Erik Gustaf Boström

Erik Gustaf Boström
Erik Gustaf Boström
Stranická příslušnost
Členství	Protekcionistická strana První komory (1894–1907); Centrum (1876–1882); Nové centrum (1883–1887); Nová agrární strana (1888–1891)
Narození	11. února 1842; Stockholm
Úmrtí	21. února 1907 (ve věku 65 let); Roslags Kulla
Místo pohřbení	hřbitov Roslags-Kulla
Choť	Lina Boströmová
Rodiče	Erik Samuel Boström
Děti	Ingeborg Maria Lybecková
Příbuzní	Ebba Boströmová, Filip Boström, Elisabeth von Bahrová a Hedvig Christina Boströmová (sourozenci)
Alma mater	Uppsalská univerzita (od 1861)
Profese	politik a statkář
Ocenění	komandér velkokříže Řádu polární hvězdy (1891); Řád Serafínů (1892); velkokříž Vasova řádu (1904); velkodůstojník Řádu Leopoldova
Commons	Erik Gustaf Boström
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Erik Gustaf Bernhard Boström (11. února 1842 ve Stockholmu – 21. února 1907 ve Stockholmu) byl švédský politik, nejdéle sloužící premiér Švédska v 19. století. V čele země stál ve dvou obdobích, od roku 1891 do roku 1900 a poté znovu od roku 1902 do roku 1905. Boströmova vládní politika se vyznačovala pragmatismem. V průběhu času si získal dobrou pověst jako sjednocující osobnost, a to přestože byl prvním premiérem, který neměl akademické vzdělání (studia na univerzitě v Uppsale musel roku 1863 ukončit poté, co zemřela jeho matka a on musel převzít hospodaření na rodovém panství Östana). Byl považován za předního protekcionistu, tedy podporovatele ochrany domácího trhu za pomoci vysokých dovozních cel. Jeho politický pád byl způsoben jeho odmítnutím ustoupit v otázce samostatnosti Norska. Členem švédského parlamentu byl takřka tři desetiletí (1876–1907), zastupoval okres Södra Roslagen. Byl představitelem agrárnické konzervativně-liberální strany Lantmanna (Strany rolnického lidu). Byl prvním prezidentem Nobelova výboru, jež uděluje Nobelovy ceny (1900–1907). Po odchodu z politiky rovněž zastával funkci kancléře švédských univerzit (1905–1907). Jeho rodina z otcovy strany byla jednou z větví šlechtické rodiny Laestadiusů z Norrlandu. Byl synovcem filozofa Christophera Jacoba Boströma. V roce 1871 se oženil s Karolínou Almqvistovou, dcerou ministra pro civilní správu (Civilminister) Ludviga Almqvista. S ní měl pak šest dcer a jednoho syna.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erik Gustaf Boström na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c Tvåkammar-riksdagen 1867-1970. 1985. Dostupné online. [cit. 2020-05-02].
↑ Maria Elisabeth von Bahr 1838-03-08 — 1914-05-21 Filantrop, skolgrundare. Dostupné online. [cit. 2020-08-11].
↑ Boström, Erik Gustaf Bernhard, f. 1842-02-11 i Stockholm, Godsegare. Švédský národní archiv. Dostupné online. [cit. 2020-09-25].

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Erik Gustaf Boström na Wikimedia Commons

[691a38c2d696506d7d064726ac7f8c04bc4e02b9-1] Tvåkammar-riksdagen 1867-1970. 1985. Dostupné online. [cit. 2020-05-02].

[2bc43d5d3038727bcbd4ed042804bcaa0eb3a0b3-2] Maria Elisabeth von Bahr 1838-03-08 — 1914-05-21 Filantrop, skolgrundare. Dostupné online. [cit. 2020-08-11].

[53583274d104949735ea826ff430566eb40d4b31-3] Boström, Erik Gustaf Bernhard, f. 1842-02-11 i Stockholm, Godsegare. Švédský národní archiv. Dostupné online. [cit. 2020-09-25].

[1]

[2]

[3]