V lineární algebře je Frobeniův skalární součin definován na vektorovém prostoru reálných nebo komplexních matic. Vypočítá se součinem prvků dvou matic po složkách a následným součtem všech dílčích součinů. V komplexním případě je jeden prvek vždy komplexně sdružený. Frobeniův skalární součin lze také vypočítat jako stopu maticového součinu dvou matic, přičemž jedna z matic je transponovaná, případně hermitovsky transponovaná.
Pomocí Frobeniova skalárního součinu se z prostoru matic stane unitární prostor, dokonce Hilbertův prostor. Norma odvozená z Frobeniova skalárního součinu se nazývá Frobeniova norma. Zobecněním Frobeniova skalárního součinu na nekonečně rozměrné vektorové prostory je Hilbertův-Schmidtův skalární součin. Frobeniův skalární součin se používá mimo jiné v mechanice kontinua při tenzorovém popisu deformace vektorových polí. Je pojmenován po německém matematikovi Ferdinandu Georgu Frobeniovi.
Frobeniův skalární součin dvou reálných, ne nutně čtvercových, matic a je definován výrazem:
Jinými slovy, Frobeniův skalární součin získáme ze součinů odpovídajících složek obou daných matic a následným součtem všech těchto dílčích součinů. Odpovídá standardnímu skalárnímu součinu, pokud matice chápeme jako vektory dimenze . Frobeniův skalární součin dvou jednosloupcových matic jmenovitě odpovídá standardnímu skalárnímu součinu dvou vektorů.
Frobeniův skalární součin dvou komplexních matic a je dán výrazem:
Pruh značí komplexně sdružené číslo.
Lze se setkat i s definicí používající komplexně sdružená čísla pro prvky první matice, čili
ovšem takto definovaný součin není lineární vůči skalárním násobkům v první složce, ale ve druhé.
Ve fyzice se Frobeniův skalární součin dvou matic a někdy zapisuje .
Jsou-li a reálné matice, pak je Frobeniův skalární součin součtem prvků Hadamardova součinu.
Jsou-li matice vektorizovány (tj. převedeny na sloupcové vektory, označené ""), pak pro
- a platí
Odtud plyne přímo .
Frobeniova norma je norma přidružená k Frobeniovu skalárnímu součinu, neboli:
Frobeniův skalární součin dvou reálných matic typu
- a
je roven
Pro dvě čtvercové komplexní matice řádu
- a
platí
zatímco
Frobeniův skalární součin matice se sebou samou a součin se sebou samou jsou
- a .
Komplexní Frobeniův skalární součin je seskvilineární forma, neboli lineární v prvním argumentu:
- a
a také semilineární v druhém argumentu, tedy.
- a .
Dále je hermitovská forma, neboli
- ,
a také pozitivně definitní:
- a .
Uvedené vlastnosti vyplývají přímo z komutativních a distributivních zákonů sčítání a násobení a z pozitivní definitnosti komplexní absolutní hodnoty .
Z komplexního případu bezprostředně plyne reálný případ, protože na se každé číslo shoduje se svým komplexně sdruženým protějškem.
Reálný Frobeniův skalární součin má následující reprezentaci pomocí stopy matice
- ,
kde je matice transponovaná k . Odpovídajícím způsobem platí pro komplexní Frobeniův skalární součin vztah:
- ,
kde je hermitovská transpozice matice .
Reálný Frobeniův skalární součin má následující vlastnost pro všechny a :
- .
Odpovídajícím způsobem platí pro komplexní Frobeniův skalární součin pro všechny a :
- .
Obě vlastnosti vyplývají ze zachování stopy vzhledem k cyklickým permutacím součinu matic.
Vzhledem ke stopové reprezentaci a vlastnosti posunutí platí následující pro reálný Frobeniův skalární součin dvou matic
- .
Pro komplexní Frobeniův skalární součin dvou matic platí obdobně následující.
- .
Frobeniova norma je invariantní při unitárních transformacích a platí pro ni Cauchyho-Schwarzova nerovnost.
- .
Z nerovnosti vyplývá odhad
- .
V případě reálných matic je hermitovská transpozice nahrazena prostou transpozicí.
Jsou-li singulární hodnoty a singulární hodnoty s , pak pro Frobeniův skalární součin platí odhad
- ,
Uvedený odhad zesiluje Cauchyho-Schwarzovu nerovnost.[1]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Frobenius-Skalarproduct na německé Wikipedii a Frobenius inner product na anglické Wikipedii.
- ↑ Horn, Johnson. [s.l.]: [s.n.] S. 186.