Přeskočit na obsah

Bitva na Mons Badonicus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitva u Mount Badon
konflikt: dobývání Británie Anglosasy
Romantická představa mytického krále Artuše v bitvě na Mount Badon
Romantická představa mytického krále Artuše v bitvě na Mount Badon

Trváníneznámé, ale uvádí se rok 495
Místoneznámé, ale odehrála se na území současné Anglie nebo Walesu
Souřadnice
Výsledekvítězství Britonů
Strany
Romano-Britové
Britonové
Anglosasové
Velitelé
neznámý (připisováno králi Artušovi nebo Ambrosiu Aureliovi) neznámý (připisováno sussexskému králi Ællovi)
Síla
neznámá neznámá

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Mount Badon nebo bitva na Mons Badonicus (latinský název) se odehrála někdy okolo roku 500 a keltsko-římští Britonové v ní porazili germánské anglosaské vojsko. Jedná se o nejdůležitější politicko-vojenskou událost 5. a 6. století v Británii, ale není známo místo bitvy ani její datum, nespolehlivě doložené mezi lety 495516. V 9. století bylo vítězství v této bitvě připsáno králi Artušovi.

Místo doba a velitelé

[editovat | editovat zdroj]
Předpokládaný rozsah anglosaské expanze v 5. století

Kde se tato bitva odehrála, ani velitel keltských Britů neboli Britonů není znám. Mnich sv. Gilda, který žil v době, kdy se bitva pravděpodobně odehrála, uvádí v díle De Excidio et Conquestu Britanniae, že se konala v roce, kdy se narodil, ale neuvádí ani jméno velitele keltského vojska, ani místo, kde k ní došlo.

Jako místo bitvy je uváděno mnoho míst nacházejících se na území dnešní Anglie nebo Walesu:

  • Mynydd Baedan v jižním Walesu
  • Badbury Hillfort - opevnění v Dorsetu
  • Solsbury Hill nedaleko Bathu
  • Buxton, město, kde bývaly římské lázně
  • hrad Liddington
  • Bardon Hill
  • Bathampton Down

Spekulace o místě závisí na pohledu na to, zda se jednalo o střet na pomezí teritorií ovládaných jednotlivými stranami nebo zda to byla snaha Anglosasů dosáhnout ústí řeky Severn a rozdělit kmeny Keltů ve Walesu a na jihozápadu Anglie.

Historické zdroje o veliteli keltského vojska uvádí:

  • Historia Brittonum z 9. století uvádí, že jméno velitele bylo Artuš
  • stará velšská báseň připisovaná Taliesinovi (žijícímu ve 2. polovině 6. století) odkazuje na bitvu u Badonu vedenou Arturem.
  • pozdější výzkumy ukazují na to, že keltským velitelem mohl být Ambrosius Aurelianus (některými prameny označován jako základ pro legendy o králi Artušovi) a anglosaským velitelem mohl tedy být sussexský král Ælle.

Datum konání bitvy:

  • text Gildasova díla se dá vykládat tak, že se bitva mohla odehrát roku 503, nebo podle jiného názoru roku 495.
  • podle pozdější kroniky Annales Cambriae se bitva konala roku 516.
  • keltské Letopisy svatých (pocházející z 11. století) nepřímo podporují datum blíže roku 493.

Důsledky bitvy

[editovat | editovat zdroj]

I když místo a doba konání bitvy není známo, je jisté, že na určitou dobu zastavila expanzi Anglosasů. Anglosaská kronika neuvádí informaci o bitvě, ale obsahuje 70letou časovou mezeru v informacích o anglosaských velitelích v 5. a 6. století. Prokopios uvádí příběh, který mu byl vyprávěn členem diplomatické mise, z nichž někteří byli Anglové, že Anglosasové považují Británii za příliš přeplněnou a tak se přestěhovali do severní Galie. Existují i jiné příběhy z poloviny 6. století o skupinách Anglosasů opouštějících Británii. Tyto informace ukazují na neúspěchy invaze Anglosasů.

Archeologické nálezy z pohanských anglosaských pohřebišť naznačují, že některé jejich osady na hranici mezi územím ovládaným Anglosasy a původními obyvateli zůstaly opuštěny v období okolo roku 500. Anglosasové ovládali území současných hrabství Kent, Sussex, Norfolk, Suffolk a okolí Humberu. Je zřejmé, že Britonové měli pod kontrolou oblast na západ od hranice tvořené linií na řece Avoně, na sever k řece Trent, pak podél této řeky, kde se blíží k Humberu a na sever podél řeky Derwent a pak na východ k Severnímu moři. Malá enkláva na sever a západ u Londýna a jih Verulamium.

Druhá bitva u Mount Badon

[editovat | editovat zdroj]

Annales Cambriae uvádí, že roku 665 se odehrála druhá bitva u Mount Badon. Dále uvádí v tomto roce přechod Anglosasů ke křesťanství a smrt jednoho Morgana. Je možné, že tyto události spolu souvisí, pokud jsou to skutečné události, nebo se jedná o opakovanou informaci o první bitvě.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Mons Badonicus na anglické Wikipedii.