Přeskočit na obsah

Chloristan sodný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chloristan sodný
Obecné
Systematický názevChloristan sodný
Anglický názevSodium perchlorate
Německý názevNatriumperchlorat
Sumární vzorecNaClO4
Vzhledbílé krystalky nebo prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS7601-89-0
7791-07-3 (monohydrát)
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)231-511-9
PubChem522606
UN kód1502
Číslo RTECSSC9800000
Vlastnosti
Molární hmotnost122,441 g/mol
140,456 g/mol (monohydrát)
Teplota tání482 °C (rozklad)
Hustota2,499 4 g/cm3 (20 °C)
2,020 g/cm3 (20 °C, monohydrát)
Index lomunDa= 1,460 6 (20 °C)
nDb= 1,461 7 (20 °C)
nDc= 1,473 1 (20 °C)
Rozpustnost ve vodě169 g/100 g (0 °C)
191 g/100 g (15 °C)
211 g/100 g (25 °C)
243 g/100 g (40 °C)
278,25 g/100 g (51 °C)
286,22 g/100 g (60 °C)
306,32 g/100 g (80 °C)
329,82 g/100 g (100 °C)
monohydrát
253,61 g/100 g (0 °C)
326,8 g/100 g (20 °C)
518,40 g/100 g (50 °C)
732 g/100 g (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
ethanol
glycerol
Relativní permitivita εr5,4 (20 °C)
Měrná magnetická susceptibilita−3,859×10−6 cm3g−1
Struktura
Krystalová strukturakosočtverečná bazálně centrovaná
Hrana krystalové mřížkya= 648 pm
b= 706 pm
c= 708 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−385,7 kJ/mol
Standardní molární entropie S°140 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−272,8 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp0,890 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS03 – oxidační látky
GHS03
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyR9, R22
S-věty(S2), S13, S22, S27
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chloristan sodný je anorganická sloučenina se vzorcem NaClO4. Jedná se o bílou, krystalickou, hygroskopickou sůl velmi rozpustnou (ze všech chloristanů nejvíce) ve vodě a ethanolu. Většinou je k dispozici jako monohydrát krystalizující v kosočtverečné soustavě.[2]

NaClO4 je uveden na seznamu tzv. prekurzorů výbušnin v navrhovaném nařízení Evropského parlamentu a Rady na regulaci prodeje a používání prekurzorů výbušnin.[3]

Chloristan sodný se vyrábí anodovou oxidací chlorečnanu sodného (nikoli chloridu) na platinové elektrodě.[4]

ClO3 H2O → ClO4 H2

Chloristan sodný je prekurzorem mnoha jiných chloristanů, při jejich výrobě se využívá jejich relativně nízké rozpustnosti oproti NaClO4. Působením kyseliny chlorovodíkové na chloristan sodný lze získat kyselinu chloristou.

NaClO4 se používá v pyrotechnice, ale jen omezeně, protože je hygroskopický. Vhodnější je chloristan amonný nebo draselný. Tyto soli lze připravit podvojným rozklademroztoku chloristanu sodného a chloridu amonného, resp. draselného.

Použití v laboratoři

[editovat | editovat zdroj]

NaClO4 má řadu různých aplikací v laboratoři, často jako nereaktivní elektrolyt. Používá se například ve standardní extrakci DNA a v hybridizačních reakcíchmolekulární biologii.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sodium perchlorate na anglické Wikipedii.

  1. a b Sodium perchlorate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Lange's
  3. Návrh Nařízení Evropského parlamentu a Rady na regulaci prodeje a používání prekurzorů výbušnin
  4. Helmut Vogt, Jan Balej, John E. Bennett, Peter Wintzer, Saeed Akbar Sheikh, Patrizio Gallone “Chlorine Oxides and Chlorine Oxygen Acids” in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry 2002, Wiley-VCH. DOI:10.1002/14356007.a06_483

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]