Diskuse s wikipedistou:Harold/Archiv 7
Přidat téma21 • 22 • 23 24 • 25 • 26 27 • 28 • 29 |
Návod k použití: Preferuji tykání. |
Krokodýl
[editovat zdroj]1. reference mi připadá zbytečná, je-li to v článku motorové vozy 850 a 851 (netvrdím, že trvám na odstranění) 2. informace v článku Krokodýl se opírala pouze o to, co znám z doslechu a to odpovídalo údajům v článcích Přezdívky ... a Motorové vozy 850 ... Dál jsem po tom nepátral. 3. v článku Krokodýl je to velmi okrajová, nepříliš podstatná informace --PetrS. 15. 2. 2011, 06:47 (UTC)
- No, fakticky to nebylo refováno ani v článku o 850/851, ten zdroj, který jsem odtud převzal, refuje jiné tvrzení. Odpovídat to v jiných článcích klidně může, ale stejně to může být třeba omyl, který sem někdo někdy zanesl a pak už se jen kopíruje. A i když chápu, že W.Rebelovy editace jsou někdy vyloženě provokace, tak mi není jasné, proč tam vést revertovací válku, když najít zdroj je otázkou pár sekund na Googlu. Ještě odkazuji na WP:Ověřitelnost, což je závazné pravidlo, a když někdo požaduje někde zdroj, není možné mazat šablonu jen tak. --Harold 15. 2. 2011, 09:44 (UTC)
- Pane bože :D tak to teda byla ale fakt síla! Hahahááá ... :D. Omlouvám se, že vám do toho vstupuji. Na druhou stranu je smutné, že se může někdo takle ponížit k tak přízemním a vulgárním nadávkám, znělo to až nedospěle a skutečně nízce. Nutno ovšem dodat, že jsem se tomu smál úctyhodnou dobu ... hahahááá :D ... Nic ve zlém! Mohl bych se jenom zeptat, proč ti tak strašně nadával? (Kdyžtak můj příspěvek do diskuze klidně smaž.) --Millenium187 23. 2. 2011, 20:29 (UTC)
Doprava v Brně
[editovat zdroj]Však toto byl stručný výtah, co tam bylo zbytečné? To co je tam teď je jen strašně nepřehledné a podle mého názoru to nic moc neříká.
"kousek za hranicemi města na katastru Modřic začíná rychlostní silnice R52 směrem na Vídeň."
"Vyslovilo se v něm 89 % z 24 % celkových hlasujících k zachování a modernizaci nádraží v centru města"
Konečně tam byl stručný strukturovaný výtah z celé dopravní infrastruktury v Brně a i s fotografiemi. Můžeme o tom rozvést další diskuzi, prosím. --Millenium187 15. 2. 2011, 11:21 (UTC)
- Zbytečné podrobné věci, jako kolik má dopravní podnik tramvají, atd. Nevím, co je na tomhle nepřehledné, znovu opakuji, pokud chceš rozšiřovat dopravu, upravuj článek Doprava v Brně (ten jaksi zcela ignoruješ). Pět odstavečků v hlavním všeobecném článku o městě stačí, když existuje tenhle specializovaný článek (a další navazující ještě více specializovanější články). A strukturu zde vidím jasnou, nepřipadá mi to nepřehledné: 1. odstavec – železniční doprava, 2. odstavec – silniční, 3. odstavec – letecká, 4. odstavec – MHD, 5. odstavec – doplňkový mišmaš --Harold 15. 2. 2011, 11:40 (UTC)
- Nejstručnější výtah ano, to tam taky nyní skoro je, ale uvědom si toto: Když budu číst článek o Brně, tak první co mě rozhodně odradí od čtení celého článku je jeho délka, proto se budu dívat jen na to co mě zajímá, dojdu na sekci o dopravě, což je jedna z těch úplně nejdůležitějších věcí ve městě, důležitější než kultura apod. A po mojí editaci bych se hned jen z nadpisů dozvěděl, že v Brně jezdí tramvaje, trolejbusy, autobusy, lodě a uvažuje se o metru, létají tam letadla, staví se VMO, jezdí tam vlaky a staví se cyklostezky. A ke každému druhu dopravy je napsáno jen několik vět s maximální stručností a fotografie mi umožní udělat si představu o tom, jak to prakticky vypadá. Co se týká stručnosti, tak jsem to vybíral tak aby tam toho bylo co nejmíň. A v současné verzi jsou různé nedostatky, např:
- "Dnes slouží brněnský železniční uzel pro hlavní přepravní směry mezi Vídní, Prahou a Bratislavou; vychází odtud též mnoho spojů na severní Moravu i do zbytku republiky." -- z Brna se jezdí celkově všude možně
- Brno leží především na 1. tranzitním koridoru tedy směry Praha a Břeclav a odtud dále buď Bratislava nebo Vídeň. Jistěže odtud jezdí ještě rychlíky směr Olomouc, Bohumín a Jihlava, ale to může být uvedeno v podrobnějším článku. Stejně jako obyčejné osobní vlaky. --Harold 15. 2. 2011, 16:14 (UTC)
- To já vím, ale to nic nemění na tom, že se z Brna jezdí celkově všude možně, a sám tady píšeš: "i do zbytku republiky", vždyť to je nesmysl. Například moje prateta jezdí do Brna z Norimberku a Norimberk tady vyjmenován není. Nejsem idiot, jen ti říkám, že ta věta neříká normální člověku nic víc než věta: "Z Brna se vlakem jezdí všude možně. :)", která je jinak kratší a celkově výstižnější.--Millenium187 15. 2. 2011, 19:00 (UTC)
- Lidi se můžou z Brna přepravit po železnici i do Pekingu, ale přímé vlaky tam nejezdí, proto zde není uveden. Navíc je tu ono sousloví "hlavní přepravní směr". V těchto směrech jezdí přímé vlaky EuroCity a InterCity, je to prostě jeden z hlavních tranzitních koridorů v Evropě. Proč je trať Děčín - Praha - Pardubice - Česká Třebová - Brno - Břeclav už asi 15 let modernizována na rychlost 160 km/h? Protože po ní jezdí důležité transevropské vlaky mezi východem Německa a Rakouskem nebo Maďarskem. --Harold 15. 2. 2011, 20:30 (UTC)
- To já vím, ale to nic nemění na tom, že se z Brna jezdí celkově všude možně, a sám tady píšeš: "i do zbytku republiky", vždyť to je nesmysl. Například moje prateta jezdí do Brna z Norimberku a Norimberk tady vyjmenován není. Nejsem idiot, jen ti říkám, že ta věta neříká normální člověku nic víc než věta: "Z Brna se vlakem jezdí všude možně. :)", která je jinak kratší a celkově výstižnější.--Millenium187 15. 2. 2011, 19:00 (UTC)
- Brno leží především na 1. tranzitním koridoru tedy směry Praha a Břeclav a odtud dále buď Bratislava nebo Vídeň. Jistěže odtud jezdí ještě rychlíky směr Olomouc, Bohumín a Jihlava, ale to může být uvedeno v podrobnějším článku. Stejně jako obyčejné osobní vlaky. --Harold 15. 2. 2011, 16:14 (UTC)
- "Proběhlo i referendum, které nedosáhlo potřebných 50 % ..." -- o záležitostech komunální politiky se v Brně jedná a hlasuje denně a referendum je jen taková okrajová drobnost, o takových věcech se nerozhoduje v referendu, to referendum bylo součástí další politické hry a celkově je to nepodstatné
- Uznávám, že konkrétní čísla by tu být nemusela (do podrobnějšího článku s nimi), ale zásadně nesouhlasím s tím, že je jednalo o okrajovou záležitost. Bylo to součástí politické hry, ale tohle referendum o přesunu (o kterém se mluví už přes 80 let) mohlo zásadně ovlivnit budoucnost města. --Harold 15. 2. 2011, 16:14 (UTC)
- Ale nemohlo, reálně to mohlo ovlivnit je politickou kariéru několika lidí. Kdyby to referendum dosáhlo těch 50%, tak by se po důkladné mediální masáži vymyslelo nové referendum. Lidé hlasují tak jak se jim, řekne, ne tak jak si myslí, že by to bylo dobré, protože si většinou prostě nemyslí nic. Zeptej se někoho v Brně, co si o tom přesunu myslí a pravděpodobně dostaneš odpovědi jasně indikující, že si o tom nemyslí v podstatě nic, protože o tom nic neví a je mu/jí to celkem jedno. Když usměvavý sympaťák na bilboardu zavelí, lid rozhodne.--Millenium187 15. 2. 2011, 19:00 (UTC)
- To co jsi napsal, to je nesmysl. Pokud by účast v referendu překročila 50 % a lidi by přesun odmítli, nic by se nepřesouvalo a ani by nemohlo být vyhlášené další referendum. Prostě by to bylo závazné pro vedení města. Jistěže zelení a jejich nohsledové přesvědčovali lid, že přesun je pomalu konec světa, akorát jich přišlo málo. A tak nějak si nepamatuju žádné podobné referendum... Vybavuju si akorát referendum o přistoupení k EU, což bylo ale celostátní. Místní referendum nebylo v Brně žádné, navíc o tak (tehdy, v roce 2004) velmi silně diskutované otázce. --Harold 15. 2. 2011, 20:30 (UTC)
- Ale nemohlo, reálně to mohlo ovlivnit je politickou kariéru několika lidí. Kdyby to referendum dosáhlo těch 50%, tak by se po důkladné mediální masáži vymyslelo nové referendum. Lidé hlasují tak jak se jim, řekne, ne tak jak si myslí, že by to bylo dobré, protože si většinou prostě nemyslí nic. Zeptej se někoho v Brně, co si o tom přesunu myslí a pravděpodobně dostaneš odpovědi jasně indikující, že si o tom nemyslí v podstatě nic, protože o tom nic neví a je mu/jí to celkem jedno. Když usměvavý sympaťák na bilboardu zavelí, lid rozhodne.--Millenium187 15. 2. 2011, 19:00 (UTC)
- Uznávám, že konkrétní čísla by tu být nemusela (do podrobnějšího článku s nimi), ale zásadně nesouhlasím s tím, že je jednalo o okrajovou záležitost. Bylo to součástí politické hry, ale tohle referendum o přesunu (o kterém se mluví už přes 80 let) mohlo zásadně ovlivnit budoucnost města. --Harold 15. 2. 2011, 16:14 (UTC)
- "... o dva roky později začaly práce i přímo v Brně" -- (Koho zajímá o kolik let později to bylo?) To není žádný milník v historii dopravy v Brně
- Je to článek o Brně, konkrétně kapitola o její dopravě, tudíž považují za dobré informovat, kdy začala výstavba první československé dálnice v Brně. --Harold 15. 2. 2011, 16:14 (UTC)
- Já to za významné nepovažuji, tak se postavila další dálnice, začala se stavět nejdřív z Prahy a pak byla začala fungovat 1980, to je důležitý rok, takže něco jako: "Brno bylo dálnicí propojeno s Prahou roku 1980", to podle mého názoru úplně stačí na úvodní stručný článek od CELÉ dopravě v Brně. --Millenium187 15. 2. 2011, 19:00 (UTC)
- Chceš tu mít údaj o tom, kolik dopravní podnik vlastní tramvají a nechceš tu uvést, kdy se začala stavět dálnice v Brně? První československá dálnice? Po úseku Praha - Mirošovice její druhá nejstarší část? --Harold 15. 2. 2011, 20:30 (UTC)
- Já to za významné nepovažuji, tak se postavila další dálnice, začala se stavět nejdřív z Prahy a pak byla začala fungovat 1980, to je důležitý rok, takže něco jako: "Brno bylo dálnicí propojeno s Prahou roku 1980", to podle mého názoru úplně stačí na úvodní stručný článek od CELÉ dopravě v Brně. --Millenium187 15. 2. 2011, 19:00 (UTC)
- Je to článek o Brně, konkrétně kapitola o její dopravě, tudíž považují za dobré informovat, kdy začala výstavba první československé dálnice v Brně. --Harold 15. 2. 2011, 16:14 (UTC)
- "kousek za hranicemi města na katastru Modřic začíná rychlostní silnice R52 směrem na Vídeň." -- moc dlouhé
- Opravdu dobrý argument. :-D Na to skutečně nemám co říct... --Harold 15. 2. 2011, 16:14 (UTC)
- "jehož hotovými částmi je například Husovický tunel, ulice Porgesova či mimoúrovňová křižovatka Hlinky se stejnojmenným tunelem. V současnosti probíhá výstavba Královopolského tunelu s navazujícími křižovatkami s ulicemi Hradeckou a Sportovní;" -- tohle patří jinam do samostatného článku, když jsem v životě nebyl v Brně a chci se něco dozvědět, tak mě nějaká nevýznamná ulice někde ve městě, kde stojí nějaký tunel a podobně vůbec nebude zajímat.
- Velký městský okruh je pro silniční dopravu ve městě dost důležitá věc, zatím z něj stojí jen torzo, těch pár hotových částí jsem tady vyjmenoval. --Harold 15. 2. 2011, 16:14 (UTC)
- Ano, to nepopírám, ale vyjmenovávat tady jakési obskurní části města, kde stojí jakési dopravní stavby nemá smysl, protože to nese informační hodnotu primárně pro toho, kdo to již trochu zná, takže skoro pro nikoho. Pokud již neznám Brno, tak mi tato věta řekne zhruba toto: "někde stojí nějaké křižovatky a nějaký tunel a nějaký další tunel se někde stále staví", a to myslím vážně, takové detaily kde a co přesně sem nepatří, to člověku, který se chce dozvědět to nejzákladnější o dopravní infrastruktuře města neřekne prakticky vůbec nic. --Millenium187 15. 2. 2011, 19:00 (UTC)
- Takže sekce o silniční dopravě by podle tebe měla vypadat takhle: "Brno bylo dálnicí propojeno s Prahou roku 1980, nyní se zde staví Velký městský okruh." Fajn... proč se tu píšeme s encyklopedií, to opravdu můžeme smazat 99 % informací zde obsažených... --Harold 15. 2. 2011, 20:30 (UTC)
- Ano, to nepopírám, ale vyjmenovávat tady jakési obskurní části města, kde stojí jakési dopravní stavby nemá smysl, protože to nese informační hodnotu primárně pro toho, kdo to již trochu zná, takže skoro pro nikoho. Pokud již neznám Brno, tak mi tato věta řekne zhruba toto: "někde stojí nějaké křižovatky a nějaký tunel a nějaký další tunel se někde stále staví", a to myslím vážně, takové detaily kde a co přesně sem nepatří, to člověku, který se chce dozvědět to nejzákladnější o dopravní infrastruktuře města neřekne prakticky vůbec nic. --Millenium187 15. 2. 2011, 19:00 (UTC)
- Velký městský okruh je pro silniční dopravu ve městě dost důležitá věc, zatím z něj stojí jen torzo, těch pár hotových částí jsem tady vyjmenoval. --Harold 15. 2. 2011, 16:14 (UTC)
- "V současnosti probíhá výstavba Královopolského tunelu s navazujícími křižovatkami s ulicemi Hradeckou a Sportovní;" -- Kde je vůbec nějaká ta Hradecká a Sportovní? Dozvěděl jsem se, že se tam někde staví jakýsi tunel a to je všechno, což je k ničemu.
