Přeskočit na obsah

Františka Marie Bourbonská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Františka Marie Bourbonská
Légitimée de France
Orleánská vévodkyně
Portrét
Františka Marie
Úplné jménoFrançoise Marie de Bourbon, Légitimée de France
Narození4. květen 1677
Château de Maintenon, Francie
Úmrtí1. únor 1749
Palais Royal, Paříž, Francie
PohřbenaÉglise de la Madeleine de Trainel, Paříž, Francie
6. února 1749
ManželFilip II. Orleánský
PotomciMarie Luisa Alžběta
Louise Adélaïde
Šarlota Aglaé
Ludvík
Luisa Alžběta
Filipína Alžběta
Luisa Diana
DynastieBourboni
OtecLudvík XIV.
MatkaMadame de Montespan
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Františka Marie Orleánská
Františka Marie Orleánská se synem Ludvíkem

Františka Marie Bourbonská (francouzsky Françoise Marie de Bourbon, zvaná rovněž druhá Mademoiselle de Blois; 25. května 1677 zámek Maintenon1. února 1749, Paříž), byla původem nemanželskou dcerou francouzského krále Ludvíka XIV. a jeho dlouholeté milenky Madame de Montespan a sňatkem vévodkyní z Chartres (1692) a z Orléansu (1701).

Františka Marie se narodila jako šesté dítě (třetí dcera) ze vztahu francouzského krále Ludvíka XIV. a jeho dlouholeté oficiální milenky Madame de Montespan. V roce 1681 byla uznána za legitimní dceru Francie.

Manželství

[editovat | editovat zdroj]

Františka Marie se provdala za svého bratrance Filipa II. Orleánského (pozdějšího regenta Francie), syna mladšího králova bratra Filipa I. Orleánského. Sňatek, který se uskutečnil 9. února roku 1692, připravoval její otec král Ludvík XIV. dlouho před tím, otec ženicha však vytrvale odmítal dát k němu souhlas. Tato záležitost byla jednou z mála zásadních neshod mezi oběma bratry, jejich vztah však těžce poznamenala; Filip Orleánský tento vynucený sňatek svého syna těžce nesl a často jej Ludvíkovi XIV. vyčítal. Tyto celé roky trvající bratrské hádky podlomily Filipovo zdraví, po jednom z těchto sporů dostal Filip záchvat mrtvice a 9. června roku 1701 zemřel na svém zámku Saint-Cloud. Nevěsta dostala obrovské věno dva miliony livrů, které však přesto nestačily k tomu, aby překonaly námitky a předsudky ze strany Orleánských, především ženichovy matky vévodkyně Alžběty Šarloty, která byla tímto svazkem vysoce pohoršena.

Manželství Františky Marie a jejího bratrance Filipa Orleánského nebylo příliš šťastné, přesto z něj vzešlo devět dětí, osm děvčat a chlapec; vyjma první dcery, která zemřela jako desetiměsíční nemluvně, se všechny dožily dospělosti:

  1. Marie Isabela Orleánská (17. prosince 169317. října 1694)
  2. Marie Luisa Alžběta Orleánská (20. srpna 169519. ledna 1719), ⚭ 1710 Karel Francouzský, vévoda z Berry (31. července 16865. května 1714)
  3. Louise Adélaïde d'Orléans (13. srpna 169810. února 1743), abatyše z Chelles
  4. Šarlota Aglaé Orleánská (20. října 170019. února 1761), ⚭ 1720 František III. d'Este, vévoda z Modeny (2. července 1698 – 22. února 1780)
  5. Ludvík I. Orleánský (4. srpna 17034. února 1752), zvaný "Zbožný", pokračovatel hlavní rodové linie Bourbon-Orléans, vévoda orleánský, ⚭ 1724 Augusta Bádenská (10. listopadu 17048. srpna 1726)
  6. Luisa Alžběta Orleánská (11. prosince 170916. června 1742), ⚭ 1722 Ludvík I. Španělský (25. srpna 170731. srpna 1724), španělský král v období od 15. ledna 1724 do 31. srpna téhož roku
  7. Filipína Alžběta Orleánská (18. prosince 171421. května 1734), svobodná a bezdětná
  8. Luisa Diana Orleánská (27. června 171626. září1736), ⚭ 1732 Ludvík František de Bourbon, vévoda de Conti (13. srpna 17172. srpna 1776)

Filip měl řadu milenek, to však Františku Marii příliš neznepokojovalo. V roce 1701 ji smrt jejího strýce a tchána Filipa I. Orleánského pozvedla mezi první dámy dvora, bezprostředně za vévodkyni burgundskou. Vévodkyně orleánská byla vždy ženou neduživou, trávící dny v zahálce, obklopená svými dámami a společnicemi, nevzhlednými a poddajnými.

Vztahy s její starší sestrou, vévodkyní Bourbonskou, nebyly právě srdečné a v roce 1710 se popraly v záležitosti sňatku vévody de Berry, nejmladšího syna následníka Ludvíka XIV., Grand dauphina. Obě vévodkyně měly po dvou dcerách na vdávání, ale vévodkyně orleánská byla obratnější; získala sympatie vévodkyně burgundské a především madame de Maintenon, tajné manželky královy, který posléze rozhodl, že ženou vévody de Berry se stane Marie Louisa Alžběta Orleánská.

Poslední léta života

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1715, a po smrti Ludvíka XIV. se stal Filip regentem Francie po dobu neplnoletosti následníka Ludvíka XV. V roce 1721 se Františce Marii dostalo velkého zadostiučinění, když se její dcery provdaly za španělské infanty. V roce 1723, po smrti svého manžela, se stáhla do paláce Saint Cloud, kde v roce 1749 zemřela.

  • 25. května – 9. února 1692 Mademoiselle de Blois
  • 9. ledna 1692 – 19. června 1701 Její královská výsost vévodkyně de Chartres
  • 19. června 1701 – 2. prosince 1723 Její královská výsost vévodkyně de Orléans
  • 2. prosince 1723 – 1. února 1749 Její královská výsost vévodkyně vdova de Orléans

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Antonín Navarrský
 
 
Jindřich IV. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Jana III. Navarrská
 
 
Ludvík XIII.
 
 
 
 
 
 
František I. Toskánský
 
 
Marie Medicejská
 
 
 
 
 
 
Johana Habsburská
 
 
Ludvík XIV.
 
 
 
 
 
 
Filip II. Španělský
 
 
Filip III. Španělský
 
 
 
 
 
 
Anna Habsburská
 
 
Anna Rakouská
 
 
 
 
 
 
Karel II. Štýrský
 
 
Markéta Habsburská
 
 
 
 
 
 
Marie Anna Bavorská
 
Františka Marie Bourbonská
 
 
 
 
 
René de Rochechouart
 
 
Gaspard de Rochechouart
 
 
 
 
 
 
Jeanne de Saulx de Tavannes
 
 
Gabriel de Rochechouart
 
 
 
 
 
 
Charles de Maure
 
 
Louise de Maure
 
 
 
 
 
 
Diane de Carency
 
 
Madame de Montespan
 
 
 
 
 
 
Pierre de Grandsaigne
 
 
Jean de Grandseigne
 
 
 
 
 
 
Françoise Baillard
 
 
Diane de Grandseigne
 
 
 
 
 
 
François de La Béraudière
 
 
Kateřina de La Béraudière
 
 
 
 
 
 
Anne Adrienne Frotier
 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Orleánská vévodkyně
Předchůdce:
Alžběta Šarlota Falcká
17011732
Františka Marie Bourbonská
Nástupce:
Augusta Bádenská