Přeskočit na obsah

Daron Acemoglu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Daron Acemoglu
Acemoglu v roce 2016
Acemoglu v roce 2016
Datum narození3. září 1967 (57 let)
Místo narozeníIstanbul, TureckoTurecko Turecko
Instituce
Pole působeníPolitická ekonomie
Hospodářský růst
Rozvojová ekonomie
Ekonomie práce
VzděláníUniverzita v Yorku (BA)
London School of Economics (MSc, PhD)
VlivyJoel Mokyr • Kenneth Sokoloff • Douglass North • Seymour Martin Lipset • Barrington Moore Jr.
Ocenění
Manžel(ka)Asuman Özdağlarová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamer Daron Acemoğlu (turecky: [daˈɾon aˈdʒemoːɫu];[1] * 3. září 1967, Istanbul) je turecko-americký ekonom arménského původu, který od roku 1993 vyučuje na Massachusettském technologickém institutu (MIT), kde v současnosti působí jako profesor ekonomie a kde byl v roce 2019 jmenován profesorem institutu.[2] V roce 2005 obdržel medaili Johna Bates Clarka a v roce 2024 Nobelovu cenu za ekonomii.[2][3]

Acemoglu se v průzkumu mezi americkými ekonomy v roce 2011 v seznamu „oblíbených žijících ekonomů mladších 60 let“ umístil na třetím místě za Paulem Krugmanem a Gregem Mankiwem. V roce 2015 byl na základě údajů Research Papers in Economics (RePEc) jmenován nejcitovanějším ekonomem za posledních 10 let. Podle projektu Open Syllabus Project je třetím nejčastěji citovaným autorem ve vysokoškolských osnovách kurzů ekonomie po Gregu Mankiwovi a Paulu Krugmanovi.[4]

V roce 2024 získali Acemoglu, James A. Robinson a Simon Johnson Nobelovu pamětní cenu za ekonomii za srovnávací studie prosperity mezi státy a říšemi.[5]

Mládí a osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Kamer Daron Acemoğlu[6][7][pozn. 1] se narodil v Istanbulu arménským rodičům 3. září 1967.[10][11][12] Jeho otec, Kevork Acemoglu (1938–1988), byl komerční právník a přednášející na Istanbulské univerzitě. Jeho matka, Irma Acemoglu († 1991), byla ředitelkou Aramyan Uncuyan, arménské základní školy v Kadıköy,[13][14][15] kterou navštěvoval. V roce 1986 maturoval na Galatasaray Litesi.[16][17][18] O politiku a ekonomiku se začal zajímat už jako teenager.[15] Vzdělání získal na Univerzitě v Yorku, kde v roce 1989 získal titul BA v oboru ekonomie, a na London School of Economics (LSE), kde v roce 1990 získal titul MSc z ekonometrie a matematické ekonomie. V roce 1992 získal doktorát z ekonomie.[19] Jeho doktorská práce nesla název Essays in Microfundations of Macroeconomics: Contracts and Economic Performance (česky: Eseje z mikrofundací makroekonomie: Smlouvy a ekonomická výkonnost).[7][10] Vedoucím jeho disertační práce byl Kevin W. S. Roberts.[20] James Malcomson, jeden z jeho doktorandů na LSE, řekl, že i ty nejslabší tři ze sedmi kapitol jeho práce byly „více než dostatečné pro udělení titulu PhD“.[21] Arnold Kling ho nazval zázračným dítětem kvůli věku, ve kterém získal doktorát (25 let).[22]

Acemoglu je naturalizovaným občanem USA.[23] Hovoří plynně anglicky a turecky[24] a mluví částečně arménsky.[25] Je ženatý s Asuman „Asu“ Özdağlarovou, profesorkou elektrotechniky a informatiky na MIT,[15][26] která je dcerou İsmaila Özdağlara, bývalého ministra turecké vlády.[27][28] K roku 2015 žili v Newtonu v Massachusetts se svými dvěma syny, Ardou a Arasem.[29]

Politická angažovanost

[editovat | editovat zdroj]

Turecko

[editovat | editovat zdroj]
Acemoglu v roce 2018[30]

V březnu 2011 turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu nabídl jmenovat Acemoglua stálým zástupcem Turecka v OECD v Paříži, což byl post, který odmítl, aby mohl pokračovat ve své akademické kariéře.[31][32][33][34]

