Přeskočit na obsah

Duarte Pio z Braganzy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Duarte Pio z Braganzy
Rodné jménoDuarte Pio de Bragança
Narození15. května 1945 (79 let)
Bern, ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Alma materŽenevská univerzita
Technická universita v Lisabonu
Graduate Institute of Development Studies
RodičeDuarte Nuno z Braganzy
Marie Františka Orleánská z Braganzy
RodBraganzové
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Duarte Pio z Braganzy (portugalsky Duarte Pio de Bragança; * 15. května 1945), je od roku 1976 vévoda z Braganzy a pretendent trůnu zrušeného Portugalského království.

Duarte Pio je pravnuk portugalského krále Michala I. a pretendent portugalského trůnu. Přes svou babičku z matčiny strany, Alžbětu hraběnku Dobřenskou z Dobřenic, má české předky.

Má dva mladší bratry:

  • Miguel Rafael z Braganzy (* 3. 12. 1946 Bern)
  • Henrique Nuno z Braganzy (6. 11. 1949 Bern – 14. 2. 2017 Ferragudo)

Eduard Pius je nejstarší syn Eduarda Nuna (1907–1976) a jeho manželky Marie Franciscy Amélie Luísy Vitórie (1914–1968), dcery Pedra de Alcântara Luíse Filipe d’Orleáns-Bragança, prince z Grão Pará a české šlechtičny Alžběty hraběnky Dobřenské z Dobřenic. Se svými dvěma bratry, Miguelem Rafaelem a Henriquem Nunem, vyrůstali se svými rodiči střídavě ve Švýcarsku a Francii.

Nárok na trůn

[editovat | editovat zdroj]
Královská standarta Portugalského království, z doby kolem roku 1830

Roku 1834 byl král Michal I. (1802–1866) vypuzen do exilu. Ani on ani jeho potomci se však nevzdali nároku na portugalský trůn, čímž stali protikráli panující královny Marie II. (1819–1853) resp. po ní vládnoucích panovníků ze sasko-kobursko-gothajské dynastie. Ke smíru mezi oběma znesvářenými liniemi rodu došlo roku 1921, mezitím však roku 1910 v Portugalsku proběhl vojenský puč a monarchie byla nahrazena autoritářskými republikami a poslední portugalský král Emanuel II. (1889–1932) byl nucen žít v exilu v Anglii. Jelikož neměl Emanuel žádné potomky, určil za svého nástupce Eduarda II. Nuna (1907–1976), vnuka krále Michala. Od roku 1976 je hlavou dynastie Braganzů jeho syn Duarte III. Pio, a tím pádem také teoretickým pretendentem trůnu, pokud by se Portugalsko stalo opět monarchií. Titul vévoda z Braganzy opět legalizovala portugalská vláda v roce 2006.[1][nenalezeno v uvedeném zdroji]

Dne 13. května 1995 se oženil s Isabelou de Herédia, mají spolu tři děti:

  • od 1976: Jeho královská výsost Duarte Pio, vévoda z Braganzy, Guimarães a Barcelos, markýz z Vila Viçosa, hrabě z Arraiolos, Ourém, Faria, Neiva a Guimarães.

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Předkové

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Jan VI. Portugalský
 
 
Michal I. Portugalský
vzdorokrál v letech 1828-1834
 
 
 
 
 
 
Šarlota Joaquina Španělská
 
 
Miguel, vévoda z Braganzy
 
 
 
 
 
 
Konstantin z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu
 
 
Adelaida Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
 
 
 
 
 
 
Anežka Hohenlohe-Langenburská
 
 
Duarte Nuno, vévoda z Braganzy
 
 
 
 
 
 
Konstantin z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu
 
 
Karel Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
 
 
 
 
 
 
Anežka Hohenlohe-Langenburská
 
 
Marie Tereza Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
 
 
 
 
 
 
Alois II. z Lichtenštejna
 
 
Žofie, princezna z Lichtenštejna
 
 
 
 
 
 
Františka Kinská z Vchynic a Tetova
 
'Duarte Pio, vévoda z Braganzy'
 
 
 
 
 
Ludvík Orleánský, vévoda z Nemours
 
 
Gaston, comté d' Eu
 
 
 
 
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Kohárská
 
 
Pedro de Alcatara, kníže z Grão Para
 
 
 
 
 
 
Petr II. Brazilský
 
 
Isabela Brazilská
 
 
 
 
 
 
Tereza Marie Neapolsko-Sicilská
 
 
Maria Francisca Orleans-Braganza
 
 
 
 
 
 
Jan Josef Dobřenský z Dobřenic
 
 
Jan Václav II., hrabě Dobřenský z Dobřenic
 
 
 
 
 
 
Marie Bedřiška Vančurová z Řehnic
 
 
Alžběta, hraběnka Dobřenská z Dobřenic
 
 
 
 
 
 
Josef František Kotulinský z Kotulína
 
 
Alžběta, hraběnka Kotulínská z Kotulína
 
 
 
 
 
 
Adelheid, Gräfin von Attems
 
  1. Governo legitima e defende D. Duarte de Bragança [online]. Correio da Manha [cit. 2006-09-07]. Dostupné online. (portugalsky) 
  2. Zvanična Veb prezentacija Kraljevske Porodice Srbije. www.royalfamily.org [online]. [cit. 2019-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-18. 
  3. Royal and Hashemite Order of the Pearl of Sulu. web.archive.org [online]. 2018-01-31 [cit. 2019-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-31. 
  4. REPÚBLICA DEMOCRÁTICA DE TIMOR-LESTE | Jornal da República. m.arquivo.pt [online]. [cit. 2019-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-07. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]