Přeskočit na obsah

Branišov (okres České Budějovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Branišov
Stavení čp. 29
Stavení čp. 29
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČeské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíČeské Budějovice
(správní obvod)
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel279 (2024)[1]
Rozloha5,18 km²[2]
Katastrální územíBranišov u Dubného
Nadmořská výška409 m n. m.
PSČ373 84
Počet domů103 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBranišov 5
373 84 Dubné
[email protected]
StarostkaIng. Petra Voborská
Oficiální web: www.branisov.cz
Branišov na mapě
Branišov
Branišov
Další údaje
Kód obce551490
Kód části obce33618
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Branišov (lidově a dříve též úředně Branšov, německy Branischen) je obec ležící v okrese České BudějoviceJihočeském kraji, zhruba 5,5 km západně od centra Českých Budějovic. Žije zde 279[1] obyvatel.

Části obce

[editovat | editovat zdroj]
Katastrální území Branišova

Obec představuje jednu část a jedno katastrální území, nazvané Branišov u Dubného. Kromě vlastní vsi Branišov k ní přísluší též drobná osada U Jankarů (jinak U Jaukerů, podle Martina Jaukera, který se zde jako první někdy po roce 1799 usadil), situovaná při silnici do Českých Budějovic asi 900 m východně, dále samota zvaná dle polohy U Lesa (bývalá hájovna U Petrů), vzdálená nějakých 1,3 km vjv., a samota Hluchá Bašta při Návesním rybníce zhruba 1,1 km na sever.

Je zde obora Čertík (20 ha), ve které se chová daněk skvrnitý a jelen evropský.[4]

Dřívější název Branšov, německy Pranischen nebo Branischen. Název pochází pravděpodobně od lokátora nebo majitele Braniše.[5]

Historický vývoj

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi (Branischow) pochází z roku 1391. Ve starších dobách bývala ves rozdělena mezi několik vrchností: Jedna část byla poddána k blízké tvrzi Doubíčko, držené různými drobnými šlechtici od 14. století až do roku 1548, kdy Doubíčko i s příslušným dílem Branišova od bratří Jiřího, Kryštofa, Adama a Jáchyma Kořenských z Terešova odkoupilo město České Budějovice. Druhý díl Branišova náležel ke Třebínu, taktéž s vlastníky z řad nižší šlechty. Z nich poslední Hynek Vamberský z Rohatec pro účast na stavovském povstání propadl majetkem a konfiskovaný Třebín s příslušnou částí Branišova následně roku 1623 koupily České Budějovice, které pak pro většinu Branišova zůstaly vrchností až do zrušení poddanství. Od 17. století se připomíná Doubská (dnešní Hluchá) Bašta coby obydlí hlídače, spravujícího okolní městské rybníky. Drobné podíly v Branišově měly i další vrchnosti; na sklonku feudalismu v roce 1848 tak patřila jedna usedlost k panství Hluboká a jedna usedlost k panství Český Krumlov. Od roku 1850 je Branišov samostatnou obcí, s výjimkou období 19431945 a 12. června 1960 až 31. prosince 1993, kdy tvořil část obce Dubné.[5]

Vývoj obyvatelstva

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj Branišova mezi lety 1840 a 2001[6]
Rok 1840 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 209 278 252 262 237 226 205 207 175 190 164 154 152 158
Počet domů 29 36 35 41 37 37 37 41 47 46 44 45 55 60

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Kaple Nejsvětější Trojice
  • Několik dochovaných usedlostí ze druhé poloviny 19. století (čp. 4, 6, 11, 18, 29)
  • Kaplička Nejsvětější Trojice z roku 1856
  • Železná sloupková zvonička, zvonek datován 1943
  • Pomník padlým v první světové válce z roku 1922
  • Kaple na samotě U Lesa, zbudovaná roku 1915 na paměť zesnulého Josefa Gramana nákladem jeho ženy Kateřiny
  • Několik křížků: křížek u budějovické silnice severně od výše uvedené samoty z roku 1850, křížek z roku 1830 vedle této samoty, křížek na severním okraji obce na začátku polní cesty vedoucí k Hluché baště, a křížek s obrazem Panny Marie u Dubenského rybníka
  • Kaple na Hluché Baště
  • Řada stavení lidové architektury
  • Tvrziště Doubíčko, terénní stopy středověké tvrze, opuštěné někdy koncem 15. století, na ostrově v severovýchodním rohu Návesního rybníka asi 100 m západně od Hluché Bašty
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Obora Čertík. opravdova-laska.jiznicechy.cz [online]. [cit. 2023-09-03]. Dostupné online. 
  5. a b KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1. 
  6. RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 188–189.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]