Ch-47M2 Kinžal
Ch-47M2 Kinžal | |
---|---|
Typ | letecká balistická raketa |
Místo původu | Rusko |
Historie služby | |
Ve službě | 2018 |
Používána | Vzdušně-kosmické síly Ruské federace |
Historie výroby | |
Konstruktér | Ministerstvo obrany Ruské federace |
Výrobce | Ministerstvo obrany Ruské federace |
Základní údaje | |
Hmotnost | 4 300 kg |
Délka | 5,56 m |
Ch-47M2 Kinžal (rusky Х-47М2 «Кинжал» „dýka“) je ruská letecká hypersonická balistická raketa. Do služby byla přijata v prosinci 2017. Patří mezi šest nových ruských strategických zbraní, které 1. března 2018 představil ruský prezident Vladimir Putin.[1]
Udávaný dolet rakety Kinžal přesahuje 2 000 km (Rusové chápou dolet rakety vypouštěné z letadla jako součet doletu letadla a rakety samotné. Příbuzná, ze země odpalovaná raketa Iskander-M má dolet 400–500 km). Deklarovaná rychlost rakety je Mach 10.[2] Raketa je schopna provádět úhybné manévry v každé fázi letu. Může nést konvenční nebo jadernou hlavici a lze ji vypouštět ze strategických bombardérů Tu-22M3 nebo stíhacích letounů MiG-31K.
O zařazení mezi hypersonické zbraně panují pochybnosti. Podle vojenských analytiků – např. Jiřího Vojáčka – jde jen o upravenou balistickou raketu Iskander, která je odpálena z letounu a chová se stejně jako jiné balistické střely – po odpálení vystoupá a následně spadne na cíl. Na cíl dopadá nadzvukovou rychlostí, což však necharakterizuje hypersonické rakety, jde o vlastnost prakticky všech balistických raket již od konce druhé světové války.[3] Rozdíl je pouze v dosahované rychlosti.
Design
[editovat | editovat zdroj]Raketa Kinžal je určena k ničení válečných lodí a objektů protiraketové obrany USA a NATO. Byla údajně navrhována tak, aby překonala všechny známé či plánované americké systémy protivzdušné a protiraketové obrany jako jsou Patriot, THAAD a Aegis.[4]
První stupeň rakety je pravděpodobně společný s balistickými raketami Iskander, naváděcí část je navržena na míru. Raketa může zasáhnout statické i pohybující se cíle jako jsou například americké letadlové lodě.[5] Během několika sekund od odpálení raketa zrychlí na hypersonickou rychlost a ve všech fázích letu provádí manévry, aby se vyhnula nepřátelské protiraketové obraně.[6]
Ruská média tvrdí, že dolet rakety je 2 000 km, pokud ji nese stíhací letoun MiG-31K, a 3 000 km, pokud ji nese bombardér Tu-22M3.[7]
Operační nasazení
[editovat | editovat zdroj]V květnu 2018 bylo deset stíhačů MiG-31K experimentálně vybaveno raketami Kinžal a připraveno k následnému ostrému bojovému nasazení. Do prosince 2018 provedly letouny celkem 89 vzletů nad Černým a Kaspickým mořem[zdroj?].
Do února 2019 provedly posádky MiG-31K více než 380 cvičných letů s touto raketou, z nichž nejméně 70 využilo tankování paliva ve vzduchu. Veřejný debut si raketa odbyla během mezinárodní soutěže Aviadarts v srpnu 2019.
Podle agentury TASS se první start Kinžalu v Arktidě uskutečnil v polovině listopadu 2019. Vypuštění rakety údajně provedl letoun MiG-31K z letecké základny Olenja. Raketa zasáhla pozemní cíl na zkušební střelnici „Pemboj“, kdy dosáhla rychlosti Mach 10. V červnu 2021 byla raketa Kinžal odpálena letounem MiG-31K ze syrské letecké základny Hmímím na pozemní cíl v Sýrii.[8] V roce 2021 byl vytvořen samostatný letecký pluk vyzbrojený stíhači MiG-31K s raketou Kinžal[zdroj?].
Oficiálně nepotvrzené zprávy z počátku února 2022 naznačovaly, že z letecké základny Solcy v Novgorodské oblasti bylo na námořní leteckou základnu Čerňachovsk nacházející se v západní části ruské Kaliningradské exklávy přesunuto několik stíhaček MiG-31K vyzbrojených raketami Kinžal.[9]
Vzdušné a kosmické síly Ruska úspěšně odpálily rakety Kinžal 19. února 2022 v rámci cvičení ruských strategických sil.[10] Následně 18. března 2022 použilo ruské letectvo rakety Kinžal ve válce na Ukrajině, kdy byl zničen zbrojní sklad hluboko pod zemí, původně součást bývalé základny mezikontinentálních balistických raket.[11][12][13] Později se však objevily zprávy zpochybňující toto tvrzení.[14] Následovalo několik dalších případů použití hypersonických raket, včetně masivního útoku 9. března 2023, během něhož bylo mezi 81 vypálenými raketami použito 6 Kinžalů.[15]
Sestřelení Kinžalů
[editovat | editovat zdroj]Podle velitele ukrajinského letectva Mykoly Oleščuka byla dne 4. května 2023 raketa Kinžal poprvé sestřelena nad Kyjevem protiletadlovým systémem Patriot.[16] Následně byly zveřejněny zbytky sestřelené střely.[17] Ruská média uvedla, že zveřejněné úlomky se velmi podobají letecké bombě BETAB-500ShP,[18][19] avšak bez podrobné technické dokumentace nelze tvrzení nezávisle ověřit.
