CAGI
CAGI je zkratka ruského názvu Центральный аэрогидродинамический институт - ЦАГИ (transkripcí Centralnyj aerogidrodinamičeskij institut, česky Ústřední aerohydrodynamický institut) významného ruského a dříve sovětského leteckého institutu.[1] Byl založen v Moskvě průkopníkem ruského letectví Nikolajem Jegorovičem Žukovským 1. prosince 1918. Sídlí v městě Žukovskij[pozn. 1] s pobočkou v nedaleké Moskvě.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1925 do 30. let 20. století poskytoval ústav podporu Tupolevově divizi AGOS (transkripcí Aviacija, Gidroaviacija i Opytnoje Stroitelstvo), první letecké konstrukční kanceláři v SSSR a tou dobou nejdůležitější.[2] V 30. letech vznikly další dvě velké konstrukční kanceláře, Iljušinova CKB (transkripcí Centralnoje Konstrukcionnoje Bjuro) a kancelář Kalinina v Charkově, která ale existovala pouze krátce.[2]
V roce 1930 bylo v CAGI založeno vrtulníkové oddělení, v němž vzniklo několik experimentálních vrtulníků, prvním z nich byl stroj CAGI 1-EA (vůbec první sovětský vrtulník), dále např. CAGI 3-EA, CAGI 5-EA a CAGI 11-EA.[3][4] CAGI 7-EA (jiným názvem CAGI A-7) byl vírník, který navrhl sovětský letecký inženýr Nikolaj Iljič Kamov.
Moskevská pobočka je nyní známa jako MAGI nebo Moskevský komplex CAGI. Mezi techniku těžící z technologie vyvinuté v CAGI patří např. raketa Eněrgija nebo sovětský raketoplán Buran.
V institutu působilo mnoho renomovaných inženýrů, leteckých konstruktérů, např.:
- Ivan Pavlovič Bratuchin[3]
- Nikolaj Iljič Kamov[4]
- Semjon Alexejevič Lavočkin
- Michail Leonťjevič Mil[4]
- Vladimir Michajlovič Petljakov
- Pavel Osipovič Suchoj
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku TsAGI na anglické Wikipedii.
- ↑ G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva: OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. Kapitola It all began with an autogyro, s. 10. (rusky, anglicky)
- ↑ a b Albrecht; NIKUTTA, Randolph. The Soviet armaments industry. [s.l.]: [s.n.], 1993-10. Dostupné online. ISBN 978-3-7186-5313-3. S. 15–16. (anglicky)
- ↑ a b G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva: OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. Kapitola It all began with an autogyro, s. 13. (rusky, anglicky)
- ↑ a b c G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva: OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. Kapitola It all began with an autogyro, s. 9–10. (rusky, anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Wilfried Kopenhagen: Lexikon Sowjetluftfahrt. Elbe-Dnjepr, Klitzschen 2007, ISBN 978-3-933395-90-0. (německy)
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Z toho důvodu se někdy institut označuje jako žukovský a jindy Žukovského
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu CAGI na Wikimedia Commons - (rusky)(anglicky) CAGI, oficiální stránka
- (anglicky) CAGI, www.buran-energia.com
