Přeskočit na obsah

Dřínov (Most)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dřínov
Pohled na starý Dřínov
Pohled na starý Dřínov
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecMost
OkresMost
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíDřínov u Komořan (6,06 km²)
Nadmořská výška232 m n. m.
PSČ434 01
Dřínov
Dřínov
Další údaje
Zaniklé obce.cz16
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dřínov (německy Bartelsdorf) je zaniklá vesnice v okrese MostÚsteckém kraji. Stávala asi devět kilometrů severozápadně od Mostu. Vesnice byla zbořena v roce 1976 kvůli povrchové těžbě hnědého uhlíLomu Československé armády.

Název vesnice Dřínov vznikl ze jména Dřín ve významu Dřínův dvůr nebo z neurčitého přídavného jména jako dřínový les. Německý tvar Bartelsdorf je odvozen z osobního jména Bartholomaeus, resp. z jeho zdrobněliny Bartel, ve významu Bartošova ves.[1]historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Pertelsdorff (1514, 1518),[2] drzeynow (1542), pertlstorff (1549), Pertlsdorff a Držinowa (1586), „ve vsi Pertlstorffu jinak Dřinowie“ (1586), Bettelstorf (1687),[2] Bartlsdorf nebo Bettelsdorf (1787), Barthelsdorf (1846) a Dřínov nebo Bartelsdorf (1854).[1]

Katastrální území Mostu

První písemná zmínka o Dřínovu pochází z roku 1514. O dva roky později vesnice patřila k ervěnickému panství, které bylo v držení rodu Smolíků ze Slavic. Od Fridricha a Jiřího Smolíků ji spolu s Ervěnicemi koupil Lorenc Glac ze Starého Dvora a od něj roku 1554 Kryštof z Karlovic. V roce 1571 se majitelem Ervěnic, a nejspíše i Dřínova, stal Bohuslav starší z Michalovic a roku 1586 se o vesnici dělili dva členové jeho rodu. Diviš z Michalovic v roce 1589 oba díly spojil a roku 1612 od něj zadlužený statek Ervěnice s Dřínovem a dalším majetkem koupil Bohuslav mladší z Michalovic. Tomu však byl majetek zkonfiskován za účast ve stavovském povstání. V roce 1622 ves koupil Vilém mladší Popel z Lobkovic a začlenil ji do svého panství Nové SedloJezeří, jehož součástí Dřínov zůstal až do zrušení poddanství.[3]

Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly žilo dvanáct sedláků, deset chalupníků a jeden poddaný bez pozemkového majetku. Jeden selský statek a pět chalup bylo pustých. Sedláci měli devatenáct potahů a chovali patnáct krav, 29 jalovic, šest prasat a třináct koz. Chalupníkům patřily dohromady dva potahy, osm krav, dvanáct jalovic, dvě prasata a dvanáct koz. Na polích se pěstovalo žito a významným zdrojem příjmů byl obchod se dřevem z vrchnostenských lesů.[3]

Děti z vesnice do roku 1888 docházely do ervěnické školy, ale poté byla otevřena zprvu jednotřídní škola rozšířená v roce 1896 o druhou třídu. Obyvatelé se živili zejména pěstováním žita a brambor.[4] Konec 19. století znamenal pro Dřínov změnu. Bratři Theodor, Arwed a Martin Grohmannové (majitelé barvíren a přádelen na Teplicku) se stali majiteli rozsáhlých dolových měr a v roce 1893 se zde začalo s těžbou hnědého uhlí v nově otevřeném dole Elly. Důl byl později přejmenován na Důl Karel, poté Grohmann, od roku 1945 na Grohmannovy uhelné doly[4] a v roce 1946 na Důl Maršál Koněv).[5] Těžilo se v něm nízkopopelnaté hnědé uhlí výborné kvality. V roce 1904 zaměstnával 470 pracovníků, za první republiky 750–800 horníků. Jeho součástí bývala elektrárna, k jejíž rozvodné síti byly kromě Dřínova napojeny také Kundratice. Poslední vůz uhlí opustil těžní jámu 30. června 1977.[4]

