Bukovník
| Bukovník | |
|---|---|
,_kostel_sv._V%C3%A1clava_a_ves_od_jihu.JPG) Pohled na Bukovník z jihu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Sušice |
| Obec s rozšířenou působností | Sušice (správní obvod) |
| Okres | Klatovy |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°13′21″ s. š., 13°39′41″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 65 (2024)[1] |
| Rozloha | 4,09 km²[2] |
| Katastrální území | Bukovník |
| Nadmořská výška | 615 m n. m. |
| PSČ | 342 01 |
| Počet domů | 45 (2021)[3][4] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Bukovník 60 342 01 Sušice 1 [email protected] |
| Starostka | Iveta Lysáčková |
| Oficiální web: www | |
  Bukovník | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 530085 |
| Kód části obce | 16136 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bukovník (německy Bukownik, 1939-45 Buchen) je obec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Žije v ní 65[1] obyvatel.
Ve vzdálenosti deset kilometrů západně leží město Sušice, osmnáct kilometrů východně město Strakonice, dvacet kilometrů jižně město Vimperk a 28 kilometrů severovýchodně město Blatná.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1251. Nacházela se zde tvrz, v místech současného farského pole. Tvrz byla postupem času lidmi rozebrána na stavební materiál. Stála na strategickém místě, bylo zde vidět do údolí směrem na Bílenice a na druhou stranu na Soběšicko. Osada s tvrzí připomínaná roku 1251 jako vladycké sídlo pánů z Bukovníka. V držbě Bukovníka se od 14. století vystřídalo několik panských rodin jako Hořčicové z Prostého na Moravě, Kocové z Dobrše, Břežští z Ploskovic, Ježovští z Lub, Collatorové z Říčan a další.[zdroj?!] Počátkem 17. století zde literárně tvořil D. Hortensius, v 19. století byli známi bukovničtí loutkáři, kteří odcházeli do světa (rodina Kludských).
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Obec Bukovník leží v mírně zvlněné šumavské krajině. Patří mezi nejstarší sídla Pošumaví. Rozložila se pod nevelkým vrchem Blížňovem ve výšce 615 metrů, v místech, která patrně dříve byla porostlá bukovým lesem.[5]
Vrchy známé svými pověstmi jsou např. Hrozín, Bitovín a Blažnov. Dalšími vrcholy jsou Pálená hora (697 metrů) a Hájek (633 metrů).
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 347 | 357 | 385 | 390 | 386 | 325 | 275 | 170 | 171 | 126 | 121 | 98 | 72 | 78 | 57 |
| Počet domů | 51 | 55 | 55 | 55 | 56 | 57 | 58 | 55 | 50 | 45 | 40 | 50 | 47 | 47 | 45 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1869–1979 Bukovník byl obcí v okrese Sušice (1869–1950) a později v okrese Klatovy. Od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1992 patřil jako část obce k Soběšicím a od 1. ledna 1993 je opět samostatnou obcí.[8]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. března 2015.[9]
Pověsti
[editovat | editovat zdroj]Podhorskou krajinu si lidé za staletí ozdobili řadou pověstí. Tak například si dodnes vyprávějí o přízraku na louce v Ohražení pod Blížňovem u Bílenického potoka. Prý po několik let tu vycházela bílá žena s kosou a nožem na sekáče, kteří zde chtěli kosit trávu. Jestliže nevyšla, rozpršelo se tak, že museli práce nechat a odejít. Jednou zde odložila nějaká žena dítě, které pak za velkého nářku umřelo hlady. Dodnes prý tady to dítě někdy naříká. Na staré cestě z Bukovníka do Žihobec u Smutného kamene hrával o půlnoci dudák na dudy z lidských kostí. Dnes už tam ten kámen ale není.[10]
Vrch Hrozín, Když kdysi zbídačený bukovnický osadník šel do tamního lesa na dříví a počal porážet smrk, obklopili ho dojemně vyjící psi se zvonečky na krku. Poté tam ještě přiběhly i jakési děti, které též dojemně plakaly. Dotyčný se polekal, nechal sekeru na místě a utekl. Odtud pochází název vrchu Hrozín.
