Civita di Bagnoregio
| Civita di Bagnoregio Bagnoregio | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°22′29″ s. š., 12°3′8″ v. d. |
| Nadmořská výška | 443 m n. m. |
| Časové pásmo | 1 |
| Stát |  Itálie |
| Region | Lazio |
| Provincie | Viterbo |
  Civita di Bagnoregio Bagnoregio | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 11 (1. března 2022) |
| Etnické složení | Italové (100%) |
| Náboženské složení | katolíci (100%) |
| Správa | |
| Status | část města Bagnoregio |
| Vznik | 1. tis. př. n. l. |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 0761 |
| PSČ | 01022 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Civita di Bagnoregio je část italské obce Bagnoregio (latinsky Balneum regium) v provincii Viterbo, která patří do regionu Lazio. Místo se nachází přibližně 100 kilometrů severně od Říma. Jako město je založili v 1. tisíciletí př. n. l Etruskové.[1] Podle oficiální italské statistiky (ISTAT) k 1. lednu 2022 žilo v celém městě Bagnoregio 3463 obyvatel.[2] Jsou k nim započítáni také sezónní pracovníci služeb.
Civita di Bagnoregio je členem asociace I borghi più belli d’Italia, která měla v roce 2021 již 313 členských obcí či částí obcí.[3]
Italský spisovatel a germanista Bonaventura Tecchi (1896-1968), který se zde narodil a vyrůstal, město po druhé světové válce nazval umírajícím městem duchů. Cestovní kanceláře na tento bonmot stále lákají turisty. Tecchi uvedl, že obec má pouze 11 stálých obyvatel.[4]
Geografie a geologie
[editovat | editovat zdroj]Civita di Bagnoregio se nachází na kopci v údolí Valle dei Calanchi. Toto údolí se skládá ze dvou menších údolí Fossato del Rio Torbido a Fossato del Rio Chiaro, vede jím silnice starověkého římského původu. Tvar údolí je výrazně ovlivněn erozí a sesuvy velmi nestabilní a měkké půdy. Tento druh půdy ohrožuje město Bagnoregio, neboť i jeho stavbám hrozí zhroucení. V oblasti je mnoho skal, tvořených zvětralým vápenným tufem. Rychlá eroze je způsobena i masivním odlesněním.
Civita di Bagnoregio tvoří opevněný okrsek, postavený na skále. Je přístupný po železobetonové lávce, která byla vybudována v roce 1965. Úředně na ni není povolen vjezd motocyklů ani jízdní kol, kromě výjimečných případů. Postupná eroze svahů způsobuje neustálé prohlubování údolí a tím ohrožuje i město v údolí. Pro dopravní napojení městečka je důležitá dálnice A1, vedoucí z Říma do Milána, a její odbočka na Orvieto.
_-_agosto_2019.jpg)
Demografie
[editovat | editovat zdroj]Obec se donedávna vylidňovala. První migrační vlna přišla v roce 1695 po silném zemětřesení, druhá v roce 1730, kdy se zřítila část města. Naopak v obdobích morových epidemií se do města přistěhovali uprchlíci z velkých měst. Poslední migrační vlna přišla v roce 1819.[1][5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Město bylo založeno před téměř 3000 lety Etrusky na strategickém místě chráněném skalami. Zaujímalo čtvrti Contrade a Civita di Bagnoregio.
Významné období nastalo po dobytí Římem, kdy byla postavena silnice Via Cassia a většina poslů z Říma do Florencie procházela tímto městem.
V období raného středověku byla Via Cassia opuštěna, protože poslové chodili jinými cestami. Při stěhování národů sem dorazili Visigóti a po nich vojsko Langobardů s králem Alboinem. Bagnoregio bylo rozděleno na dvě části, spojené správou. První písemné zprávy o městě s křesťanskou komunitou podal Řehoř I. Veliký počátkem 6. století. Francký král Pipin III. Krátký daroval město papežům, kteří zde vystavěli nedochovaný hrad a založili katedrálu sv. Donáta. Město se skládalo ze tří čtvrtí (contrade). První kolem katedrály a biskupství bylo na tufové skále izolované od pláně a roklí, druhé bylo obchodní a řemeslnické, vybudované na pláni a nazývané Contraden Mercato e Rota.
Během vrcholného středověku došlo k rozvoji kamenné zástavby okrsku a středověkého mostu, jehož pozůstatky se dochovaly na okraji útesu před branou Torre Santa Maria. Dosvědčují propojení sídla s obcí na druhé straně údolí, která je v současnosti zcela zničená.
V období renesance se město rozrostlo a díky papežům Alexandrovi VI. z rodu Borgiů a Pavlovi III. z rodu Farnese, kteří je jako rezidenční sídlo udělovali svým kardinálům. Stavby v podhradí byly již významně ovlivňovány stálými propady půdy.
V roce 1695 došlo k zemětřesení, které znamenalo pro chrámové i rezidenční stavby ve čtvrti Contrade zásadní zkázu, a proto bylo roku 1699 biskupské sídlo přeneseno na planinu.
