Přeskočit na obsah

Bitva u Camlannu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitva u Camlannu
Bitva mezi králem Artušem a sirem Mordredem (Battle Between King Arthur and Sir Mordred), obraz od Williama Hatherella, 19. století
Bitva mezi králem Artušem a sirem Mordredem (Battle Between King Arthur and Sir Mordred), obraz od Williama Hatherella, 19. století

Trváníasi 537
MístoCamlann
Příčinyúdajný nárok Mordreda na britský trůn, porušení příměří
Výsledeksmrt Artuše i Mordreda
Strany
Britonové Britonové
Velitelé
ArtušMedraut

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Camlannu (velšsky Gwaith Camlan nebo Brwydr Camlan) je legendární závěrečná bitva krále Artuše na počátku 6. století, ve které Artuš buď zemřel, nebo byl smrtelně zraněn v boji s Mordredem či proti němu. Mordred měl během tohoto boje rovněž zemřít. Její středověké vylíčení obvykle vychází z tragického konfliktu popsaného v pseudohistorické kronice Historia Regum Britanniae (sepsané pravděpodobně kolem roku 1136), jejímž autorem je Geoffrey z Monmouthu, a jejích variant v pozdější rytířské romantické tradici, k nimž patří vyprávění ve stále populárním románu Le Morte d'Arthur Thomase Maloryho.

Etymologie

[editovat | editovat zdroj]
Boj Artuše s Mordredem, N. C. Wyeth 1922

Jméno místa může být odvozeno od keltobritského *Cambo-landa („křivý/zkroucený kout“ nebo „křivý/zkroucený otevřený prostor“),[1] anebo (méně pravděpodobně) *Cambo-glanna („křivý/zkroucený břeh [řeky]“), jak bylo rozpoznáno v názvu římské pevnosti Camboglanna (Castlesteads) v Cumbrii.[2][3][4]

Historicita

[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší zmínkou o bitvě u Camlannu je záznam pro rok 537 v Annales Cambriae z poloviny 10. století:[pozn. 1][5] „Střet u Camlannu, v němž padli Artuš a Medraut, a Británii a Irsko obcházela smrt.“ Je to také první zmínka o Medrautovi (později Mordredovi), ale zápis nespecifikuje, zda Medraut a Artuš bojovali na stejné straně, anebo kdo bitvu vyhrál.[6]

Současný anglický lingvista Andrew Breeze to komentuje: „Co se týče Camlannu ve velšských letopisech, považoval R. G. Collingwood (1889–1943) za přesvědčivý Crawfordův názor z roku 1935, že Camlann je Camboglannou na Hadriánově valu.“ V diskuzi o dalších náznacích ukazujících Camlann coby Castlesteads poblíž Carlisle dochází Andrew Breeze k závěru: „Existují všechny důvody k domněnce, že v roce 537, kdy se zdi této pevnosti tyčily do výšky [...], [tam] byl Artuš zabit muži z Rhegedu, britského království s centrem v Penrithu.“[7] Většina historiků však považuje Artuše a bitvu u Camlannu za legendu.[8][9] Současný anglický historik Nick Higham tvrdí, že jelikož Camlann není zmíněn v seznamu Artušových bitev v Historia Brittonum z 9. století, byla zdrojem Annales Cambriae pravděpodobně stará velšská elegie nebo nářek nad jiným Artušem, možná oním uvedeným v rodokmenu králů velšského království Dyfed.[10]

  1. V některých vydáních je bitva datována do roku 539.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Camlann na anglické Wikipedii.

  1. Matasovic, Ranko, Etymological Dictionary of Proto-Celtic, Brill, 2009, s. 186; 232.
  2. Jones, Thomas, "Datblygiadau Cynnar Chwedl Arthur", v: Bulletin of the Board of Celtic Studies, svazek 15, 1958, s. 235–251 (s. 238)
  3. Lacy, Norris J., Ashe, Geoffrey, Mancoff, Debra N. The Arthurian Handbook, vydání 2, Taylor & Francis, 1997, s. 16
  4. Bromwich, Rachel. Trioedd Ynys Prydein: The Welsh Triads, University of Wales Press, 1961, s. 160.
  5. Camlann. d.lib.rochester.edu [online]. Robbins Library Digital Projects [cit. 2018-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. HIGHAM, Nicholas J. King Arthur: The Making of the Legend. New Haven, Connecticut: Yale University Press, 2018. ISBN 978-0-300-21092-7. 
  7. BREEZE, Andrew. British Battles 493–937: Mount Badon to Brunanburh. London: [s.n.] JSTOR j.ctvv4187r. S. 13–24. 
  8. Tom Shippey, So Much Smoke, review of Nicholas J. Higham, King Arthur: The Making of the Legend, 2018, London Review of Books, 40:24:23 (20. prosinec 2018)
  9. David, Brian, Review of Nicholas J. Higham, King Arthur: The Making of the Legend in Comitatus: A Journal of Medieval and Renaissance Studies 50:221-222 (2019) DOI:10.1353/cjm.2019.0021
  10. Higham, King Arthur, s. 225

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]