- Stačí otevřít jakýkoliv tištěný plán Brna nebo internetové mapy a hned se dozvíš, kde ty ulice jsou. Promiň, ale encyklopedii netvoříme pro lidi, kteří si tohle nedokážou zjistit. A vzhledem k tomu, že Královopolský tunel je součástí Velkého městského okruhu, je tato životně důležitá stavba zmíněna myslím adekvátně. --Harold 15. 2. 2011, 16:14 (UTC)
- Pokud je to psáno stylem kdy si k tomu musím otevírat nějaké plány, abych se dozvěděl o čem se vůbec mluví, tak to není základní stručný souhrn dopravy v Brně, což by to mělo být. Tady nejde o to, kde jsou nějaké ulice, ale o základní sdělení. Přestav si, že čteš takový článek například o Norimberku, a tam bude psáno, že na šajse-štráse :) stojí tunel, na fiken-štráse :) mimoúrovňová křižovatka a staví se ještě adolfo-hitlerovský tunel :), tak ti to moc neřekne. Je to zkrátka příliš detailní. --Millenium187 15. 2. 2011, 19:00 (UTC)
- Pokud je člověk líný nebo neschopný si otevřít mapu, tak tu nemá cenu psát vůbec nic. Pokud si budu číst kapitolu Doprava v článku o Norimberku a najdu tam, že na ulici X je tunel Y a k němu přiléhají křižovatky s ulicemi W a Z, tak se podívám do mapy, neboť když už si to čtu, tak mě to téma zajímá. Kdo si čte věci, které ho nezajímají? Mimochodem, Královopolský tunel s křižovatkami je největší dopravní stavbou na jižní Moravě za skoro 7 miliard korun, nejdelším moravským tunelem a s trochou nadsázky se to dá srovnat s Blankou v Praze. Jestli ti toto nestačí, tak už nevím... --Harold 15. 2. 2011, 20:30 (UTC)
- Pokud je to psáno stylem kdy si k tomu musím otevírat nějaké plány, abych se dozvěděl o čem se vůbec mluví, tak to není základní stručný souhrn dopravy v Brně, což by to mělo být. Tady nejde o to, kde jsou nějaké ulice, ale o základní sdělení. Přestav si, že čteš takový článek například o Norimberku, a tam bude psáno, že na šajse-štráse :) stojí tunel, na fiken-štráse :) mimoúrovňová křižovatka a staví se ještě adolfo-hitlerovský tunel :), tak ti to moc neřekne. Je to zkrátka příliš detailní. --Millenium187 15. 2. 2011, 19:00 (UTC)
- Stačí otevřít jakýkoliv tištěný plán Brna nebo internetové mapy a hned se dozvíš, kde ty ulice jsou. Promiň, ale encyklopedii netvoříme pro lidi, kteří si tohle nedokážou zjistit. A vzhledem k tomu, že Královopolský tunel je součástí Velkého městského okruhu, je tato životně důležitá stavba zmíněna myslím adekvátně. --Harold 15. 2. 2011, 16:14 (UTC)
- "Brno má k dispozici také mezinárodní letiště Tuřany a několik marginálních regionálních letišť" -- Tak tohle je tedy, ale opravdu hodně málo o letecké dopravě! Co například Medlánky, co se děje na tom letišti, mezinárodní letiště pokud vím mají i Kunovice, ale o letech do Milána, Moskvy a Londýna tam nemůže být ani řeč.
- OK, tady by pár vět asi prospělo, ty linky je možné zmínit. A co se děje na letišti v Medlánkách? Jestli myslíš sportovní létání, tak to se děje na každém malém letišti s aeroklubem. --Harold 15. 2. 2011, 16:14 (UTC)
- "Obyvatelům města slouží rozsáhlý systém městské hromadné dopravy" -- zavádějící, když moje přítelkyně přijede do Brna, tak jí ten systém slouží také a není z Brna.
- Možno přeformulovat, ale tohle opravdu není zásadní problém. --Harold 15. 2. 2011, 16:14 (UTC)
- "tvořený 13 linkami tramvají" -- Podívejte se, linek MHD se dá jen tak zařídit spousta, a dříve tech linek také bylo více. O skutečném rozsahu vypovídá především délka tratí a počet vozidel. Například v Olomouci jezdí 4 linky, dříve 6. Ale to je úplně maličký provoz.
- Jenže obyčejnému čtenáři nic neřekne, jestli je 70 km tratí a 320 tramvají hodně nebo málo. Je možné zmínit, že se jedná o druhý největší tramvajový provoz v ČR, ale nějaká přesná čísla jsou zcela zbytečná. Když to člověka zajímá, najde si to v příslušných článcích o brněnských tramvajích. --Harold 15. 2. 2011, 16:14 (UTC)
- Obyčejnému čtenáři neřekne nic řada věcí, například tranzitní železniční koridory, ulice Hradecká apod. Délka tratí se dá snadno zjistit i u dalších měst stejně jako počty vozidel, a pak to lze snadno užít ke srovnání, ze kterého si čtenář může udělat představu o tom, jak velké to tedy asi je. Ale budiž, souhlasím s tím, že to v tom úplně nej-úvodnějším článku být nemusí.--Millenium187
- Když ho zajímá železniční koridor, máme tu článek. Když ho zajímá ulice Hradecká, jsou na netu mapy. Jenže v případě dopravních prostředků je to lidem úplně šumafuk, v čem jedou nebo do čeho nastoupí, hlavně že je to odveze domů/do školy/do hospody. A nějaké počty vozidel jsou úplně mimo. Zájemci si to najdou v konkrétním článku. --Harold 15. 2. 2011, 20:30 (UTC)
- "Mimo tyto linky provozuje Dopravní podnik města Brna (DPmB) i lodní dopravu na Brněnské přehradě." -- A to je všechno o lodích v Brně. Zdaleka ne v každém městě plují lodě, a když plují, tak se to musí pořádně zmínit, kde například plují, po Svratce nebo po Svitavě asi, to také dává smysl. Třeba nevím, že na Svratku a Svitavu se lodě nevejdou a myslím si, že se dá doplout po řece až někam za město, což je sice trochu i pravda, ale je to zkrátka málo o lodní dopravě.
- Plují na Brněnské přehradě, tím je myslím geografické určení dost přesné. Jinak na přehradách je běžně provozována lodní doprava, není to nic zvláštního. I Dopravní podnik jako provozovatel není historicky nic extra, lodní dopravu provozoval i pražský DP na Vltavě, českobudějovický myslím na Lipně a možná i Orlíku, pokud si dobře vzpomínám. A lodě opravdu nepatří k tomu hlavnímu dopravnímu prostředku, kterému by se tu měl věnovat větší prostor. --Harold 15. 2. 2011, 16:14 (UTC)
- :) Já vím kde plují. :) Chtěl jsem říct, že tam není napsáno kde a budí to celkově dojem, že plují po Svitavě nebo po Svratce. Lodě patří k velice zajímavým prostředkům rekreace a jsou součástí kultury města, sem také patří napsat, že ty lodě plují k hradu Veveří, protože to je na nich docela důležité. --Millenium187 15. 2. 2011, 19:00 (UTC)
- Nechápu... Je tam doslova uvedeno "Mimo tyto linky provozuje Dopravní podnik města Brna (DPmB) i lodní dopravu na Brněnské přehradě." Ona je i nějaká další Brněnské přehrada na Svitavě, že by to bylo potřeba upřesňovat? A lodě se tam plavily, i když po Veveří neštěkl ani pes. --Harold 15. 2. 2011, 20:30 (UTC)
- :) Já vím kde plují. :) Chtěl jsem říct, že tam není napsáno kde a budí to celkově dojem, že plují po Svitavě nebo po Svratce. Lodě patří k velice zajímavým prostředkům rekreace a jsou součástí kultury města, sem také patří napsat, že ty lodě plují k hradu Veveří, protože to je na nich docela důležité. --Millenium187 15. 2. 2011, 19:00 (UTC)
- Plují na Brněnské přehradě, tím je myslím geografické určení dost přesné. Jinak na přehradách je běžně provozována lodní doprava, není to nic zvláštního. I Dopravní podnik jako provozovatel není historicky nic extra, lodní dopravu provozoval i pražský DP na Vltavě, českobudějovický myslím na Lipně a možná i Orlíku, pokud si dobře vzpomínám. A lodě opravdu nepatří k tomu hlavnímu dopravnímu prostředku, kterému by se tu měl věnovat větší prostor. --Harold 15. 2. 2011, 16:14 (UTC)
- "V roce 2004 byl spuštěn Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje umožňující kombinovat různé prostředky městské či regionální hromadné dopravy v závislosti na potřebných dojezdových zónách. K tomuto systému se postupně připojují další části Jihomoravského kraje." -- Zbytečně dlouhé na článek o městě Brně.
- Souhlasím, navrhl bych "V roce 2004 byl spuštěn Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, do kterého je již od počátku zapojena brněnská MHD". --Harold 15. 2. 2011, 16:14 (UTC)
- Také souhlasím. --Millenium187 15. 2. 2011, 19:00 (UTC)
- Souhlasím, navrhl bych "V roce 2004 byl spuštěn Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, do kterého je již od počátku zapojena brněnská MHD". --Harold 15. 2. 2011, 16:14 (UTC)
- "Uvažuje se také o vybudování podpovrchové dráhy v severojižním směru." -- Proč se o tom uvažuje? Mě by napadlo, že už v Brně asi neví co s penězi, když vymýšlejí nějaké zbytečnosti, o přetížené dopravě tady není a zmínka a najednou podzemní dráha.
- Proč se o SJK(T)D uvažuje, má být popsáno zde. Ono to není tak jednoduché, priority a záměry se měnily vzhledem k tomu, že o stavbě se uvažuje minimálně od 80. let. (V roce 1989 se uvažovalo o třech podzemních dráhách, ze kterých po drastických úpravách zbyla jen ta jediná.) --Harold 15. 2. 2011, 16:14 (UTC)
- Jak psal Comenius: "Všichni na jevišti jednoho velkého světa stojíme a co je na něm odehrává, všech se týče." Když se tady zmíní stavba podzemní dráhy, tak by tady mělo být alespoň jednou větou napsáno k čemu by zhruba byla dobrá. --Millenium187 15. 2. 2011, 19:00 (UTC)
- Jak jsem psal výše, záměry se časem měnily a ani dnes není vůbec jasné, co to bude (Kolejový nebo tramvajový diametr? To je sakra rozdíl s úplně jiným určením.) a jestli to vůbec někdy bude. Já myslím, že to nemá cenu tam víc rozvíjet. --Harold 15. 2. 2011, 20:30 (UTC)
- Jak psal Comenius: "Všichni na jevišti jednoho velkého světa stojíme a co je na něm odehrává, všech se týče." Když se tady zmíní stavba podzemní dráhy, tak by tady mělo být alespoň jednou větou napsáno k čemu by zhruba byla dobrá. --Millenium187 15. 2. 2011, 19:00 (UTC)
- Proč se o SJK(T)D uvažuje, má být popsáno zde. Ono to není tak jednoduché, priority a záměry se měnily vzhledem k tomu, že o stavbě se uvažuje minimálně od 80. let. (V roce 1989 se uvažovalo o třech podzemních dráhách, ze kterých po drastických úpravách zbyla jen ta jediná.) --Harold 15. 2. 2011, 16:14 (UTC)
- Prosím vraťte, tam to co tam bylo, to co tam je teď je v některých věcech příliš detailní a v jiných tam není skoro nic. Také tomu chybí jasná struktura, opravdu nechápu, proč se vám ta moje editace nelíbí. Leda v tom, že opticky dlouhá, i když textu tam je srovnatelně, což je dáno struturováním, tam moje editace se dá zkrátit, ale rozuhodně nejsem přesvědčen o tom, že by současný stav byl řádově lepší, ale právě naopak. Můžete mi říct, co se vám tedy nelíbí na mojí editaci, kromě vaši osobních pocitů a dojmů. Například na stránce Prahy najdete stejně nevyvážený a špatně strukturovaný výklad o dopravě jako na stránce Brna a to je také u Prahy označeno jako jeden z bodů ke zlepšení.