Acemoglu se v říjnu 2022 setkal s Kemalem Kılıçdaroğlu, vůdcem opoziční Republikánské lidové strany (CHP).[35][36] V prosinci 2022 jej Kılıçdaroğlu jmenoval svým ekonomickým poradcem.[37] Pro-Erdoganovy kruhy tento krok kritizovaly. Jeden provládní publicista řekl: „Armén Daron Acemoğlu, chválený FETÖ, připravil Kılıçdaroğluův program vize (připomínající jeho vlastní kořeny).“ Profesor financí Özgür Demirtaş se v reakci Acemoglua zastal. „Tento tweet je rasistický i troufalý. Vliv Darona Acemoğlua na světové profesory ekonomie a financí je větší než počet buněk ve vašem těle. Je hrozné, že takhle mluvíte o profesorovi, na kterého jsme hrdí a který směřuje k získání Nobelovy ceny.“[38] Yeni Şafak, provládní noviny, uvedly titulek: „Daron Acemoğlu, jeden z nových ekonomických poradců CHP, nedokázal vyřešit arménskou ekonomickou krizi.“[39]

Arménie

[editovat | editovat zdroj]

Po arménské revoluci v roce 2018 opoziční vůdce a pozdější premiér Nikol Pašinjan na své facebookové stránce napsal, že mu Acemoglu řekl, že je připraven pomoci Arménii „obnovit a rozvíjet“ její ekonomiku.[40][41] Pašinjan a Acemoglu mluvili přes internet v červnu 2018.[42] Acemoglu se v červenci 2019 v Bostonu setkal s místopředsedou vlády Tigranem Avinjanem.[43][44]

Vybraná bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • ACEMOGLU, Daron; ROBINSON, James A. Economic Origins of Dictatorship and Democracy. [s.l.]: Cambridge University Press, 2006. ISBN 9780521855266. 
  • ACEMOGLU, Daron. Introduction to Modern Economic Growth. [s.l.]: Princeton University Press, 2008. ISBN 9781400835775. 
  • ACEMOGLU, Daron; ROBINSON, James A. Why Nations Fail. [s.l.]: Crown Business, 2012. ISBN 978-0307719218. 
  • ACEMOGLU, Daron; LAIBSON, David; LIST, John. Principles of Economics, Pearson, New York. [s.l.]: [s.n.], 2014. 
  • ACEMOGLU, Daron; ROBINSON, James A. The Narrow Corridor: States, Societies, and the Fate of Liberty. [s.l.]: Penguin Press, 2019. ISBN 978-0735224384.  Popis, náhled prohledávatelný šipkou a komentáře recenzentů (dole).
  • ACEMOGLU, Daron; JOHNSON, Simon. Power and Progress: Our Thousand-Year Struggle Over Technology and Prosperity. New York: PublicAffairs, 2023. 

