Casper Vogell
Casper Vogell | |
---|---|
Jiná jména | Caspar Vogel |
Narození | 1600 Erfurt nebo jeho okolí |
Úmrtí | 1663 (ve věku 62–63 let) |
Povolání | stavitel a architekt |
Aktivní roky | 1625–1663 |
Významná díla | zámek Friedenstein (Gotha) zámek Skokloster (Švédsko) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Casper Vogell (někdy též Caspar Vogel; narozen kolem roku 1600 v Erfurtu nebo jeho okolí, zemřel roku 1663) byl významný architekt z Durynska (nyní jedna ze spolkových zemí Německa). Mezi jeho nejznámější díla patří barokní zámek Friedenstein ve městě Gotha v Durynsku a zámek Skokloster ve Švédsku. V počátcích své kariéry pracoval také na rozšíření opevnění města Erfurt, později na pevnosti Wachsenburg, ve městě Oldisleben a na splavnění řek Unstrut, Weser a Werra.
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]O životě a vzdělání Caspera Vogella (známého také pod jménem Caspar Vogel), není mnoho známo. Spolehlivě nevíme ani přesné datum a místo jeho narození a úmrtí. Jako místo narození se často uvádí město Erfurt (hlavní a největší město Durynska), ale mohla to být také vesnice Nägelstedt v Durynsku, neboť jsou zde doloženy rodinné vazby.
Od roku 1625 byl ve službách města Erfurtu, kam ho povolal švédský král Gustav II. Adolf a sasko-výmarský vévoda Vilém IV. (Vilém Sasko-Výmarský) k rozšíření opevnění. Ve službách Švédů v Erfurtu zůstal až do jejich odchodu z durynské metropole v roce 1650. Od poloviny 30. let 16. století byl kromě práce v Erfurtu také ve službách vévody Arnošta I. Sasko-Gothajského (Arnošt I. Zbožný, Ernst I. von Sachsen-Gotha), jehož jménem se od roku 1643 podílel spolu s dalším německým architektem Andreasem Rudolphem (Andreasem Rudolfem) na plánování a výstavbě zámku Friedenstein.[1]
Pokud je nám dnes známo, Casper Vogell sám navrhl provedení této největší německé barokní zámecké stavby za třicetileté války.[2] Z pověření vévody z Gothy pracoval Vogell také na pevnosti Wachsenburg (německy Veste Wachsenburg), ve městě Oldisleben a rovněž na splavnění řek Unstrut, Weser (Vezera) a Werra.[3]
Od druhé poloviny 40. let 16. století se zintenzivnily kontakty se švédským šlechtice, generálem a politikem Carlem Gustavem Wrangelem, pro kterého Vogell následně prováděl různé stavební práce ve městě Bremervörde a na zámku Wrangelsburg nedaleko hanzovního města Greifswald. Je považován za hlavního architekta a stavitele Wrangelova sídelního zámku Skokloster ve Švédsku.[4] Vogell zemřel před 12. prosincem 1663, pravděpodobně na pracovní cestě na jednu ze staveb, na které dohlížel. V církevní matrice jedné z farností města Erfurt je u dodatečně pořízeného zápisu chybně uveden 9. listopad 1664.
Zámek Friedenstein (Durynsko)
[editovat | editovat zdroj]Zámek Friedenstein (německy Schloss Friedenstein ) ve městě Gotha v Durynsku je jedna z prvních a největších barokních staveb. Friedenstein sloužil jako hlavní sídlo vévodů Sasko-Gothajských a později jako jedno ze sídel vévodů Sasko-Kobursko-Gothajských, úzce spjatých s britskou královskou rodinou díky sňatku královny Viktorie a prince Alberta. Poslední dva vládnoucí vévodové byli oba princové Spojeného království.
