František Celerýn
| František Celerýn | |
|---|---|
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1869 – 1869 | |
| Starosta města Horažďovice | |
| Ve funkci: ??? – 1870 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Národní str. (staročeši) |
| Narození | 16. října 1824 Jindřichovice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 23. prosince 1892 (ve věku 68 let) Horažďovice  Rakousko-Uhersko |
| Choť | Božena Juříčková |
| Děti | Božena |
| Příbuzní | Antonín Celerin (otec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Celerýn, též František Xaver Celerin[1] (16. října 1824 Jindřichovice[2] – 20. prosince 1892 Horažďovice[3] )[4], byl rakouský politik české národnosti z Čech, poslanec Českého zemského sněmu a starosta Horažďovic; badatel v oboru botaniky, autor rozsáhlého herbáře.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Působil jako měšťan v Horažďovicích.[5] Pocházel z rodiny sušického měšťana Antonína Celerina, který se později přestěhoval do Horažďovic a koupil tamní Podbranský mlýn. František po dokončení středoškolských studií převzal vedení rodinného mlýna. V roce 1845 se jeho manželkou stala Božena Juříčková. Měli dceru Boženu, která se provdala za horažďovického fotografa a člena obecního zastupitelstva Karla Jiříčka.[1]
František Celerýn byl aktivní v místní politice. Od 50. let 19. století zastával úřad starosty města. V 60. letech 19. století byl navíc i okresní starosta.[1][6] Funkci obecního starosty zastával do roku 1870. Byl činný v Pěveckém spolku Prácheň a ve Sboru dobrovolných hasičů.[1] 15. května 1868 oficiálně v Praze odevzdával kámen z Práchně pro stavbu Národního divadla.[4]
V 60. letech se krátce zapojil i do vysoké politiky. V doplňovacích zemských volbách v září 1869 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Strakonice, Horažďovice.[7] Nahradil Emanuela Tonnera, který nemohl kandidovat kvůli svému odsouzení a ztrátě volitelnosti.[6] Šlo ale jen o manifestační volbu, protože čeští poslanci (Národní strana, staročeská) tehdy praktikovali politiku pasivní rezistence, tedy bojkotu zemského sněmu. Mandát na sněmu Celerýn nevykonával a již v říjnu 1869 byl prohlášen za vystouplého.[5]
Po konci svého mandátu v zemském sněmu se odstěhoval z Horažďovic i s rodinou a po osm let žil ve Vídni. Po návratu do Horažďovic se snažil o návrat do komunální politiky, ještě v roce 1889 byl zvolen do zastupitelstva. Počátkem 90. let odešel z veřejného života. Věnoval se botanickému průzkumu vápencových lomů a lesů, luk a pastvin v okolí Horažďovic. Vyhotovil rozsáhlý pětidílný herbář květeny Horažďovicka. Roku 1888 objevil na vrchu Prácheň růži Sherardovu a v anglickém parku na Ostrově pryskyřník Stevenův.[1] Herbář, který roku 1890 daroval místním měšťanským školám, prošel v roce 2009 renovací a digitalizací. Posudky odborníků z Katedry botaniky Univerzity Karlovy v Praze a restaurátorského oddělení Národní knihovny ČR ho ocenily jako unikátní a hodnotné dílo.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e SMETANOVÁ, Jaroslava: Lokální elity v Horažďovicích 1864 - 1912 [online]. muni.cz [cit. 2016-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Kolinec
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Horažďovice
- ↑ a b c Herbář Fr. Celerina [online]. knihovna.horazdovice.cz [cit. 2016-04-16]. Dostupné online.
- ↑ a b LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 39.
- ↑ a b Přehled politický. Budivoj. Prosinec 1884, roč. 5, čís. 70, s. 2. Dostupné online.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/3/stenprot/003schuz/s003001.htm