Chyše
| Chyše | |
|---|---|
 Celkový pohled | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Žlutice |
| Obec s rozšířenou působností | Karlovy Vary (správní obvod) |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°6′17″ s. š., 13°14′57″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 591 (2024)[1] |
| Rozloha | 28,62 km²[2] |
| Nadmořská výška | 458 m n. m. |
| PSČ | 364 53 |
| Počet domů | 240 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 11 |
| Počet k. ú. | 6 |
| Počet ZSJ | 10 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Žižkovo náměstí 18 364 53 Chyše [email protected] |
| Starosta | Josef Lavička |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Chyše | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 555207 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Chyše (německy Chiesch[4]) se nachází v okrese Karlovy Vary, kraj Karlovarský (nejvýchodnější obec kraje). Včetně místních částí zde žije 591[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název města je odvozen ze staročeského slova chyšě, které označovalo chatrč, dům nebo domek. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: His (1169), Kis (1192), Chiss (1219, 1291, 1369), His (1225), Kysch (1239), Chysch (1254), Chys (1384–1405), „in Chyssech“ (1457), „k Chýším“ (1503), „z města Chýš, v Chýšech“ (1522), z Chyš (1539), Chysse (1579, 1664), Kiesch, Khiesch a Chiesch (1651) a Chýše nebo Chiesch (1854).[4] Název je v množném čísle a skloňuje se podle vzoru růže, tedy z Chyší, k Chyším, v Chyších, za Chyšemi.[5] Podle pravidel českého pravopisu je Chyše výhradně v jednotném čísle.[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Chyších pochází z roku 1169.[4] Roku 1473 bylo sídlo poprvé označeno jako městečko a o deset let později jako město.[7] V letech 1938 až 1945 bylo Chyše v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu.
Od 22. června 2007 byl obci vrácen status města.[8] Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu udělení vlajky obce.[9]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]V geologickém podloží Chyší se nacházejí neoproterozoické metamorfované horniny zastoupené fylitem. Podél vodních toků fylit překrývají kvartérní nezpevněné a smíšené sedimenty. V části katastrálního území severně od železniční trati se vyskytují karbonské arkózovité pískovce, valounové pískovce a slepence. Na ně směrem k severozápadu navazují svahy Doupovských hor tvořené miocénním analcimitem. K západnímu okraji Nové Teplice zasahují pyroklastické napadávky doupovského centra.[10]
Město, včetně části Chýšky, stojí v nejvýchodnějším výběžku Tepelské vrchoviny, konkrétně v podcelku Žlutická vrchovina a okrsku Bochovská vrchovina. Do katastrálního území Chyše na severu zasahují Doupovské hory (okrsek Rohozecká vrchovina) a na východě a jihu také Rakovnická pahorkatina (podcelek Žihelská pahorkatina a okrsek Rabštejnská pahorkatina). Hranice mezi Tepelskou vrchovinou a Rakovnickou pahorkatinou vede na jihu přibližně podél toku Střely a na východě od úpatí vrchu Vyhlídka podél drobného bezejmenného potoka směrem k severu.[11]
Z půdních typů v okolí města převažuje kambizem modální. Podél drobných vodních toků se vyvinul glej modální a údolní nivu Střely pokrývá fluvizem modální. V prostoru východně a především severovýchodně od Chýšek se vyskytuje hnědozem luvická.[12]
Podél jižního okraje zástavby a východního okraje Chýšek vede hranice přírodního parku Horní Střela, ale samotné město stojí mimo park.[13]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 126 obyvatel (z toho 531 mužů), z nichž bylo 72 Čechoslováků, 1 046 Němců a osm cizinců. Převládala výrazná římskokatolická většina, ale šest lidí bylo evangelíky, dvacet židy a tři lidé byli bez vyznání.[14] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 1 211 obyvatel: 101 Čechoslováků, 1099 Němců a jedenáct cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také třináct evangelíků, pět členů církve československé, 22 židů a šestnáct lidí bez vyznání.[15]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 1482 | 1572 | 1321 | 1313 | 1309 | 1126 | 1211 | 710 | 653 | 596 | 563 | 545 | 500 | 481 |
| Domy | 232 | 238 | 222 | 219 | 213 | 217 | 241 | 188 | 208 | 144 | 137 | 154 | 156 | 166 |
| Počet domů z roku 1961 zahrnuje domy všech místních částí. | ||||||||||||||
Místní části
[editovat | editovat zdroj]Od 1. července 1965 do 31. prosince 1972 k městu patřila i Mokrá.[17]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Městem vede silnice II/226 v úseku z Lubence do Žlutic, na kterou se v něm napojuje silnice II/194 do Valče a Podbořanského Rohozce. Na severním okraji města stojí železniční stanice Chyše na trati Rakovník – Bečov nad Teplou. Městem také vede žlutě značená turistická trasa z Kračína směrem k Vladaři a kříží se v něm cyklotrasy č. 35 a 39, které dále pokračují do Žlutic, Valče a k Rabštejnu nad Střelou.[13]
Společnost
[editovat | editovat zdroj]Ve dnech 24.–26. června 2022 se na chyšském zámku poprvé uskutečnilo setkání neuznaných národů, tzv. mikronárodů.[18][19] Setkání, známé jako Micro Euro Summit, se konalo znovu ve dnech 14.–16. července 2023[20] a 19.–21. července 2024.[21]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zámek Chyše – původně hrad přestavěný barokně a znovu v devatenáctém století ve stylu anglické gotiky
- Kostel Povýšení svatého Kříže (nebo také kostel Zvěstování Panny Marie) – bazilika z přelomu 17.–18. století Na oltáři je obraz Umírající vykupitel od Josefa Hellicha.[22] Ke kostelu vede Křížová cesta z roku 1863.