V palácovém komplexu se dnes nachází několik muzeí (zámecké muzeum, přírodovědecké muzeum a historické muzeum města Gotha). Pozoruhodný je také tím, že se zde nachází divadlo Ekhof-Theater (původně dvorní divadlo pro vévodu). Divadlo vzniklo až po smrti Caspera Vogella, je to jedno z nejstarších fungujících divadel v Německu, které je stále vybaveno původním barokním zařízením pro změnu kulis.[5][6]
-
Zámek Friedenstein ve městě Gotha, pohled od jihu
-
Hlavní křídlo zámku od severu
-
Pohled z nádvoří na severní křídlo
-
Divadlo Ekhof-Theater
Zámek Skokloster (Švédsko)
[editovat | editovat zdroj]Zámek Skokloster byl postaven v barokním slohu v letech 1654 až 1676 bohatým švédským šlechticem, vojenským velitelem a politikem, hrabětem Carlem Gustavem Wrangelem na poloostrově jezera Mälaren mezi městy Stockholm a Uppsala. Architektonické řešení zámku navrhl právě Casper Vogell a byl také hlavním stavitelem. Po jeho úmrtí v roce 1663 ve stavbě pokračovali švédský architekt francouzského původu Jean de la Vallée a švédský architekt Nicodemus Tessin starší.[7] Je pravděpodobné, že inspirací pro architektonické řešení byl zámek Ujazdów (polsky Zamek Ujazdowski) ve Varšavě.
Hrad je památkou na švédské „Období velké moci“ (švédsky Stormaktstiden), tedy období 17. století, kdy se Švédsko stalo jednou z hlavních evropských mocností. Wrangelova smrt v roce 1676 způsobila, že veškeré stavební a umělecké práce byly přerušeny ze dne na den a již nebyly obnoveny. Na druhou stranu, zámek Skokloster je díky tomu jediným objektem v Evropě s kompletně dochovaným autentickým staveništěm ze 17. století. Vedle samotného „Nedokončeného sálu“ se zde nachází řada dalších předmětů ze stejného období, několik stovek nástrojů a asi desítka knih o stavitelství. Opuštěné staveniště je tak jedinečným dokladem renesančního stavitelství a pramenem pro výzkumy, jak takové práce v druhé polovině 17. století probíhaly.[8]
V 70. letech 20. století se stal státním muzeem a jsou v něm vystaveny sbírky obrazů, nábytku, textilií, nádobí, knih a zbraní, celkem na 20 000 položek. Na zámku se nachází také část pražských sbírek císaře Rudolfa II. (včetně proslulého alegorického portrétu Rudolfa II. od malíře Giuseppe Arcimbolda),[9][10] kterých se na konci třicetileté války zmocnilo švédské vojsko.[11] Pro tyto bohaté sbírky a svou architekturu je Skokloster považován za jeden z nejvýznamnějších barokních zámků a muzeí na světě.[12]
-
Královský sál (Kungssalen)
-
Wrangelova ložnice
-
Nedokončený sál je učebnicí historie stavebnictví
-
Alegorický portrét císaře Rudolfa II.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Casper Vogell na německé Wikipedii.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Skokloster Castle na anglické Wikipedii. (část)
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedenstein Palace na anglické Wikipedii. (část)
- ↑ MÜLLER, Hans. Thüringen: Landschaft, Kultur und Geschichte im grünen Herzen Deutschlands. Ostfildern: DuMont Reiseverlag, 1996. 424 s. Dostupné online. ISBN 9783770138487. S. 90. (němčina)
- ↑ ROHRMÜLLER, Marc. Schloss Friedenstein. Architektur, Distribution, Ausstattung. In: Ernst der Fromme 1601–1675: Bauherr und Sammler. Gotha: Schlossmuseum, 2001. S. 12. (němčina)
- ↑ JACOBSEN, Roswitha; RUGE, Hans-Jörg. Ernst der Fromme (1601–1675): Staatsmann und Reformer: wissenschaftliche Beiträge und Katalog zur Ausstellung. 1. vyd. Gotha: Quartus-Verlag, 2002. 526 s. ISBN 9783931505967. S. 238, 240, 302. (němčina)
- ↑ JULING, Petra. Ostfildern: DuMont Reiseverlag, 2006. 416 s. ISBN 9783770176168. S. 301. (němčina)
- ↑ Schloss Friedenstein mit Park Gotha (Flyer, German). Gotha: Stiftung Thüringer Schlösser und Gärten, 2012. (němčina)
- ↑ EBERLE, Martin. Schlossmuseum Gotha (German). Halle (Saale): Mitteldeutscher Verlag, 2013. ISBN 978-3-95462-016-6. S. 94. (němčina)
- ↑ ANDRÉN, Erik. Skokloster. Stockholm: Nordisk rotogravyr, 1948.
