Camille Alaphilippe
Camille Alaphilippe | |
---|---|
Narození | 13. srpna 1874 Tours |
Úmrtí | 20. století Alžír |
Alma mater | Francouzská akademie v Římě (1898–1902) Národní vysoká škola krásných umění |
Povolání | sochař |
Ocenění | Římská cena (1898) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Camille Alaphilippe (1874 Tours – kolem roku 1934 Alžírsko) byl francouzský sochař.[1]
Život a kariéra
[editovat | editovat zdroj]Camille Alaphilippe se v devatenácti letech stal žákem Laurense a Barriase na École nationale supérieure des beaux-arts v Paříži. V roce 1898 získal první místo Prix de Rome za dílo Kain slyšící Hospodinovo prokletí po smrti Ábela. Od roku 1901 se významně zabýval keramikou. Se svou ženou, sochařkou Melle Avog, pracoval na výzdobě obchodního domu Potin na Boulevard Malesherbes a zahrady Françoise Carnota. Po 1. světové válce odešel do Alžírska, nemocný a bez finančních prostředků. Stal se vedoucím katedry sochařství na École des beaux-arts d'Alger, mezi jeho žáky patřil i André Greck.
Zde navrhl a realizoval památník Raffiho a mnoho památníků obětí války v alžírských obcích Tipaza, Mostaganem, Aïn Témouchent, Bordj Bou Arréridj, Bordj el kiffan, Bougie, Batna, Guelma, Saïda, Tebessa.
Vybrané dílo
[editovat | editovat zdroj]- Caïn après la mort d'Abel poursuivi par la vengeance céleste; 1898
- La Consolation; 1901
- Mystères douloureux; 1905
- La Femme au singe; 1908
- Amour pélerin; 1911
- Bacchante; 1913
- La Danse; 1914
- Busta Alphonse Raffiho, 1939
- Monument à la mémoire de Suvée
- Les Mains
- Monument aux morts de Philippeville
-
La Femme au singe
-
Le Premier Miroir
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Camille Alaphilippe na francouzské Wikipedii.
- ↑ Stéphane Richemond, Les orientalistes: dictionnaire des sculpteurs, XIXe-XXe siècles, Les Éditions de l'Amateur, 2008, s. 35, ISBN 9782859174842
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Camille Alaphilippe na Wikimedia Commons