Přeskočit na obsah

Carlos Alcaraz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Carlos Alcaraz
Carlos Alcaraz na Monte-Carlo Masters 2022
Carlos Alcaraz na Monte-Carlo Masters 2022
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození5. května 2003 (21 let)
Místo narozeníEl Palmar, Španělsko[1]
BydlištěEl Palmar, Španělsko[1]
Výška183 cm[1]
Hmotnost74 kg[1]
Profesionál od2018[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek34 992 775 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů207–54
Tituly16 ATP, 4 challengery, 3 Futures
Nejvyšší umístění1. místo (12. září 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2024)
French Openvítěz (2024)
Wimbledonvítěz (2023, 2024 )
US Openvítěz (2022)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůsemifinále (2023)
Olympijské hryStříbrná olympijská medaile stříbro (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů7–5
Nejvyšší umístění519. místo (9. května 2022)
Týmové soutěže
Davis Cupčtvrtfinále (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240807a7. srpna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na Letních olympijských hrách
stříbro 2024 Paříž dvouhra mužů

Carlos Alcaraz Garfia (* 5. května 2003 El Palmar, Murcia) je španělský profesionální tenista, stříbrný medalista z pařížské olympiády 2024. V letech 2022–2023 byl světovou jedničkou ve dvouhře, kterou se poprvé stal v 19 letech během září 2022 jako vůbec nejmladší tenista v historii.[2] Ve čtyřech obdobích na čele strávil třicet šest týdnů. Na grandslamu zvítězil ve dvouhře US Open 2022, Wimbledonu 2023 i 2024 a French Open 2024. Po Federerovi se stal druhým tenistou otevřené éry, který ovládl první čtyři grandslamová finále. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál šestnáct turnajů včetně pěti Mastersů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2022 na 1. místě a ve čtyřhře v květnu 2022 na 519. místě. Od patnácti let trénuje v akademii Equelite bývalé světové jedničky Juana Carlose Ferrera ve Villeně.[4][1]

V daviscupovém týmu Španělska debutoval v roce 2022 březnovým kvalifikačním kolem proti Rumunsku, v němž vyhrál nad Mariusem Copilem. Do září 2024 v soutěži nastoupil ke třem mezistátním utkáním s bilancí 2–1 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.

Španělsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži. Ve 21 letech se stal historicky nejmladším finalistou mužské dvouhry, v níž vybojoval stříbrnou medaili po prohře s Novakem Djokovićem.[5] Do mužské čtyřhry zasáhl s Rafaelem Nadalem. Ve čtvrtfinále nestačili na pozdější americké stříbrné medailisty Austina Krajicka s Rajeevem Ramem.[6]

Asociace tenisových profesionálů jej v roce 2020 vyhlásila nováčkem roku.[7]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V rámci událostí okruhu ITF debutoval v únoru 2018, když zasáhl do dvouhry turnaje v rodné Murcii s dotací 15 tisíc dolarů. Ve čtvrtfinále podlehl krajanu Sergiu Gutierrezovi-Ferrolovi ze čtvrté světové stovky.[3] Během července 2019 si premiérový titul ITF odvezl z východošpanělské Denii, události s rozpočtem 25 tisíc dolarů. Ve finále přehrál Kazacha Timofeje Skatova, figurujícího na 636. místě. První challenger vyhrál na srpnovém Internazionali di Tennis Città di Trieste 2020 v Terstu, kam přijel jako účastník kvalifikace. Ve finále dvouhry zdolal italského kvalifikanta z počátku páté stovky Riccarda Bonadia ve dvou sadách.[8][3]

Na okruhu ATP Tour debutoval únorovým Rio Open 2020 z kategorie ATP Tour 500 po obdržení divoké karty. Na úvod vyřadil čtyřicátého první hráče klasifikace a krajana Alberta Ramose-Viñolase v třísetové bitvě trvající 3.37 hodiny.[7] Stal se tak prvním tenistou narozeným v roce 2003, jenž na túře ATP vyhrál zápas, v 16 letech nejmladším vítězem utkání od 16letého Garína na Chile Open 2013, nejmladším vítězem zápasu v kategorii ATP 500 od jejího založení i nejmladším přemožitelem člena první světové padesátky od 16letého Gasqueta na Marseille Open 2003, respektive v rámci Španělů od 15letého Nadala na Majorca Open 2002. Sezónu 2020 zakončil na 141. příčce žebříčku ATP, v 17 letech jako nejmladší hráč Top 600.[4][8]

Na únorovém Great Ocean Road Open 2021 v Melbourne Parku poprvé porazil člena elitní světové dvacítky poté, co na něj ve druhém kole nestačil čtrnáctý muž žebříčku David Goffin. Debut v hlavní soutěži grandslamu zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2021 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejímž závěru porazil Bolivijce Huga Delliena. V úvodním kole melbournské dvouhry pak přehrál nizozemského kvalifikanta Botice van de Zandschulpa, což z něj v 17 letech učinilo nejmladšího vítěze grandslamového zápasu od 17letého Kokkinakise na Australian Open 2014.[4] Ve druhém kole jej však vyřadil Švéd Mikael Ymer z konce první světové stovky.[8]

Bekhend na French Open 2021

Díky divoké kartě na Miami Open 2021 debutoval kategorii turnajů Mastersu, hned v prvním kole je ale vyřadil Fin Emil Ruusuvuori. O měsíc později zasáhl, opět díky divoké kartě, do antukového Mutua Madrid Open. V prvním kole porazil Adriana Mannarina a ve druhém kole se v den svých 18. narozenin utkal se svým vzorem a druhým hráčem světa Rafaelem Nadalem. Ten mu povolil zisk pouhých tří gamů.[9]

Na premiérové turnajové prvenství dosáhl v červenci 2021 v chorvatském Umagu ve věku 18 let. V semifinále přehrál turnajovou jedničku Alberta Ramose-Viñolase a ve finále pak turnajovou čtyřku Richarda Gasqueta. Stal se tak nejmladším vítězem turnaje ATP od triumfu Keie Nišikoriho v Delray Beach 2008.[10][11]