- ↑ KYLSBERG, Bengt (ed.). Skokloster: Reflections of a Great Era. Balsta: Skoklosters slott, 1997.
- ↑ MAKEŠ, František. Moderní metody záchrany kulturního dědictví Evropy na zámku Skokloster. 1. vyd. Turnov: Unipress, 2021. 80 s. ISBN 978-80-905618-6-1. S. 48–50.
- ↑ NARDELLI, Rosalie Anne. Giuseppe Arcimboldo’s Composite Portraits and the Alchemical Universe of the Early Modern Habsburg Court (1546–1612) [online]. Kingston, Ontario: Queen’s University, 2014-07 [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Vrátit kořist? Nemáme nárok [online]. Severské listy, 2007-09-19 [cit. 2024-02-29]. Dostupné online.
- ↑ BERGSTRÖM, Carin M. Skokloster Castle – one of the world's foremost Baroque museums. Museum International. UNESCO, 18 December 2018, s. 36–40. ISSN 1350-0775. DOI 10.1111/1468-0033.00310. S2CID 162324492.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BOBLENZ, Frank. Ein Erfurter „schreibt“ thüringische und schwedische Baugeschichte. Zum 340. Todestag von Casper Vogell (um 1600–1663). In: Stadt und Geschichte.. Zeitschrift für Erfurt. 2003, čís. 21, s. 18–19. ISSN 1618-1964. (němčina)
- RASSLOFF, Steffen. Caspar Vogel – Ein großer Baumeister. Thüringer Allgemeine. 5. 10. 2013. ISSN 0863-3452. (němčina)
- LASS, Heiko; SEIDEL, Catrin; KRISCHKE, Roland. Schloss Friedenstein in Gotha mit Park (German). München: Stiftung Thüringer Schlösser und Gärten, 2011. ISBN 978-3-422-023437. (němčina)
- EBERLE, Martin. Schlossmuseum Gotha (German). Halle (Saale): Mitteldeutscher Verlag, 2013. ISBN 978-3-95462-016-6. (němčina)
- DOBRITZSCH, Elisabeth. Barocke Zauberbühne: das Ekhof-Theater im Schloß Friedenstein Gotha. 1. vyd. Weimar: Hain, 2004. 239 s. ISBN 3-89807-069-7. (němčina): dostupné v Knihovně Národního muzea
- BERGSTRÖM, Carin M. Skokloster Castle – one of the world's foremost Baroque museums. Museum International. UNESCO, 18 December 2018, s. 36–40. ISSN 1350-0775. DOI 10.1111/1468-0033.00310. S2CID 162324492.
- BERGSTRÖM, Carin (ed.). Skokloster during 350 years. Překlad Katarina Trodden. 1. vyd. Karlstad: Votum, 2017. 311 s. ISBN 978-91-88435-19-4. (angličtina): dostupné v Knihovně Národního památkového ústavu
- MAKEŠ, František. Moderní metody záchrany kulturního dědictví Evropy na zámku Skokloster. 1. vyd. Turnov: Unipress, 2021. 80 s. ISBN 978-80-905618-6-1.
- KYLSBERG, Bengt. Skokloster, jeden z nejpozoruhodnějších zámků a nezapomenutelné místo v Evropě. In: Moderní metody záchrany kulturního dědictví Evropy na zámku Skokloster. Ilustrace Ralf Turander (fotografie). 1. vyd. Turnov: Unipress, 2021. 80 s. ISBN 978-80-905618-6-1. S. 71–78.
- RANGSTRÖM, Lena; SKERI, Karin; WESTIN BERG, Elisabeth. Skokloster: the castle and collections. 1. vyd. Balsta: Skokloster Castle, 1980. 73 s. (angličtina): dostupné v Knihovně Národního muzea
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Skokloster: hlavní architekt tohoto švédského barokního zámku
- Gotha (Durynsko): nachází se zde zámek Friedenstein
- Carl Gustav Wrangel