Cobenzlové

Cobenzlové
Země	Habsburská monarchie
Tituly	Říšský svobodný pán 1588 Říšský hrabě 1675
Zakladatel	Ulrich Cubentcel
Rok založení	13. století
Vymření po meči	1810
Poslední vládce	Jan Filip Cobenzl
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cobenzlové (též Kobenzl nebo Cobentzel) byl rakouský šlechtický rod. Původ měli v Korutansku, později sídlili v Kraňsku a Gorici na pomezí severní Itálie a dnešního Slovinska. Během 16.–19. století vzešlo z rodu několik významných osobností, v roce 1588 získali říšský stav svobodných pánů a v roce 1675 říšský hraběcí titul. Čtyři členové rodiny obdrželi Řád zlatého rouna, náležely jim též čestné dědičné úřady v několika zemích habsburské monarchie. Hlavním rodovým sídlem byl hrad Predjama (Lueg) a zámek Hošperk (Haasberg) zničený za druhé světové války. Posledními mužskými potomky rodu byli významní diplomaté přelomu 18. a 19. století bratranci Jan Filip Cobenzl (1741–1810) a Jan Ludvík Cobenzl (1753–1809), oba zastávali funkci rakouského státního kancléře. Janem Filipem v roce 1810 rod vymřel.

Historie

Rod Cobenzlů má původ v Korutansku a jako první se připomíná Ulrich Cubentcel v roce 1209. Později potomci přesídlili z Korutan do prostoru Kraňska a Gorice, kde jim patřily statky až do 19. století. Kryštof Cobenzl přijal v 16. století predikát z Proseggu podle města Prosecco poblíž Terstu. Sňatkem také získal hrad Predjama (Lueg) v dnešním Slovinsku. Jeho syn Hans (1530–1863) byl členem Řádu německých rytířů a vynikl jako diplomat, dvakrát byl císařským vyslancem v Rusku, později byl zemským hejtmanem v Kraňsku a také hejtmanem v Terstu. U Prosecca získal do dědičného vlastnictví hrad Mocolano (slovinsky Mokolan). Spolu s bratrem Ulrichem byl v roce 1563 povýšen do šlechtického stavu a nakonec v roce 1588 od císaře Rudolfa II. obdržel říšský stav svobodných pánů. V dalších generacích zastávali členové rodu funkce ve správě Kraňska a Gorice a dále rozšiřovali svůj majetek. Zatímco hrad Mocolano u Prosecca zanikl v 17. století, jejich hlavním sídlem se časem stal hrad Predjama.

Jan Filip II. (1635–1702), který byl tajným radou, komořím a zemským hejtmanem v Gorici, byl v roce 1675 povýšen do hraběcího stavu. Jeho syn Jan Kašpar II. (1664–1742) dosáhl významného postavení u císařského dvora, kde se stal nejvyšší maršálkem a nejvyšším komořím, jako první z rodu získal Řád zlatého rouna. V roce 1704 dosáhl potvrzení hraběcího titulu dědičně, od roku 1722 měl nárok na predikát Vysoce urozený (Hoch- und Wohlgeboren). K rodovým statkům ve Slovinsku přikoupil od Eggenbergů v roce 1717 panství Logatec. Po rodině Eggenbergů také převzal dědičnou hodnost nejvyššího číšníka v Kraňsku. Předtím již od roku 1715 držel také dědičné úřady nejvyššího truksase a sokolníka v Gorici a Gradišce. V další generaci vynikl Jan Karel (1712–1770), který byl též nositelem Řádu zlatého rouna a řadu let působil jako zplnomocněný ministr v Rakouském Nizozemí. Jeho mladší bratr Guidobald (1716–1797) proslul jako mecenáš umění a k rodovým statkům přikoupil panství Ribnica (Reifnitz). Na přelomu 18. a 19. století vzešli z rodu dva významní státníci a diplomaté. Jan Filip III. (1741–1810) byl diplomatem v Rakouském Nizozemí, později státním kancléřem, během napoleonských válek ale jeho vliv poklesl a kariéru zakončil na méně významném postu vyslance v Paříži. Jeho bratranec Jan Ludvík (1753–1809) vynikl jako dlouholetý velvyslanec v Rusku a nakonec rakouský ministr zahraničí. Oba bratranci získali také Řád zlatého rouna, ale byli také posledními potomky rodu. Jan Ludvík měl sice dva syny, ti ale zemřeli v dětství. Jan Filip III. zůstal svobodný a zemřel v roce 1810 jako poslední potomek rodu.

Osobnosti

Hans (1530–1863), císařský vyslanec v Moskvě a Vatikánu, 1588 říšský svobodný pán
Filip (†1626), místodržitel v Gorici
Jan Filip II. (1635–1702), místodržitel v Gorici, 1675 říšský hrabě
Jan Kašpar II. (1664–1742), nejvyšší dvorský maršálek, nejvyšší dvorský komorník, rytíř Řádu zlatého rouna
Jan Karel (1712–1770), zástupce místodržitele v Rakouském Nizozemí, rytíř Řádu zlatého rouna
Jan Filip (1741–1810), rakouský státní kancléř, rytíř Řádu zlatého rouna
Jan Ludvík (1753–1809), rakouský státní kancléř a ministr zahraničí, rytíř Řádu zlatého rouna

Galerie

Erb rodu Cobenzlů
Jan Kašpar II. Cobenzl (1664–1742), nejvyšší dvorský maršálek a komoří
Erb Cobenzlů s dekorací Řádu zlatého rouna na hradě Predjama
Jan Karel Cobenzl (1712–1770), diplomat
Jan Filip Cobenzl (1741–1810), rakouský státní kancléř
Zámek Cobenzl, sídlo Jana Filipa ve Vídni
Jan Ludvík Cobenzl (1753–1809), rakouský státní kancléř
Zámek Hošperk (Haasberg, Slovinsko), majetek Cobenzlů 1717–1810

Odkazy

Literatura

Ottův slovník naučný, 5. díl; Praha, 1892 (reprint 1997); s. 475 (heslo Cobenzl) ISBN 80-7185-102-7
Der Landständische Adel des Herzogthums Steiermark; Landesarchiv Steiermark, Štýrský Hradec, 2020; heslo Cobenzl s. 277–282 dostupné online
Schauplatz des landsässigen Niederösterreichischen Adels vom Herren- und Ritterstande von dem 11. Jahrhundert an, bis auf jetzige Zeiten. Vídeň, 1795; s. 93–100. dostupné online

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Cobenzlové na Wikimedia Commons
Rod Cobenzl na webu austria-forum