Dusičnan berylnatý

Dusičnan berylnatý
Obecné
Systematický název	Dusičnan berylnatý
Anglický název	Beryllium nitrate
Německý název	Berylliumnitrat
Sumární vzorec	Be(NO3)2
Vzhled	bezbarvá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	13597-99-4
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	237-062-5
PubChem	26126
UN kód	2464
SMILES	[Be 2].[O-][N ]([O-])=O.[O-][N ]([O-])=O
Vlastnosti
Molární hmotnost	133,021 98 g/mol
Teplota tání	60,5 °C (333,6 K)
Teplota varu	142 °C (415 K) (rozkládá se)
Hustota	1,557 g/cm3
Rozpustnost ve vodě	166 g/100 ml
Bezpečnost
	; GHS03 ; GHS06 ; GHS07 ; GHS08 ; GHS09; Nebezpečí
H-věty	H272 H301 H330 H315 H317 H319 H335 H350i H372 H411
P-věty	P201 P261 P280 P305 351 338 P311
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dusičnan berylnatý je anorganická sloučenina se vzorcem Be(NO₃)₂.^[2] Je to sůl kyseliny dusičné a beryllia, obsahující jeden kationt Be² a dva anionty NO₃⁻.

Příprava

Dusičnan berylnatý lze připravit reakcí hydroxidu berylnatého s kyselinou dusičnou:^[3]

${\ce {Be(OH)2 2HNO3 -> Be(NO3)2 2H2O}}$

Také jej lze získat reakcí chloridu berylnatého s oxidem dusným v roztoku ethylacetátu:^[4]

${\ce {BeCl2\ 4N2O4->Be(NO3)2\cdot 2N2O4\ 2NOCl}}$

${\ce {Be(NO3)2\cdot 2N2O4->Be(NO3)2\ 2N2O4}}$

Nebezpečí

Dusičnan berylnatý je toxická látka^[2] stejně jako všechny ostatní sloučeniny berylia. Je dráždivý i v malých dávkách. Při spálení vydává dráždivé anebo toxické výpary. Pokud dojde k masivní krátkodobé expozici, může nastat akutní pneumonitida, příznaky se ale projeví až po třech dnech.^[2]

Vlastnosti

Dusičnan berylnatý je pevná látka, která je snadno rozpustná ve vodě a má slabé oxidační účinky.^[5] Komerční produkt se prodává jako roztok ve vodě nebo v kyselině dusičné.^[6]

Využití

Dusičnan berylnatý se používá v plynových a acetylenových lampách.^[5]

Reference

↑ ^a ^b Beryllium nitrate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c "Beryllium Nitrate (ICSC)". IPCS INCHEM. Citováno 13.9.2010.
↑ Walsh, Kenneth (2009). Beryllium chemistry and processing. ASM International. pp. 121–122. ISBN 978-0-87170-721-5. Citováno 3.1.2011.
↑ Georg Brauer (Hrsg.), unter Mitarbeit von Marianne Baudler u. a.: Handbuch der Präparativen Anorganischen Chemie. 3., umgearbeitete Auflage. Band II, Ferdinand Enke, Stuttgart 1978, ISBN 3-432-87813-3, S. 897.
↑ ^a ^b Eintrag zu Berylliumnitrat Archivováno 23. 7. 2020 na Wayback Machine. v GESTIS-Stoffdatenbank des IFA, Načteno 8.2.2018.
↑ Datenblatt Beryllium standard for AAS analytical standard, 1.0 g/L Be in nitric acid bei Sigma-Aldrich, abgerufen am 14. Mai 2017 (PDF).

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Dusičnan berylnatý na Wikimedia Commons

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Beryllium nitrate na anglické Wikipedii a Berylliumnitrat na německé Wikipedii.

[pubchem_cid_26126-1] Beryllium nitrate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)

[:0-2] "Beryllium Nitrate (ICSC)". IPCS INCHEM. Citováno 13.9.2010.