Za druhé světové války byly v Dřínově při leteckém bombardování 24. srpna 1944 zničeny tři domy a dalších 36 domů poškozeno. Při osvobozování Rudou armádou došlo 8. května 1945 u vsi k přestřelce, při které zemřelo šest německých dělostřelců.[4] V dalších letech byla kvůli rozšiřování povrchového Lomu Československé armády zrušena vodní nádrž Dřínov. Železniční trať z Chomutova do Mostu a další inženýrské sítě včetně toku řeky Bíliny byly přeloženy na Ervěnický koridor.[6] Samotná vesnice zanikla k 1. červenci 1976.[4]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Dřínov býval vesnicí ulicového typu[7] a stával v katastrálním území Dřínov u Komořan s rozlohou 6,06 km²[8] (původní výměra bývala 4,88 km²[7]), asi devět kilometrů severozápadně od Mostu[9] v nadmořské výšce okolo 232 metrů.[7] Oblast je součástí Mostecké pánve, konkrétně leží na rozhraní okrsků Jirkovská pánev a Komořanská kotlina. Povrch byl v okolí vesnice zcela změněn těžbou uhlí a výstavbou Ervěnického koridoru. Severní cíp území zasahuje do Krušných hor a jejich okrsku Rudolická hornatina.[9]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí převážná část katastrálního území leží v teplé oblasti T2,[9] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 18–19 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–700 milimetrů, počet letních dnů je 50–60, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 100–110 a sněhová pokrývka zde leží průměrně 40–50 dnů v roce.[10] Severní část území na úpatí Krušných hor spadá do chladnější a vlhčí mírně teplé oblasti MT9.[9]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1580 obyvatel (z toho 824 mužů), z nichž bylo 318 Čechoslováků, 1235 Němců a 37 cizinců. Kromě šedesáti evangelíků, jednoho příslušníka ostatních církví a 187 lidí bez vyznání patřili k římskokatolické církvi.[11] Podle sčítání lidu z roku 1930 měl Dřínov 1811 obyvatel: 324 Čechoslováků, 1449 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a 37 cizinců. Většinou byli římskými katolíky, ale 73 z nich patřilo k evangelickým církvím, osm k církvi československé, jeden byl žid a 315 bez vyznání.[12]

Vývoj počtu obyvatel a domů[13]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970
Obyvatelé 193 239 258 994 1 387 1 580 1 811 1 293 1 145 956
Domy 33 37 43 90 122 137 170 199 182 181

Obecní správa a politika

[editovat | editovat zdroj]

Po zrušení patrimoniální správy se Dřínov stal osadou obce Nové Sedlo,[6] ale při sčítání lidu v letech 1880–1950 byl obcíokrese Chomutov.[14] V roce 1960 byla obec převedena do okresu Most.[6] Úředně zanikla 1. července 1976.[14] Katastrální území bylo připojeno nejprve k obci Komořany, po jejím zániku pak k 1. lednu 1988 i s jejím územím k městu Most.[zdroj⁠?!]

Dne 22. května 1938 se konaly volby do obecních zastupitelstev. Z rozdělených 1121 hlasů v Dřínově získaly 608 hlasů Sudetoněmecká strana, 97 hlasů Německá sociální demokracie, 261 hlasů Komunistická strana Československa a 155 hlasů jiné české strany.[15]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. Heslo Dřínov, Bartelsdorf, s. 471. 
  2. a b SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Dřínov, s. 163. 
  3. a b BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska. Díl IV. V bývalém soudním okrese Jirkov. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1996. 60 s. Kapitola Dřínov, s. 9. Dále jen Binterová (1996). 
  4. a b c d e Binterová (1996), s. 10.
  5. Důl Maršál Koněv v Dřínově. Zdař bůh.cz [online]. [cit. 2020-12-14]. Dostupné online. 
  6. a b c Binterová (1996), s. 11.
  7. a b c Binterová (1996), s. 8.
  8. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Dřínov u Komořan [online]. [cit. 2018-10-27]. Dostupné v archivu. 
  9. a b c d Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-12-14]. Dostupné online. 
  10. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  11. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 210. 
  12. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 100. 
  13. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Okres Most. Dostupné online. 
  14. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 111. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. 
  15. RŮŽEK, Vlastislav. „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…). Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 1, s. 10, 14. ISSN 0231-5076. 
  16. Kaple sv. Jana Nepomuckého, kat. území: Dřínov u Komořan [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2013-12-28]. Dostupné online. 
  17. Kaple sv. Anny, kat. území: Dřínov u Komořan [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2013-12-28]. Dostupné online. 
  18. Přehrady povodí Ohře. Chomutov: Povodí Ohře, 2010. 56 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. S. 47.  Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SÝKOROVÁ, Jana. Zmizelé domovy. Příspěvek k historii zlikvidovaných obcí v okrese Most. Most: Okresní muzeum v Mostě, 2002. 100 s. ISBN 80-239-0797-2. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Statutární město Most

Starý Most (k. ú. Most I, Konobrže, Kopisty, Pařidla, Střimice) • Most (část k. ú. Most II, část k. ú. Hořany) • Čepirohy (k. ú. Čepirohy, Slatinice u Mostu, část k. ú. Hořany) • Komořany (k. ú. Komořany u Mostu, Třebušice, Ervěnice, Dřínov u Komořan) • Rudolice (k. ú. Rudolice nad Bílinou) • Souš (k. ú. Souš, část k. ú. Most II) • Velebudice (k. ú. Velebudice, Skyřice) • Vtelno (k. ú. Vtelno)