Chlupáček trsnatý
 Chlupáček trsnatý | |
|---|---|
 Chlupáček trsnatý (Pilosella caespitosa) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
| Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
| Rod | chlupáček (Pilosella) |
| Binomické jméno | |
| Pilosella caespitosa (Dumort.) P.D.Sell & C.West, 1967 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chlupáček trsnatý (Pilosella caespitosa), někdy také jestřábník trsnatý (Hieracium caespitosum) je vytrvalá, výběžkatá, nevysoká, měkce chlupatá, v létě žlutě kvetoucí bylina vlhkých míst. V současné taxonomii je řazen do rodu chlupáček (Pilosella), v minulosti byl součástí široce pojatého rodu jestřábník (Hieracium).
Druh je původní téměř v celé Evropě, na západě je jeho areál ohraničen Francií, na severu Skandinávií a na jihu Itálií a Balkánem. Na východě se nespojitě rozkládá přes evropské Rusko, Kavkaz a západní Sibiř až do Střední Asie. Druhotně se dostal do Koreje, na Nový Zéland, na jih Kanady, západ Spojených států amerických a do Mexika.[1][2][3]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]V Čechách roste nejčastěji ve středních polohách, v Krušných horách a na Šumavě. Na Moravě je hojný v Jeseníkách, Beskydech a částečně i na Českomoravské vrchovině. Jeho výškové maximum je na Pradědu, kde se blíží k nadmořské výšce 1500 m. Více je rozšířen ve srážkově bohatších oblastech termofytika a mezofytika, v sušších pahorkatinách je vzácný, za optimální rozsah srážek je považováno 600 až 1200 mm za rok. Spolehlivě snáší zimní pokles teploty k -32 °C.
Obvykle vyrůstá na různých typech luk a pastvin, opuštěných polích, na mezích, po okrajích cest, v příkopech i kolem bažin, kde bývají půdy spíše vlhké, hlinité až hlinitojílovité, mírně kyselé nebo neutrální a na živiny chudé až středně bohaté. Vyžaduje plně osvětlené stanoviště, při zastínění méně kvete. Na mnoha místech bývá prvou, pionýrskou rostlinou, která zahajuje osídlení míst bez vegetace. V kulturních plodinách se však téměř nevyskytuje. Kvete od května do července, někdy opět znovu v říjnu a listopadu.
Je to druh s rozrůzněným počtem chromozomů, mívá 2n = 18, 27, 36 i 45, což bývá přičítáno jeho apomiktickému (nesexuálnímu) způsobu tvorby semen. Vytváří hybridy s mnoha druhy, např. s Hieracium aurantiacum, Hieracium floribundum, Hieracium lactucella i Hieracium pilosella.[1][2][4][5][6]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Bylina s obvykle nevětvenou, 30 až 50 cm vysokou lodyhou rostoucí z listové růžice tvořené dvěma až čtyřmi řapíkatými listy. Lodyha je přímá, dutá, lehce smáčknutelná, často nachově naběhlá, má dva až čtyři přisedlé listy a je porostlá různě dlouhými jednoduchými i hvězdovitými chlupy a tmavými stopkatými žlázkami. Všechny listy jsou trávově zelené, 8 až 15 cm dlouhé a 1 až 4 cm široké, čepele mají podlouhlé či eliptické, po obvodě celokrajné a na rubu porostlé hvězdicovitými chlupy; lodyžní listy se směrem vzhůru zkracují a zužují.
Na vrcholu lodyhy vyrůstá ve staženém latovitém vrcholíku deset až třicet sytě žlutých květních úborů o průměru 1,5 cm, stopka středního je dlouhá okolo 1 cm. V úboru bývá 25 až 50 žlutých, oboupohlavných jazykovitých kvítků se žlutou, pětizubou ligulou. Zvonkovitý, víceřadý zákrov je asi 8 mm dlouhý a jeho listeny jsou černozelené nebo žlutozelené, tupě špičaté, některé světle lemované a bývají obdobně chlupaté jako lodyha. Opylovačům nabízejí pyl i nektar.
Plody jsou hnědočerné nažky 1,5 až 2 mm dlouhé, které mají chomáček žlutohnědého chmýru; rozšiřovány jsou větrem nebo lidskou činností, např. s nevyčištěným osivem. Nažky se vytvoří po opylení hmyzem, obvykle včelami a čmeláky, nebo bez opylení apomikticky.[1][2][5][6][7][8]
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Chlupáček trsnatý se může rozmnožovat vegetativně i semeny. Vegetativně se šíří nadzemními odnožemi nebo mělkými podzemními výběžky zakončenými listovou růžicí. Dále se po stanovišti rozšiřuje vyrůstáním nových rostlin z náhodných pupenů na do široka rozprostřených oddencích. Při rozrušování nebo přemísťování půdy dochází ke stěhování jeho oddenků na nová místa a nechtěnému šíření. Převážná část nových rostlin vzniká právě vegetativní cestou.
Semena nemají buď žádnou, nebo jen krátkou a nepravidelnou dobu dormance. Klíčí proto brzy po dozrání, nebo na jaře příštího roku. V půdě si semena podržují klíčivost jen po nedlouhou dobu. Rozmnožování semeny je podstatné pro šíření na velké vzdálenosti, kam se dostávají větrem nebo jako nežádoucí příměs osiva kulturních rostlin.[1][5][6]
Význam
[editovat | editovat zdroj]V Evropě nečiní výskyt chlupáčku trsnatého problémy, kdežto v místech, kam byl zavlečen, např. ve Spojených státech nebo na Novém Zélandu, je považován za obtížný, invazní plevelný druh, např. do Austrálie je dovoz rostlin i semen zakázán. Zamořuje a znehodnocuje tamní pastviny, není místními býložravci spásán a vytěsňuje původní rostliny. V nových podmínkách není napadán žádným fytofágním hmyzem a pro kombinovaný způsob rozmnožování (odnožemi i semeny) má velký potenciál invazního šíření.[5][6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Jestřábník trsnatý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 13.12.2013 [cit. 2017-04-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c RYBKA, Vlastík. Vlhké louky. Ilustrace Radka Josková Jedličková. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 550 s. ISBN 978-80-7451-441-8. Kapitola Jestřábník trsnatý, s. 370–371.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of Life: Hieracium caespitosum [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ SLOVÁKOVÁ, Nina. Rozšíření druhů Hieracium lactucella a Hieracium caespitosum v České republice. Brno, 2016 [cit. 19.04.2017]. Diplomová práce. Masaryková univerzita v Brně. Vedoucí práce Olga Rotreklová. Dostupné online.
- ↑ a b c d GROSSKOPF, Gitta; CORTAT, Ghislaine. Invasive Species Compendium: Hieracium caespitosum [online]. CABI (Centre for Agriculture and Biosciences International), Wallingford, UK, rev. 19.12.2016 [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Hieracium caespitosum [online]. US Forest Service, Washington, D.C., USA [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STROTHER, John L. Flora of North America: Hieracium caespitosum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Prairie Wildflowers of Illinois: Hieracium caespitosum [online]. Illinois Wildflowers, John Hilty, USA [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu jestřábník trsnatý na Wikimedia Commons 
Taxon Hieracium caespitosum ve Wikidruzích- Botanický ústav AV ČR – rozšíření jestřábníku trsnatého v ČR