Výhrou ve třetím kole US Open 2021 nad světovou trojkou Stefanosem Tsitsipasem se v 18 letech a čtyřech měsících stal nejmladším hráčem, který ve Flushing Meadows vyřadil člena elitní světové trojky od zavedení žebříčku ATP v roce 1973, resp. nejmladším na grandslamu od výhry 17letého Michaela Changa nad světovou jedničkou Lendlem a trojkou Edbergem na French Open 1989. Do osmifinále grandslamu postoupil jako nejmladší tenista od 17letého Andrije Medveděva na French Open 1992.[12] V pětisetové osmifinálové bitvě otočil průběh proti německému kvalifikantu Peteru Gojowczykovi, což z něj učinilo nejmladšího čtvrtfinalistu US Open od Andreho Agassiho v roce 1988.[13] V této fázi však zápas skrečoval během druhé sady Félixi Augeru-Aliassimeovi pro zranění.[14]

2022: První grandslamový titul a nejmladší mužská světová jednička

[editovat | editovat zdroj]

Ve finále Rio Open 2022 zdolal argentinskou turnajovou trojku a světovou čtrnáctku Diega Schwartzmana po dvousetovém průběhu. Druhou kariérní trofejí se v 18 letech stal nejmladším šampionem dvouhry v kategorii ATP Tour 500 hrané od sezóny 2009. Bodový zisk jej poprvé v kariéře posunul do elitní světové dvacítky, kterou po skončení uzavíral.[15] Finálová výhra na Miami Open 2022 nad Norem Casperem Ruudem znamenala, že se v 18 letech, 10 měsících a 29 dnech stal nejmladším šampionem Mastersu od Rafaela Nadala na Monte-Carlo Masters 2005 a celkově třetím nejmladším v celé sérii konané od roku 1990, po odehrání 283 turnajů. Miami Open rovněž vyhrál jako první Španěl po osmi finálových porážkách jeho krajanů v předchozích ročnících. Na pozici nejmladšího miamského šampiona vystřídal Djokoviće, jenž Miami Masters 2007 ovládl v 19 letech.[16] Po skončení se premiérově posunul na 11. místo žebříčku.[17] V závěru dubna pak ovládl Barcelona Open Banco Sabadell 2022, i díky čtvrtfinálovému vítězství nad nejvýše nasazeným Tsitsipasem a dvou odvráceným mečbolům de Minaurovi v semifinále. Ve finále si poradil s krajanem Pablem Carreñem Bustou a poprvé v kariéře se posunul do elitní světové desítky, na 9. příčku. V 18 letech tak učinil průlom do Top 10 jako nejmladší tenista od Rafaela Nadala, který se stal jejím členem na den přesně o 17 let dříve (25. dubna 2005) rovněž poté, co si odvezl první triumf z Barcelona Open.[18]

Ve Wimbledonu dohrál ve čtvrtém kole

Na Mutua Madrid Open dosáhl primátu, když jako vůbec první tenista vyřadil na jediném antukovém turnaji Nadala i Djokoviće. Proti Srbovi si připsal premiérovou výhru nad světovou jedničkou.[19] Ve finále pak hladce zdolal třetího muže klasifikace a obhájce titulu Alexandra Zvereva, čímž prodloužil neporazitelnost proti členům Top 10 na sedm utkání. V 19 letech se stal druhým nejmladším držitelem dvou trofejí v sérii Masters, a prvním hráčem od Nalbandiana na Madrid Masters 2007, jenž na jediném Mastersu přehrál tři nejvýše nasazené. V následném vydání žebříčku mu poprvé patřila 6. příčka.[20]

Na US Open startoval jako třetí nasazený. V průběhu turnaje zvládl vyhrát tři pětisetové zápasy v řadě. Ve čtvrtém kole přehrál vítěze z US Open 2014 Chorvata Marina Čiliće. Ve čtvrtfinále oplatil wimbledonskou a umagskou porážku Sinnerovi. Alcaraz mohl jít v závěru druhé sady do vedení 2–0 na sety, Sinner však dokázal průběh otočit a ve čtvrtém setu měl při svém podání mečbol, který nevyužil, aby Španěl nakonec zvítězil v pěti setech. Utkání se svým časem 5:15 stalo druhým nejdelším utkání historie US Open.[21][22] Mezi poslední čtyřkou pak udolal amerického přemožitele Nadala Francese Tiafoea. Ve finále, které představovalo vůbec první finále majoru, ve které se hrálo jak o premiérový grandslamový titul, tak i současně o post světové jedničky, se utkal s norskou světovou sedmičkou Caspere Ruudem, kterého porazil ve čtyřech setech.[23][24][25] Stal se tak nejmladším grandslamovým vítězem od 19letého Nadala na French Open 2005, druhým nejmladším šampionem US Open po výhře 19letého Samprase v roce 1990 a prvním mužským vítězem majoru narozeným ve 21. století. V novém vydání žebříčku ATP se v 19 letech, 4 měsících a 6 dnech se stal nejmladší světovou jedničkou na žebříčku ATP.[26] Již postupem do semifinále si zajistil premiérovou účast na Turnaji mistrů, kam se kvalifikoval jako druhý hráč po Nadalovi.[27]

Premiérové utkání v roli světové jedničky odehrál v Davis Cupu a odešel poražen od Félixe Augera-Aliassimea ve třech setech, i přesto Španělsko skupinu ovládlo a postoupilo do listopadové vyřazovací fáze.[28] I z první turnaje na okruhu ATP v této roli v Astaně byl překvapivě vyřazen již na úvod, když jej přehrál šťastný poražený David Goffin, který se stal vůbec první hráčem, který Alcarazovi nedovolil v utkání ani jeden set.[29] Výher se dočkal až na Swiss Indoors, než jej v semifinále opět porazil Auger-Aliassime.[30] Na Rolex Paris Masters skrečoval čtvrtfinálové utkání v tiebreaku druhého setu proti Holgerovi Runovi. Trhlina ve vnitřním šikmém svalu břišním levé části stěny jej vyřadila z navazujícího Turnaje mistrů i konečné fáze finále Davis Cupu.[31] Nadalova druhá a Tsitsipasova první prohra na Turnaji mistrů znamenaly, že i přes absence zakončil sezónu na prvním místě žebříčku ATP jako vůbec nejmladší hráč a první teenager.[32]

2023: Wimbledonský vítěz, Mastersy z Indian Wells a Madridu a boj o čelo žebříčku s Djokovićem

