Charkovská jaderná elektrárna
| Charkovská jaderná elektrárna | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Ukrajina |
| Umístění | Birky, Charkovská oblast |
| Stav | Výstavba zrušena |
| Jaderná elektrárna | |
| Typ reaktorů | VVER-1000/320 |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 3760 MW |
| Souřadnice | 49°41′17,7″ s. š., 36°4′6,4″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Charkovská jaderná elektrárna (ukrajinsky Харківська АТЕЦ) je nedokončená jaderná elektrárna na východě Ukrajiny, nacházející se poblíž vesnice Birky v Charkovské oblasti. Měla zásobovat elektřinou východní část Ukrajiny a dodávat teplou vodu do města Charkov. Projekt byl zrušen v roce 1988.
Historie a technické informace
[editovat | editovat zdroj]Počátky
[editovat | editovat zdroj]Elektrárna byla poprvé projednávána na začátku 80. let 20. století. Důvod, proč měla být postavena právě jaderná elektrárna s odběrem tepla je takový, že západ Sovětského svazu byl v zásobování konvenčními palivy v horší situaci než Ural a východní oblasti. Aby se tato paliva ušetřila, bylo navrženo teplo a elektrickou energii poskytovat prostřednictvím jaderných elektráren, které pro provoz vyžadují uran. Zvolená lokalita se nacházela u města Nižnij Tagil ve Sverdlovské oblasti. Instalovány měly být dva reaktory VVER-1000/320 se speciální turbínou, která umožní odebírání tepla z páry pro dodávky tepla do přilehlých oblastí prostřednictvím potrubí. Oba reaktory měly disponovat hrubým elektrickým výkonem 940 MW a čistým výkonem 900 MW. Elektřina u těchto typů reaktorů měla představovat pouze vedlejší, avšak nezanedbatelný produkt.[1][2][3]
Projekt elektrárny v Charkove byl vypracován na základě usnesení Rady ministrů SSSR č. 540-17ž ze dne 26. června 1980. Dle posledního harmonogramu měl být první blok uveden do provozu v roce 1993 a druhý v roce 1995.[4] Dále projekt počítal s rozšířením na 4 bloky, čemuž byla přizpůsobena infrastruktura.
Koncept jaderných výtopen
[editovat | editovat zdroj]Bylo spočítáno, že jaderná elektrárna mohla ušetřit asi čtyři miliony tun fosilních paliv. Navíc by bylo možné uzavřít několik stovek malých výtopen. Jaderná elektrárna měla vyrůst u vesnice Birky, jež měla být povýšena na město v rámci stavby jaderné elektrárny. Místo se nachází nedaleko od Charkova. Položit potrubí pro vytápění do města by tehdy vyžadovalo asi 90 000 tun materiálu při průměru potrubí jeden metr, což je velmi nákladné.
Zrušení projektu
[editovat | editovat zdroj]Projekt elektrárny se však nikdy přiliš neposunul, protože v dubnu 1986 došlo k havárii v Černobylu a postoj k jaderné energetice v Sovětském svazu se velmi rychle změnil. Na konci 80. let navíc země procházela těžkými ekonomickými problémy. Z tohoto důvodu byl i přes nedostatek tepla a elektřiny projekt jaderné elektrárny v Charkovské oblasti na konci 80. let zrušen, stejně jako podobné projekty, například Minská jaderná elektrárna a Oděská jaderná elektrárna.[1][2][3]
Informace o reaktorech
[editovat | editovat zdroj]| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Charkov-1[5] | VVER-1000/320 | 900 MW | 940 MW | Přípravné práce zrušeny v roce 1988 | |||
| Charkov-2[6] | VVER-1000/320 | 900 MW | 940 MW | Přípravné práce zrušeny v roce 1988 | |||
| Charkov-3 | VVER-1000/320 | 900 MW | 940 MW | Plánování zrušeno v roce 1988 | |||
| Charkov-4 | VVER-1000/320 | 900 MW | 940 MW | Plánování zrušeno v roce 1988 | |||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Харьковская АТЭЦ na ruské Wikipedii.
V tomto článku je použit text článku Kernheizkraftwerk Odessa na Nucleopedii.
- ↑ a b Против мирного атома. Глава 4 Генерал Моро рос. ре (Туманов Олег) / Проза.ру. proza.ru [online]. [cit. 2023-10-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Атомная котельная в Свердловске: история, которой не было. octagon.media [online]. [cit. 2023-10-07]. Dostupné online.
- ↑ a b История ОАО «НИАЭП» (1951—2008). — 2008 — Электронная библиотека «История Росатома». elib.biblioatom.ru [online]. [cit. 2023-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Несбывшееся будущее на полках архива. После четверти века забвения проект Харьковской АТЭЦ вновь доступен для изучения - Новости Харькова и Харьковской области. МГ «Объектив». archive.objectiv.tv [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Power Reactor Details - KHARKOV-1. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2023-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04.
- ↑ Power Reactor Details - KHARKOV-2. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2023-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Charkovská jaderná elektrárna na Wikimedia Commons