Vrch Bitovín, V místech dvou rybníků pod vrchem původním názvem Vitovín, přejmenovaným v časech třicetileté války na Bitovín, stojí na planince Boží muka, připomínající střetnutí Švédů s císařskými, v němž padlo mnoho žoldnéřů, poté zakopaných v okolí. Bylo zde nalézáno mnoho pozůstatků jejich výzbroje, podkov koní a lidských kostí. Střetnutí se událo okolo r. 1645, za tažení Švédů pod velením generála Torstensona. Průběh střetnutí, podobného mnoha jiným, která se na našem území odehrála.[11]
Společenský život
[editovat | editovat zdroj]Občanskou vybavenost Bukovníku tvoří připojení k obecnímu vodovodu, autobusová zastávka, veřejná knihovna s přístupem na internet a hřbitov.
Společenský život ve vesnici rozvíjí především místní sbor dobrovolných hasičů, který ji reprezentuje v regionálních soutěžích v požárním sportu. Kromě toho se hasiči spolu s představiteli obce podílí na organizaci mnoha kulturních a sportovních akcí.
Bukovník je členem několika oblastních sdružení obcí, například Svazku obcí Pošumaví, Prácheňska a Sdružení obcí Sušicka.
Obcí prochází cyklotrasa č. 121, dále tu prochází silnice III/17124 a je zajištěna pravidelná autobusová doprava.[12]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Románský kostel svatého Václava – Zachovaná polokruhová apsida a okénko na severní straně z pol. 13. století, barokně upravena koncem 17. století, přibyla i kaple, opravena roku 1971. Jedná se o zvlášť vynikající a cenný doklad vývoje raně středověké architektury v celém kraji. Ves tradičně slavila svého patrona o jeho svátku 28. září velkou mší svatou za účasti celé farnosti i četných hostů z okolí. Vesnici zaplavily krámky trhovců, často nechyběla střelnice ani kolotoč. Svatováclavskou pouť uzavírala zpravidla taneční zábava v místním hostinci.
- Fara byla tradiční oporou katolictví v kraji, bylo tomu tak nejen za husitských válek ale i v době sílících náboženských zmatků ve 2. polovině 16. století, kdy tu působil obětavý farář Šebestián (†1585), který po Martinu Strakonickém zastával dokonce úřad děkana Prácheňského kraje.[zdroj?!]
- Sýpka – Další dominanta Bukovníka, díky své poloze je vidět do dálky několika desítek km. Nachází se za obcí směr Mačice. Sýpka je v soukromém vlastnictví. Vedle sýpky jsou umístěny tři kříže, které připomínají někdejší hřbitov, který se nacházel na poli pod sýpkou. V bukovnické kronice označovaný jako „Krychůvek“.[12]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Do Bukovníka se hlásil i Antonín Kludský (1826-1895), umělecký podnikatel, zakladatel světového cirkusu Kludský. Jeho potomci se ke své domovské obce hlásili a občas zde hostovali s pojízdným biografem. Z místa odcházelo dříve mnoho mužů za prací zejména k cirkusům, proslavili se zejména jako znamenití muzikanti.[13]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel sv. Václava se hřbitovem -
Pomník obětem 1. světové války -
Pohled ke kostelu
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
- ↑ Lamberská stezka: Bukovník [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 51. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Udělené symboly – Bukovník [online]. 2015-03-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Lamberská stezka: Bukovník [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online.
- ↑ Bukovník - obec. www.toposumavi.cz [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Bukovník. www.mistopisy.cz [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online.
- ↑ Lamberská stezka: Bukovník [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bukovník na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Bukovník v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