[editovat | editovat zdroj]

Australskou letní sezónu včetně Australian Open vynechal pro poranění pravého poloblanitého svalu, které si přivodil nepřirozeným pohybem během tréninku.[33][34] Melbournský triumf Djokoviće znamenal, že vystřídal Alcaraze na pozici světové jedničky. Vrátil se tak v únoru na antuce v Buenos Aires. Jediný set ztratil hned v úvodním zápase proti Srbovi Djeremua nakonec triumfoval po finálové výhře nad Cameronem Norriem.[35] Oba finalisté se potkali o týden později na Rio Open, kde Alcaraz coby obhájce trofeje nevyužil vinou zranění vedení o set a brejk, aby nakonec prohrál v koncovce třetího setu.[36]

Na Roland Garros postoupil poprvé do semifinále

V Indian Wells triumfoval bez ztracené sady. V boji o titul zdolal Daniila Medveděva, který do zápasu vstupoval s 19zápasovou neporazitelností. V 19 letech se stal nejmladším šampionem obou březnových událostí Indian Wells Masters a Miami Masters a zároveň získal třetí trofejí z Mastersů. Zisk titulu mu zaručil návrat do čela světové klasifikace.[37][38] K udržení této pozice i po Miami Open potřeboval obhájit titul. V semifinálové repríze z Indian Wells jej však vyřadil Jannik Sinner.[39]

Antukovou sezónu zahájil premiérovou obhajobou titulu, když v Barceloně ve finále i ve čtvrtém vzájemném zápasem porazil Stefanose Tsitsipase. Na turnaji triumfoval bez ztráty setu.[40] Následně zopakoval vítězství na turnaji z kategorie Masters v Madridu. V boji o titul porazil Němce Jana-Lennarda Struffa ve třech setech. Ve 20 letech a 2 dnech se stal nejmladším tenistou, který v otevřené éře vyhrál deset kariérních titulů.[41] Již nastoupením do prvního utkání na Rome Masters získal jistotu návratu do čela světového žebříčku, když před začátkem turnaje ztrácel na Djokoviće pouze 5 bodů a v Římě neobhajoval žádné body.[42] Ve třetím kole ho nečekaně vyřadil maďarský kvalifikant a stý třicátý pátý hráč světa Fábián Marozsán, pro kterého turnaj představoval vůbec první účast v hlavní soutěži okruhu ATP.[43] Na cestě do prvního semifinále pařížského French Open ztratil jediný set s Japoncem Tarem Danielem ve druhém kole. Po výhrách nad Lorenzem Musettim a světovou pětkou Stefanosem Tsitsipasem nestačil v semifinále na třetího muže žebříčku Novaka Djokoviće, který jej po skončení opět vystřídal na čele světové klasifikace. Za vyrovnaného stavu setů byl Alcaraz od třetí sady výrazně omezen v pohybu kvůli křečím, opakovaně se nechal ošetřovat a prohrál jedenáct gamů v řadě.[44]

S trofejí po první výhře ve Wimbledonu

Po týdnu se vrátil do čela klasifikace díky jedenáctému kariérnímu titulu na cinch Championships v londýnském Queen's Clubu. Do finále postoupil přes Sebastiana Kordu a v něm pak zdolal australskou turnajovou sedmičku Alexe de Minaura. Odvezl si tak první trofej z travnatého povrchu a získal jistotu, že ve Wimbledonu bude nejvýše nasazeným.[45][46] Na londýnském majoru ztratil první cestou do druhého grandslamového finále dva sety. První z nich mu odebral ve třetím kole Nicolás Jarry, druhý o kolo později Matteo Berrettini. Ani set však nepovolil ve čtvrtfinále světové šestce Holgeru Runeovi ani v semifinále světové trojce Daniilu Medveděvovi. V boji o titul i pozici světové jedničky se utkal s o 15 let a 348 dnů starším Djokovićovem, čímž se oba finalisté věkovým rozdílem zařadili na třetí místo v této statistice.[47] Po ztrátě jednoznačně první sady ve prospěch Srba odvrátil ve zkrácené hře druhého dějství setbol. V páté hře třetího setu prolomil po 26 minut trvající hře Srbovo podání, a náskok ovládl následně i zbytek setu.[48] Po ztrátě čtvrtého setu dokázala jako první prolomit podání soupeře v rozhodujícím dějství a zápas dopodával. Ve 20 letech a 72 dnech se tak stal třetím nejmladším wimbledonským šampionem, teprve třetím ze Španělska, a také pátým šampionem v otevřené éře s více než jedním grandslamem před dovršením 21 let.[49][50]

Na obnoveném Hopman Cupu, hraného na antuce v Nice, se stala jeho partnerkou Rebeka Masárová. Přestože vyhrál všechny své zápasy ve dvouhře, ostatní zápasy reprezentanti Španělska prohrály a nepostoupili ze skupiny. Na kanadském National Bank Open jej vyřadil ve čtvrtfinále Tommy Paul. Porážku mu oplatil o týden později na Western & Southern Open, kde postoupil až do finále, kde se opět utkal s Djokovićem. Tentokrát odešel ze vzájemného zápasu poražen po třísetové bitvě, přestože vyhrál úvodní sadu a ve druhé měl výhodu prolomeného podání a následně měl v tiebreaku mečbol. Délkou 3 hodiny a 49 minut se jednalo o nejdelší finále v sérii Masters.[51][52] Přesto si díky postupu do finále zajistil setrvání na čele žebříčku ATP, a to s minimálním náskokem 20 bodů. O tuto pozici přišel postupem Srbka do druhého kola na US Open.[53] Sám Alcaraz na newyorské grandslamu jako obhájce titulu prošel s jedním ztraceným setem do semifinále, kde ho v souboji dvou posledních vítězů US Open vyřadil Daniil Medveděv.[54]

2024: Vítězství na French Open a ve Wimbledonu

[editovat | editovat zdroj]