- Nová doba
Během národně osvobozeneckých bojů italské vojsko v čele s Garibaldim 5. října 1867 svedlo bitvu u Bagnoregia, která skončila porážkou republikánů. Teprve v roce 1870 se město Bagnoregio, stejně jako celý papežský stát, stalo součástí Italského království. Za druhé světové války, v červnu 1944, Američané a Britové město bombardovali a značně poničili jeho historickou architekturu.
Památky
[editovat | editovat zdroj]
- Porta Albana renesanční městská brán do původní čtvrti Contrade Rota, pojmenovaná roku 1586 po kardinálovi Giovannim Girolamovi Albanim, který zde měl rezidenci.
- Kostel Sanctissima Annunziata, původně gotický ze 13. století, barokně přestavěný po zemětřesení v 18. století, cenné vnitřní vybavení: dřevěný křídlový oltář s obrazy, které namalovali Taddeo di Bartoli a Giovanni di Paolo; desková malba madony s Ježíškem Gentile da Fabriano (připsáno).
- Klášter augustiniánů.
- Pomník sv. Bonaventury - socha zdejšího rodáka, františkánského filozofa, teologa a kardinála svatého Bonaventury (1221 Bagnoreggio–1274 Lyon), vlastním jménem Giovanni Fidanza.
- Katedrála San Donato - nejstarší chrám ve městě, založen kolem roku 600; na středověkých základech trojlodní románské baziliky byl chrám přestavěn kolem roku 1611; uvnitř cenné renesanční fresky (Peruginova škola) a dřevěný krucifix s korpusem ukřižovaného Krista (Donatellova škola). Po smrti posledního biskupa roku 1971 bylo zdejší biskupství zrušeno.
- Palazzo comunale - radnice.
- Jeskyně sv. Bonaventury(Grotta di San Bonaventura) nedaleko obce: legendární místo, kde svatý František z Assisi údajně zázračně vyléčil svatého Bonaventuru - Giovanniho Fidanzu; uvnitř se dochoval také etruský hrob.
Město také usiluje o zápis na seznam památek UNESCO.[6][7][8]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Centrum města -
Lávka k městu -
Centrum města -
Klášter augustiniánů -
Kostel San Donato -
Interiér San Donato -
Centrum města
.jpg)
Kultura a slavnosti
[editovat | editovat zdroj]- V období Vánoc se koná Živý Betlém, v ulicích jej doplňují různé hrané scény z Bible.
- V posledním týdnu července se koná jazzový festival Tuscia in Jazz s mnoha koncerty a semináři o jazzové hudbě.[9]
- Geologické muzeum[10]
Cestovní ruch
[editovat | editovat zdroj]V roce 2021 italské centrum památkové péče navrhlo město na zápis na seznam Světového dědictví UNESCO, aby obec získala více peněz na rekonstrukce. Je členem organizace Nejkrásnější historická sídla v Itálii a jedním z nejpopulárnějších turistických cílů v Itálii. Díky pozici nedaleko Říma ve střední Itálii jej ročně navštíví stovky tisíc turistů: v roce 2010 jich bylo 45 000, v roce 2017 již více než 850 000 návštěvníků. Město je tak populární mezi turisty, že si účtuje vstupní poplatek.[11] Italská vláda mu také odpustila některé daně a stalo se tak prvním a jediným městem v Itálii, které nemusí platit obecní daň.
Film
[editovat | editovat zdroj]Natáčelo se zde několik filmů, například Dva plukovníci (1964), Contestazione generale (1970), Nostalghia (1983), Questione di Karma (2017), Puoi baciare lo sposo (2018) a další.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Civita di Bagnoregio na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Magazin.TravelPortal.cz [online]. 2018-02-12 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Demo.istat.it 2022 Dostupné online
- ↑ The Association: I borghi più belli d’Italia, https://borghipiubelliditalia.it/en/the-club/. Publikováno v roce 2022, staženo 10. ledna 2024 (anglicky).
- ↑ CNN, Julia Buckley. Inside the Italian town that charges tourists an entry fee. CNN [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DVOŘÁK, Miloš. Civita di Bagnoregio, umírající město duchů. Zajímavá Evropa a svět [online]. 2018-08-11 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
- ↑ ŠVARC, Michael. Už od založení mu hrozí zánik. Umírající město může spasit i zápis na UNESCO. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Italské „umírající město“ usiluje o zapsání na seznam památek UNESCO. ČT24 [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Civita di Bagnoregio candidata per lista Patrimonio Unesco. TgTourism [online]. 2021-03-23 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ tuscia in jazz. tusciainjazz.it [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Home Page - Geological and Landslides Museum (Museo Geologico e delle Frane). www.museogeologicoedellefrane.it [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-20.
- ↑ What brought Italy’s ‘dying town’ back from the edge of extinction? A tourist toll. the Guardian [online]. 2017-08-19 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Civita di Bagnoregio na Wikimedia Commons