Byzacena
| Byzacena Africa Byzacena
| |||||||
Geografie
| |||||||
| Obyvatelstvo | |||||||
| Státní útvar | |||||||
Vznik
|
rozdělení provincie Africa Proconsularis za Diocletianovy reformy
| ||||||
Zánik
|
arabská expanze za byzantsko-arabských válek
| ||||||
| Státní útvary a území | |||||||
| |||||||
Byzacena nebo Byzacium (starořecky Βυζάκιον, Byzakion)[1] byla pozdně římská provincie ve střední části římské severní Afriky v oblasti dnešního Tuniska, která vznikla rozdělením provincie Africa Proconsularis.
Vznik a poloha
[editovat | editovat zdroj]Ke konci 3. století rozdělil římský císař Diocletianus v rámci své administrativní reformy provincii Afriku Proconsularis na tří menší provincie: Afriku Zeugitanu na severu, kterou nadále spravoval prokonzul, a proto si také podržela i starý název Africa Proconsularis, Byzacenu přiléhající k ní na jihu a Tripolitanii, která s Byzacenou také sousedila na jihu a zabírala zhruba území jihovýchodního Tuniska a severozápadní Libye. Území Byzaceny odpovídá přibližně východnímu Tunisku nebo současnému tuniskému regionu Sahel.
Hlavním městem nové provincie se stalo Hadrumetum ležícím na místě současného tuniského města Súsa a její správce obdržel titul consularis. Metropolitní biskupství Byzaceny bylo – po velké metropoli Kartágu – v tomto období nejdůležitějším místem římské severní Afriky západně od Egypta s jeho alexandrijským patriarchátem.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Byzacena na anglické Wikipedii.
- ↑ Prokopios 1985, 4.12.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PROKOPIOS Z KAISAREIE. Válka s Peršany a Vandaly (původním názvem: Ὑπέρ τῶν πολέμων λόγοι). Překlad Antonín Hartmann, Květa Rubešová. 1. vyd. Praha: Odeon, 1985. 384 s. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Mapa provincií Římské říše podle Notitia dignitatum
- Místní jména uvedená v Notitia dignitatum