Chrpa černá
 Chrpa černá | |
|---|---|
 Chrpa černá (Centaurea nigra) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
| Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
| Podčeleď | bodlákové (Carduoideae) |
| Tribus | Cardueae |
| Rod | chrpa (Centaurea) |
| Binomické jméno | |
| Centaurea nigra L., 1753 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chrpa černá (Centaurea nigra) je vytrvalá, rozvětvená bylina vysoká 40 až 90 cm. V letních měsících vykvétá na konci hlavní lodyhy a větví růžově fialovými květy sestavenými do až 4 cm širokých úborů. V české přírodě je tento druh klasifikován jako náhodně zavlečený, v současnosti naturalizovaný neofyt, který byl na českém území poprvé zjištěn roku 1872.[1][2]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rostlina roste nejčastěji na místech s klimatem ovlivňovaném Atlantským oceánem, v severní části Iberského poloostrova, ve Francii, v Británii a na Skandinávském poloostrově na jihozápadě Norska. Dále se vyskytuje v Belgii, Holandsku, v západní části Německa a ve Švýcarsku. Směrem na východ zasahují ojedinělé lokality podél Baltského moře do Polska a přes Pobaltí do jižního Finska, jižní větev sahá ze západní Evropy na severozápad Afriky do Maroka. Druhotně byla chrpa černá zavlečena mj. do Česka, Severní Ameriky a také Austrálie.[1][2][3][4][5]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]V české krajině se vyskytuje, jako bylina vnesená ze západní Evropy, nejčastěji v severních a severozápadních Čechách. Často roste na trávnících v parcích, což dokládá její zavlečení s travním semenem. V některých částech republiky se roztroušeně vyskytuje na mezofilních loukách a řídce i podél železnic či silnic. Preferuje slunné místo na čerstvé až vlhké půdě, která má být nejlépe hlinitopísčitá nebo jílovitá s pH mezi 4 až 6.
Jsou rozlišovány dva cytotypy, diploidní s 22 chromozomy a tetraploidní se 44 chromozomy. Je rostlinou poměrně mohutnou a konkurenčně dosti silnou. Platí zde proto předpoklad, že na lokalitě, kde se uchytí, přetrvává po dlouhou dobu. Ze semene se prvým rokem vytvoří pouze řídká listová růžice, z které teprve druhým rokem vyroste květonosná lodyha. Kvete od července do září.[2][4][6]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Vytrvalá rostlina s přímou lodyhou vysokou nejčastěji 40 až 90 cm, větvenou do šikmo odstálých větví. Má nedlouhý oddenek sloužící jako zásobárna živin, z kterého rostou tlusté kořeny. Lodyha je na průřezu oblá, slabě žebernatá, krátce pýřitá a řídce pavučinatě chlupatá. Sytě zelené listy jsou drsné a pýřitě chlupaté. Pouze několik celistvých listů s řapíky vytváří přízemní růžici, která obvykle již bývá v době kvetení suchá. Spodní lodyžní listy jsou řapíkaté, čepel mají obkopinatou až eliptickou, celistvou až peřenodílnou. Střední listy lodyhy jsou širokou bázi přisedlé, bývají dlouhé až 12 cm a široké až 4 cm, vejčité či kopinaté. Jsou celistvé nebo oddáleně laločnatě zubaté, peřenolaločné až peřenodílné, mívají jeden až dva vzájemně oddálené postranní úkrojky. Horní lodyžní listy jsou přisedlé klínovitou bázi a směrem vzhůru se dále výrazně zmenšují.
Na konci lodyhy a větví vyrůstají jednotlivé úbory s růžově fialovými květy. Úbory jsou průměrně široké až 4 cm a dlouhé do 1,5 cm, zákrov je kulovitý až široce vejčitý, vnější a střední zákrovní listeny mají tmavě hnědé až černé přívěsky. (Odtud druhové jméno "chrpa černá"). Květy s růžově fialovou korunou jsou pětičetné, všechny jsou trubkovité, okrajové někdy slabě paprskují; v úboru bývá květů čtyřicet až sto. Středové květy jsou oboupohlavné, každý má pět tyčinek podélně srostlých do trubičky, pestík vzniklý ze dvou plodolistů a jednu bliznu s věnečkem vymetacích chlupů se spojenými rameny. Cizosprašné květy jsou opylované včelami, čmeláky, motýly, brouky a dalším létajícím hmyzem, kterým poskytují hodně pylu i nektaru.
Plody jsou nažky s víceřadým drsným chmýrem s paprsky dlouhými nanejvýš 0,5 mm, někdy chmýr zcela chybí. Nažky dlouhé asi 3 mm jsou hnědé, válcovité, mírně stlačené, hladké nebo jemně chlupaté, do okolí jsou roznášené větrem.[1][2][4][6][7]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Chrpa černá bývá členěna do pěti až osmi poddruhů, jejich vymezení však není jednoznačné. Ve střední Evropě se vyskytují dva, chrpa černá pravá (Centaurea nigra L. subsp. nigra) a chrpa černá hajní (Centaurea nigra L. subsp. nemoralis Jord.). Chrpa černá dále vytváří celou skupinu podobných druhů, které jsou podstatně ovlivněné křížením s chrpou luční (Centaurea jacea). Vzniká tím množství dále plodných jedinců a existují lokality, kde se vyskytují pouze tito kříženci. Některé uváděné rozlišovací znaky, například šířka listů, tenké versus ztluštělé větve, tvar úborů i barva přívěsků jsou však do značné míry závislé na fyzických podmínkách prostředí, např. na vlhkosti, oslunění, kosení a podobných zásazích.[1][2][3][4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d CIBULKA, Radim. BOTANY.cz: Chrpa černá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 2018-08-22 [cit. 2022-05-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 6. Praha: Academia, 2000. 770 s. ISBN 80-200-0306-1. Kapitola Centaurea nigra, s. 442–444.
- ↑ a b KAPLAN, Zdeněk; DANIHELKA, Jiří; ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka et al. Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 4. S. 115–201. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2017 [cit. 2022-05-07]. Roč. 89, s. 115–201. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- ↑ a b c d KOUTECKÝ, Petr. Taxonomická studie skupiny Centaurea phrygia agg. v České republice. České Budějovice, 2003 [cit. 2022-05-07]. Magisterská diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Jan Štěpánek. Dostupné online.
- ↑ POWO: Centaurea nigra [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2021–2022 [cit. 2022-05-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b CHYTRÝ, Milan; PYŠEK, Petr; LEPŠ, Jan et al. PLADIAS: Chrpa černá [online]. Botanický ústav AV ČR, Masarykova univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, rev. 2014–2021 [cit. 2022-05-07]. Dostupné online.
- ↑ KEIL, David J.; OCHSMANN, Jörg. Flora of North America: Centaurea nigra [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2022-05-07]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu chrpa černá na Wikimedia Commons 
Taxon Centaurea nigra ve Wikidruzích