- Původně jsem tvoji verzi aspoň upravil, ale po Frettieho upozornění jsem to radši vrátil zpět. Tvoje verze, jak jsem později zjistil, tvořily de facto zkopírované úvody a některé části z více článků. Opětovně ti píšu, zcela ignoruješ článek Doprava v Brně, který může být podstatně rozšířen. A dodatek, jestli u Prahy myslíš tyhle úkoly na začátku diskusní stránky, tak se podívej, kdy tam byly přidány a jak v té době vypadala sekce Doprava. --Harold 15. 2. 2011, 16:14 (UTC)
- Poznámky: To kolik má dopravní podnik tramvají ukazuje rozsáhlost sítě a článek doprava v Brně si mi jeví být zcela v pořádku.--Millenium187 15. 2. 2011, 12:53 (UTC)
- Má tu existovat určitá hierarchie: Brno (nejzákladnější informace spíše obecnějšího charakteru) → Doprava v Brně (podrobnější info; pokud už dále neexistuje specializovanější článek, může to zde být hodně podrobné) → specializované články jako Tramvajová doprava v Brně (v tomto konkrétním případě existuje ještě navíc i jedna úroveň nižší). Bohužel ty tu prostě některé údaje z těch specializovaných článků chceš protlačit do nejvšeobecnějšího článku. To je jako kdybys v článku savci napsal, že medvěd hnědý váží od 100 do 800 kg. --Harold 15. 2. 2011, 16:14 (UTC)
- A dále musím dodat, že stránka Prahy, která je mimochodem výrazně kvalitnější než stránka Brna, je v kB delší o 10kB, tedy asi o pětinu. A snažím se stále ze článku o Brně přesouvat méně podstatné věci aby bylo místo pro ty důležitější, například jsem odtud přesunul církve a obchody. Také je potřeba přepsat sekci o historii města, která je má velký potenciál ke zlepšení, zmínit brněnské podzemí a bylo by dobré napsat sekci o architektuře města, zmínit gotické kostely zároveň s paneláky a funkcionlismem ... --Millenium187 15. 2. 2011, 13:27 (UTC)
- Doporučuji nesrovnávat s Prahou, naším cílem by teoreticky měl být nejlepší článek. Takto jsou hodnoceny pouze Varnsdorf a Třebíč, tam bych hledal inspiraci. Ovšem musí se vzít v úvahu, že jde o řádově menší města, tudíž vyčleňování do samostatných článků a seznamů bude v případě Brna častější. Současnou kapitolu o historii bych rozšířil tak maximálně na dvojnásobek, víc ne, když tu máme Dějiny Brna. Ruku na srdce, nemyslím si, že takové podzemí, jako je v Brně, je něco extra. Stačí jedna věta mezi památkami, místo kterých bych rád viděl text, ne jen jakýsi vybraný seznam. Rovněž tohle je ta sekce, která by se dala přepsat na tu zmíněnou architekturu. --Harold 15. 2. 2011, 16:14 (UTC)
- Tak jo, popořadě. Když má být článek komplexní, což by měl kvalitní článek být, musí jeho rozsah odpovídat tématu. A vzhledem k tomu, že Brno je druhé největší město ČR s 400 000 obyvateli a téměř tisíciletou historií, je jeho délka na místě. Samozřejmě, že málokdo to asi bude číst celé, většina lidí bude chtít najít ten svůj odstaveček s konkrétní informací. A když ho najde, dozví se tam základní věci a najde tam odkaz na mnohem podrobnější článek. Sorry, ale tvrdit, že doprava je důležitější než kultura, to bych si nedovolil tvrdit ani já, který se dopravou už nějaký čas zabývám, je to můj velký koníček. Tvých "několik vět s maximální stručností a fotografie" pak dělá z článku barevné omalovánky, kdy počet fotek neúměrně narůstá, zatímco text, který byl svojí délkou vzhledem k původnímu počtu fotek tak nějak vyvážený, se mezi nimi začíná ztrácet. Další komentáře pod jednotlivými body výše. --Harold 15. 2. 2011, 16:14 (UTC)
- Doprava je pro velké město důležitější než kultura, bez rozvinuté dopravy město celkově funguje špatně a pak je kultura už k ničemu. V různých městech se můžeme setkat s naprosto mizernou kulturou, ale doprava je dobrá, protože je důležitější. Krom toho, mnoho lidí kultura vůbec nezajímá, jedou ráno do práce (doprava) a pak večer z práce (doprava) a pak si sednou doma k televizi (kultura a to dost mizerná) a otevřou si pivo, které se od někud muselo dovést (doprava). Co se týká omalovánek, možná bys měl zvážit jak máš široký monitor nebo tak něco. XHTML CSS, což je něco co používá wikipedie pro zobrazování stránek určuje především obsah méně formu, takže ty stránky se každému zobrazí trochu jinak. Já tady například mám spousty místa pro další a další fotky. :) Jinak omalovánky jsou pro lidi důležité, mnoho lidí si jen prohlédne fotky, ale číst text považují za příliš namáhavé a složité, navíc nad některými formulacemi v tomto článku se musí i přemýšlet, což průměrného člověka pravděpodobně odradí od čtění, a to myslím vážně! Obrázky se zkrátka čtou mnohem lépe. Článek bez obrázků, to je jako žena bez prsou, svůj účel to sice splnit může, ale není to ono. Další komentáře pod jednotlivými body výše. Než abych si někde v textu přečetl, že v Brně někde (možná na Svitavě :) plují jakési lodě, tak se podívám na obrázek hezké lodičky a přečtu si popisek: "Lodě v Brně nahrazují metro a umí i létat." a řeknu si "Aha. Tak takle to je. Tam jezdí a létají i lodě. Aháá. To jsem nevěděl.", a o tom to je předá to "užitečnou" informaci. A v textu se pak dozvím, že plují třeba po Svitavě kolem hradu Špilberk až do Vídně :D. Na druhou stranu musím uznat, že příliš mnoho obrázků může i škodit. A co se týká historie Brna, například tam chybí Velké Brno, což je důležitý milník, pak tam jsou věci které odkazují na něco co v tom textu není, jako třeba, že byl ukončen nějaký spor. Jaký spor, třeba spor Brna s Ostravou o to které z nich bude hlavní město Slezka, tokový nějaký nesmysl si klidně může někdo, kdo o tom nic neví, myslet. Jsem rád, že nám diskuze bují, za chvíli už se v tom nebudu moct vyznat. --Millenium187 15. 2. 2011, 19:00 (UTC)
- Doprava je pro velké město možná důležitější než kultura, otázka ale má znít - Je doprava velkého města důležitější než kultura velkého města pro encyklopedii? --Silesianus 15. 2. 2011, 19:16 (UTC)
- :) To co jsem chtěl říct, není, že kultura není důležitá, sám jsem editoval text o kultuře v Brně (přidal jsem tam například pamětihodnosti), ale chtěl jsem říct to, že doprava si také zaslouží dosti pozornosti. Například kultura v Brně je nejdelší sekce článku a mě přesto přijde stručná, ale domnívám se, že doprava v Brně by měla být prezentována taková jaká je, tedy rozmanitá a složitá. A i doprava se v určitých aspektech dá považovat za součást kultury, zejména ty zmíněné lodě na přehradě pod hradem, nebo to, že v Brně jezdily vlaky i tramvaje jako první na území dnešní ČR. O těchto věcech bychom zde možná měli psát více, už jen z úcty k lidem, kteří se tvrdě zasadily o to, aby se tak stalo. --Millenium187 15. 2. 2011, 20:07 (UTC)
- Mimochodem, co se týká toho podzemí, tak to je asi pravda, že ono to tak slavné není, ale pořád mi tady chybí ty paneláky, nerad viděl aby se tady Brno líčilo jiné, než jaké je. Obrovská paneláková sídliště nejsou jen v Praze a Ostravě, ale i v Brně. :) --Millenium187 15. 2. 2011, 20:15 (UTC)
- Ano, z hlediska funkčnosti města a ekonomiky je doprava samozřejmě mnohem důležitější. Na druhou stranu, kolik lidé bude hledat v hlavním článku o Brnu údaj o počtu provozovaných tramvají? Spíš je bude zajímat historie města nebo kultura, památky a tak. ad monitor - Už teď, když mám notebook s monitorem 15,6", je těch fotek maximum, co jsem schopen snést. Délka textu jakž takž odpovídá obrázkům, které jsou většinou ve správné sekci a ne někde ujeté dole. Doma na 21" monitoru to bude vypadat jinak, text se zkrátí, protože řádky budou delší a fotky budou ujíždět do jiných sekcí a celé to bude posunuté. A jestli jsou lidi líní číst a na encyklopedii si chodí akorát prohlížet obrázky, to není náš problém. Takovým lidem bych spíš doporučil jiný projekt, který se rozjíždí a který jejich potřebám bude stačit. My píšeme encyklopedii, ne obrázkovou galerii s pár řádky textu. --Harold 15. 2. 2011, 20:30 (UTC)
- No, celkově díky za rozumné a korektní odpovědi a za čas, který jsi tomu celému věnoval. V každém případě jsi mě přesvědčil o tom, že když tvrdíš, že je ta sekce v pořádku, tak asi v pořádku tedy skutečně je. Doufám, že tato diskuze k něčemu ve finále byla a přeji ti ať se ti daří co nejkvalitnější články a i jiné věci :) I když jsem pořád přesvědčen, že něco málo by se na té dopravě přece jenom možná mohlo upravit. Ale věřím, že se postaráš o to, aby to bylo, i nadále, informativně hodnotné a zároveň stylisticky příjemné. :) Rád jsem si s tebou popovídal, díky a měj se! --Millenium187 15. 2. 2011, 23:01 (UTC)
- Já neříkám, že by se tam nedalo něco trochu upravit, doplnit, možná nějaká marginálnost odstranit... Ale na nějaké větší úpravy to nevidím, spíš by bylo potřeba sekci ozdrojovat a dále rozšiřovat článek Doprava v Brně. No nic, možná jsem v diskusi někdy psal trošku ostřeji, ale doufám, že jsem tě od přispívání neodradil. Opravdu doporučuju se začít věnovat spíše jednotlivým menším článkům, člověk se rozepíše, pochopí nějaké principy a zvyklosti. Takové všeobecné a rozsáhlé články jsou nejhorší, já osobně jsem se jim spíš vyhýbal, protože pokud chce člověk stvořit něco opravdu kvalitního, je to obrovský kus práce. Příjemné další editování. --Harold 16. 2. 2011, 00:24 (UTC)
- No, celkově díky za rozumné a korektní odpovědi a za čas, který jsi tomu celému věnoval. V každém případě jsi mě přesvědčil o tom, že když tvrdíš, že je ta sekce v pořádku, tak asi v pořádku tedy skutečně je. Doufám, že tato diskuze k něčemu ve finále byla a přeji ti ať se ti daří co nejkvalitnější články a i jiné věci :) I když jsem pořád přesvědčen, že něco málo by se na té dopravě přece jenom možná mohlo upravit. Ale věřím, že se postaráš o to, aby to bylo, i nadále, informativně hodnotné a zároveň stylisticky příjemné. :) Rád jsem si s tebou popovídal, díky a měj se! --Millenium187 15. 2. 2011, 23:01 (UTC)
- Doprava je pro velké město možná důležitější než kultura, otázka ale má znít - Je doprava velkého města důležitější než kultura velkého města pro encyklopedii? --Silesianus 15. 2. 2011, 19:16 (UTC)
- Doprava je pro velké město důležitější než kultura, bez rozvinuté dopravy město celkově funguje špatně a pak je kultura už k ničemu. V různých městech se můžeme setkat s naprosto mizernou kulturou, ale doprava je dobrá, protože je důležitější. Krom toho, mnoho lidí kultura vůbec nezajímá, jedou ráno do práce (doprava) a pak večer z práce (doprava) a pak si sednou doma k televizi (kultura a to dost mizerná) a otevřou si pivo, které se od někud muselo dovést (doprava). Co se týká omalovánek, možná bys měl zvážit jak máš široký monitor nebo tak něco. XHTML CSS, což je něco co používá wikipedie pro zobrazování stránek určuje především obsah méně formu, takže ty stránky se každému zobrazí trochu jinak. Já tady například mám spousty místa pro další a další fotky. :) Jinak omalovánky jsou pro lidi důležité, mnoho lidí si jen prohlédne fotky, ale číst text považují za příliš namáhavé a složité, navíc nad některými formulacemi v tomto článku se musí i přemýšlet, což průměrného člověka pravděpodobně odradí od čtění, a to myslím vážně! Obrázky se zkrátka čtou mnohem lépe. Článek bez obrázků, to je jako žena bez prsou, svůj účel to sice splnit může, ale není to ono. Další komentáře pod jednotlivými body výše. Než abych si někde v textu přečetl, že v Brně někde (možná na Svitavě :) plují jakési lodě, tak se podívám na obrázek hezké lodičky a přečtu si popisek: "Lodě v Brně nahrazují metro a umí i létat." a řeknu si "Aha. Tak takle to je. Tam jezdí a létají i lodě. Aháá. To jsem nevěděl.", a o tom to je předá to "užitečnou" informaci. A v textu se pak dozvím, že plují třeba po Svitavě kolem hradu Špilberk až do Vídně :D. Na druhou stranu musím uznat, že příliš mnoho obrázků může i škodit. A co se týká historie Brna, například tam chybí Velké Brno, což je důležitý milník, pak tam jsou věci které odkazují na něco co v tom textu není, jako třeba, že byl ukončen nějaký spor. Jaký spor, třeba spor Brna s Ostravou o to které z nich bude hlavní město Slezka, tokový nějaký nesmysl si klidně může někdo, kdo o tom nic neví, myslet. Jsem rád, že nám diskuze bují, za chvíli už se v tom nebudu moct vyznat. --Millenium187 15. 2. 2011, 19:00 (UTC)
Echinocereus pectinatus
[editovat zdroj]Ad: Echinocereus pectinatus Ahojki, smazal jsem totž přesměrování, jelikož bylo chybné - přesměrovaní bylo na úplně jiný nejen druh ale i rod!! Jelikož jsem okamžitě prováděl reeditaci, nepovažoval jsem za nutné vkládat šablonu. Díky za radu. Teť už je to snad OK! Zdravím. --Jofre 16. 2. 2011, 18:21 (UTC)
- Ahoj. Jasně, v pohodě, ale to nikdo nemohl vědět, že chceš napsat článek. Když to přesměrování tam vydrželo nějaké 4 roky, tak za tu jednu nebo dvě hodiny, než vytvoříš článek, se nic nestane. A pak stačí akorát to přesměrování nahradit článkem. --Harold 16. 2. 2011, 18:36 (UTC)
Přesun Muhammad Husajn Tantáví
[editovat zdroj]Chtěl bych ze zeptat zda existuje argumentace pro přesun tohoto hesla pod příjmení Tantáví ? V českém internetovém tisku se tlučou obě varianty (Tantaví i Tantáví) tohoto příjmení, ale nikde nebylo zveřejněno pravidlo pro český přepis. Díky za odpověď.Tango 18. 2. 2011, 12:06 (UTC)
- Ahoj. Upřímně, já netuším. Jen jsem opravoval copy paste přesun, který provedl kolega FBI. Možná by mohl pomoct Wikipedista:Jirka O., zkus se ho zeptat. --Harold 18. 2. 2011, 12:46 (UTC)
Sv.Medard
[editovat zdroj]Děkuji vám za obrázek -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel MiroslavRouta (diskuse • příspěvky)
- Není zač. :-) --Harold 18. 2. 2011, 14:42 (UTC)
Adam Georgiev
[editovat zdroj]Ahoj, keďže Egon Foltýn s tým článkom zase šachoval, vrátila som moju verziu a pridala Tvoje doplnenia. Dúfam, že všetky, ale pre istotu sa pozri, prosím Ťa, či som niečo nezabudla, aby som náhodou nepoškodila toto profesionálne dielo. Vďaka. Pekný večer/deň.--Lalina 20. 2. 2011, 20:34 (UTC)
- Ahoj. No, já jsem chtěl do zítřka počkat, jestli nenapíše nějaký opravdu dobrý argument a pak to revertovat, protože nemám rád takové to přetahování. Jinak v pořádku, jediná drobnost je to jméno fotografa u fotky, ale i s ním to přežiju. :-) Měj se fajn. --Harold 20. 2. 2011, 20:46 (UTC)
BVV
[editovat zdroj]Ahoj, rád bych se tě jako zkušeného wikipedisty zeptal jestli si myslíš, že fotky na této stránce by šly použít pro wikipedii: http://www.bvv.cz/omsk/photobook2003/index.html ? Předpokládám, že ne, ale raději se přece jenom zeptám. Díky! --Millenium187 23. 2. 2011, 22:23 (UTC)
- Ahoj. Fotky použít nelze, nicméně můžeš zkusit kontaktovat BVV (http://www.bvv.cz/i2000/b-bvv.nsf/WWWAllPDocsID/MLAS-4VQC7W?OpenDocument&NAV=1&DB=S010A), zda-li by třeba některé fotky neuvolnili pod svobodnou licencí CC-BY-SA. Více viz WP:OTRS. --Harold 24. 2. 2011, 11:00 (UTC)
Kancly, jakých jsou po republice desítky
[editovat zdroj]Ano, Špilas-kancl-sentr je docela průměrný kanclový šit s pekným jezírkem a Brněnské výstaviště je unikátní, s tím souhlasím. A rád tam vrátím fotku výstaviště, ale přece jenom se domnívám, že je lepší upřednostnit kvalitní fotku k tématu než nekvalitní. A na té fotce, co tam byla vypadalo výstaviště, které je mimochodem celkově velice pěkný areál, spíše jako nějaké skladiště potravin, nebo tak něco. Což je podle mého názoru něco co si takový zdařilý areál "nezaslouží". Proto jsem to změnil, až budu mít dobrou fotku výstaviště, velice rád ji tam dám. --Millenium187 1. 3. 2011, 18:15 (UTC)
- Já si zas myslím, že je lepší mít fotku něčeho pro Brno dosti charakteristického a celorepublikově významného. Co se týče kvality fotky, nepřipadá mi to tak strašné, vyfotit celkově areál výstaviště asi moc dobře nejde (leda ze vzduchu). --Harold 2. 3. 2011, 09:25 (UTC)
- I jinak než letecky se na výstavišti dají pořídit kvalitní fotky, docela dobré fotky se dají také pořídit z té jejich administrativní (výškové) budovy. Krom toho to výstaviště není pouze celorepublikově významné, ale má také velký nadnárodní význam. --Millenium187 2. 3. 2011, 14:18 (UTC)
Portal Film
[editovat zdroj]Ahoj, libi se ti zmeny, co jsem připravil pro portal film? Myslíš, ze to takto bude fungovat? POkud si myslíš, ze mají být seznamy (i týdenní články Herec reziser .. clanek] ) v jiný sekci wikipedie, tak je tam v klidu muzes premistit.
