František Schlaffer
| František Schlaffer | |
|---|---|
 | |
| Narození | 17. prosince 1855 Poděbrady  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 26. září 1924 (ve věku 68 let) Černošice  Československo |
| Povolání | stavitel a architekt |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Schlaffer, též Šlafer[1] (17. prosince[2][3] 1855 Poděbrady[1] – 26. září 1924 Černošice)[4][3] byl český architekt a stavitel, autor mnoha novobarokních a secesních domů zejména v Praze na přelomu 19. a 20. století; některé z nich jsou kulturními památkami.
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Po absolvování oboru pozemní stavitelství u Josefa Schulze na České škole technické (dnešní ČVUT) v roce 1878 si rozšířil své znalosti i na cestách po Itálii, Francii a Německu a od roku 1886 působil v Praze jako stavitel a architekt.[5][6][7] Se spolužákem Josefem Šebkem založili firmu Schlaffer & Šebek, která se v Praze podílela na výstavbě veřejných a kasárenských budov, řady novorenesančních nájemních domů a také Obecního domu. Mimo Prahu to bylo např. reálné gymnázium v Berouně a chlapecká škola v Poděbradech.[8]
Byl členem Spolku architektů a inženýrů, v roce 1895 byl zvolen do užšího výboru Národopisné výstavy českoslovanské. Jako člen pěveckého spolku Hlahol vypracoval v roce 1903 první návrh jeho spolkového domu v Praze a řídil pak jeho stavbu.
Některé významné stavby nebo rekonstrukce v Praze, na kterých se podílel:
- Měšťanský dům U Hroznu, Praha-Staré Město, Skořepka 421/5 (1889)[9]
- První Suchardova vila, Praha-Bubeneč, Slavíčkova 151/15 (1895-1896)[10]
- Měšťanský dům U Malířů, Praha-Malá Strana, U Zlaté studně 167/3 (1897)[11]
- Česká grafická unie: výrobní objekty v ulici Na Děkance (1898)
- Rustonka: výstavba mostárny a přístavba strojovny (1900–1902)
- Reálné gymnázium v Dušní (1901–1902)
- Cukrovar Vršovice (1902)
- Spolkový dům Hlahol (1903–1905)
- Libeňská vodárenská věž (1904)
- První česká všeobecná zajišťovací banka, dnes Goethe-Institut (1905)[12]
- Činžovní dům U Zlatého slona, Praha-Staré Město, Dlouhá 609/2 (1905-1906)[13]
- Obecní dům (1905–1912)
- Chemický ústav České techniky (dnes ČVUT), Praha-Nové Město, Dittrichova 339/10 a Trojanova 339/13 (1907)
- Kostel Zvěstování Panny Marie Na trávníčku: úpravy vzhledu (1914–1916)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Poděbrady
- ↑ v mnoha dokumentech je uvedeno chybné datum narození 17. listopadu
- ↑ a b František Schlaffer, architekt. geni_family_tree [online]. [cit. 2020-03-22]. Dostupné online.
- ↑ SCHLAFFER František 17.11.1855-26.9.1924 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-03-21]. Dostupné online.
- ↑ Josef Schulz. stary-web.zastarouprahu.cz [online]. [cit. 2020-03-21]. Dostupné online.
- ↑ Profesor architekt Josef Schulz uprostřed svých... doplněk. stary-web.zastarouprahu.cz [online]. [cit. 2020-03-21]. Dostupné online.
- ↑ Ottův slovník naučný, díl 22. Praha: Jan Otto, 1904. 1109 s. Dostupné online. S. 991.
- ↑ Schlaffer, František, nar. 1855. ipac.svkkl.cz [online]. [cit. 2020-03-21]. Dostupné online.
- ↑ dům U Hroznu - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Suchardova vila - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-22]. Dostupné online.
- ↑ dům U Malířů - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-22]. Dostupné online.
- ↑ banka První česká všeobecná zajišťovací - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-23]. Dostupné online.
- ↑ dům U Zlatého slona - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Schlaffer na Wikimedia Commons
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. 1. vyd. Praha: Academia, 2004. 582 s. ISBN 80-200-0969-8.
- ZIMMER, Tomáš. Novobarokní fenomén v pražské architektuře kolem roku 1900. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2012. 125 s. Dostupné online. S. 57–63. Diplomová práce.