Na French Open potřetí za sebou nechyběl ve čtvrtfinále, když přehrál světovou jednadvacítku Félixe Augera-Aliassimeho.[55] V něm i pošesté porazila Řekovi Stefanose Tsitsipasa, čímž si zajistil semifinálový šlágr s nastupující světovou jedničkou Sinnerem.[56] V první fázi utkání dominoval Sinner, který jasně ovládl první set a ve druhém vedl o brejk, než Španěl zlepšenou hrou v kombinaci se Sinnerovými chybami srovnal stav utkání. Ital se sice ujal vedení 2:1 na sety, čtvrté i páté dějství ale prohrál a Alcaraz si tak zajistil postup do třetího finále majoru.[57][58] V něm porazil světovou čtyřku Alexandra Zvereva po pěti setech a více než 4 hodinách, čímž srovnal poměr vzájemných duelů na 5–5. Stal se tak prvním šampionem antukového majoru od Roda Lavera z roku 1962, který zvládl pětisetové bitvy v semifinále i finále.[59] Zároveň kompletoval jako nejmladší hráč historie, ve 21 letech a 35 dnech, triumfy na všech grandslamových površích, čímž překonal tak Nadalův rekord z Australian Open 2009, kde jeho krajan zkompletoval povrchovou triádu ve 22 letech a 243 dnech.[60][61]

S Pohárem mušketýrů na French Open

Jediná travnatá generálka před grandslamem v Queen'su pro něj skončila ve druhém kole, když nečekaně podlehl britské jedničce Jacku Draperovi. Skončila tak 13zápasová neporazitelnost Španěla na trávě.[62] Jako obhájce titulu vstupoval taktéž do Wimbledonu. Nejblíže vyřazení byl ve třetím kole, kde proti Francesi Tiafoeovi prohrávala již 1–2 na sety a ve čtvrtém setu musel o vítězi rozhodnout tiebreak. Ve čtvrtfinále otočil duel s dalším Američanem Tommy Paulem a v semifinále po roce opět Medveděva. V repríze finále předchozího ročníku opět zvítězil nad srbskou světovou dvojkou Novakem Djokovićem, tentokrát po třísetovém průběhu. Vyhrál celkově čtvrtý grandslam a druhý ve Wimbledonu. Po Federerovi se stal druhým mužem otevřené éry, který zvítězil v prvních čtyřech kariérních finále grandslamu. Po Laverovi, Borgovi, Nadalovi, Federerovi a Djokovićovi se stal šestým, a také nejmladším, tenistou open éry, jenž zkompletoval tzv. Channel Slam, představující zisk trofejí na obou stranách Lamanšského průlivu během sezóny.[63][64][65]

Finále na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra: 4 (4–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 2022 US Open tvrdý Norsko Casper Ruud 6–4, 2–6, 7–6(7–1), 6–3
Vítěz 2023 Wimbledon tráva Srbsko Novak Djoković 1–6, 7–6(8–6), 6–1, 3–6, 6–4
Vítěz 2024 French Open antuka Německo Alexander Zverev 6–3, 2–6, 5–7, 6–1, 6–2
Vítěz 2024 Wimbledon (2) tráva Srbsko Novak Djoković 6–2, 6–2, 7–6(7–4)

Zápasy o olympijské medaile

[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra: 1 (1 stříbro)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok místo konání povrch soupeř výsledek
Stříbro 2024 Paříž, Francie antuka Srbsko Novak Djoković 6–7(3–7), 6–7(2–7)

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 21 (16–5)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Grand Slam (4–0)
Olympijské hry (0–1 D)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (5–1)
ATP Tour 500 (5–2)
ATP Tour 250 (2–1)
Finále podle povrchu
tvrdý (5–1)
antuka (8–4)
tráva (3–0)
Finále podle prostředí
venku (15–5)
hala (0–0)
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 25. července 2021 Umag, Chorvatsko ATP 250 antuka Francie Richard Gasquet 6–2, 6–2
Vítěz 2. 20. února 2022 Rio de Janeiro, Brazílie ATP 500 antuka Argentina Diego Schwartzman 6–4, 6–2
Vítěz 3. 3. dubna 2022 Miami, Spojené státy Masters 1000 tvrdý Norsko Casper Ruud 7–5, 6–4
Vítěz 4. 24. dubna 2022 Barcelona, Španělsko ATP 500 antuka Španělsko Pablo Carreño Busta 6–3, 6–2
Vítěz 5. 8. května 2022 Madrid, Španělsko Masters 1000 antuka Německo Alexander Zverev 6–3, 6–1
Finalista 1. 24. července 2022 Hamburk, Německo ATP 500 antuka Itálie Lorenzo Musetti 4–6, 7–6(8–6), 4–6
Finalista 2. 31. července 2022 Umag, Chorvatsko ATP 250 antuka Itálie Jannik Sinner 7–6(7–5), 1–6, 1–6
Vítěz 6. 11. září 2022 US Open, New York, Spojené státy Grand Slam tvrdý Norsko Casper Ruud 6–4, 2–6, 7–6(7–1), 6–3
Vítěz 7. 19. února 2023 Buenos Aires, Argentina ATP 250 antuka Spojené království Cameron Norrie 6–3, 7–5
Finalista 3. 26. února 2023 Rio de Janeiro, Brazílie ATP 500 antuka Spojené království Cameron Norrie 7–5, 4–6, 5–7
Vítěz 8. 19. března 2023 Indian Wells, Spojené státy Masters 1000 tvrdý   Daniil Medveděv 6–3, 6–2
Vítěz 9. 23. dubna 2023 Barcelona, Španělsko (2) ATP 500 antuka Řecko Stefanos Tsitsipas 6–3, 6–4
Vítěz 10. 7. května 2023 Madrid, Španělsko (2) Masters 1000 antuka Německo Jan-Lennard Struff 6–4, 3–6, 6–3
Vítěz 11. 25. června 2023 Queen's Club, Londýn, Spojené království ATP 500 tráva Austrálie Alex de Minaur 6–4, 6–4
Vítěz 12. 16. července 2023 Wimbledon, Londýn, Spojené království Grand Slam tráva Srbsko Novak Djoković 1–6, 7–6(8–6), 6–1, 3–6, 6–4
Finalista 4. 20. srpna 2023 Cincinnati, Spojené státy Masters 1000 tvrdý Srbsko Novak Djoković 7–5, 6–7(7–9), 6–7(4–7)
Vítěz 13. 17. března 2024 Indian Wells, Spojené státy (2) Masters 1000 tvrdý   Daniil Medveděv 7–6(7–5), 6–1
Vítěz 14. 9. května 2024 French Open, Paříž, Francie Grand Slam antuka Německo Alexander Zverev 6–3, 2–6, 5–7, 6–1, 6–2
Vítěz 15. 14. července 2024 Wimbledon, Londýn, Spojené království (2) Grand Slam tráva Srbsko Novak Djoković 6–2, 6–2, 7–6(7–4)
Finalista 5. 4. srpna 2024 Paříž, Francie Olympijské hry antuka Srbsko Novak Djoković 6–7(3–7), 6–7(2–7)
Vítěz 16. 2. října 2024 Peking, Čína ATP 500 tvrdý Itálie Jannik Sinner 6–7(6–8), 6–4, 7–6(7–3)