Diky
Simca 2. 3. 2011, 09:18 (UTC)
- Ahoj, jo, já tuhle automatizovanou výměnu článků považuji za dobrou věc, taky ji používáme na portálu Star Trek. Jinak veškeré podstránky týkající se portálu Film zakládej prosím v tomto jmenném prostoru (tedy Portál:Film/Článek týdne/atd.), nikoliv ve jmenném prostoru Šablona. Díky. --Harold 2. 3. 2011, 09:25 (UTC)
Kulturní slovenština
[editovat zdroj]prosim vas mohli byste mi vypsat nepřeložené úseky článků: Kulturní západoslovenština , Kulturní stredoslovenština , Kulturní východoslovenština -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) -Nikolo-2 (diskuse • příspěvky)
- Myslíte Kulturní středoslovenština... Ve všech článcích je tolik gramatický hrubek, překlepů, a slovakismů, že to s českým textem nemá mnoho společného. Takováto kvalita opravdu není žádoucí. --Harold 4. 3. 2011, 19:38 (UTC)
Prosba
[editovat zdroj]nemužu dostat obrazek ke svému članku,prosím nesmat se ale jich mám dost nahrano ve Wikimedi...poraď jak mam postupovat..díky -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Misa roskovce (diskuse)
- Viz Nápověda:Obrázky#Vložení obrázku do článku, zřejmě Vám šlo o článek Roškovce, kam jsem to již správně přidal. --Harold 6. 3. 2011, 15:54 (UTC)
Šablona Červený trpaslík
[editovat zdroj]Nevadí mi změny v obsahu, ale požaduji vrácení barvy zpátky na červenou. Tato barva byla přijata po diskusi a také mnohem lépe sedí k seriálu samotnému. Děkuji. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 109.80.2.104 (diskuse)
- Promiňte, ale ta barva byla absolutní šílenost. Není důvod nepoužívat standardní barvy, není důvod používat křiklavě červenou, v níž nejde text prakticky přečíst, jenom proto, že seriál se jmenuje Červený trpaslík. Máte k použití té barvy nějaký silný argument? --Harold 11. 3. 2011, 22:36 (UTC)
- Co třeba ten, že i na anglické Wikipedii používají červenou barvu?-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 109.80.2.104 (diskuse)
- Viz Wikipedie:Na EN wiki to tak mají. To není žádný argument ;) --Silesianus 11. 3. 2011, 22:44 (UTC)
- Já už argumenty vyjmenoval v prvním příspěvku, prostě to lépe sedí k seriálu. Asi to není otázka argumentů, ale vkusu.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 109.80.2.104 (diskuse)
- Nejde o vkus, ale o kvalitu čtení. Kontrast jasně červeného pozadí s bílou barvou je pro čtenáře jasně horší než světle modré pozadí s černým písmem. --Silesianus 11. 3. 2011, 23:02 (UTC)
- Nevím, jestli chyba není ve vašem prohlížeči, ale na tom mém jde všechno PERFEKTNĚ přečíst. Navíc ta barva nebyla pastelově červená, ale spíš rudo-červená. Pro příklad se podívejte na zmíněnou anglickou stránku Červeného trpaslíka.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 109.80.2.104 (diskuse)
- Ne každý má stejné rozlišení, prohlížeč, operační systém, monitor a jeho nastavení a především zrak. Neděláme omalovánky, ale encyklopedii. Proč tedy stěžovat přístupnost lidem, kterým to může vadit, když lze využít standardní řešení navboxu? --Harold 12. 3. 2011, 10:28 (UTC)
- Přesvědčit se dá jenom ten, kdo se nechat přesvědčit chce. A protože tohle není ten případ, jdu se věnovat nečemu jednodušímu, třeba vymluvit zebře její pruhy.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 109.80.2.104 (diskuse)
- Přesvědčit se dá argumenty, "mně se to líbí" a "na anglické Wikipedii to tak mají" ale žádné argumenty nejsou. S tou zebrou Vám přeji hodně úspěchů, ale nevím jestli se Vám to povede, koním by se to asi nelíbilo. :-D --Harold 12. 3. 2011, 12:31 (UTC)
- Přesvědčit se dá jenom ten, kdo se nechat přesvědčit chce. A protože tohle není ten případ, jdu se věnovat nečemu jednodušímu, třeba vymluvit zebře její pruhy.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 109.80.2.104 (diskuse)
- Ne každý má stejné rozlišení, prohlížeč, operační systém, monitor a jeho nastavení a především zrak. Neděláme omalovánky, ale encyklopedii. Proč tedy stěžovat přístupnost lidem, kterým to může vadit, když lze využít standardní řešení navboxu? --Harold 12. 3. 2011, 10:28 (UTC)
- Nevím, jestli chyba není ve vašem prohlížeči, ale na tom mém jde všechno PERFEKTNĚ přečíst. Navíc ta barva nebyla pastelově červená, ale spíš rudo-červená. Pro příklad se podívejte na zmíněnou anglickou stránku Červeného trpaslíka.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 109.80.2.104 (diskuse)
- Nejde o vkus, ale o kvalitu čtení. Kontrast jasně červeného pozadí s bílou barvou je pro čtenáře jasně horší než světle modré pozadí s černým písmem. --Silesianus 11. 3. 2011, 23:02 (UTC)
- Já už argumenty vyjmenoval v prvním příspěvku, prostě to lépe sedí k seriálu. Asi to není otázka argumentů, ale vkusu.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 109.80.2.104 (diskuse)
- Viz Wikipedie:Na EN wiki to tak mají. To není žádný argument ;) --Silesianus 11. 3. 2011, 22:44 (UTC)
- Co třeba ten, že i na anglické Wikipedii používají červenou barvu?-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 109.80.2.104 (diskuse)
prosba
[editovat zdroj]Ahoj, prosim Te muzes kouknout na [1] a hrozit mu nejakym blokem, pripadne mu ho dat, dava jen copyvia a do diskusi kopiruje sablony, ktere mu nekdo vlozi na stranku. Dik --Vrba 12. 3. 2011, 23:59 (UTC)
- Ahoj, jo, už jsem si toho taky všiml, takže dostal varování. --Harold 13. 3. 2011, 00:03 (UTC)
čeští skladatelé
[editovat zdroj]Dobrý den! Jsem Vám vděčný za Vaše cenné připomínky k tématu českého hudebního umění současnosti (zejména pěkně propracovaný systém šablon nevýznamnosti). Rád bych Vás odkázal na pár dalších stránek, kde byste svůj um mohl uplatnit:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jana_Bařinková
http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Adamík
http://cs.wikipedia.org/wiki/Leoš_Faltus
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Kapr
http://cs.wikipedia.org/wiki/Miloslav_Ištvan
...namátkou klikněte a zjistíte:
a) - že pány neznáte (nejsou tudíž významní - je to pro vás příležitost!!!)
b) - že mají páni velmi špatně zpracované wiki odkazy (pozor - zase příležitost dát je do podmínky!)
Protože jste dobře zběhlý v práci s wikipedií, zajisté brzy dosáhnete skvělého výsledku v propagaci už tak skomírající české hudební kultury - tento cíl máme společný-). Přeji Vám to, stejně jako zaujetí MHD - vřele doporučuji přepsat na wikipedii taky jízdní řády jedničky v Brně - je to úžasná tramvaj! PS: miluju Vaši Větu: Zprvu jsem měl v plánu editovat články týkající se i dalších mých zálib (historie, hudba, opevnění, památky, Brno), ale téma MHD je velmi rozsáhlé... Jste mladý bůh křižovatky před nádrem-)! -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) EvzenBakule (diskuse)
- Zdravím. Nejprve Vás chci upozornit, abyste již dále nepokračoval tímto tónem, protože jinak by mohla moje ochota diskutovat náhle opadnout. Druhá věc je, že se bavíme o konkrétním článku/článcích, které jsem zaznamenal v nově založených. To, že existují jiné články, které nemají zdroje dokládající encyklopedickou významnost, je v tuto chvíli irelevantní. Tento projekt má prostě nějaká svoje pravidla, která by byla vhodná dodržovat, a jedním z nich je i WP:Encyklopedická významnost. Vaše odstranění šablony z článku bez dodání jakéhokoliv zdroje a argumentace ostatními články je nepřípustné. Proto na tohle téma založím diskusi o smazání, ať se vyjádří i ostatní, jestli takové jim články stačí. Mimochodem, Vaše poznámky o mé uživatelské stránce jsou opravdu úsměvné. :-) --Harold 14. 3. 2011, 17:20 (UTC)
- Diskusi jsem založil zde. --Harold 14. 3. 2011, 17:32 (UTC)
Šablona SŠ
[editovat zdroj]Zdravím, prosím o pomoc :D ... Šablonu SŠ jsem použil a možná omylem v ní něco testoval. Každopádně Vás prosím o radu... jak je možné si vytvořit šablonu vlastní, abych do ní mohl možná netradiční odkazy jako je geolokace, či facebooková stránka vložit? Po pravdě editaci WIKIPEDIE moc neznám, pokouším se zřídit wiki informace o škole, a tyto by se nám při zveřejnění velmi hodily... děkuji za pomoc. M. Tuček Systemaniac666
- Dobrý den. "Netradiční" odkazy nejsou v té šabloně nutné. Pro vložení zeměpisných souřadnic slouží šablona
{{geo cz}}
, kterou už jsem do článku o Vaší škole přidal. A facebooková stránka školy se mi nezdá tak významná, aby měla být uvedena v infoboxu. Když tak ji přidejte jako klasický externí odkaz na konec článku. --Harold 15. 3. 2011, 22:35 (UTC)
Super, děkuju moc... musím se v tom prohrabat :D... začíná mě to bavit :D, doufám, že Vám nebudu dělat v teritoriu moc binec :D.
A Prosím tedy jak je to s onou tvorbou "vlastních šablon" ... ? nebo nějakou teorií kolem skládání šablon?
Díky ještě jednou.
MT Systemaniac666 15. 3. 2011, 22:42 (UTC)
- Není zač, každý tu někdy začínal. :-) Jinak nějaké informace ohledně šablon jsou na Nápověda:Šablony, testovat je můžete zkopírováním zdrojového kódu na Šablona:Test. Ale jestli chcete vytvořit nějakou další šablonu pro střední školy, prosím ne, neduplikujte fungující věci. --Harold 15. 3. 2011, 22:47 (UTC)
Dobře, děkuju za pomoc, korekce a rady, prostuduji to nějak tak postupně. Šablony nechám na jindy :D...
Pokusím se stránku zase rozšířit zítra.
Mějte se.
