Bitva u Trajánovy brány
Vzhled
Souřadnice: 42°21′22″ s. š., 23°55′6″ v. d.
Bitva u Trajánovy brány | |||
---|---|---|---|
konflikt: Byzantsko-bulharské války | |||
Zřícenina pevnosti Trajánova brána | |||
Trvání | 17. srpna 986 | ||
Místo | horské soutěska Trajánova brána, dnešní Bulharsko | ||
Souřadnice | 42°21′22″ s. š., 23°55′6″ v. d. | ||
Výsledek | rozhodné bulharské vítězství | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bitva u Trajánovy brány, jež se odehrála roku 17. srpna 986, byla srážka armád byzantské říše a bulharského carství, jež skončila bulharským vítězstvím.
Okolnosti a průběh bitvy
[editovat | editovat zdroj]Roku 985 se bulharský car Samuel zmocnil významného města Larissa a následujícího roku oblehl Berrhoiu. Na to zareagoval byzantský císař Basileios II., jenž se rozhodl získat strategický bod Serdiku (dnešní Sofie). Obléhání tohoto města však vlivem špatné přípravy nevyšlo a císař se tedy rozhodl pro ústup. Samuel pak rychlým pochodem překvapil císaře i jeho vojska v horské soutěsce zvaná Trajánova brána a většinu byzantských vojáků zde pobil.[1] Basileiovi se poté podařilo s velkým úsilím se dostat s několika muži zpět na byzantské území v Thrákii.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0454-8. S. 188. Dále jen [Zástěrová].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1.
- ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0454-8.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva u Trajánovy brány na Wikimedia Commons