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Západoarménsky: Տարօն Աճէմօղլու.[8][9] Acemoğlu je turkifikovaná verze arménského příjmení Ajemian (Աճէմեան). Jeho kořen pochází z arabského termínu adžam, používaného pro nearaby, zejména Peršany. Většina tureckých Arménů změnila svá příjmení kvůli zákonu o příjmení roku 1934. Jeho křestní jméno je západoarménská verze Tarona, mužského křestního jména pocházejícího z historické oblasti.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Daron Acemoglu na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Prof. Dr. Daron Acemoğlu'na Nobel Ekonomi Ödülü'nü Getiren Makale. [s.l.]: BloombergHT Dostupné online. (turecky) 
  2. ↑ a b Daron Acemoğlu CV August 2022 [online]. economics.mit.edu. Dostupné online. 
  3. ↑ The Sveriges Riksbank Prize in Economic Sciences in Memory of Alfred Nobel 2024. NobelPrize.org [online]. [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ 192,209 Authors [online]. Open Syllabus. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-21. 
  5. ↑ The Sveriges Riksbank Prize in Economic Sciences in Memory of Alfred Nobel 2024. NobelPrize.org [online]. [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Arşaluys Acemoğlu. gazetearsivi.milliyet.com.tr. 1985-05-14. Dostupné online. (turecky) 
  7. ↑ a b ACEMOGLU, Kamer Daron. Essays in microfoundations of macroeconomics : contracts and macroeconomic performance [online]. 1992. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  8. ↑ Աճեմօղլու արաջին դիրքի վրայ [online]. 2015-07-31. Dostupné online. (arménsky) 
  9. ↑ Տարօն Աճէմօղլու Ստացաւ "Կալաթասարայ" Մրցանակը [online]. 2012-06-28 [cit. 2017-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-17. (arménsky) 
  10. ↑ a b Curriculum Vitae Daron Acemoglu [online]. Massachusettský technologický institut [cit. 2017-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-28. 
  11. ↑ SORMAN, Guy. Economics Does Not Lie: A Defense of the Free Market in a Time of Crisis. [s.l.]: Encounter Books, 2013. ISBN 978-1863032547. S. 31. 
  12. ↑ Istanbul-born MIT professor named world’s most influential economist. Hürriyet Daily News [online]. 2015-07-31 [cit. 2024-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  13. ↑ Daron Acemoğlu, dünyanın en önemli 10 iktisatçısından biri. Agos [online]. 2013-10-28 [cit. 2024-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (turecky) 
  14. ↑ Daron Acemoglu Named Most Influential Economist. The Armenian Weekly [online]. 2015-08-07 [cit. 2024-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  15. ↑ a b c GAVIN, Robert. MIT professor named top economist under 40. The Boston Globe [online]. [cit. 2024-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  16. ↑ Daron Acemoğlu kimdir? Kaç yaşında, nereli, mesleği ne? Prof. Dr. Daron Acemoğlu'nun hayatı ve biyografisi!. Haberler [online]. 2022-10-12 [cit. 2024-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (turecky) 
  17. ↑ ՁԱՅՆ», Արման Թարջիմանյան, «Ամերիկայի. Տարոն Աճեմօղլու. «Արտագաղթը սարսափելի վտանգ է Հայաստանի համար». «Ազատ Եվրոպա/Ազատություն» ռադիոկայան. 2015-04-02. Dostupné online [cit. 2024-10-16]. (arménsky) 
  18. ↑ Galatasaray Ödülü Daron Acemoğlu’na. Agos [online]. 2011-12-16 [cit. 2024-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (turecky) 
  19. ↑ Daron Acemoglu. MIT Sloan [online]. 2024-10-14 [cit. 2024-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  20. ↑ Daron Kamer Acemoglu [online]. Mathematics Genealogy Project (Department of Mathematics, Severodakotská státní univerzita). Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-11-08. 
  21. ↑ SHIMER, Robert. Daron Acemoglu: 2005 John Bates Clark Medalist. [s.l.]: Journal of Economic Perspectives, 2007. Dostupné online. DOI 10.1257/jep.21.1.191. S. 191. 
  22. ↑ KLING, Arnold. Acemoglu on Growth. [s.l.]: Library of Economics and Liberty Dostupné online. 
  23. ↑ Daron Acemoglu [online]. BBVA Foundation Frontiers of Knowledge Award, 2016. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-04. 
  24. ↑ Příklady Acemoglua mluvícího turecky:
    • Özgürlük ve Ekonomik Büyüme: Daron Acemoğlu ve Gönenç Gürkaynak Konferansı [online]. YouTube, 2014-12-19 [cit. 2024-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-10-06. (turecky) 
    • CEO Club Toplantısı – Daron Acemoğlu "Global Ekonomi 2016" [online]. Capital Dergisi, 2016-04-15 [cit. 2024-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-06. (turecky) 
