Fürstenwalde (hrad)
Fürstenwalde | |
---|---|
Zbytky zdí a informační tabule | |
Základní informace | |
Sloh | gotický |
Zánik | 16. století |
Poloha | |
Adresa | Vrbno pod Pradědem, Česko |
Souřadnice | 50°7′21,3″ s. š., 17°20′46,2″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 26165/8-210 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fürstenwalde je zaniklý hrad na Zámecké hoře u Vrbna pod Pradědem v okrese Bruntál. Byl zničen asi již ve druhé polovině 15. století nebo začátkem 16. století. Dnes je z tohoto hradu zřícenina s poměrně malými zbytky zdiva paláce, věže a hradby u věže.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Hrad se poprvé jmenuje v listině z 24. srpna 1348. V textu je uvedeno, že opavský kníže Mikuláš II. Opavský povoluje Janu Bruxerovi obnovit či vystavět obec či městečko Gesenek a soudní úřad „pod naším hradem Fürstenwald“. Hrad je nepochybně stavitelským počinem zmíněného knížete, který si ho měl prý zbudovat jako lovecké a odpočinkové sídlo. Roku 1377 hrad připadl losem Mikulášovu synu Janu I. Ratibořskému.
Hrad patřil k významným objektům, neboť v listině z roku 1377 se uvádí mezi majetkem opavského knížectví na prvním místě. Roku 1384 byl nucen jeho syn Jan II. Opavský nucen pro dluhy prodat Krnovsko i s hradem Fürstenwaldem. Novým majitelem hradu se stal opolský kníže Vladislav. Později zde vznikly mezi Janem II. a Vladislavem spory. Roku 1390 markrabě Jošt vykoupil Krnovsko za 29 tisíc hřiven grošů pro sebe a část země s hradem Fürstenwaldem obratem prodal Janu II. [1]
Počátkem 15. století byl na hradě postaven nový palác. Roku 1405 se spolumajitelem hradu stal další opavský přemyslovec Mikuláš IV. z Bruntálu. Ten však brzy zemřel a hrad přešel na jeho staršího bratra Jana II. V té době mělo posádku hradu tvořit osm mužů. Po smrti Jana II. se stala správkyní a majitelkou hradu Janova žena Helena Korybutovna. Údajně se měla pod hradem roku 1428 odehrát menší bitva s husity, kde měli být tito poraženi. Za Janova syna Mikuláše V. Krnovského ztratil hrad význam ve prospěch hradu v Bruntále, ale byl nadále obýván.[2]
Po smrti tohoto panovníka hrad připadl spolu s Bruntálskem roku 1465 jeho synu Janu IV. Krnovskému. Během česko-uherských válek (1468–1478) bylo mnoho hradů v okolí zničeno. Není známo, zda takový osud postihl i hrad Fürstenwalde, ale je to velmi pravděpodobné. Poslední nálezy jsou totiž z konce 15. století a roku 1523 při vkladu bruntálského panství (rod pánů z Vrbna) do zemských desek není již o hradu ani zmínka.[3]
Podle pověsti byl hrad ještě používán v době třicetileté války.[4]
Popis hradu
[editovat | editovat zdroj]Zřícenina hradu se nachází na samém temeni Zámeckého vrchu ve výšce 854 metrů nad mořem. Na nejvyšším bodě se předpokládá mohutná věž, která mohla být pro své rozměry i z části obytná. Měla tvar nepravidelného čtyřúhelníku s ostrou hranou ve směru příchodu a nejméně tři podlaží. V jádru hradu obehnaném hradbou stál ještě na druhé straně dvora dvouprostorový palác. Cesta do hradu vedla od západu a procházela dvěma branami. Na východě se nacházela další brána. Hrad měl celkem tři nádvoří.
Na severním konci hradu stála zřejmě strážní věž a na plošině před ní je patrné nedostavěné opevnění s nedokončeným hloubením příkopu. Na hradu není patrná žádná stopa po studni, cisterně či pramenu. Ještě k roku 1833 se na hradě uvádí zachované vysoké zdi.[5] Dnes jsou viditelné jen poměrně malé zbytky zdiva paláce, věže a hradby u věže. Vše zděno na maltu. Dále patrné terénní úpravy a destrukční kužele. Zřícenina hradu je kulturní památkou ČR.[6]
Rozhledna
[editovat | editovat zdroj]Vedle zříceniny hradu byla v roce 2012 vybudována malá zastřešená dřevěná rozhledna s posezením. Z rozhledny je výhled na Vrbno pod Pradědem, Ludvíkov, Karlovice, Vysokou horu, na druhé straně je viditelné pásmo Orlíka a oblast nad Bílým Potokem.
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Zbytky zdí
-
Turistický rozcestník u zříceniny
-
Malá část cesty vede i po dřevěných schodech
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ VOJKOVSKÝ, Rostislav. Freudenštejn. Firstenwald. 1. vyd. Hukvaldy – Dobrá: Miroslav Bitter – Putujme, 2013. ISBN 978-80-87712-99-3. S. 7–9.
- ↑ Vojkovský, s. 10–12
- ↑ Vojkovský, s. 13–14
- ↑ Vojkovský, s. 15–16
- ↑ Vojkovský, s. 13, 15, 17, 18 a obálka
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-09]. Identifikátor záznamu 137326 : hrad Fürstenwalde. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KOUŘIL, Pavel; PRIX, Dalibor; WIHODA, Martin. Hrady českého Slezska. Brno: Archeologický ústav AV ČR, 2000. 645 s. ISBN 80-86023-22-2.
- PLAČEK, Miroslav. Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 1996. 439 s. ISBN 80-85983-08-7.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fürstenwalde na Wikimedia Commons