Přeskočit na obsah

Bukovník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci. O rodu kapradin pojednává článek bukovník (rod).
Bukovník
Pohled na Bukovník z jihu
Pohled na Bukovník z jihu
Znak obce BukovníkVlajka obce Bukovník
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSušice
Obec s rozšířenou působnostíSušice
(správní obvod)
OkresKlatovy
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel65 (2024)[1]
Rozloha4,09 km²[2]
Katastrální územíBukovník
Nadmořská výška615 m n. m.
PSČ342 01
Počet domů45 (2021)[3][4]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBukovník 60
342 01 Sušice 1
[email protected]
StarostkaIveta Lysáčková
Oficiální web: www.bukovnik.cz
Bukovník
Bukovník
Další údaje
Kód obce530085
Kód části obce16136
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bukovník (německy Bukownik, 1939-45 Buchen) je obecokrese KlatovyPlzeňském kraji. Žije v ní 65[1] obyvatel.

Ve vzdálenosti deset kilometrů západně leží město Sušice, osmnáct kilometrů východně město Strakonice, dvacet kilometrů jižně město Vimperk a 28 kilometrů severovýchodně město Blatná.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1251. Nacházela se zde tvrz, v místech současného farského pole. Tvrz byla postupem času lidmi rozebrána na stavební materiál. Stála na strategickém místě, bylo zde vidět do údolí směrem na Bílenice a na druhou stranu na Soběšicko. Osada s tvrzí připomínaná roku 1251 jako vladycké sídlo pánů z Bukovníka. V držbě Bukovníka se od 14. století vystřídalo několik panských rodin jako Hořčicové z Prostého na Moravě, Kocové z Dobrše, Břežští z Ploskovic, Ježovští z Lub, Collatorové z Říčan a další.[zdroj⁠?!] Počátkem 17. století zde literárně tvořil D. Hortensius, v 19. století byli známi bukovničtí loutkáři, kteří odcházeli do světa (rodina Kludských).

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Obec Bukovník leží v mírně zvlněné šumavské krajině. Patří mezi nejstarší sídla Pošumaví. Rozložila se pod nevelkým vrchem Blížňovem ve výšce 615 metrů, v místech, která patrně dříve byla porostlá bukovým lesem.[5]

Vrchy známé svými pověstmi jsou např. Hrozín, Bitovín a Blažnov. Dalšími vrcholy jsou Pálená hora (697 metrů) a Hájek (633 metrů).

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 347 357 385 390 386 325 275 170 171 126 121 98 72 78 57
Počet domů 51 55 55 55 56 57 58 55 50 45 40 50 47 47 45

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1869–1979 Bukovník byl obcí v okrese Sušice (1869–1950) a později v okrese Klatovy. Od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1992 patřil jako část obceSoběšicím a od 1. ledna 1993 je opět samostatnou obcí.[8]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. března 2015.[9]

Podhorskou krajinu si lidé za staletí ozdobili řadou pověstí. Tak například si dodnes vyprávějí o přízraku na louce v Ohražení pod Blížňovem u Bílenického potoka. Prý po několik let tu vycházela bílá žena s kosou a nožem na sekáče, kteří zde chtěli kosit trávu. Jestliže nevyšla, rozpršelo se tak, že museli práce nechat a odejít. Jednou zde odložila nějaká žena dítě, které pak za velkého nářku umřelo hlady. Dodnes prý tady to dítě někdy naříká. Na staré cestě z Bukovníka do Žihobec u Smutného kamene hrával o půlnoci dudák na dudy z lidských kostí. Dnes už tam ten kámen ale není.[10]

Vrch Hrozín, Když kdysi zbídačený bukovnický osadník šel do tamního lesa na dříví a počal porážet smrk, obklopili ho dojemně vyjící psi se zvonečky na krku. Poté tam ještě přiběhly i jakési děti, které též dojemně plakaly. Dotyčný se polekal, nechal sekeru na místě a utekl. Odtud pochází název vrchu Hrozín.

Vrch Bitovín, V místech dvou rybníků pod vrchem původním názvem Vitovín, přejmenovaným v časech třicetileté války na Bitovín, stojí na planince Boží muka, připomínající střetnutí Švédů s císařskými, v němž padlo mnoho žoldnéřů, poté zakopaných v okolí. Bylo zde nalézáno mnoho pozůstatků jejich výzbroje, podkov koní a lidských kostí. Střetnutí se událo okolo r. 1645, za tažení Švédů pod velením generála Torstensona. Průběh střetnutí, podobného mnoha jiným, která se na našem území odehrála.[11]

Společenský život

[editovat | editovat zdroj]

Občanskou vybavenost Bukovníku tvoří připojení k obecnímu vodovodu, autobusová zastávka, veřejná knihovna s přístupem na internet a hřbitov.

Společenský život ve vesnici rozvíjí především místní sbor dobrovolných hasičů, který ji reprezentuje v regionálních soutěžích v požárním sportu. Kromě toho se hasiči spolu s představiteli obce podílí na organizaci mnoha kulturních a sportovních akcí.

Bukovník je členem několika oblastních sdružení obcí, například Svazku obcí Pošumaví, Prácheňska a Sdružení obcí Sušicka.

Obcí prochází cyklotrasa č. 121, dále tu prochází silnice III/17124 a je zajištěna pravidelná autobusová doprava.[12]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Románský kostel svatého Václava – Zachovaná polokruhová apsida a okénko na severní straně z pol. 13. století, barokně upravena koncem 17. století, přibyla i kaple, opravena roku 1971. Jedná se o zvlášť vynikající a cenný doklad vývoje raně středověké architektury v celém kraji. Ves tradičně slavila svého patrona o jeho svátku 28. září velkou mší svatou za účasti celé farnosti i četných hostů z okolí. Vesnici zaplavily krámky trhovců, často nechyběla střelnice ani kolotoč. Svatováclavskou pouť uzavírala zpravidla taneční zábava v místním hostinci.
  • Fara byla tradiční oporou katolictví v kraji, bylo tomu tak nejen za husitských válek ale i v době sílících náboženských zmatků ve 2. polovině 16. století, kdy tu působil obětavý farář Šebestián (†1585), který po Martinu Strakonickém zastával dokonce úřad děkana Prácheňského kraje.[zdroj⁠?!]
  • Sýpka – Další dominanta Bukovníka, díky své poloze je vidět do dálky několika desítek km. Nachází se za obcí směr Mačice. Sýpka je v soukromém vlastnictví. Vedle sýpky jsou umístěny tři kříže, které připomínají někdejší hřbitov, který se nacházel na poli pod sýpkou. V bukovnické kronice označovaný jako „Krychůvek“.[12]

Do Bukovníka se hlásil i Antonín Kludský (1826-1895), umělecký podnikatel, zakladatel světového cirkusu Kludský. Jeho potomci se ke své domovské obce hlásili a občas zde hostovali s pojízdným biografem. Z místa odcházelo dříve mnoho mužů za prací zejména k cirkusům, proslavili se zejména jako znamenití muzikanti.[13]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
  5. Lamberská stezka: Bukovník [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 51.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  9. Udělené symboly – Bukovník [online]. 2015-03-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  10. Lamberská stezka: Bukovník [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. 
  11. Bukovník - obec. www.toposumavi.cz [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. 
  12. a b Bukovník. www.mistopisy.cz [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. 
  13. Lamberská stezka: Bukovník [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]