Podle náčelníka generálního štábu ukrajinské armády Valerije Zalužného a ministra obrany Oleksije Reznikova bylo ukrajinskou protivzdušnou obranou sestřeleno během noci z 15. na 16. května 2023 všech šest raket Kinžal.[20][21] Ruskou stranou byla tvrzení o sestřelení raket Kinžal vždy dementována.
Schopnost systému Patriot sestřelovat balistické rakety Kinžal je v roce 2024 považována za potvrzenou.[22][23][24]
Obcházení sankcí
[editovat | editovat zdroj]Výrobci raket Kinžál a Iskander se daří obcházet sankce EU a pořizovat si součástky vyráběné v Evropě (Polsko, Německo) prostřednictvím svých subdodavatelů.[25]
Uživatelé
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kh-47M2 Kinzhal na anglické Wikipedii.
- ↑ Putin unveils new nuclear missile, says 'listen to us now'. NBC News [online]. NBCUniversal News Group [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kh-47M2 Kinzhal. Missile Threat [online]. [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VOJÁČEK, Jiří. Ruská reklamní armáda. Nepodařené zbrojní projekty, které ohromovaly svět. iDNES.cz [online]. 2022-03-30 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.
- ↑ "Hipersoniczny" Kindżał zagrożeniem dla Europy [OPINIA]. defence24.pl [online]. [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Ruské rakety Kinžal a Zirkon přinutí americké námořnictvo upravit plány. ARMYWEB.cz [online]. Michal Pivoňka [cit. 2022-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Ruská hypersonická střela vzduch-země Kinžal. Armádní noviny [online]. Jan Grohmann [cit. 2022-03-04]. Dostupné online.
- ↑ TASS.COM. Russian strategic bomber to extend Kinzhal hypersonic missile’s range. TASS [online]. TASS [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Истребитель МиГ-31К нанёс удар гиперзвуковой ракетой "Кинжал" по неизвестной цели в Сирии. avia.pro [online]. [cit. 2022-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Rusko přesunulo do Kaliningradu nosič hypersonické střely. Ohrožuje hlavní města zemí NATO | 9. 2. 2022. Britské listy [online]. Občanské sdružení Britské listy, 2022-02-09 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. ISSN 1213-1792.
- ↑ Rusové demonstrativně odpálili mezikontinentální střelu Jars a hypersonickou střelu Kinžal. Echo24.cz [online]. Echo Media, 2022-02-19 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Rusko použilo na Ukrajině hypersonické střely Kinžal, tvrdí ministerstvo obrany. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-03-19 [cit. 2022-03-19]. Dostupné online.
- ↑ US officials confirm Russia has used hypersonic missiles against Ukraine [online]. CNN Worldwide, 2022-03-19 [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CHACKO, Joseph P. The underground Arms depot hit by Russian Kinzhal hypersonic missiles was once a Soviet ICBM base. Frontier India [online]. 2022-03-19 [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PAYNE, Tyler Rogoway and Stetson. We Have Questions About Russia's Claimed Kinzhal Hypersonic Missile Use In Ukraine (Updated). The Drive [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TONDO, Lorenzo. Russia launches six hypersonic missiles in massive barrage against Ukraine. The Guardian. 2023-03-09. Dostupné online [cit. 2023-04-04]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Další mýtus Rusů padl. Ukrajinci potvrdili sestřel rakety Kinžal, které „není rovno“ - Echo24.cz. www.echo24.cz [online]. 2023-05-06 [cit. 2023-05-06]. Dostupné online.
- ↑ Pozůstatky "nesestřelitelné" ruské "zázračné" nadzvukové rakety Kinžál, sestřelené Ukrajinou | 11. 5. 2023. Britské listy [online]. 2023-05-11 [cit. 2023-05-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ АСТАХОВА, Гульназ. В Сети высмеяли Кличко, перепутавшего «Кинжал» с обычной авиабомбой [online]. 2023-05-11 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ TIWARI, Sakshi. Ukraine Flaunts Kinzhal Hypersonic Missile Shot Down By Kyiv; Russian Expert Says 'You Can't Hit A Target That's Flying Faster' [online]. 2023-05-11 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kyjev v noci čelil ruským raketám. Obrana sestřelila šest kinžalů, řekl Zalužnyj. ČT24 [online]. [cit. 2023-05-16]. Dostupné online.
- ↑ Výjimečně silný ruský útok na Kyjev. Sestřelili jsme kinžaly, hlásí Ukrajinci. iDNES.cz [online]. 2023-05-16 [cit. 2023-05-16]. Dostupné online.
- ↑ Patriot versus Kinžal. Americká zbraň sestřeluje „nesestřelitelné“ ruské rakety. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-06-18 [cit. 2024-02-28]. Dostupné online.
- ↑ LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Rusové si přikrášlili „nesestřelitelné“ rakety a teď na to doplácejí. Seznam Zprávy [online]. 2024-01-18 [cit. 2024-01-18]. Dostupné online.
- ↑ LUKÁŠ, Vít. „Sestřelit Ch-47M2 Kinžal není možné“ – veliký omyl lidí, kteří tomu asi jenom nechtějí věřit. Nejenom MIM-104 Patriot to dokáže [online]. 2024-02-28 [cit. 2024-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Killjoy alert: Europe keeps supplying equipment and components to Russian missile manufacturers. The Insider [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-26. (rusky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Kinžal na serveru Armadninoviny.cz
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kinžal na Wikimedia Commons