MT Systemaniac666 15. 3. 2011, 22:59 (UTC)
Státní rozpočet Česka
[editovat zdroj]Česko není oficielně žádný stát (pojem Česko Ústava České republiky vůbec nijak nedefinuje) - článek teď pojednává o jasně neexistující věci - když tak Státní rozpočet České republiky. Zdravím.MiroslavJosef 16. 3. 2011, 15:49 (UTC)
- Prosím, Vaše POV si nechte pro sebe, Česko je běžně užívaný geografický pojem. Zrovna u tohoto článku si dovedu představit název "Státní dluh České republiky" (nikoliv ale "Státní dluh ČR", kam by článek přesunut), neboť téma se úzce vztahuje ke státnímu útvaru. Jenže to je nekoncepční (přesunout by se musely i články jako Státní dluh Česka nebo Seznam vlád Česka), přesun navíc provedl účet s 0 editacemi. --Harold 16. 3. 2011, 16:00 (UTC)
Aglomerace
[editovat zdroj]Ahoj Harolde, před cvhílí jsi revertnul ten zdroj k brněnské aglomeraci. Ve shrnutí jsi napsal, že tento zdroj nedokládá, že by byla aglomerace tvořena Šlapanicemi a Kuřimí... ehm, v té vyhlášce "561/2006 Sb. - seznam aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku" jsou ale tyto obce jasně jmenovány... nevím, co se ti na tom nezdá. S pozdravem -Gothic2 16. 3. 2011, 16:51 (UTC)
- Ahoj. Jo, s tím, jak jsi to udělal, nemám problém. Předchozí verze ale nerefovala to, co měla refovat. V textu bylo napsáno brněnská aglomerace, vymezená obvody obcí s rozšířenou působností Brno, Kuřim a Šlapanice, zatímco v odkazovaný zdroj píše Aglomerace zasahuje na území těchto měst a obcí: Brno, Adamov, Bílovice nad Svitavou, Česká, Kuřim, Lelekovice, Modřice, Ostopovice, Podolí, Popůvky, Rozdrojovice, Řícmanice, Šlapanice, Troubsko. A když se podívám na obvod obce s rozšířenou působností Šlapanice ([2]), už jenom ten zahrnuje velké množství obcí, které podle textu na wiki jsou součástí aglomerace, ale podle té odkazované vyhlášky nikoliv. Tedy jsem to revertoval, neboť jsem se domníval, že rozsah aglomerace si autor v našem článku nevycucal z prstu, ale někde je takto definován. --Harold 16. 3. 2011, 17:28 (UTC)
- Jasně v pohodě, máš pravdu, že to, jak to formuloval autor toho příspěvku, nebylo zrovna košer, resp. bylo to zavádějící... Jinak bych měl ještě na tebe dotaz. Co říkáš tomuto? Řešilo se to zhruba před dvěma roky, kdy článek o Brně zdrbala jakási paní historička pracující na Encyklopedii dějin města Brna v novinách Rovnost. Tehdy řekla, že Ptolelemaiova zmínka o Brně je holý nesmysl. Podle toho článku v Literárkách to ale taková blbost zase není... možná bych to do článku o Brně uvedl aspoň jako zajímavost. -Gothic2 16. 3. 2011, 19:21 (UTC)
- Osobně bych pochyboval o článku, který tvrdí, že takový Řím byl založen „až" v roce 753... --Silesianus 16. 3. 2011, 19:28 (UTC)
- Tohle jsem už jednou revertoval a za svým shrnutím si stojím. Takovou věc bych v článku ani nezmiňoval, protože bych k tomu ještě dodal, že podle všeho nejde o nijak ve vědeckých kruzích rozšířený a uznávaný názor (viz WP:VZ#Výjimečná tvrzení vyžadují výjimečné důkazy a WP:ŽVV#Dohady o důležitosti pohledu). --Harold 16. 3. 2011, 20:13 (UTC)
- Ahoj Harolde. Jak jsme se posledně bavili o té Ptolemaiově "zmínce o Brně", tak jsem v Graesseho encyklopedii ORBIS LATINUS narazil na heslo Eburodunum, 1. s. Ebredunum u. Ebrodunum. ---2. Brünn, St., Mähren na této adrese, která spadá pod Columbia University In The City of New York [3]. Já jsem v souvislosti s Ptolemaiem četl o dvou obcích na území dnešního Brna - Meliodunon a dále pak právě o tom Eburodunu (někdy dokonce i Eburodunum Quadorum viz.google.test). Taková kravina, jak říkáš, to jistě není... rozhodně nehodlám do tebe nějak rýpat nebo s tebou vést revertační válku, spíš si myslím, že by tě to určitě mohlo, jakožto brňáka, zajímat ;-) S pozdravem -Gothic2 22. 3. 2011, 04:35 (UTC)
- Jako já nejsem historik, i když se o historii trochu zajímám. :-) Z toho, co tak nějak vím, z toho, co se běžně publikuje, jsem o téhle záležitosti nikdy neslyšel. OK, beru, že to jsou nějaké univerzitní zdroje, ale prostě mi to pořád nepřipadá zrovna přesvědčivé, jsou to akorát jednotlivé zmínky, evidentně nic, co by bylo nějak více rozšířené. --Harold 22. 3. 2011, 12:12 (UTC)
- Ahoj Harolde. Jak jsme se posledně bavili o té Ptolemaiově "zmínce o Brně", tak jsem v Graesseho encyklopedii ORBIS LATINUS narazil na heslo Eburodunum, 1. s. Ebredunum u. Ebrodunum. ---2. Brünn, St., Mähren na této adrese, která spadá pod Columbia University In The City of New York [3]. Já jsem v souvislosti s Ptolemaiem četl o dvou obcích na území dnešního Brna - Meliodunon a dále pak právě o tom Eburodunu (někdy dokonce i Eburodunum Quadorum viz.google.test). Taková kravina, jak říkáš, to jistě není... rozhodně nehodlám do tebe nějak rýpat nebo s tebou vést revertační válku, spíš si myslím, že by tě to určitě mohlo, jakožto brňáka, zajímat ;-) S pozdravem -Gothic2 22. 3. 2011, 04:35 (UTC)
- Jasně v pohodě, máš pravdu, že to, jak to formuloval autor toho příspěvku, nebylo zrovna košer, resp. bylo to zavádějící... Jinak bych měl ještě na tebe dotaz. Co říkáš tomuto? Řešilo se to zhruba před dvěma roky, kdy článek o Brně zdrbala jakási paní historička pracující na Encyklopedii dějin města Brna v novinách Rovnost. Tehdy řekla, že Ptolelemaiova zmínka o Brně je holý nesmysl. Podle toho článku v Literárkách to ale taková blbost zase není... možná bych to do článku o Brně uvedl aspoň jako zajímavost. -Gothic2 16. 3. 2011, 19:21 (UTC)
Overhype
[editovat zdroj]Ahoj, označil jsi můj článek jako bezvýznamný, pokusil jsem se nedostatky napravit - mohl by jsi to zkontrolovat? Díky - Dobrý den, děkujeme Vám za informace v článku Overhype. Bohužel není jasné, zda předmět článku splňuje podmínky významnosti či jednoho z doporučení o významnosti lidí, webů atd. Pokuste se prosím text článku ozdrojovat alespoň do té míry, aby nebylo o jeho významnosti pochyb. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen(a), rozšiřte nebo přepište jej tak, aby bylo zřejmé, proč je významný. Nejlépe toho docílíte, pokud uvedete alespoň dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje publikující o předmětu článku. Pokud u článku nelze splnit kritéria významnosti pro zachování na Wikipedii, bude vhodnější takový článek odstranit. S pozdravem --Zdrojnenivetrak 24. 3. 2011, 21:01 (UTC)
- Ahoj, abych řekl pravdu, podle mého názoru je to dle dodaných zdrojů tak na hranici. Za nezávislé netriviální a věrohodné zdroje lze považovat [4] a [5], i když nevím zda podle WP:Významnost (hudba) se jedná o "delší recenze ve významném hudebním periodiku". Ale OK, beru. --Harold 25. 3. 2011, 17:35 (UTC)
Přesun stránky o trati
[editovat zdroj]Zdravím, nevím, proč byl přesunut článek Tramvajová trať Sídliště Řepy-Motol na Tramvajová trať Vozovna Motol - Sídliště Řepy. Možná je to standardní název, ale trať vede ze zastávky Motol, která dříve byla konečnou, nikoli z motolské vozovny. Nebudu přesouvat zpátky, ale mimo Wikipedii je normální název tratě Sídliště Řepy-Motol nebo Motol-Sídliště Řepy. Chápu že není důvod začínat od koncové smyčky, ale název Vozovna Motol-Sídliště Řepy je pro změnu nepřesný. Nic se tím tedy nezměnilo.
S pozdravem Mr.Wellbload 25. 3. 2011, 17:42 (UTC)
- Ahoj. Chvíli jsem to zkoumal na Seznam tramvajových tratí v Praze, než jsem došel k tomuto přesunu. 1937 - zprovozněn úsek Zámečnice - Vozovna Motol, 1946 - prodloužení Vozovna Motol - Motol, 1974 - zastaven provoz na tomto prodloužení a teprve 1988 - zprovozněna nová trať Vozovna Motol - Řepy. Navíc v tebou založeném článku historie trati jakoby začínala až 1988, předtím tam jsou jen úvahy o prodloužení, tedy žádná informace o tom úseku provozovaném v letech 1946-1974, který byl navíc v roce 1982 snesen (podle http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2010012001; mimochodem, zřejmě z něj čerpáš a některé věty jsou originálu až příliš podobné, chtělo by to víc přepsat) a nově vystavěn po roce 1985.. --Harold 25. 3. 2011, 17:59 (UTC)
- Jasan, já o tom moc dobře vím. Ten článek ještě potřebuje hodně úprav, dost věcí tam chybí, jak jsi zmínil některé věty jsou dost podobné originálu (ano, z pražských tramvají čerpám)v podstatě díky metodě Ctrl C, potřeboval by ještě další aspoň 1 zdroj. Ta šablona "pracuje se" tam není pro nic za nic.Navíc ještě chci tu trať nějak nafotit (bydlím poblíž), což budu moct až tuhle středu.
- Jinak máš naprostou pravdu-to co jsem napsal předtím byla okamžitá reakce-taky jsem to zkoumal. Původně jsem myslel že bych to dal k úseku Kotlářka-Motol, ale takhle to bude lepší.
- Hezký zbytek večera (a víkendu :-)) přeje Mr.Wellbload 25. 3. 2011, 19:19 (UTC)
První kontakt
[editovat zdroj]A tos mi to nemohl říct, když jsem si to blbě přeložil na té chronologii? :-D :-D Zatracený měsíce, asi se je už budu muset naučit. BTW, abys věděl, taky tam máš chybu, ne „to bylo 5. dubna“, ale „to bude 5. dubna“ :-D --El Carlos 29. 3. 2011, 06:30 (UTC)
- No jo, to mě napadlo, až když jsem to uložil. :-)) --Harold 29. 3. 2011, 08:55 (UTC)
Bezpečnostní prvky Windows7
[editovat zdroj]Chtěl jsem se zeptat, jestli by jsme se nemohli domluvit na obnově mé editace. "Bezpečnostní prvky Windows7" Zdroje, odkud jsem čerpal, jsem uvedl za každým odstavcem a také na konci editace v části "citace-zdroje". Za odstavci jsem uváděl odkazy přímo ke zdroji, a na konci editace jsem přesně uváděl citace podle normy ISO 690, respektive ISO 690-2. Takže podle mého názoru se rozhodně nejedná o porušení autorských práv. Proto bych se ráz zeptal, z jakého důvodu se domníváte, že se jedná o plagiát a porušení autorských práv? Tuto editaci potřebuji umístit na Wikipedii, protože se jedná o část zadání mé semestrální práce a musím jí tedy splnit. Proto Vás prosím o povolení této editace, případně návrhu jak bych měl editaci upravit podle vašich představ aby na wikipedii mohla existovat.
Předem Děkuji za odpověď. -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel B.Patrik (diskuse)
- Zdravím. Omlouvám se, jedná se o nedorozumění. Článek jsem si podrobněji prošel a jako porušení autorských práv to jako celek nelze brát. Nicméně, hned třeba první dvě věty (které jsem teď přepsal) byly ale doslova opsané z http://www.zive.cz/clanky/bezpecnost-windows-7-ocima-uzivatele/sc-3-a-149453/default.aspx , což asi vedlo kolegu, aby článek takto označil. Druhá věc je ale úprava a WP:Encyklopedický styl (např. je nevhodné oslovování čtenáře)... Zkuste si přečíst WP:Vzhled a styl, podívejte se, jak jsou formátované jiné články (nadpisy, interní odkazy na další články jako firewall, jehož funkci není nutné vysvětlovat v tomto článku o konkrétním produktu). No a pro zdrojování se využívají šablony, které jsou vytvořeny podle norem. Stačí tam vyplnit kolonky a ono už se to do příslušného tvaru naformátuje samo (dalo by se říci :-)). Pro Váš účel poslouží zejména
{{Citace elektronické monografie}}
. A snad poslední věc, článek jsem přesunul na Bezpečnostní prvky Windows 7. --Harold 31. 3. 2011, 18:44 (UTC)
Také zdravim, a děkuji za pochopení a obnovení článku. Vidim, že jste ho nevylepšil jen tím, co se týče dvou dvět, ale i obsahem. Musím uznat že je to lepší ;-) Ale sám bych to nesvedl, na wikipedii nemám v úmyslu umisťovat další články, tenhle jsem zde umístil z donucení pouze jako část semestrální práce, jak jsem se zmínil v předchozí zprávě. Projel jsem odkaz který jste mi doporučil ohledně stylu psaní. Chtěl jsem se zeptat, můžu ještě tedy článek upravit další editací? Stylicticky bych jí upravil, poze stylem, Protože bych se chtěl zeptat, zda bych citace (odjazy na zdroje) mohl nechat tak jak jsou. To byl váš další odkaz, ale ani po přečtení jsem nepochopil jak to přesně udělat (nejsem prostě ajťáckého stylu) a už v editačním programu jsem měl co dělat :-) a navíc ty citace jsou přesně podle normy, to vím jistě. Takže bych to shrnul do dvou dotazů 1/ můžu ještě provést editaci ohledně stylu? 2/ Můžu nechat citace tak jak jsou? Děkuju za prví odpověď, děkuju za povolení a děkuji za úpravu článku.
S pozdravem B.Patrik -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel B.Patrik (diskuse)
- Obsahově jsem s článkem nic nedělal, na to nemám vědomosti. :-) Citace už upravil kolega, šablony teda klidně vynechte, bylo by to ideální, ale není to samozřejmě nutné. Stylisticky ho doporučuji upravit do encyklopedického stylu, ale obecně tady se ptát nikoho nemusíte, můžete opravovat a upravovat, co považujete za vhodné. :-) --Harold 1. 4. 2011, 14:55 (UTC)
Tak dnes jsem to stylisticky opravil. S tím obsahem jsem měl na mysli, tkový ten čtverec, jak je nad ním napsané OBSAH, a když v něm kliknete, ta vás to přesune přesně na tu určitou část. Nicméně děkuji Vám a kolegovi za pomoc a úpravy. Myslím, že teď už je článek dobrý.
Ještě jendou díky moc za pomoc!
B.Patrik -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel B.Patrik (diskuse)
- Aha, to je automaticky generovaný obsah od určitého počtu nadpisů (tvořených rovnítky). Jinak není zač. :-) --Harold 3. 4. 2011, 10:14 (UTC)
Šalina
[editovat zdroj]Když jsem byl v Ostravě, bylo mi řečeno, že se tam běžně říká šalina, a lidé tam normálně užívali slovo šalina, tak nevím, možná se to používá jen okrajově, nebo to říká jen někdo ... každopádně se to tam používá. Zatáhli Brňáci, no to asi ano, ale stejně tak bychom mohli říct, že slovo šalina nepřímo zatáhli do Brna zase Rakušáci, nic to nemění na faktu, že se to používá. Každopádně, pokud se i přesto mýlím, rád budu opraven. --Millenium187 1. 4. 2011, 20:52 (UTC)
- Nikdy jsem o tom nesylšel, proto jsem tam dal
{{fakt}}
, aby byl doplněn zdroj, ale z toho co tak o problematice vím, se mi to zdá jako blbost. Šalina je brněnské slovo, ano, asi nejznámější z hantecu, ale pochybuju, že se používá šířeji ještě někde jinde. Naopak vím, že v Ostravě jezdí lokalkou, nikoliv tramvají. --Harold 2. 4. 2011, 09:29 (UTC)
Zdravím.
Co se týče odstranění textu písně z mého článku, domnívám se, že bylo zbytečné. Cituji Autorský zákon:
- § 31 Citace
- (1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
- a) užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle,
- b) užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké :či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem,
- c) užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého :nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu;
- vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž :jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.
- (2) Do práva autorského nezasahuje ani ten, kdo výňatky z díla nebo drobná celá díla citovaná podle odstavce 1 :písm. a) nebo b) dále užije; ustanovení odstavce 1 části věty za středníkem platí obdobně.
Podle toho se zdá, že drobná celá díla (což text písničky zcela určitě je) lze při tvorbě encyklopedie (což je vědecká či odborná tvorba) použít. Co si o tom myslíte? Rád bych na tento problém znal názor správcovské skupiny. Jak bych toho mohl dosáhnout.