  25. ↑ ԱՄԵՐԻԿԱՅԻ ՁԱՅՆ. Հայաստանը թեւակոխեց զարգացման նոր փուլ՝ Տարոն Աճեմօղլու. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  26. ↑ Gaming the System. MIT Technology Review [online]. [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Asuman Ozdaglar. NBER [online]. [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Asuman Ozdaglar [online]. Google Scholar [cit. 2017-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-13. 
  29. ↑ Political Institutions and Comparative Development [online]. National Bureau of Economic Research. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-15. 
  30. ↑ Հայաստանը թեւակոխեց զարգացման նոր փուլ՝ Տարոն Աճեմօղլու [online]. Hlas Ameriky Armenian Service, 2018-05-31 [cit. 2023-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-01-04. (arménsky) 
  31. ↑ GÜRCANLI, Zeynep. İlk Ermeni kökenli Türk büyükelçi Paris'e. Hürriyet. 2011-03-30. Dostupné online. (turecky) 
  32. ↑ DÜVEN, Alparslan. Paris'e Ermeni asıllı Büyükelçi atanacak iddiası. Doğan News Agency. 2011-03-30. Dostupné online. (turecky)  Archivováno 16. 9. 2017 na Wayback Machine.
  33. ↑ MORAITIS, Stratos. Ethnic Armenian in Turkey rejects diplomatic post. Greek Reporter. 2011-03-30. Dostupné online. 
  34. ↑ Armenian Declines Davutoglu Appointment. Asbarez. 2011-03-30. Dostupné online. 
  35. ↑ KILIÇDAROĞLU, Kemal. ABD'deki vizyon programımız kapsamında, dünyaca ünlü ekonomist Daron Acemoğlu ile bir araya geldik [online]. Twitter, 2022-10-11. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-06. (turecky) 
  36. ↑ Kemal Kılıçdaroğlu, Daron Acemoğlu ile görüştü. Gazete Duvar. 2022-10-11. Dostupné online. 
  37. ↑ Turkish main opposition leader unveils new vision to overcome economic crisis: Structural changes needed. Gazete Duvar. 2022-12-03. Dostupné online. 
  38. ↑ Turkish pro-gov't columnist targets economist Acemoğlu, says 'I am his master'. Gazete Duvar. 2022-12-05. Dostupné online. 
  39. ↑ CHP'nin yeni ekonomi danışmanlarından Daron Acemoğlu Ermenistan'ın ekonomik krizini çözememişti. Yeni Şafak. 2022-12-04. Dostupné online. (turecky) 
  40. ↑ Հենց նոր հեռախոսազրույց ունեցա հայազգի աշխարհահռչակ տնտեսագետ Դարոն Աճեմօղլուի հետ [online]. Nikol Pašinjan na Facebooku, 2018-05-30. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-26. (arménsky) 
  41. ↑ Economist Daron Acemoglu to Advise Armenian Government, Says PM Pashinyan. Hetq. 2018-05-30. Dostupné online. 
  42. ↑ Nikol Pashinyan holds videoconference with Daron Acemoglu. Prime Minister of Armenia. 2018-06-11. Dostupné online. 
  43. ↑ We had an interesting discussion with Professor Daron #Acemoglu and entrepreneur Noubar #Afeyan in Boston. The socio-economic situation in Armenia, investments, new jobs, public administration #reform, women empowerment were among the topics discussed. [online]. AvinyanTigran na Twitteru, 2019-07-22. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-13. 
  44. ↑ ARKUN, Aram. Deputy Prime Minister Avinyan Speaks at Armenian Business Network Cambridge Event. Armenian Mirror-Spectator. 2019-08-01. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
Nositelé Nobelovy pamětní ceny za ekonomii
1969–1975
1976–2000
2001–2025
  • George Akerlof / Michael Spence / Joseph Stiglitz (2001)
  • Daniel Kahneman / Vernon L. Smith (2002)
  • Robert F. Engle / Clive W. J. Granger (2003)
  • Finn E. Kydland / Edward C. Prescott (2004)
  • Robert Aumann / Thomas Schelling (2005)
  • Edmund S. Phelps (2006)
  • Leonid Hurwicz / Eric Maskin / Roger Myerson (2007)
  • Paul Krugman (2008)
  • Elinor Ostromová / Oliver E. Williamson (2009)
  • Peter A. Diamond / Dale T. Mortensen / Christopher A. Pissarides (2010)
  • Thomas J. Sargent / Christopher A. Sims (2011)
  • Alvin E. Roth / Lloyd Shapley (2012)
  • Eugene Fama / Lars Peter Hansen / Robert J. Shiller (2013)
  • Jean Tirole (2014)
  • Angus Deaton (2015)
  • Oliver Hart / Bengt Holmström (2016)
  • Richard Thaler (2017)
  • William Nordhaus / Paul Romer (2018)
  • Abhijit Banerjee / Esther Duflová / Michael Kremer (2019)
  • Paul Milgrom / Robert B. Wilson (2020)
  • David Card / Joshua Angrist / Guido Imbens (2021)
  • Ben Bernanke / Douglas Diamond / Philip Dybvig (2022)
  • Claudia Goldinová (2023)
  • Daron Acemoglu / Simon Johnson / James A. Robinson (2024)
    		•
    Nositelé Medaile Johna Batese Clarka
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Daron_Acemoglu&oldid=24411107“