[3] Walsh, Kenneth (2009). Beryllium chemistry and processing. ASM International. pp. 121–122. ISBN 978-0-87170-721-5. Citováno 3.1.2011.

[4] Georg Brauer (Hrsg.), unter Mitarbeit von Marianne Baudler u. a.: Handbuch der Präparativen Anorganischen Chemie. 3., umgearbeitete Auflage. Band II, Ferdinand Enke, Stuttgart 1978, ISBN 3-432-87813-3, S. 897.

[:1-5] Eintrag zu Berylliumnitrat Archivováno 23. 7. 2020 na Wayback Machine. v GESTIS-Stoffdatenbank des IFA, Načteno 8.2.2018.

[6] Datenblatt Beryllium standard for AAS analytical standard, 1.0 g/L Be in nitric acid bei Sigma-Aldrich, abgerufen am 14. Mai 2017 (PDF).

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Anorganické soli berylnaté

Halogenidy a pseudohalogenidy	Fluorid berylnatý (Be F₂) • Bromid berylnatý (BeBr₂) • Chlorid berylnatý (BeCl₂) • Jodid berylnatý (BeI₂) • Kyanatan berylnatý (Be(O C N)₂)

Soli kyslíkatých kyselin (neuvedeny soli se záměnou kyslíku za jiný prvek, složené a „zásadité“)	Fluornan berylnatý (Be(OF)₂) • Chloristan berylnatý (Be(ClO₄)₂) • Dijodistan triberylnatý (Be₃I₂O₁₀) • Siřičitan berylnatý (BeSO₃) • Síran berylnatý (BeSO₄) • Seleničitan berylnatý (BeSeO₃) • Selenan berylnatý (BeSeO₄) • Telluričitan berylnatý (BeTeO₃) • Dusičnan berylnatý (Be(NO₃)₂) • Dihydrogenfosfornan berylnatý (Be(H₂PO₂)₂) • Hydrogenfosforitan berylnatý (BeH PO₃) • Metafosforečnan berylnatý (Be(PO₃)₂) • Fosforečnan berylnatý (Be₃(PO₄)₂) • Hydrogenfosforečnan berylnatý (BeHPO₄) • Difosforečnan berylnatý (Be₂P₂O₇) • Arseničnan berylnatý (Be₃(AsO₄)₂) • Antimoničnan berylnatý (Be(SbO₃)₂) • Uhličitan berylnatý (BeCO₃) • Šťavelan berylnatý (Be(CO₂)₂) • Křemičitan berylnatý (Be₂SiO₄, Fenakit) • Metakřemičitan berylnatý (BeSiO₃) • Bornatan berylnatý (BeBO₂) • Dioxidoboran berylnatý (BeHBO₂) • Hlinitan berylnatý (Be(AlO₂)₂) • Železitan berylnatý (Be(FeO₂)₂) • Chromitan berylnatý (Be(CrO₂)₂) • Chroman berylnatý (BeCrO₄) • Molybdenan berylnatý (BeMoO₄) • Metavanadičnan berylnatý (Be(VO₃)₂)

Soli tvořené záměnou vodíku ze sloučenin typu prvek_x – vodík_y	Hydrid berylnatý (BeH₂) • Hydroxid berylnatý (Be(OH)₂) • Oxid berylnatý (BeO) • Oxidoperoxid berylnatý (2 BeO₂•3 BeO) • Sulfid berylnatý (BeS) • Selenid berylnatý (BeSe) • Tellurid berylnatý (BeTe) • Nitrid berylnatý (Be₃N₂) • Azid berylnatý (Be(N₃)₂) • Karbid berylnatý (Be₂C) • Diborid (I) berylnatý (BeB₂)

Jiné	Zásaditý orthoteluran berylnatý (Be₃TeO₆•BeO neboli Be₄TeO₇) • Tetrahydridoboritan berylnatý (Be(BH₄)₂) • Hydrid berylný (BeH) • Berylnatany