S přátelským pozdravem--Chalupa 2. 4. 2011, 20:17 (UTC)
- Dobrý večer. Nejsem právník, právem se ani nezabývám, jednal jsem pouze podle toho, jak je to tady na Wikipedii běžně řešeno. Texty písní se tu nikdy nenechávají, stejně jako básně apod. Lze využít citace třeba jednoho, dvou veršů, ale text celé písně dle mého rozhodně ne. Problém je v tom, že Wikipedie je sice encyklopedie (tedy ona "vědecká či odborná tvorba"), jenže je pod svobodnou licencí, která umožňuje dalším subjektům obsah Wikipedie využívat i komerčně. Takový je můj názor, správci jako skupina s tím nemají nic společného, nerozhodují o obsahu, mají jenom technické pravomoci. Můžete to zkusit ale prodiskutovat na WP:Pod lípou (práva). --Harold 2. 4. 2011, 20:24 (UTC)
- Děkuji za odpověď. Neuvědomil jsme si tu svobodnou licenci, takže máte s tím odstraněním textu zřejmě naprostou pravdu. Diskuze je zbytečná. --Chalupa 2. 4. 2011, 20:53 (UTC)
Ahoj, jen se chci zeptat, proč jsi u očekávaného alba skupiny Yes uvedl, že je to již druhé album bez J. Andersona? Já myslím, že na Magnification ještě byl. Prosím vysvětli, díky moc Marekkoudelka 4. 4. 2011, 15:05 (UTC)
- Ahoj. Tím prvním je myšleno Drama (1980), shodou okolností s Trevorem Hornem místo Andersona. --Harold 4. 4. 2011, 15:07 (UTC)
- Díky moc, to mně zase nenapadlo, nebo spíš už jsem na to zapoměl. S pozdravem Marekkoudelka 4. 4. 2011, 15:10 (UTC)
Jaroslav Velinský
[editovat zdroj]Zdravím, u hesla Velinského jsem připsal v diskusi svůj názor na noční editaci anonyma ohledně možného konfidentství. Koukněte na to správcovskýma očima, zda zrušit, či dát šablonku Zdroj?, nebo zda počkat na nějaké reakce zvenčí. U žijících lidí je to pravděpodobné a já na vášnivé diskuse už nejsem .--Zákupák 7. 4. 2011, 08:19 (UTC)
- Ahoj. Nějaké spekulace a usuzování na wiki rozhodně nepatří. Že byl veden ve svazcích jako agent, to jsem orefoval, zbytek smazal, protože takhle citlivé téma u žijících osob nemůže být nezdrojováno. --Harold 7. 4. 2011, 10:03 (UTC)
- Dík, to je ono--Zákupák 7. 4. 2011, 10:09 (UTC)
B | R || N ||| O ||||
[editovat zdroj]Zdravím tě, tak mám dojem, že jsem dokončil svoje editace hlavní stránky Brna na wiki, domnívám se, nebo alespoň doufám, že jsem to tam změnil k podstatně lepšímu stavu. Přesto bych tě rád, jako častého revizora mojí práce, požádal o review mích posledních editací a příslušné nápravy a opravy. Taky bych se tě rád, jako správce, zeptal jestli a případně jak by bylo možné zhodnotit článek o Brně z hlediska kvality článku na wikipedii, jestli to má šanci dosáhnou na dobré články, nejlepší články, nejlepší články v historii wiki, nejlepší články v historii slovanských a germánských národů, generální příklad stylistické optimality a podobně? Stačily by ty dobré články. Díky! --Millenium187 14. 4. 2011, 18:12 (UTC)
- Ahoj. Momentálně na nějaké úpravy nemám čas, tomu se mi dostane až neděli. Jsou to spíš jen drobnosti (typografické - refy se uvádí až za tečkou nebo čárkou, pokud onen ref zdrojuje celou větu), nicméně zatím nevím co onou sekcí "Problémy města a jejich řešení". Tahle kapitola mi přijde jednak na
{{urgentně ověřit}}
(i když zdroje by se asi v denním tisku našly), ale zejména myslím, že prakticky stejná sekce by se dala napsat úplně o všech městech, takže ji pravděpodobně asi smažu. Ohledně té druhé věci... Správci jako takoví jsou jenom obyčejní uživatelé s rozšířenými technickými pravomocemi, do obsahu článků a jejich hodnocení nemají ze svého postavení co mluvit. Pokud máš zájem o status DČ, doporučuji napsat na Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k recenzi, bohužel v poslední době se tam články poněkud hromadí. Předem ale upozorňuji, že by měla být zdrojována všechna přesná data a čísla a ostatní nezjevné informace, což tento článek zatím určitě nesplňuje (viz též Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Kritéria). --Harold 14. 4. 2011, 21:53 (UTC)- Dobroš, přidal jsem tam pár dalších referencí, postupně budu přidávat další, ale zatím je jich tam asi 50, brzy jich tam taky může být 100 nebo 150, nebyl by to už malý problém? Dá se nějak ta sekce reference nacpat do několika sloupečků, nebo něco podobného? --Millenium187 15. 4. 2011, 19:55 (UTC)
- Omlouvám se za pozdní odpověď, úplně jsem na to zapomněl. Tak holt tam bude hodně refů, to je naopak plus. :-) Do 2 nebo 3 sloupečků si můžeš nechat zobrazovat všechny refy, jde to přes Speciální:Nastavení#preftab-8. Kdyby to bylo v článku natvrdo dané (jako to třeba mají na en:), prý by s tím mohly být nějaké problémy (v tomhle se nevyznám). --Harold 21. 4. 2011, 12:45 (UTC)
- Dobroš, přidal jsem tam pár dalších referencí, postupně budu přidávat další, ale zatím je jich tam asi 50, brzy jich tam taky může být 100 nebo 150, nebyl by to už malý problém? Dá se nějak ta sekce reference nacpat do několika sloupečků, nebo něco podobného? --Millenium187 15. 4. 2011, 19:55 (UTC)
Portál Hudba
[editovat zdroj]Ahoj, máš asi rád hudbu, nechtěl by jsi třeba nominovat nějaký článek na hudebním portále již na červen (zde), nebo alespoň hlasovat pro nějaký na květen (zde). Na květen byli nominovány jen tři články (Enya, Klavír a Pink Floyd). Chceš-li tak hlasuj! Zdraví Marek Koudelka 21. 4. 2011, 12:01 (UTC)
- Ahoj, no já do takových komunitních záležitostí právě moc nezasahuju, takže v portálu mou příliš velkou činnost neočekávejte. A i obecně, prostě na cs.wiki je málo lidí, takže portálu se vždycky věnuje jeden, maximálně dva lidi, s tím se nedá nic dělat... Ale díky za nominaci Floydů... :-) --Harold 21. 4. 2011, 12:45 (UTC)
- Tak díky za odpověď a promiň, že jsem tě s tím otravoval... Zdraví Marek Koudelka 21. 4. 2011, 12:52 (UTC)
Vratislav Rubeš
[editovat zdroj]dobrý večer, chtěl bych se zeptat, jak mám ještě vhodně doplnit stránku http://cs.wikipedia.org/wiki/Vratislav_Rubeš aby splnila podmínky významnosti. děkuji za odpověď -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 213.180.53.50 (diskuse)
- Zdravím. Viz WP:Encyklopedická významnost („Subjekt je významný, pokud je předmětem vícera netriviálních publikovaných prací, jejichž zdroje jsou nezávislé na subjektu samotném.“), zcela nutné minimum jsou dva nezávislé netriviální a věrohodné zdroje. Uvedl jste tam akorát Who is...? (v České republice), o jehož nezávislosti mám poněkud pochyby (pokud mě paměť neklame, někde jsem četl, že si lidi můžou v encyklopediích tohoto typu místo koupit). I kdyby tahle encyklopedie byla OK, tak proč je v ní uvedený? Podle stránek vydavatelství (http://www.whoiswho-verlag.cz/verlag/16.php) cituji: Již pro předběžný výběr lidí, kteří přicházejí v úvahu jako potenciální nové osobnosti Who is Who, platí přísná kritéria. Cesta k nim se opírá o novinářsky fundované vyhledávání, které dodržuje určité opěrné body, které se osvědčily již před několika desetiletími. Jedním z nich jsou samotné osobnosti Who is Who, které odevzdávají doporučení. Další jsou nezávislá vlastní vyhledávání, která se řídí potřebou veřejnosti po informaci: intenzivní sledování médií a prohledávání lexikonů pro daný obor a archivů. Pochybuji, že by tam jen tak zařadili obyčejného starostu, jednoho z víc jak 6000 v ČR. Můžete do článku tedy prosím doplnit ony informace z médií a lexikonů, kde je o panu Rubešovi psáno? Z existujícího textu a informací v něm mi to zatím akorát připadá jako (sebe)propagace... Díky za pochopení. --Harold 24. 4. 2011, 20:53 (UTC)
534.03
[editovat zdroj]Ahoj,
534.03 jsem kategorizoval, protože se tato skupina lokomotiv řady 534.0 poválečné produkce takto v literatuře uvádí - v podstatě jako samostatná řada. Přesto jsem článek napsal pro 534.0 i 534.03 společný, aby zase na druhou stranu čtenář viděl celý vývoj této řady v jednom. Němci mají třeba články dva. Je to něco proti něčemu, aby zůstala řada 534.03 kategorizovaná? --PetrS. 26. 4. 2011, 15:58 (UTC)
- Ahoj, no ono jde o to, že redirecty se tu nikdy nekategorizovaly (na rozdíl třeba od de:) a ani v tomto případě nevidím důvod proč to měnit. Obsah kategorie nemá být jakýmsi seznamem všeho možného a různých označení, zvlášť, kdy v tomto případě je článek, na který redirect odkazuje, hned o řádek výše a liší se jediným číslem. Prostě mi to připadá úplně zbytečné, když tu existuje celkový seznam. --Harold 26. 4. 2011, 16:29 (UTC)
- Ona ta kolejová vozidla jsou specifická tím, že za život mohou vystřídat několik označení. Došel jsem k tomu, že je lepší popsat typ vozidla v jednom článku a podat tak ucelenou informaci v encyklopedickém stylu. A tím se pak přímo nabízí udělat kategorie pro redirecty. Představ si, někdo nalistuje kategorii Hnací vozidla ČSD a najde tam štokra, ušatou, papouška i šlechtičnu, ale už třeba ne jedničkového čtyřkoláka nebo třiáčko. Pak může dojít k mylnému dojmu, že tyto řady zpracované nejsou. Myslím, že německý Ordnung má něco do sebe.--PetrS. 26. 4. 2011, 19:48 (UTC)
- To sice ano, ale kategorie mají za úkol dávat dohromady existující články, ne jednotlivé redirecty. Nebo tedy tak to dosud tady bylo bráno. Analogicky mi připadá zbytečné kategorizovat redirecty Motorový vůz 850, Motorový vůz 851, Motorový vůz M 283.1, Motorový vůz M 286.0 a Motorový vůz M 286.1, když existuje souhrnný článek Motorové vozy 850 a 851. Ale tohle je spíš na obecnou debatu (Pod lípou nebo ŽOK), zda vůbec přesměrování kategorizovat, zda TJ Kunice patří do Kategorie:Fotbalové kluby ve Středočeském kraji, apod. --Harold 26. 4. 2011, 19:58 (UTC)
- Ona ta kolejová vozidla jsou specifická tím, že za život mohou vystřídat několik označení. Došel jsem k tomu, že je lepší popsat typ vozidla v jednom článku a podat tak ucelenou informaci v encyklopedickém stylu. A tím se pak přímo nabízí udělat kategorie pro redirecty. Představ si, někdo nalistuje kategorii Hnací vozidla ČSD a najde tam štokra, ušatou, papouška i šlechtičnu, ale už třeba ne jedničkového čtyřkoláka nebo třiáčko. Pak může dojít k mylnému dojmu, že tyto řady zpracované nejsou. Myslím, že německý Ordnung má něco do sebe.--PetrS. 26. 4. 2011, 19:48 (UTC)
Velikonoce
[editovat zdroj]Dobrý den, nepřidávejte, prosím, do Wikipedie obsah propagačního charakteru nebo odkazy na vaše soukromé stránky či stránky, se kterými jste spojeni. Wikipedie není prostředkem pro propagaci či reklamu ani pouhou sbírkou externích odkazů. Rozšiřování encyklopedického obsahu je však samozřejmě vítáno. Děkuji za pochopení.--Harold 27. 4. 2011, 11:17 (UTC)
Vážený pane Harolde (nevím, zda je to Vaše jméno, přezdívka či příjmení), nic takového nedělám. --Martina Novotná 27. 4. 2011, 11:18 (UTC)
- A mohu se tedy zeptat, jak odkaz http://revolta114.blogspot.com/2011/04/vesele-velikonoce.html rozšiřuje encyklopedický obsah článku? --Harold 27. 4. 2011, 11:22 (UTC)
- Přináší videomateriál o průběhu letošních Velikonoc v ČR. Navíc může sloužit jako poučení pro budoucí koledníky. Jde tedy nejen o materiál informativní, ale i vzdělávací. Od informovací, zachycování reality a vzdělávání tu snad Wikipedie je, ne? --Martina Novotná 27. 4. 2011, 11:26 (UTC)
- Tak tedy znovu, jak tento odkaz rozšiřuje relevantní encyklopedický obsah článku? Rozhodně nezachycuje průběh letošních Velikonoc v ČR, ale náhodnou událost, kterou náhodou někdo natočil a dal na Youtube. Tato událost není encyklopedicky významná. Přečtěte si prosím WP:Externí odkazy, na blogy se neodkazuje a na rasistické a neonacistické už vůbec ne. Pokud budete dále ve svém jednání pokračovat, blok se bude prodlužovat. --Harold 27. 4. 2011, 11:34 (UTC)
- Přináší videomateriál o průběhu letošních Velikonoc v ČR. Navíc může sloužit jako poučení pro budoucí koledníky. Jde tedy nejen o materiál informativní, ale i vzdělávací. Od informovací, zachycování reality a vzdělávání tu snad Wikipedie je, ne? --Martina Novotná 27. 4. 2011, 11:26 (UTC)
Návod a Archivace
[editovat zdroj]Dobrý večer Harolde, před chvíli jsme spolu mluvili, tak jsem zamířil také na Vaše stránky. A moc se mi zalíbil ten Návod k použití diskuze úplně nahoře. (před obsahem Vaší diskuze). Rád bych se Vás zeptal, jak si to mohu udělat také pro svou diskuzní stránku. ... Když jsem zkoušel to, co vidím při editace Vaší diskuze, tedy toto (pouze změněné na mé jméno)
{-{Diskuse s wikipedistou:FaktneviM/Návod}-}
(přidány mínusy mezi dvěma závorkama). ... tak to nefuguje.
A taky bych rád udělal archívy svých bývalých diskuzí, na které tam máte odkazy také.
A také zamčení svých stránek a tvorba Wikiportálů a Wikiprojektů. Ale s tím už Vás nechci zatěžovat.
Vím, že normálně bych se měl ptát tady, takže díky i za případnou ochotu.
--S pozdravem ♥ FaktneviM 28. 4. 2011, 19:25 (UTC)
- Zdravím. Pro úvodní upozornění byste si musel nejdřív vložit nějaký obsah na stránku Diskuse s wikipedistou:FaktneviM/Návod a pro jeho zobrazení použít na diskusní stránce složené závorky, nikoliv hranaté (viz výše). Moje tabulka je vložená na stránce Diskuse s wikipedistou:Harold/Návod, myslím, že jsem ji kdysi zkopíroval od kolegy Ladislava Faigla. Archivy se tvoří přesunem diskuse na nějakou podstránku, v mém případě "Diskuse s wikipedistou:Harold/Archiv x", ostatní wikipedisté můžou mít tu část za lomítkem nazvanou libovolně. Jako správce Vám můžu polozamknout (pro nové a neregistrované uživatele) uživatelskou stránku či nějaké podstránky, diskusi nikoliv. Kdybych něco zamkl zcela, mohli by tu stránku upravovat jen správci, ani Vy ne. No, snad jsem to napsal srozumitelně. --Harold 28. 4. 2011, 19:36 (UTC)
- Zamknutí (konkrétně .... uživatelské stránky FaktneviM, uživatelské stránky 89.176.227.251, Diskuse s 89.176.227.251) tedy nejsou v mé moci? Chtěl bych si to zamknout sám. Problém je, že do budoucna, pokud bych to chtěl zase odemknout, je ptaní se správce dost nepraktické.
- Archívy zkusím jindy. Vypadá to jednoduše.
Je to tedy vlastně založení nového článku (=jakékoliv stránky)? To se dělá nejrychleji jak? - Návod k použití diskuze jsem si, s nepatrnými odlišnostmi, dovolil od Vás zkopírovat.
- Děkuji --S pozdravem ♥ FaktneviM 28. 4. 2011, 20:05 (UTC)
- Zamykat mohou pouze správci a jak jsem psal výše, můžu Vám polozamknout obě uživatelské stránky, ale diskusi s IP adresou nikoliv. --Harold 28. 4. 2011, 20:48 (UTC)
- OK. ... Archívy ... Vypadá to jednoduše.
