Židov 1939-1945 - Ústav pamäti národa. www.upn.gov.sk [online]. [cit. 2022-06-11]. Dostupné online.
↑ ^a ^b GALANTA, Mesto. Židovský cintorín. www.galanta.sk [online]. [cit. 2022-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-02. (slovensky)
↑ STERN, Armin; MEISTER, Sabine. Zionist. Grenzgänger. Kosmopolit: der Maler Armin Stern (1883-1944). Berlin: Kunsthaus Dahlem 123 s. (Schriftenreihe des Kunsthaus Dahlem). ISBN 978-3-9816615-5-2.
↑ Armín Stern. www.webumenia.sk [online]. [cit. 2024-11-30]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Galanta na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Galanta ve Wikislovníku
Oficiální stránky

[7a73741341c8c9d063a2f882b82988c35b7260e8-1] Dostupné online.

[:1-2] Galanta - História - Okres Galanta - E-OBCE.sk. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2022-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-06.

[3] Zoznam obcí okresu Galanta (Galántai járás) - Osudy slovenských Židov 1939-1945 - Ústav pamäti národa. www.upn.gov.sk [online]. [cit. 2022-06-11]. Dostupné online.

[:0-4] GALANTA, Mesto. Židovský cintorín. www.galanta.sk [online]. [cit. 2022-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-02. (slovensky)

[5] STERN, Armin; MEISTER, Sabine. Zionist. Grenzgänger. Kosmopolit: der Maler Armin Stern (1883-1944). Berlin: Kunsthaus Dahlem 123 s. (Schriftenreihe des Kunsthaus Dahlem). ISBN 978-3-9816615-5-2.

[6] Armín Stern. www.webumenia.sk [online]. [cit. 2024-11-30]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]