Chateaurenault (1898)
Châteaurenault | |
Základní údaje | |
---|---|
Typ | chráněný křižník |
Uživatelé | Francouzské námořnictvo |
Zahájení stavby | květen 1896 |
Spuštěna na vodu | 12. května 1898 |
Uvedena do služby | září 1902 |
Osud | potopen |
Předchůdce | Guichen |
Následovník | třída Destrées |
Takticko-technická data | |
Výtlak | 7898 t[1] |
Délka | 135 m (na vodorysce) |
Šířka | 17 m |
Ponor | 7,39 m (max.) |
Pohon | 3 parní stroje s trojnásobnou expanzí, 14 kotlů 3 lodní šrouby 23 000 ihp |
Palivo | 1960 t uhlí |
Rychlost | 24 uzlů |
Dosah | 7500 nám. mil při 12 uzlech |
Posádka | 604 |
Pancíř | 55mm paluba se 110mm konci 40–60mm kasematy 55mm štíty děl 160mm můstek[2] |
Výzbroj | 2× 165mm kanón (2×1) 6× 139mm kanón (6×1) 10× 47mm kanón (10×1) 5× 37mm kanón (5×1) |
Operační nasazení | |
Nasazení | první světová válka |
Châteaurenault byl chráněný křižník francouzského námořnictva. Ve službě byl v letech 1902–1917.[1] Účastnil se první světové války. Dne 14. prosince 1917 byl v Korintském zálivu potopen německou ponorkou SM UC-38.[2]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Křižníky měl svými parametry blízko ke svému předchůdci Guichen, zcela jiný ale byl jeho vzhled. Plavidlo postavila loděnice Société Nouvelle des Forges et Chantiers de la Méditerranée v La Seyne. Stavba byla zahájena v květnu 1896, v květnu 1898 byl křižník spuštěn na vodu a v září 1902 byl přijat do služby.[1]
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Hlavní výzbroj tvořily dva štíty chráněné 165mm kanóny umístěné na přídi a na zádi a dále šest 139mm kanónů na bocích trupu. Doplňovalo je deset 47mm kanónů a pět 37mm kanónů. Pohonný systém tvořilo čtrnáct kotlů Normand Sigaudy a tři parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 23 000 ihp, pohánějící tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 24 uzlů.[1] Dosah byl 7500 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chateaurenault (1898) na Wikimedia Commons