Je to tedy vlastně založení nového článku (=jakékoliv stránky)? To se dělá nejrychleji jak? --S pozdravem ♥ FaktneviM 29. 4. 2011, 06:50 (UTC)- Moc dotaz nechápu. Článek, stránku, cokoliv dalšího založíte kliknutím na červený odkaz nebo zadáním termínu do vyhledávacího políčka. Pokud článek s takovým názvem neexistuje, nabídne Vám to jeho založení. --Harold 29. 4. 2011, 12:31 (UTC)
- Už jsem to založil sám. ... Vlastně stačí pro založení nového obsahu vepsat název stránky a je to :)) Díky. --S pozdravem ♥ FaktneviM 29. 4. 2011, 12:38 (UTC)
- Moc dotaz nechápu. Článek, stránku, cokoliv dalšího založíte kliknutím na červený odkaz nebo zadáním termínu do vyhledávacího políčka. Pokud článek s takovým názvem neexistuje, nabídne Vám to jeho založení. --Harold 29. 4. 2011, 12:31 (UTC)
- OK. ... Archívy ... Vypadá to jednoduše.
- Zamykat mohou pouze správci a jak jsem psal výše, můžu Vám polozamknout obě uživatelské stránky, ale diskusi s IP adresou nikoliv. --Harold 28. 4. 2011, 20:48 (UTC)
Bieber
[editovat zdroj]Proč jste smazali o5 tu fotku jak vypadá zrovna Justin Bieber? -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Skodja (diskuse)
- Viz Vaše diskusní stránka na Commons. Nelze jen tak najít fotku na internetu a nahrát ji na Commons. Tím porušujete autorská práva a taky zákon. --Harold 1. 5. 2011, 09:17 (UTC)
Moc děkuji za pomoc a opravy ve člancích TKb 1479 a Skanzen kolejových vozidel a železničních zařízení v Chabówce. Nacházely se v hrozném stavu a pokoušel jsem se je opravit. Moje čeština ale perfektní není, proto Vaše pomoc byla nezbytná, Zdravím --Adrian.s6 3. 5. 2011, 09:46 (UTC)
- Já díky za snahu o opravu, s tím už se pak dalo pracovat. Bohužel někteří sem vkládají strojové překlady, které jsou absolutně otřesné (nevím jak v polštině, ale v případě češtiny to jsou zcela nepoužitelné texty). Měj se fajn. --Harold 3. 5. 2011, 13:20 (UTC)
Nevíš o nějakých zdrojích o K-reportu? Přišlo by mi absurdní, kdyby takto legendární web měl být považován za nevýznamný, nicméně přes velkou snahu jsem nenašel žádný text, který by se jím samostným soustavněji zabýval. Spousty zmínek, spousty odkazů, spousty citací, ale o projektu samém se dají najít jen strohá data z archivů a rejstříků. --ŠJů 6. 5. 2011, 22:56 (UTC)
- Bohužel netuším. Jinak nějaké informace by se asi daly získat i z webarchivu http://web.archive.org/19990815000000*/http://www.k-report.cz, nejstarší zachovaná stránka je z roku 1999 a v roce 2004 došlo k nějakým sporům, proto jsou stránky od té doby na doméně .net (http://web.archive.org/20040601000000*/http://www.k-report.net). --Harold 7. 5. 2011, 09:15 (UTC)
Šablona:Soundtrack from the Film More
[editovat zdroj]Ahoj. zde jsi udělal to jméno alba (to je dobře), ale také jsi posunul to „noinclude“ na další řádek od „}}“ a proto to v článku potom vypadá tak, že je mezi šablonou a portálem volný řádek. Koukni na to na stránce Cirrus Minor.--Marek Koudelka (příspěvky / diskuse) 11. 5. 2011, 13:12 (UTC)
- Díky za info, napraveno. Editoval jsem totiž starší verzi, ty jsi mezitím provedl ještě tuto úpravu. --Harold 11. 5. 2011, 13:14 (UTC)
- Ještě dotaz: Napadlo mě, nešlo by udělat Pahýl - skladba? (samozřejmě že by to šlo; jen kde o to mám požádat, nebo jestli by jsi to udělal ty; já se do toho radši pouštět nebudu) Protože já nové články o skladbách vkládám do pahýlu hudba a to se mi moc dobré nezdá (vkládat to do pahýlu singl je také blbost).--Marek Koudelka (příspěvky / diskuse) 11. 5. 2011, 13:44 (UTC)
- Určitě šlo. :-) Nicméně mám takový pocit, že takovéto podrobné šablony pahýl se tu před časem (možná tak 1, 2 roky zpět) mazaly, protože i dle mého názoru by měla pro hudební témata jedna obecná
{{pahýl - hudba}}
. Navíc já šablonu pro pahýl už vůbec nepoužívám, čtenář vidí, že článek má (třeba) jen pár vět. Ale jestli to opravdu chceš... --Harold 11. 5. 2011, 14:14 (UTC)- Já to chápu, já ji používám, protože když ji do toho článku nedám já, dá ji tam nekdo jiný (díky tomu, že jsem přišel jsou ty pahýlové kategorie čím dál plnější, já lepší články neumím). Tak ji nedělej, já to budu i nadále dávat do toho obecného pahýlu, tedy
{{Pahýl - hudba}}
. To co bylo před časem si nepamatuji, možná jsem zde byl zaregistrovaný, ale needitoval jsem, to dělám až od ledna tohoto roku. Já stejně těch skladeb už moc dělat nebudu, dodělám ty Floydy a potom už jen málo. Zdraví Marek Koudelka (příspěvky / diskuse) 11. 5. 2011, 14:26 (UTC)
- Já to chápu, já ji používám, protože když ji do toho článku nedám já, dá ji tam nekdo jiný (díky tomu, že jsem přišel jsou ty pahýlové kategorie čím dál plnější, já lepší články neumím). Tak ji nedělej, já to budu i nadále dávat do toho obecného pahýlu, tedy
- Určitě šlo. :-) Nicméně mám takový pocit, že takovéto podrobné šablony pahýl se tu před časem (možná tak 1, 2 roky zpět) mazaly, protože i dle mého názoru by měla pro hudební témata jedna obecná
- Ještě dotaz: Napadlo mě, nešlo by udělat Pahýl - skladba? (samozřejmě že by to šlo; jen kde o to mám požádat, nebo jestli by jsi to udělal ty; já se do toho radši pouštět nebudu) Protože já nové články o skladbách vkládám do pahýlu hudba a to se mi moc dobré nezdá (vkládat to do pahýlu singl je také blbost).--Marek Koudelka (příspěvky / diskuse) 11. 5. 2011, 13:44 (UTC)
MAN Siemens
[editovat zdroj]Hi, I've searched some information about those trolley MAN-Siemens we've been discussing, and what I've found: this t-bus was called 'MAN-Sodomka-Siemens', by phototrans.eu. I guess, it's the most proper name for it. I've also found, that the electromotor was made by Siemens Bratislava, and had a name Siemens D602C, 75 KW, 4 pole. By the way, aren't there any photo's of it's interior, driver's place? Is some of them preserved for museums or not? Anatoliy-024 14. 5. 2011, 14:05 (UTC)
- Yeah, I forgot: the Sodomka plant has made the body, MAN - the chassis and Siemens Bratislava - the electric equipment. MAN supplied a frame-based chassis (without the engine, as MAN didn't produce main motors for trolleybuses) with axles, suspension and so on, Sodomka made the body, and Siemens Bratislava - the electromotor. However, I didn't find, where all those metal was collected, 99% that at Sodomka plant :-) Oh, and the trolleybus had a dynamo-motor on 12 V. And the soviet t-buses didn't have dynamo's in 1950-s - the had invertors on "low"-voltage system on 110 (or 120, I do not remember exactly) Volts, and there were regular casualties because of this :( Anatoliy-024 14. 5. 2011, 14:21 (UTC)
OK, MAN-Sodomka-Siemens is perhaps the best name. Thanks for more infromations, there are scans of two pages from czech book "Atlas trolejbusů" from 1986: [6] and [7]. Perhaps it would be useful for you. :-) --Harold 15. 5. 2011, 09:08 (UTC) P.S.: There is an information about completation of whole trolleybuses in the "Atlas trolejbusů". It was in MAN factory. --Harold 15. 5. 2011, 09:11 (UTC)
- Thanks a lot for the scans! Very interesting! I'm gonna write an article in Ukrainian about this MAN in the nearest future, it'll help me a lot :) I've also found a fact, that the trolley's compressor's electromotor worked from high voltage (550V) and the receivers for the compressed air had a volume of 40 litres each (there were 2 of them). They were used for the pneumatic brake system which was made by Knorr (now brake systems named Knorr-Bremse are widely used in buses and trolleys), and the front axle was made by Faust company, the shaft was perhaps MAN's, as MAN made own frame-based chassis, but I don't know accurately about this MAN :) And I also liked a spare tyre in the trolley's back :) It's awesome) And as I understand, those trolleys were constructed in MAN factory with Czech bodies? p.s. It's interesting to hear, how the motor of that trolley sounds))) I've seen a video with the Museum's German trolley of 1950-s named Henschel UHIIIs the trolleybus was quite silent))) Anatoliy-024 15. 5. 2011, 15:16 (UTC)
Yes, these trolleybuses were constructed in MAN factory with Sodomka body and Siemens electromotor. Unfortunately all 14 vehicles were withdrawn. --Harold 15. 5. 2011, 20:41 (UTC)
- It's bad :( I always liked "retro", especially old German trolleybuses) By the way, for what did the trolley had a "gitter" in it's front panel? For the main motor or for contactors/resistors/blocking contacts/etc. (actually, they need cooling also)? Or the motor was in the wheelbase? Anatoliy-024 18. 5. 2011, 14:18 (UTC)
I'm sorry, but I don't know. :-( --Harold 18. 5. 2011, 18:49 (UTC)
Pahýl atd. (Wikipedista:Sveter)
[editovat zdroj]Ahoj. Už jsem se ptal autora zde, ten již však delší dobu na wikipedii nechodí, ptám se tedy tebe. kolega Sveter vkládá (vkládal) pahýly pod šablonu kapely. Podle mě je lepší, aby byl pahýl nad tou šablonou, nechci to zatím nijak předělávat, dokud jsem se nezeptal na názor i někoho jiného než mě. Jedná se o články okolo skupiny AC/DC a možná nějaké další, například Cliff Williams nebo Chris Slade. Jaký je tvůj názor na to? Zdraví Marek Koudelka (příspěvky / diskuse) 20. 5. 2011, 19:01 (UTC)
- Ahoj, já pahýly už nepoužívám. :-) Ale když už jsou, tak souhlasím. Podle mě by měly taky být nad šablonou, která by měla být jako poslední nad portály. --Harold 20. 5. 2011, 20:48 (UTC)
- Já vím, že je již nepřidáváš..., jen jsem se zeptal tebe, protože nevím koho jiného. Takže to asi tedy můžu u těch Sveterových článků předělat.--Marek Koudelka (příspěvky / diskuse) 20. 5. 2011, 20:52 (UTC)
- Jestli se ti do toho chce, proč ne. :-) --Harold 20. 5. 2011, 20:59 (UTC)
- No...že by se mi do toho nějak chtělo, to ne, ale tak jak to je teď se mi to nelíbí...Marek Koudelka (příspěvky / diskuse) 20. 5. 2011, 21:00 (UTC)
Vetra CKD
[editovat zdroj]Hi Harold, I have found a proper name for the trolleybus - Vetra/ČKD TB-51. FBW-Oerlikon has also a number classification, I'll keep searching :) Anatoliy-024 20. 5. 2011, 19:40 (UTC)
- Hi, I know, TB 51 is name for electric equipment by ČKD for these trolleybuses. (If I remember, TB 52 was for first series of Tatra T 400, etc., TB 55 was for T 401). --Harold 20. 5. 2011, 20:57 (UTC)
- Probably :-) But I didn't find any other exact name, so, I guess it's the most proper one :) By the way, I tried to read an atricle about Vetra's in French, I could hardly understand it, but there were several modifications, for France and as I remember Italy :) Anatoliy-024 21. 5. 2011, 07:11 (UTC)
ahoj
[editovat zdroj]jak se máš? -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Malinka-123 (diskuse)
- Dobře, děkuji za optání. --Harold 21. 5. 2011, 14:45 (UTC)
nz u nás prší jak u vás?
Oblouková lampa františka křižika
[editovat zdroj]Omlouvám se, že Vás s tím obtěžuji, ale smazaný článek „Oblouková lampa františka křižika“ se stále objevuje při dodazu na „Oblouková lampa“ v okénku „Hledat“ (napravo, jelikož používám Vektor) a rovněž v Google. Možná, že to časem samo zmizí, ale raději na to upozorňuji, jelikož jsem do tohoto článku sám něco vpisoval před tím, než byl smazán. (Tehdy naopak byl mezi nejnovějšími články, ale neobjevoval se v okénku „Hledat“ při dotazu na „Oblouková lampa“. Vím, že toho máte moc, ale nevím na koho se obrátit. Děkuje Chomsky 21. 5. 2011, 15:49 (UTC)
- Ono to zmizí (nebo objeví v případě nových článků) samo, někdy je to otázka minut, někdy pár dnů. Myslím, že to souvisí s aktualizací databáze (ale v tohle není můj obor, tak snad neříkám blbosti :-)), u Googlu se jedná o zaindexování stránek. --Harold 21. 5. 2011, 16:38 (UTC)
ještě k šabloně
[editovat zdroj]Kromě spousty zpráv na mé diskusní stránce... :-), děláš už dokumentaci? Já ji klidně začnu dělat, jen abychom zas neudělali oba to samé. --Mates245 25. 5. 2011, 15:20 (UTC)
- Ne, do dokumentace jsem se ještě nepustil a asi ani zatím nepustím. Musím dělat i jiné věci, než jenom sedět u wiki. :-) Asi sem občas nakouknu, co se děje, ale souvisle pracovat nebudu. --Harold 25. 5. 2011, 15:31 (UTC)
V zajetí vášní
[editovat zdroj]Ahoj,
v prvé řadě pochvala za přidání subjektu V zajetí vášní.
A ještě připomínka k pravopisným chybám.
Správně má být: sóloví a sboroví zpěváci a muzikanti (všechno měkké koncovky).
