Edukační realita
Edukační realita je jakýkoli úsek objektivní skutečnosti, v níž probíhají určité edukační procesy.
Definice edukační reality
[editovat | editovat zdroj]Edukační (vzdělávací) realita je základní pojem pedagogické vědy. Je to jakýkoli úsek objektivní skutečnosti, v níž probíhají určité edukační procesy. Může to být například prostředí rodiny, školy, sportovního klubu nebo podniku. Tento pojem rozšiřuje z hlediska moderní pedagogiky okruh různých edukačních situací a v nich začleněných (učících se a vzdělávaných) subjektů z prostředí školy na daleko početnější a kvalitativně různorodá prostředí, resp. životní situace[1].
Pojem edukační realita najdeme v literatuře také jako: pedagogická skutečnost[2], pedagogická realita[3], vzdělávací realita[4] nebo edukativní dění[5].
Prvky edukační reality
[editovat | editovat zdroj]Edukační reality je tvořena těmito prvky[6]:
- edukační prostředí
- edukační potřeby
- edukační procesy
- edukační konstrukty
Edukační prostředí
[editovat | editovat zdroj]Edukační prostředí je vytvářeno všemi fyzikálně-senzorickými elementy, jako je osvětlení, barva, zvuk, prostor, nábytek aj., které charakterizují místo, v němž se má žák učit[7]. Je to však také soubor psychosociálních vlivů a vztahů působících v edukačních procesech.
Typologie edukačních prostředí[6]:
- rodinné
- školní
- skupinové (formální a neformální)
- náboženské
- profesní
- mediální
- intimní
- zdravotnické
- sportovní
- vojenské
Edukační potřeba
[editovat | editovat zdroj]Edukační potřeba je nějaký deficit v oblasti vědomostí, dovedností nebo návyků[8].
Příklad: firma potřebuje a hledá odborníka, který by měl určitě kvalifikační parametry pro vykonávání určité práce, protože ve firmě není nikdo, kdo by práci dokázal vykonávat.
Edukační procesy
[editovat | editovat zdroj]Edukační procesy jsou veškeré činnosti lidí, při nichž dochází k učení. K učení dochází přímo v kontaktu s jiným člověkem nebo zprostředkovaně (textem, technickým zařízením aj.)[6].
Příklad: osvojování mateřského jazyka dítětem. Jeden subjekt (dítě) se učí jazykovým a komunikačním dovednostem ve styku s jinými subjekty (matka, otec, jiní dospělí, vrstevníci), kteří mu dovednosti záměrně i bezděčně ukazují.
Edukační konstrukty
[editovat | editovat zdroj]Edukační konstrukty jsou všechny takové teorie, modely, plány, scénáře, prognózy, zákony, předpisy a jiné teoretické výtvory, které nějakým způsobem určují či ovlivňují reálné edukační procesy[6].
Příklad: učební osnovy různých vyučovacích předmětů, didaktické testy, školní vysvědčení, kurikula atd.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ PRŮCHA, Jan. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-546-2.
- ↑ MAŇÁK, Josef. Kapitoly z metodologie pedagogiky. Brno: Masarykova univerzita, 1994. ISBN 80-210-1031-2.
- ↑ SPOUSTA, V. Bipolarita praktického a teoretického nazírání pedagogické reality. Teorie v pedagogicke praxi, praxe v pedagogicke teorii v učitelskem studiu.. Sbornik přispěvků z celostatniho seminaře. 1995, s. 65–68..
- ↑ NOVÁČKOVÁ, J. Pozvedneme svůj hlas? Současná vzdělávací realita jako východisko pro školní psychologii. Učitelské noviny. 1996, čís. 28, s. 18–19.
- ↑ ŠTECH, Stanislav. Co je učitelství a lze se mu naučit.. [s.l.]: Pedagogika, 1994. S. 310–320..
- ↑ a b c d PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 4., aktualiz. a dopl. vyd. vyd. Praha: Portál, 2009. 481 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7367-503-5.
- ↑ MCVEY, G. E. Learning Environments. International Encyclopedia of Education. 1985, čís. 5, s. 2953–2961.
- ↑ JUŘENÍKOVÁ, Petra. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. 1. vyd. vyd. Praha: Grada, 2010. 77 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-2171-2.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JUŘENÍKOVÁ, Petra. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. 1. vyd. vyd. Praha: Grada, 2010. 77 s. ISBN 978-80-247-2171-2.
- MAŇÁK, Josef. Kapitoly z metodologie pedagogiky. Brno: Masarykova univerzita, 1994. ISBN 80-210-1031-2.
- MCVEY, G.E. Learning environments. International Encycopledia of Education, 1985, čís. 5, s. 2953-2961
- NOVÁČKOVÁ, J. Pozvedneme svůj hlas? Současná vzdělávací realita jako východisko pro školní psychologii. Učitelské noviny, 1996, čís. 28, s. 18-19
- PRŮCHA, Jan. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-546-2.
- PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 4., aktualiz. a dopl. vyd. vyd. Praha: Portál, 2009. 481 s. s. ISBN 978-80-7367-503-5
- SPOUSTA, V. Bipolarita praktického a teoretického nazírání pedagogické reality. Teorie v pedagogicke praxi, praxe v pedagogicke teorii v učitelskem studiu.. Sbornik přispěvků z celostatniho seminaře. 1995, s. 65-68
- ŠTECH, Stanislav. Co je učitelství a lze se mu naučit.. [s.l.]: Pedagogika, 1994. S. 310-320