Finále Next Gen ATP Finals

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 13. listopadu 2021 Milán, Itálie tvrdý (h) USA Sebastian Korda 4–3(7–5), 4–2, 4–2

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 9 (7–2)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Challengery (4–1)
ITF (3–1)
Stav Č. datum turnaj okruh povrch poražený finalista výsledek
Vítěz 1. červenec 2019 Denia, Španělsko World Tennis Tour antuka Kazachstán Timofej Skatov 6–4, 6–3
Vítěz 2. leden 2020 Manacor, Španělsko World Tennis Tour tvrdý Francie Evan Furness 6–0, 6–2
Vítěz 3. leden 2020 Manacor, Španělsko World Tennis Tour tvrdý Francie Evan Furness 6–3, 6–4
Finalista 1. únor 2020 Antalya, Turecko World Tennis Tour antuka Maďarsko Zsombor Piros 6–4, 4–6, 3–6
Vítěz 1. srpen 2020 Terst, Itálie Challenger antuka Itálie Riccardo Bonadio 6–4, 6–3
Finalista 1. září 2020 Cordenons, Itálie Challenger antuka Španělsko Bernabé Zapata Miralles 2–6, 6–4, 2–6
Vítěz 2. říjen 2020 Barcelona, Španělsko Challenger antuka Bosna a Hercegovina Damir Džumhur 4–6, 6–2, 6–1
Vítěz 3. říjen 2020 Alicante, Španělsko Challenger antuka Španělsko Pedro Martínez Portero 7–6(8–6), 6–3
Vítěz 4. květen 2021 Oeiras, Portugalsko Challenger antuka Argentina Facundo Bagnis 6–4, 6–4

Chronologie výsledků na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra

[editovat | editovat zdroj]
Turnaj 2020 2021 2022 2023 2024 SR V–P
Australian Open A 2. kolo 3. kolo A ČF 0 / 3 7–3
French Open 1Q 3. kolo ČF SF Vítěz 1 / 4 18–3
Wimbledon NH 2. kolo 4. kolo Vítěz Vítěz 2 / 4 18–2
US Open A ČF Vítěz SF 2. kolo 1 / 4 17–3
výhry–prohry 0–0 8–4 16–3 17–2 19–2 4 / 15 60–11
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným 		W–L
V–P 		výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Vítězství nad hráči Top 10

[editovat | editovat zdroj]
Přehled
Sezóna 2021 2022 2023 2024 Celkem
Vítězství 3 9 11 12 35
Vítězství
Č. hráč ATP turnaj povrch fáze skóre Alcaraz
2021
1. Řecko Stefanos Tsitsipas 3. US Open, New York, Spojené státy tvrdý 3. kolo 6–3, 4–6, 7–6(7–2), 0–6, 7–6(7–5) 55.
2. Itálie Matteo Berrettini 7. Vídeň, Rakousko tvrdý (h) čtvrtfinále 6–1, 6–7(2–7), 7–6(7–5) 42.
3. Itálie Jannik Sinner 9. Paříž, Franice tvrdý (h) 2. kolo 7–6(7–1), 7–5 35.
2022
4. Itálie Matteo Berrettini 6. Rio de Janeiro, Brazílie antuka čtvrtfinále 6–2, 2–6, 6–2 29.
5. Řecko Stefanos Tsitsipas 5. Miami, Spojené státy tvrdý 4. kolo 7–5, 6–3 16.
6. Polsko Hubert Hurkacz 10. Miami, Spojené státy tvrdý semifinále 7–6(7–5), 7–6(7–2) 16.
7. Norsko Casper Ruud 8. Miami, Spojené státy tvrdý finále 7–5, 6–4 16.
8. Řecko Stefanos Tsitsipas 5. Barcelona, Španělsko antuka čtvrtfinále 6–4, 5–7, 6–2 11.
9. Španělsko Rafael Nadal 4. Madrid, Španělsko antuka čtvrtfinále 6–2, 1–6, 6–3 9.
10. Srbsko Novak Djoković 1. Madrid, Španělsko antuka semifinále 6–7(5–7), 7–5, 7–6(7–5) 9.
11. Německo Alexander Zverev 3. Madrid, Španělsko antuka finále 6–3, 6–1 9.
12. Norsko Casper Ruud 7. US Open, New York, Spojené státy tvrdý finále 6–4, 2–6, 7–6(7–1), 6–3 4.
2023
13. Kanada Félix Auger-Aliassime 10. Indian Wells, Spojené státy tvrdý čtvrtfinále 6–4, 6–4 2.
14.   Daniil Medveděv 6. Indian Wells, Spojené státy tvrdý finále 6–3, 6–2 2.
15. USA Taylor Fritz 10. Miami, Spojené státy tvrdý čtvrtfinále 6–4, 6–2 1.
16. Řecko Stefanos Tsitsipas 5. Barcelona Open, Španělsko antuka finále 6–3, 6–4 2.
17. Řecko Stefanos Tsitsipas 5. French Open, Paříž, Francie antuka čtvrtfinále 6–2, 6–1, 7–6(7–5) 1.
18. Dánsko Holger Rune 6. Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva čtvrtfinále 7–6(7–3), 6–4, 6–4 1.
19.   Daniil Medveděv 3. Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva semifinále 6–3, 6–3, 6–3 1.
20. Srbsko Novak Djoković 2. Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva finále 1–6, 7–6(8–6), 6–1, 3–6, 6–4 1.
21. Norsko Casper Ruud 9. Peking, Čína tvrdý čtvrtfinále 6–4, 6–2 2.
22.   Andrej Rubljov 5. ATP Finals, Turín, Itálie tvrdý (h) základní skupina 7–5, 6–2 2.
23.   Daniil Medveděv 3. ATP Finals, Turín, Itálie tvrdý (h) základní skupina 6–4, 6–4 2.
2024
24. Německo Alexander Zverev 6. Indian Wells, Spojené státy tvrdý čtvrtfinále 6–3, 6–1 2.
25. Itálie Jannik Sinner 3. Indian Wells, Spojené státy tvrdý semifinále 1–6, 6–3, 6–2 2.
26.   Daniil Medveděv 4. Indian Wells, Spojené státy tvrdý finále 7–6(7–5), 6–1 2.
27. Řecko Stefanos Tsitsipas 9. French Open, Paříž, Francie antuka čtvrtfinále 6–3, 7–6(7–3), 6–4 3.
28. Itálie Jannik Sinner 2. French Open, Paříž, Francie antuka semifinále 2–6, 6–3, 3–6, 6–4, 6–3 3.
26. Německo Alexander Zverev 4. French Open, Paříž, Francie antuka finále 6–3, 2–6, 5–7, 6–1, 6–2 3.
30.   Daniil Medveděv 5. Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva semifinále 6–7(1–7), 6–3, 6–4, 6–4 3.
31. Srbsko Novak Djoković 2. Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva finále 6–2, 6–2, 7–6(7–4) 3.
32. USA Taylor Fritz 7. Laver Cup, Berlín, Německo tvrdý (h) základní skupina 6–2, 7–5 3.
33.   Daniil Medveděv 5. Peking, Čína tvrdý semifinále 7–5, 6–3 3.
34. Itálie Jannik Sinner 1. Peking, Čína tvrdý finále 6–7(6–8), 6–4, 7–6(7–3) 3.
35.   Andrej Rubljov 8. ATP Finals, Turín, Itálie tvrdý (h) základní skupina 6–3, 7–6(10–8) 3.

