Emanuel Chvála
Emanuel Chvála | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 1. ledna 1851 Praha, Čechy Rakouské císařství |
Úmrtí | 28. října 1924 (ve věku 73 let) Praha Československo |
Žánry | opera a klasická hudba |
Povolání | hudební skladatel, hudební kritik, kritik a publicista |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Emanuel Chvála (1. ledna 1851 Praha – 28. října 1924 tamtéž[1]) byl český hudební kritik a skladatel.
Život
[editovat | editovat zdroj]Studoval na reálce v Praze a poté železniční inženýrství ve Vídni. V roce 1881 se oženil[2] s Emanuelou Beranovou. Stal se úředníkem Buštěhradské dráhy a hudbou se zabýval pouze ve svém volném čase, ale na profesionální úrovni. Hru na klavír studoval u C. Müllera a J. Cainera. Ve skladbě a hudební teorii byl žákem Josefa Förstera a Zdeňka Fibicha.
Zabýval se i organizací hudebního života. Byl funkcionářem Umělecké besedy, členem Jednoty pro zvelebování hudby v Čechách, členem České akademie věd a umění a předsedou spolku J. Dalcroze. Na podnět Josefa Václava Sládka se začal věnovat hudební publicistice a kritice. Přispíval do hudebních časopisů (Lumír, Dalibor), ale i do denního tisku (Národní politiky) a to nejen českého, ale i německého.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Z díla Emanuela Chvály jsou nejvíce ceněny jeho písně. Ostatní skladby se dnes na koncertních pódiích objevují jen zřídka.
Opera
[editovat | editovat zdroj]- Záboj (na text Jaroslava Vrchlického, 1907, premiéra v Národním divadle 9. 3. 1918)
Orchestrální skladby
[editovat | editovat zdroj]- Sousedské pro smyčcový orchestr (1880)
- Koncertní ouvertura (1881)
- Mazurky (1899)
- Z jarních dojmů (symfonietta, 1899)
- O posvícení (1902) (premiéra 16.02.1902 Česká filharmonie, Ludvík Čelanský (dirigent))[3]
Klavírní skladby
[editovat | editovat zdroj]- Silhouetty (1879)
- Lístky do památníku (1881)
- Serenáda, Veseloherní pochod (na 4 ruce, 1891)
- Scherzino (1889)
- Sedmero sousedských nápadů (1889)
- Dostaveníčko (1898)
- Ze chvil ladných a teskných (1898)
- Pohádky (1902)
Housle
[editovat | editovat zdroj]- Polonéza (1879)
- Romance (1882)
- Andante a Scherzo (1882)
- Malá suita (1895)
- Serenáda (1901)
- Canzonetta (1904)
Ostatní komorní hudba
[editovat | editovat zdroj]- Smyčcový kvartet d-moll (1884)
- Smyčcový kvartet c-moll (prosinec 1897 premiéra – věnováno Českému kvartetu)
- Klavírní trio g-moll (1901)
- Klavírní kvintet B-dur (1903)
Písně
[editovat | editovat zdroj]- Čtvero písní (1879)
- Jarní píseň (1880, odměněno cenou Umělecké besedy)
- Tré písní (1882)
- Zmizelá radost (1896, odměněno prémií Umělecké besedy)
- Starosvětské písničky (text Josef Václav Sládek, 1900)
- Masopustní noc
Sbory
[editovat | editovat zdroj]- Nejnovější písničky (ženský)
- Tři písničky (ženský)
- Vy hory modravé (mužský,1878)
- 4 sbory (mužské)
- Tichá noc (mužský,1897)
- Lešetínské zvony (text Svatopluk Čech, smíšený, 1887)
Články (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- Smetanovy skladby, Dalibor, II/1880 a III/1881
- K. M. z Webrů, Dalibor, VIII/1886
- Čtvrtstoletí české hudby, Rozpravy hudební č. 10, Fr. A. Urbánek, Praha, 1888
- O orchestrálních skladbách Griegových, Dalibor, XXV/1903
- Symfonické skladby Dvořákovy (sborník statí o jeho díle a životě), Praha, 1912
- Smetaniana, Hudební rozhledy, IX/1916
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých Českobratrské evangelické církve u sv. Klimenta, sign. EVK Z5, s. 105
- ↑ Matriční záznam o sňatku Emanuela Chvály s Emanuelou Beranovou farnosti při kostele sv.Vojtěcha na Novém Městě pražském
- ↑ Archivovaná kopie. www.tobias-broeker.de [online]. [cit. 2019-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-14.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
- Pazdírkův hudební slovník naučný : Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937
- Tereza Berdychová: Josef Leopold Zvonař, hudební teoretik a významný zjev hudby předsmetanovské. Diplomová práce, Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Katedra hudební vědy, Brno, 2007
- J. Patera: Emanuel Chvála, Listy Hudební matice, IV/1925
- V. Lébl: Děiny české hudby jako problém a úkol, Hudební rozhledy, XXV/1988
- Emanuel Chvála. Národní politika, 29.10.1924, roč. 42, č. 299, s. 4. Dostupné online. — nekrolog
- CHVÁLA, Emanuel. Z mých pamětí. Národní politika, 31.10.1924, roč. 42, č. 201, s. 1. Dostupné online. — úryvek z memoárů, uveřejněný na výslovné přání krátce po smrti
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emanuel Chvála
- Autor Emanuel Chvála ve Wikizdrojích
- Emanuel Chvála v České divadelní encyklopedii
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Chvála Emanuel 1851
- Co je co?
- Music Encyclopedia (en)[nedostupný zdroj]