- Klášter karmelitánů – barokní z roku 1693. Založen Michnou z Vacínova, který chtěl na svém panství posílit katolickou víru, a zrušen císařem Josefem II. Po druhé světové válce zde byl internát.
- Kostel Jména Panny Marie – klášterní kostel s oltářním obrazem od Petra Brandla
- Židovský hřbitov
- Zbytky městského opevnění a synagogy
- Kříž u kašny
- Socha Panny Marie Immaculaty
- Kašna na náměstí
- kaple svaté Anny
- Asi jeden kilometr jihozápadně od vesnice se nachází hradiště Chyše osídlené v době halštatské a hradištní.[23]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Šimon Vokáč z Chyše (1580–1621), pražský měšťan a radní popravený za účast na stavovském povstání
- Jan Nepomuk Lažanský z Bukové (1774–1830), šlechtic a politik
- Franz Brehm (1861–1941), starosta a čestný občan Chyše
- Dionýsius Heger (1887–1945), člen cisterciáckého řádu
- Karel Čapek v Chyši roku 1919 učil mladého Prokopa IV. Lažanského, posledního zástupce rodu v Chyši
- Eddy Fischer (1916–1992), německý jevištní sochař
- Angelika Cawdor Lažanská (* 1944), britská šlechtična
- Herbert Zimmermann (1944), německý neurolog a vysokoškolský učitel
- Josef Váňa (1952), osminásobný vítěz Velké pardubické
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Chýše, s. 85.
- ↑ HODURA, Kvido. Skloňování místních jmen Karle a Chýše. Naše řeč. 1949, roč. 33, čís. 1–2, s. 38–39. Dostupné online [cit. 2023-03-12].
- ↑ Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo Chyše.
- ↑ RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. 1. vyd. Díl 2. svazek 1. – katalog Čechy B–O. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 2020. 575 s. ISBN 978-80-88339-07-6. Kapitola Chyše, s. 291.
- ↑ Rozhodnutí č. 21 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 22. června 2007
- ↑ Usnesení č. 42, Usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 6. schůze ze dne 25. dubna 2018 k návrhu na udělení znaků a vlajek. [cit. 2018-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Geologická mapa 1 : 50 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2023-03-12]. Dostupné online.
- ↑ Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2023-03-12]. Dostupné online.
- ↑ Půdní mapa 1 : 50 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2023-03-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2023-03-12]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 260.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 406.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 343. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ MEJZROVÁ, Anita Haas. Arcivévoda, Marx i kačer Donald. Reportáž ze summitu mikronárodů, jež se uznávají navzájem. Deník N [online]. 2022-06-30 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online.
- ↑ MARTINEZ, Olivier. Micro-Euro-Summit 2022. Microcosme.info [online]. 2022-04-10 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Bericht vom Gipfeltreffen der Mikronationen in Chyse [online]. 2023-07-21 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ ANTONOV, Zar. Le Micro Euro Summit 2024 se termine avec succès et confiance.. Microcosme.info [online]. 2024-07-24 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Toulavá kamera 1, str. 40, ISBN 80-7316-228-8
- ↑ AUGUSTINOVÁ, Anna. Hradiště Podštěly v Karlovarském kraji – základní prospekce, aktuální zhodnocení nálezů a sídelní kontext. Praha, 2014 [cit. 2017-04-22]. 80 s. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Alžběta Danielisová. s. 41. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chyše na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Chyše v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stránky Chyšského okrašlovacího spolku
