Chlorid einsteinatý
| chlorid einsteinatý | |
|---|---|
| Systematický název | Chlorid einsteinatý |
| Anglický název | Einsteinium(II) chloride |
| Německý název | Einsteinium(II)-chlorid |
| Sumární vzorec | EsCl2 |
| Vzhled | pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 66693-95-6 |
| SMILES | [Es 2].[Cl-].[Cl-] |
| InChI | InChI=1S/2ClH.Es/h2*1H;/q;; 2/p-2
Key: LELNFLMZNDMRHX-UHFFFAOYSA-L |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 323 g/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chlorid einsteinatý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem EsCl2.[1]
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Chlorid einsteinatý lze připravit redukcí chloridu einsteinitého vodíkem:[2][3]
- 2 EsCl3 H2 → 2 EsCl2 HCl
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Chlorid einsteinatý je pevná látka.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Einsteinium(II) chloride na anglické Wikipedii.
- ↑ YAWS, Carl L. The Yaws Handbook of Physical Properties for Hydrocarbons and Chemicals: Physical Properties for More Than 54,000 Organic and Inorganic Chemical Compounds, Coverage for C1 to C100 Organics and Ac to Zr Inorganics. [s.l.]: Gulf Professional Publishing 832 s. Dostupné online. ISBN 978-0-12-801146-1. S. 709. (anglicky)
- ↑ a b MACINTYRE, Jane E. Dictionary of Inorganic Compounds. [s.l.]: CRC Press 1342 s. Dostupné online. ISBN 978-0-412-30120-9. S. 2867. (anglicky)
- ↑ EDELSTEIN, Norman M. Actinides in Perspective: Proceedings of the Actinides—1981 Conference, Pacific Grove, California, USA, 10-15 September 1981. [s.l.]: Elsevier 621 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4831-9051-8. S. 322. (anglicky)