Rekordy

[editovat | editovat zdroj]
Turnaj / událost rok dosažení popis rekordu sdílení
Žebříček ATP 2022 nejmladší hráč na 1. místě – 19 let a 130 dní[66] zůstává sám
2022 nejmladší hráč na 1. místě na konci sezóny – 19 let a 214 dní[67] zůstává sám
ATP 500 2022 nejmladší vítěz turnaje ATP Tour 500 – 18 let a 10 měsíců[68] zůstává sám

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carlos Alcaraz na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f Carlos Alcaraz na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240807a7. srpna 2024
  2. ↑ Carlos Alcaraz Becomes Youngest World No. 1 In Pepperstone ATP Rankings History. ATP Tour [online]. 2022-09-12 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Carlos Alcaraz na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240807a7. srpna 2024
  4. ↑ a b c Carlos Alcaraz | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Novak Djokovic defeats Carlos Alcaraz for first Olympic gold medal. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-08-04 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Rafael Nadal's Olympics end in doubles loss with Carlos Alcaraz to Americans Krajicek and Ram. The Economic Times [online]. 2024-08-01 [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. ISSN 0013-0389. (anglicky) 
  7. ↑ a b Carlos Alcaraz On Winning Newcomer Of The Year: 'I'm So Happy' [online]. ATP Tour, Inc., 2020-12-24 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b c Carlos Alcaraz | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Nadal v Madridu ovládl souboj generací s krajanem Alcarazem. TenisPortal.cz [online]. 2021-05-05 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Skoro jako Nadal. Španěl Alcaraz slaví první titul také ve věku 18 let a 2 měsíců. TenisPortal.cz [online]. 2021-07-25 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 
  11. ↑ 18-Year-Old Carlos Alcaraz Wins First ATP Tour Title In Umag. ATP Tour [online]. 2021-07-25 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ Carlos Alcaraz Records Biggest Career Win, Shocks Stefanos Tsitsipas In US Open Thriller [online]. ATP Tour, Inc., 2021-09-03 [cit. 2021-09-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ US Open | Španěl Alcaraz se stal nejmladším čtvrtfinalistou US Open od roku 1988. Sport.cz [online]. 2021-09-06 [cit. 2021-09-06]. Dostupné online. 
  14. ↑ Felix Auger-Aliassime Makes First Major SF After Carlos Alcaraz Retires [online]. ATP Tour, Inc., 2021-09-08 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Carlos Alcaraz Makes History With Rio de Janeiro Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-02-20 [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Casper Ruud Reaches First Masters Final, Ends Francisco Cerundolo's Dream Miami Run. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-04-01 [cit. 2022-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-01. (anglicky) 
  17. ↑ Carlos Alcaraz Wins First ATP Masters 1000 Title In Miami. ATP Tour [online]. 2022-04-03 [cit. 2022-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Amazing Carlos Alcaraz Wins Barcelona Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-04-24 [cit. 2022-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Carlos Alcaraz Takes Out Novak Djokovic, Reaches Madrid Final. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-05-07 [cit. 2022-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-07. (anglicky) 
  20. ↑ Carlos Alcaraz Defeats Alexander Zverev For Madrid Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-05-08 [cit. 2022-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-09. (anglicky) 
  21. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Míček od vyřazení, přes 5 hodin boje. Alcaraz je po bitvě se Sinnerem poprvé v semifinále grandslamu. TenisPortal.cz [online]. 2022-09-08 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. 
  22. ↑ Carlos Alcaraz Saves MP, Outlasts Jannik Sinner In Historic US Open QF Thriller | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2022-09-08 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. 
  23. ↑ Alcaraz races into final with 5-set win over Tiafoe. ESPN.com [online]. 2022-09-10 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online. 
  24. ↑ JACOT, Sam. Carlos Alcaraz Wins US Open Title & Rises To World No. 1 | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-09-11 [cit. 2022-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-12. (anglicky) 
  25. ↑ ZABLOUDIL, Luboš; JIRÁSEK, Ondřej. Souboj o první grandslamový titul a trůn vyhrál Alcaraz. 19letý Španěl bude nejmladším králem žebříčku v historii!. TenisPortal.cz [online]. 2022-09-12 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online. 
  26. ↑ Murcia teenage tennis champ Carlos Alcaraz wins US open and becomes youngest ever No 1. murciatoday.com [online]. 2022-09-12 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Carlos Alcaraz To Make Nitto ATP Finals Debut | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2022-09-08 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. 
  28. ↑ JIRÁSEK, Ondřej; ZABLOUDIL, Luboš. Alcaraz hrál poprvé jako světová jednička. V Davis Cupu podlehl Augeru-Aliassimemu. TenisPortal.cz [online]. 2022-09-16 [cit. 2023-01-06]. Dostupné online. 