Zdar
62.168.35.165 27. 5. 2011, 14:24 (UTC)
- Zdravím. Já článek V zajetí vášní nenapsal, to byl kolega Speciální:Příspěvky/Mattio. --Harold 27. 5. 2011, 14:39 (UTC)
Live at Montreux 2003
[editovat zdroj]Ahoj, jak si teď přemístil ty články s tímto názvem a potom vytvořil rozcestník „Live at Montreux 2003“. Nebylo by lepší, kdyby se ten rozcestník jmenoval jenom „Live at Montreux“? Protože na tom jazzfestivalu v Montreux se těch alb natočilo víc, ale v jiném roce (určitě Canned Heat, Lou Reed a další). Řekl bych, že by v tom rozcestníku potom mohlo být zmíněno více alb. Zdraví Marek Koudelka (příspěvky / diskuse) 27. 5. 2011, 19:04 (UTC)
- Jo, super nápad, mají to tak i na en:. Jdu to přehodit. --Harold 27. 5. 2011, 19:06 (UTC)
- No, na anglickou wikipedii mě ani nenapadlo se podívat... Já se pokusím ještě nějaké další potom dodělat, teď jsem koukal, že takové album vydal i Alice Cooper (na jehož diskografii jsem začal dělat), zdraví Marek Koudelka; 27. 5. 2011, 19:10 (UTC)
- Můžeš tam teda dopsat další, o kterých víš. Kdyžtak prosím abecedně podle názvů skupin nebo příjmení. --Harold 27. 5. 2011, 19:12 (UTC)
- Takže abecedně, já jsem tam dva doplnil a seřadil to podle roku nahrání. Já to předělám. --Marek Koudelka (příspěvky / diskuse) 27. 5. 2011, 19:17 (UTC)
- Abecední seřazení je myslím o dost lepší pro nalezení konkrétního článku. Nepředpokládám, že lidi si budou pamatovat, kdy tam ten jejich interpret hrál. Navíc alba nahraná v roce X byla většinou vydána v roce X Y (za Y dosaď 1 až třeba i 30 let, viz Oldfield, nahráno 1981, vydáno 2006). --Harold 27. 5. 2011, 19:20 (UTC)
- Samozřejmě já to chápu, jen předtím mě to nenapadlo, už jsem to opravil, ten samý případ jako s M. Oldfieldem je s albem Canned Heat (těžko to mohlo v roce 1973 vyjít na DVD). Vyšlo to až tuším v roce 2005. Zdraví Marek Koudelka; 27. 5. 2011, 19:25 (UTC)
- Můžeš tam teda dopsat další, o kterých víš. Kdyžtak prosím abecedně podle názvů skupin nebo příjmení. --Harold 27. 5. 2011, 19:12 (UTC)
- No, na anglickou wikipedii mě ani nenapadlo se podívat... Já se pokusím ještě nějaké další potom dodělat, teď jsem koukal, že takové album vydal i Alice Cooper (na jehož diskografii jsem začal dělat), zdraví Marek Koudelka; 27. 5. 2011, 19:10 (UTC)
Ještě jeden dotaz: jaký máš názor na to přechylování ženských jmen? (například toto). Podle mě je to blbost, to -ová. Zdraví Marek Koudelka (příspěvky / diskuse) 27. 5. 2011, 20:13 (UTC)
- Já nevím. Já momentálně sice většinově přechyluji, ale i tvůj názor chápu, má své opodstatnění (třeba sranda je, když tu máme Miley Cyrusová a Kateřina Emmons :-D), u všeho jsou vždy nějaká pro a nějaká proti. Nevím, jestli to bylo zde nebo v jiné diskusi, ale někdo tam psal řešení, které by se mi líbilo a myslím, že by to byl vhodný kompromis (a i předtím jsem o tom přemýšlel). Že by články byly vždy nazvané nepřechýleně (samozřejmě kromě Češek, Slovenek, atd.), ale v textu by se, pokud není opravdu silně zažita nepřechýlená podoba (jako např. Édith Piaf), přechylovalo (nebo možnost ještě je, že by se v textu první pád nepřechyloval, ale ostatní pády ano). A to z jednoho prostého důvodu – čeština, prostě to zní s českou pádovou koncovkou stylisticky mnohem líp, dá se s tím mnohem líp pracovat (angličtina řeší pády předložkami, zatímco čeština koncovkami, to je ten důležitý rozdíl). Čeština je oproti angličtině mnohem variabilnější jazyk, ale zároveň je na taková cizí slova o hodně citlivější (prostě nezapadnou, pokud se tomu nedá česká koncovka). Ale nějaké diskuse zakládat nebudu, mám tu důležitější věci na práci, než se dohadovat s dalšími deseti lidmi se svými deseti názory na toto téma. Obecně zachovávám princip většinového autorství, prostě pokud článek kompletně nepředělávám a nechci se tomu tématu komplexně věnovat, nechávám to na tvaru, ať je jaký je. Za hádky mi to nestojí. :-) --Harold 27. 5. 2011, 20:30 (UTC)
- Díky za odpověď, já jsem chtěl znát tvůj názor... Jasně, že to za hádky nestojí. Mě se to prostě líbí ve tvaru, jak se žena jmenuje (hlavně ten název článku). Já jsem před časem zjistil, že to takhle skloňuje i Ivan Kral (někde v televizi-české). Nevím proč říká Smithová, když asi čtyřicet let žije v americe a zrovna s tou Patti Smith spolupracoval... Zdraví Marek Koudelka (příspěvky / diskuse) 27. 5. 2011, 20:37 (UTC)
… a další problém s Šablonou: Seznam skladeb
[editovat zdroj]Zdravím, omlouvám se, že zase přicházím s novou chybou, ale když mám do kolonky autor_skladeb
napsat více zpěváků, šablona naprogramuje jen „napsal ‚Pan X‘ a ‚Pan Y‘ “ místo „napsali…“ Znovu se omlouvám za další takovéto „oznámení“ … Matěj.Suchánek příspěvky
mail | diskuse WikiProjekt Počítačové hry 29. 5. 2011, 08:49 (UTC)
- Ne, díky za odezvu, tohle je bohužel záležitost výhradně češtiny, angličtina to má mnohem jednodušší. Provizorně jsem to spravil, že se tam objevuje napsal/i. Dalo by se to asi udělat přes vnořené podmínky, že by tam bylo uváděno napsal při jednom autorovi a napsali při více autorech, ale na to mé chabé znalosti nestačí. --Harold 29. 5. 2011, 08:59 (UTC)
- Díky za vyřízení. Matěj.Suchánek příspěvky
mail | diskuse WikiProjekt Počítačové hry 29. 5. 2011, 09:05 (UTC)
- Díky za vyřízení. Matěj.Suchánek příspěvky
Metály
[editovat zdroj]Ahoj, s touto šablonou {{Seznam skladeb}}
jsi mě opravdu překvapil, protože jen den před tím jsem si říkal, že nám tu něco takového chybí, a den následující se dívám a ono to tu je. Díky moc za ní. Postřehl jsem, jak na tom děláš, v RC, ale už ne práci kolegy Mates245, který nakonec šablonu zakládal, tak nevím, kdo má na této šabloně jaký podíl. Zároveň jsi tady už mistrem. ;-) Tak gratuluju k dosažení mety nejvyšší ve věrnostních vyznamenáních a ať se daří i nadále. Tolik editací a pět let působení, to už je něco impozantního. --Wespecz 30. 5. 2011, 21:58 (UTC)
- Díky. :-) No, oni to iniciovali Marek Koudelka, Mates245 a Byrnjolf, tak jsem si s tím zkusil pohrát a nějak to šlo, ačkoliv mé znalosti ohledně takových složitých věcí jsou skoro nulové (ale trochu už to začínám chápat). Mates245 si kytku určitě taky zaslouží, my jsme na tom dělali nezávisle ve stejném čase. Nakonec jsem ji po zralé úvaze a porovnání obou verzí nahradil svojí, Mates245 tam měl trochu nedodělky, ale i tak má na tom velký podíl. No a mistr? Tak to už můžu pomalu odejít do wikidůchodu, když už žádné další metály nejsou... :-D Nějak to letí, možná někdy věnuju wiki víc času, než bych měl, ale pořád mě to baví a pořád jsem se nevěnoval všem tématům, která bych chtěl zpracovat. :-) --Harold 31. 5. 2011, 09:21 (UTC)
- Dal jsem vyznamenání včera vám oběma. :) Jinak metoda překladu zdrojového kódu funguje. Nevím, kteří borci jsou schopní z gruntu takové zdrojáky napsat, ale přebírá se to pak už lépe. :D Ale stejně dobrá práce. Sám jsem kdysi překládal šablonu pro Eurovizi, ale přestalo mě to v půlce bavit, tak snad někdy jindy. :) A asi bude třeba zvýšit věk odchodu do wikidůchodu. :D Jen zůstaň, když tě to baví a když je co psát, to bude vždycky. :) --Wespecz 31. 5. 2011, 15:32 (UTC)
k Diskusi s wikipedistou:109.80.52.225
[editovat zdroj]Zdravím kolego, mám ten dojem, že jste se v Diskuse s wikipedistou:109.80.52.225 spletl (Achilleus je nejlepší) a patřilo to asi někomu jinému. Bohužel tam chybí link...--DeeMusil 31. 5. 2011, 15:12 (UTC)
- Taktéž zdravím. Nespletl, přikládám výpis smazaných editací u této IP adresy.
- (ukázat/skrýt) 31. 5. 2011, 13:25 (rozdíl | Kniha smazaných stránek | prohlédnout) . . Achilleus je nejlepší (Nová stránka: ACHILLEUS JE NEJLEPŠÍ!!!!!!!!!!!!!!!)
- (ukázat/skrýt) 31. 5. 2011, 13:23 (rozdíl | Kniha smazaných stránek | prohlédnout) . . Sauroctonus
- (ukázat/skrýt) 31. 5. 2011, 13:21 (rozdíl | Kniha smazaných stránek | prohlédnout) . . Sauroctonus
- (ukázat/skrýt) 31. 5. 2011, 11:41 (rozdíl | Kniha smazaných stránek | prohlédnout) . . Sauroctonus
(ukázat/skrýt) 31. 5. 2011, 11:33 (rozdíl | Kniha smazaných stránek | prohlédnout) . . Sauroctonus (Nová stránka: Sauroctonus)
- --Harold 31. 5. 2011, 15:16 (UTC)
- Jinak, pokud do diskusí vkládám šablony týkající se určitého článku, mám ve zvyku název tohoto článku (respektive stránky) napsat do nadpisu. --Harold 31. 5. 2011, 15:19 (UTC)
Uživatelská stránka
[editovat zdroj]Ahoj Harolde, jen malá technická připomínka...na tvé uživatelské stránce jak jsou vpravo ty nálepky, tak si přečti tu pátou shora. „Od wikinarození tohoto uživatele uplynuly 5 let a 39 dní“ (místo „uplynuly“ by mělo být „uplynulo“). Když to byly čtyři roky, tak to bylo dobře, ale už jsi zde pět let, tak by to chtělo změnit. Zdravím, Marek Koudelka (příspěvky / diskuse) 2. 6. 2011, 18:44 (UTC)
- Ahoj, jo, díky za upozornění. --Harold 2. 6. 2011, 19:45 (UTC)
Názvy epizod DS9
[editovat zdroj]Ahoj, v principu proti přejmenovávání nic nemám, jen ať je to aktuální. A Makisté jsou určitě lepší, než Makvis. Ale co když to budou v budoucnu dávat třeba dvě rozdílné televizní stanice, a každá se svým vlastním překladem? Bude se to pak pořád přesouvat? Tím vůbec nechci usilovat o změnu a přesuny zpět, jenom říkám, že mě to napadlo. :) --Wespecz 8. 6. 2011, 15:05 (UTC)
- Ahoj. Pokud AXN dodělá dabing celé DS9, tak si osobně myslím, že žádný další dabing seriálů se už dělat nebude, protože jsou dobře udělané, navíc "kadence" vysílání Star Treku v televizi je velmi nízká. Bohužel ten původní dabing prvních 3 řad DS9 z 90. let je absolutně tragický (teda přesněji dabing je celkem dobrý, ale překlad je katastrofální). Čili považuji za lepší mít tu názvy epizod DS9 podle toho současného a kvalitnějšího překladu (a momentálně také imho obecně známějšího). --Harold 8. 6. 2011, 15:13 (UTC)
- Díky, souhlasim. --Wespecz 8. 6. 2011, 15:24 (UTC)
K vozovně Medlánky
[editovat zdroj]Tož zdarec. Ta vozovna se nenazývala "Královo Pole" jen tak pro parádu ani kvůli památce na nějakou předchozí vozovnu, nýbrž proto, že celý jeí pozemek až do druhé poloviny 60. let 20. století náležel ke k.ú. Královo Pole. Ostatně jestli někdy jezdíš do Řečkovic, tak sis jistě všiml, kde končí ulice Palackého. Její severní konec je totoiž v místě, kde se nacházela původní hranice mezi Královým Polem a Medlánkami. Pro zajímavost ulice Kuřimská byla celá v Medlánkách (a to nejen její západní strana). Ostatně se mrkni na tutoo mapu: http://www.kirk.webzdarma.cz/k.u._Kralovo_Pole_v_letech_1929-1968.jpg A tady máš pro úplnost mapu původního pozemkového katastru se současným leteckým snímkem: http://sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/handlers/getfilefromtemp.ashx?FileName=05df0927-0a07-4da8-952a-f791f4cad1f5.jpg --Kirk 12. 6. 2011, 13:23 (UTC)
- Čau. Aha, díky za upřesnění, nicméně se k tomuto tvrzení vztahoval ref za další větou. Ale blíže jsem to nějak nezkoumal. --Harold 12. 6. 2011, 14:17 (UTC)
Nominace a hlasování na portále hudba
[editovat zdroj]Ahoj. Vím, že už jsi jednou na portále hudba hlasoval. Nechtěl bys proto prosím nominovat nějaký dobrý článek na měsíc červenec na portále hudba (zde)? Nebo alespoň hlasovat (až od zítřka) pro nějaký nominovaný článek (zde)? Díky, --Mates245 17. 6. 2011, 17:26 (UTC)
- Uvidím, uvidím. Minule jsem chtěl hlasovat, ale když jsem si důkladně přečetl navržené články, nepřipadaly mi zas tak kvalitně udělané. --Harold 18. 6. 2011, 08:52 (UTC)
Spojené království vs. Velká Británie
[editovat zdroj]Zdravím, všiml jsem si Vaší reakce na ME v basketbale žen 2011. Pojem Velká Británie se ve sportu užívá, protože Spojené království nemá téměř v žádném (možná v žádném) sportu svoji reprezentaci. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, že při zakládání sportovních federací se členové přijímalí na principu jeden národ = jedna reprezentace a nikoli jeden stát = jedna reprezentace. Proto se setkáváme s reprezentacemi Anglie, Walesu, Skotska, S. Irska (fotbal, ragby, pozemní hokej, curling ....) nebo Velké Británie (lední hokej, basketbal, vodní pólo....). Na tomto základě získala například Česká hokejová reprezentace nástupnická práva po rozpadu Československa, protože navazovala na členství Čech v IIHF v letech 1908-1918. V současné době se na takovém pricipu nový členové přijímají vyjímečně - Grónsko (házená), Faerské ostrovy (fotbal), Irokézové (lakros). Vyjímkou jsou olympijské hry, na kterých mohou startovat pouze reprezentace jednotlivých zemí. --Niccolo 19. 6. 2011, 19:53 (UTC)
- Ahoj. Díky za vysvětlení, já právě z fotbalu vím, že existují samostatné reprezentace Anglie, Skotska, Walesu a Severního Irska. Na druhou stranu mi připadalo divný, že když se v tomto případě jedná o společnou repre celého státu, tak označení Velká Británie je nepřesné, protože Velká Británie je označení pro ostrov, kde se nachází Anglie, Wales a Skotsko. Tedy jako by Severní Irsko bylo mimo. Ale nechám to být. :-) --Harold 20. 6. 2011, 09:57 (UTC)