Bonifác Buzek
| Bonifác Buzek | |
|---|---|
| Rodné jméno | Hynek Alois Buzek |
| Narození | 31. ledna 1788 Příbor  Moravské markrabství |
| Úmrtí | 21. června 1839 (ve věku 51 let) nebo 21. června 1836 (ve věku 48 let) Brno  Rakouské císařství |
| Povolání | filozof, katolický kněz, učitel a spisovatel |
| Zaměstnavatel | Gymnasium |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Rodiče | Šimon Buzek[1] a Josefa Buzková[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Bonifác Buzek, křtěný Ignác Alois (31. ledna 1788 Příbor[2] – 21. června 1839 Brno) byl český filosof, řeholník a učitel.[3]
Život
[editovat | editovat zdroj]Vstoupil do piaristického řádu a postupně vyučoval na školách svého řeholního řádu v Čechách i na Moravě, a sice v Mostu, v Ostrově, na tereziánské akademii ve Vídni či mezi roky 1822 až 1826 v Litomyšli, kde ho nazývali „litomyšlským Bolzanem“. Následně přešel na Moravu do Příboru, kde byl činný v letech 1826 až 1829, pak do Kroměříže, Strážnice a nakonec mezi roky 1836 až 1839 do Mikulova.[3][4] O Buzkově litomyšlském působení píše ve svých dílech U nás a Z mých pamětí český spisovatel Alois Jirásek.[4]
Svými názory ovlivnil české buditele. Ve svých začátcích mezi ně patřil například František Matouš Klácel, jenž pak v prvotinách nazvaných Mostek aneb sestavení skromných myšlenek o tom, na čem každému záležeti má (z roku 1842) a Dobrověda (z roku 1847) shrnul Buzkovy filozofické názory.[3]
Zemřel 21. června 1839 v Brně. Pohřben byl na starém brněnském městském hřbitově, jeho pohřeb byl významnou společenskou událostí. Po zrušení hřbitova byly jeho ostatky přeneseny nový ústřední hřbitov a pohřbeny ve společném hrobě.[5]
Filozofické bádání
[editovat | editovat zdroj]Ve svém filozofickém rozvažování se Buzek zaměřil na etiku, která u něj vycházela z osvícenství a z jakobínského filozofického pohledu na cit. Vycházel z názoru existence vyššího duchovního světa, jenž představuje centrum všeho dění a jehož základním stavebním kamenem je svoboda, a to jak poznání, tak též svědomí. Proto Buzek podporoval rušení otroctví a nevolnictví a preferoval rovnost všech lidí před zákonem. Soudil, že hodnota každého je zakořeněna v charakteru a ne v hodnostech vnějšího prostředí.[3]
Dle českého historika Miloše Trapla mělo být v Buzkově pozůstalosti několik filozofických rukopisů, jež se ovšem nepodařilo dohledat.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2021-02-24].
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Příbor
- ↑ a b c d e Bonifác Buzek [online]. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno [cit. 2019-08-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Bonifác Buzek [online]. Česká Třebová: Městská knihovna Česká Třebová [cit. 2019-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Zamyšlení nad životem a dílem Bonifáce Buzka. journals.phil.muni.cz [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Autor Bonifác Buzek ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bonifác Buzek
- O životě a díle piaristického profesora Bonifáce Buzka