  29. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Neúspěšný debut v roli světové jedničky! Alcaraz v Astaně prohrál s lucky loserem Goffinem a poprvé v sezoně neuhrál set. TenisPortal.cz [online]. 2022-10-40 [cit. 2023-01-06]. Dostupné online. 
  30. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Auger-Aliassime porazil Alcaraze i v Basileji a útočí na třetí triumf během tří týdnů. TenisPortal.cz [online]. 2022-10-29 [cit. 2023-01-06]. Dostupné online. 
  31. ↑ Světová jednička mimo hru. Alcaraz přijde o Turnaj mistrů i Davis Cup. Sport.cz [online]. 2022-11-05 [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. 
  32. ↑ Carlos Alcaraz Year End No 1 2022. Nitto ATP Finals [online]. [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  33. ↑ ONDŘEJ JIRÁSEK, TENISPORTAL.CZ, ČTK. Zraněný Alcaraz oznámil datum návratu. Lídr žebříčku zahájí sezonu v únoru v Buenos Aires. TenisPortal.cz [online]. 2023-01-11 [cit. 2023-01-12]. Dostupné online. 
  34. ↑ Carlos Alcaraz Withdraws From 2023 Australian Open tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-01-06 [cit. 2023-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-06. (anglicky) 
  35. ↑ Carlos Alcaraz Wins Buenos Aires Title In Season Debut. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-02-19 [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ Cameron Norrie Battles Past Ailing Carlos Alcaraz For Rio Title | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-02-27 [cit. 2023-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Carlos Alcaraz Wins Indian Wells, Returns To World No. 1. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-03-20 [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Alcaraz dobyl už i Indian Wells. Jako první teenager má trofeje z podniků Sunshine Double. TenisPortal.cz [online]. 2023-03-20 [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. 
  39. ↑ Sinner Storms Back To Beat Alcaraz In Miami SF, Ending Spaniard's No. 1 Reign. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-04-01 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ Alcaraz Beats Tsitsipas, Claims Barcelona Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-04-23 [cit. 2023-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ Carlos Alcaraz Defends Madrid Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-05-07 [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ Alcaraz, Djokovic Headline Six-Way Battle For World No. 1. ATP Tour, Inc [online]. 2023-04-24 [cit. 2023-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-24. (anglicky) 
  43. ↑ Fabian Marozsan Beats Carlos Alcaraz In Rome Upset. ATP Tour [online]. 2023-05-15 [cit. 2023-05-16]. Dostupné online. 
  44. ↑ KUČERA, Stanislav. Na Djokoviče bučeli, Alcaraz se třásl v křeči, vzdát nechtěl: Styděl bych se. iDNES.cz [online]. 2023-06-10 [cit. 2023-06-12]. Dostupné online. 
  45. ↑ Carlos Alcaraz Wins Queen's Club Title, Earns Return To World No. 1. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-06-25 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Alcaraz se už počtvrté vyhoupl do čela žebříčku. Mezi ženami jsou v TOP 10 dvě Češky. TenisPortal.cz [online]. 2023-06-26 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. 
  47. ↑ KAPETANAKIS, Arthur. Carlos Alcaraz, Novak Djokovic Battle For Wimbledon Title, World No. 1. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-07-15 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ MCELWEE, Molly. Carlos Alcaraz and Novak Djokovic serve up epic 26-minute game of 32 points and 13 deuces. The Telegraph [online]. 2023-07-16 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. ISSN 0307-1235. 
  49. ↑ WEST, Andy. Alcaraz Beats Djokovic To Win Wimbledon Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-07-16 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Alcaraz udolal ve Wimbledonu v pěti setech Djokoviče! Teprve 20letý Španěl má už druhý grandslamový titul. TenisPortal.cz [online]. 2023-07-16 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  51. ↑ Novak Djokovic Saves MP, Stuns Carlos Alcaraz For Cincinnati Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-08-21 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ MCGROGAN, Ed. Novak Djokovic saves championship point in thrilling Cincinnati final win over Carlos Alcaraz. Tennis.com [online]. 2023-08-21 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ ROGERS, Leigh. Battle for world No.1 ranking to heat up at US Open. Australian Open [online]. Tennis Australia, 2023-08-24 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ Daniil Medvedev Ousts Carlos Alcaraz, Sets Novak Djokovic US Open Final Rematch. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-09-09 [cit. 2023-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ Alcaraz advances to third straight Roland-Garros quarter-final. beIN SPORTS [online]. 2024-06-02 [cit. 2024-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ Alcaraz beats Tsitsipas, sets Sinner showdown in Roland Garros SFs. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-06-04 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ Carlos Alcaraz defeats Jannik Sinner in five-set Roland Garros SF thriller. ATP Tour [online]. 2024-06-07 [cit. 2024-07-05]. Dostupné online. 
  58. ↑ Roland Garros: Alcaraz je po strhující bitvě ve finále French Open. O titul se utká se Zverevem. www.sport.cz [online]. 2024-06-07 [cit. 2024-07-05]. Dostupné online. 
