Přeskočit na obsah

Fluorid rhoditý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fluorid rhoditý
Obecné
Systematický názevFluorid rhoditý
Anglický názevRhodium trifluoride
Německý názevRhodium(III)-fluorid
Sumární vzorecRhF3
Vzhledčervenohnědá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS60804-25-3
PubChem15829233
SMILES[F-].[F-].[F-].[Rh 3]
InChIInChI=1S/3FH.Rh/h3*1H;/q;;; 3/p-3
Key: TXUZMGFRPPRPQA-UHFFFAOYSA-K
Vlastnosti
Molární hmotnost159,9007 g/mol
Hustota5,38 g/cm3
Rozpustnost ve voděnerozpustný
Struktura
Krystalová strukturatrigonální
Hrana krystalové mřížkya = 4,873
c = 13,550
Tvar molekulyoktaedr
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid rhoditý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem RhF3.

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

Fluorid rhoditý lze připravit fluorací chloridu rhoditého:

2 RhCl3 3 F2 → 2 RhF3 3 Cl2

Lze jej také připravit reakcí jednotlivých prvků:[1]

2 Rh 3 F2 → 2 RhF3

Hydráty fluoridu rhoditého lze získat reakcí fluoridů s roztoky rhoditých solí.[2]

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Bezvodý fluorid rhoditý je nerozpustný ve vodě a nereaguje s ní, ale hydráty se složením RhF3·6H2O (hexahydrát) a RhF3·9H2O (nonahydrát) lze připravit přidáním kyseliny fluorovodíkové do vodného roztoku rhodité soli a oba jsou rozpustné ve vodě.[1]

Podle rentgenové krystalografie má sloučenina stejnou strukturu jako fluorid vanaditý, přičemž kov je v oktaedrické koordinační geometrii.[3] Má trigonální krystalovou strukturu s prostorovou grupou R3c (prostorová grupa číslo 167).[4]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Rhodium trifluoride na anglické Wikipedii a Rhodium(III)-fluorid na německé Wikipedii.

  1. a b GREENWOOD. Chemistry of the Elements. [s.l.]: Elsevier Science & Technology Books book s. Dostupné online. ISBN 978-0-08-037941-8. S. 1119–1120. (anglicky) 
  2. EAGLESON, Mary. Concise Encyclopedia Chemistry. [s.l.]: Walter de Gruyter 1216 s. Dostupné online. ISBN 978-3-11-011451-5. S. 949. (anglicky) 
  3. GROSSE, L.; HOPPE, R. Zur Kenntnis von Sr2RhF7. (Mit einer Bemerkung zur Kristallstruktur von RhF3). Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 1987-09, roč. 552, čís. 9, s. 123–131. Dostupné online [cit. 2023-10-10]. ISSN 0044-2313. DOI 10.1002/zaac.19875520914. (německy) 
  4. HEPWORTH, M. A.; JACK, K. H.; PEACOCK, R. D. The crystal structures of the trifluorides of iron, cobalt, ruthenium, rhodium, palladium and iridium. Acta Crystallographica. 1957-01-01, roč. 10, čís. 1, s. 63–69. Dostupné online [cit. 2023-10-10]. ISSN 0365-110X. DOI 10.1107/S0365110X57000158.