  59. ↑ Carlos Alcaraz defeats Alexander Zverev for historic Roland Garros title. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-06-09 [cit. 2024-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Alcaraz je nejmladším vítězem grandslamů na všech površích. Roland Garros ovládl po bitvě se Zverevem. TenisPortal.cz [online]. 2024-06-09 [cit. 2024-06-11]. Dostupné online. 
  61. ↑ Carlos Alcaraz rewrites Grand Slam record books with Roland Garros triumph. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-06-09 [cit. 2024-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ KANE, David. Streaking Jack Draper shocks Carlos Alcaraz, thrills home crowd at Queen’s Club. Tennis.com [online]. 2024-06-20 [cit. 2024-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ Carlos Alcaraz defeats Novak Djokovic for Wimbledon title repeat. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-07-14 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ Alcaraz vyhrál i čtvrté finále grandslamu. Ve Wimbledonu po roce znovu přehrál Djokoviče. TenisPortal.cz [online]. 2024-07-14 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. 
  65. ↑ How Alcaraz is making Grand Slam history quicker than Federer, Nadal & Djokovic. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-07-13 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ Carlos Alcaraz Becomes Youngest World No. 1 In Pepperstone ATP Rankings History. ATP Tour [online]. 2022-09-11 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online. 
  67. ↑ RAMSAY, George. Carlos Alcaraz becomes youngest year-end No. 1 in men's tennis as Rafael Nadal's slump continues at ATP Finals. CNN [online]. 2022-11-16 [cit. 2022-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. ↑ Carlos Alcaraz Makes History With Rio de Janeiro Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-02-20 [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Žebříček ATP Žebříček WTA
Mužská dvouhra – 20241111a11. listopadu 2024
Poř. tenista body posun
1. Itálie Jannik Sinner (ITA) 10 330 ▬
2. Německo Alexander Zverev (GER) 7 315 ▬
3. Španělsko Carlos Alcaraz (ESP) 6 810 ▬
4.   Daniil Medveděv 4 830 ▬
5. USA Taylor Fritz (USA) 4 300 ▲ 1
6. Srbsko Novak Djoković (SRB) 3 910 ▼ 1
7. Norsko Casper Ruud (NOR) 3 855 ▬
8.   Andrej Rubljov 3 760 ▲ 1
9. Austrálie Alex de Minaur (AUS) 3 745 ▼ 1
10. Bulharsko Grigor Dimitrov (BUL) 3 350 ▬
Ženská dvouhra – 20241111a11. listopadu 2024
Poř. tenistka body posun
1.   Aryna Sabalenková 9 416 ▬
2. Polsko Iga Świąteková (POL) 8 370 ▬
3. USA Coco Gauffová (USA) 6 530 ▬
4. Itálie Jasmine Paoliniová (ITA) 5 344 ▬
5 Čína Čeng Čchin-wen (CHN) 5 340 ▲ 2
6. Kazachstán Jelena Rybakinová (KAZ) 5 171 ▼ 1
7. USA Jessica Pegulaová (USA) 4 705 ▼ 1
8. USA Emma Navarrová (USA) 3 589 ▬
9.   Darja Kasatkinová 3 368 ▬
10. Česko Barbora Krejčíková (CZE) 3 214 ▲ 3
Mužská čtyřhra – 20241111a11. listopadu 2024
Poř. tenista body posun
1. Salvador Marcelo Arévalo (ESA) 6 710 ▲ 2
Chorvatsko Mate Pavić (CRO) 6 710 ▲ 2
3. Španělsko Marcel Granollers (ESP) 6 500 ▼ 2
Argentina Horacio Zeballos (ARG) 6 500 ▼ 2
5. Austrálie Jordan Thompson (AUS) 6 255 ▬
6. Chorvatsko Nikola Mektić (CRO) 5 820 ▬
7. Itálie Andrea Vavassori (ITA) 5 740 ▲ 1
8. Nizozemsko Wesley Koolhof (NED) 5 730 ▼ 1
9. Itálie Simone Bolelli (ITA) 5 540 ▼ 1
10. Austrálie Max Purcell (AUS) 5 330 ▬
Ženská čtyřhra – 20241111a11. listopadu 2024
Poř. tenistka body posun
1. Česko Kateřina Siniaková (CZE) 9 530 ▬
2. Nový Zéland Erin Routliffeová (NZL) 8 165 ▬
3. Kanada Gabriela Dabrowská (CAN) 6 805 ▲ 2
4. Ukrajina Ljudmyla Kičenoková (UKR) 6 165 ▼ 1
5. USA Taylor Townsendová (USA) 6 108 ▲ 4
6. Lotyšsko Jeļena Ostapenková (LAT) 5 948 ▼ 2
7. Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej (TPE) 5 506 ▼ 1
8. Itálie Sara Erraniová (ITA) 5 456 ▼ 1
9. Belgie Elise Mertensová (BEL) 5 430 ▼ 1
10. Itálie Jasmine Paoliniová (ITA) 5 235 ▬
Světové jedničky ve dvouhře žebříčku ATP
Ilie Năstase (1973/1974 – 40 t.) • John Newcombe (1974 – 8 t.) • Jimmy Connors (1974/1983 – 268 t.) • Björn Borg (1977/1981 – 109 t.) • John McEnroe (1980/1985 – 170 t.) • Ivan Lendl (1983/1990 – 270 t.) • Mats Wilander (1988/1989 – 20 t.) ;– • Stefan Edberg (1990/1992 – 72 t.) • Boris Becker (1991 – 12 t.) • Jim Courier (1992/1993 – 58 t. • Pete Sampras (1993/2000 – 286 t.) • Andre Agassi (1995/2003 – 101 t.) • Thomas Muster (1996 – 6 t.) • Marcelo Ríos (1998 – 6 t.) • Carlos Moyà (1999 – 2 t.) • Jevgenij Kafelnikov (1999 – 6 t.) • Patrick Rafter (1999 – 1 t.) • Marat Safin (2000/2001 – 9 t.) • Gustavo Kuerten (2000/2001 – 43 t.) • Lleyton Hewitt (2001/2003 – 80 t • Juan Carlos Ferrero (2003 – 8 t.) • Andy Roddick (2003/2004 – 13 t.) • Roger Federer (2004/2018 310 t.) • Rafael Nadal (2008/2020 – 209 t.) • Novak Djoković (2011/2024 – 428 t.) • Andy Murray (2016/2017 – 41 t.) • Daniil Medveděv (2022 – 16 t.) • Carlos Alcaraz (2022/2023 – 36 t.) • Jannik Sinner (2024 – 25 t.)
Žebříček ATP byl zaveden 23. srpna 1973 • (rok prvně/naposledy umístěn – počet týdnů (t.)) • současná světová jednička tučně, aktualizováno 25. listopadu 2024
French Open – Vítězové mužské dvouhry v otevřené éře
Wimbledon – Vítězové mužské dvouhry v otevřené éře
US Open – Vítězové mužské dvouhry v otevřené éře
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Carlos_Alcaraz&oldid=24392367“