Břvany
Břvany | |
---|---|
Náves se sochou svatého Rocha | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Louny |
Obec s rozšířenou působností | Louny (správní obvod) |
Okres | Louny |
Kraj | Ústecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°24′4″ s. š., 13°43′18″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 323 (2024)[1] |
Rozloha | 9,38 km²[2] |
Katastrální území | Břvany |
Nadmořská výška | 209 m n. m. |
PSČ | 440 01 |
Počet domů | 126 (2021)[3][4] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Dlouhá 41 Břvany 440 01 Louny 1 [email protected] |
Starostka | Jitka Spoustová |
Oficiální web: www | |
Břvany | |
Další údaje | |
Kód obce | 566063 |
Kód části obce | 15113 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Břvany (německy Weberschan) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 323[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice (lidově Břany) je odvozen ze slova břví (břevno, kláda, trám) ve významu ves Břvanů, tj. lidí bydlících u břví. V devatenáctém století se chybným čtením rozšířila varianta Brzevany a německý tvar Weberschan se vyvinul z českého spojení „ve Břvanech“. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: na Brzwany (1436), ze Břvan (1517), „brzwany… webrzwanech“ (1543), Weberschan a Wrbcžan (1787) a Brzvany nebo Weberschan (1854–1923).[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší dějiny Břvan jsou spojeny s postoloprtským klášterem Porta Apostolorum. August Sedláček bez udání pramene uvádí, že zde klášter založil proboštství (Cella Januae vitae).[6] První písemná zmínka o vesnici je ale pozdní: pochází z roku 1381, kdy se ve druhé nejstarší lounské soudní knize jmenuje Vacek ze Břvan.[7] V roce 1436 císař Zikmund Břvany zapsal Benešovi z Kolovrat. Vesnici však od roku 1420 spravovalo město Louny a vydalo ji až v roce 1454. Tehdy byla poprvé zmíněna břvanská tvrz, na které zřejmě už od roku 1444 sídlil Mikuláš Mnich z Kařeza a po něm do roku 1459 jakýsi Charvát. Ještě téhož roku se Břvany staly součástí panství hradu Most, u kterého zůstaly do roku 1514.[8] V období 1459–1514 vesnice patřila k postoloprskému panství pánů z Veitmile,[8] z nichž Šebestián z Veitmile roku 1535 dosáhl propuštění vsi do dědičného vlastnictví.[6]
Posledním majitelem vsi z rodu Veitmilů byl Jan Lorenc z Veitmile. Po jeho smrti vdova Alžběta ze Žerotína vesnici prodala Janovi nejstaršímu Černínovi z Chudenic († 1863), který nechal obnovit břvanskou tvrz. Z jeho tří synů Břvany při dělení pozůstalosti připadly Davidu Vilémovi Černínovi. David zemřel před rokem 1613, protože tehdy se jeho syn Jan Petr Černín vyrovnal s dědickými nároky své matky Anny z Příchovic. Ta pro něj koupila Nemilkov, ale zadlužila se tím, takže jí Jan Petr postoupil Břvany. Anna je nedokázala udržet, a proto vesnici roku 1614 prodala Štěpánovi Jiřímu ze Šternberka.[6] Břvany od té doby patřily k postoloprtskému panství. Tvrz zanikla během třicetileté války, ale ještě v roce 1670 byly patrné její sklepy a komory. Nejspíše v osmnáctém století byla na jejím místě postavena fara.[8]
Pramení zde uhličitá minerální voda, stáčená pod obchodním názvem Praga. Od roku 2011 je provoz společnosti Praga ukončen.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Břvany stojí v oblasti hrásťové vyvýšeniny krušnohorského směru, která je na jihu ohraničená ranským a na severu liběchovským zlomem. Na další zlomy je vázán výskyt minerálních vod. Geologické podloží je tvořené permokarbonskými horninami. Nad nimi se v místech výskytu minerální vody nachází cenomanské pískovce, které fungují jako vodní kolektor. V okolí vesnice se lze také setkat s křídovými sedimenty: spodní část představují spodnoturonské jílovce s výskytem sádrovce, nad nimi se nachází písčité spongility a středněturonské pískovce s polohami glaukonitových vápenců. Poslední vrstvou křídových usazenin jsou svrchnoturonské pískovce a slínité jíly. Vše překrývají kvartérní sedimenty, ale třetihorní horniny na některých místech (např. u kostela) vystupují na povrch.[9]
Nad obcí se zdvihá Břvanský vrch (302 m, též Chlum), ze kterého je kruhový výhled.
Nedaleko obce jsou roztroušené čedičové skalky zvané Kamenné stádo.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 377 | 502 | 511 | 579 | 538 | 543 | 695 | 460 | 462 | 411 | 361 | 279 | 311 | 292 | 304 |
Domy | 61 | 68 | 68 | 86 | 77 | 81 | 116 | 134 | 113 | 110 | 106 | 111 | 115 | 120 | 126 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1869–1980 Břvany byly obcí v okrese Žatec (1869–1930) a později v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 do 30. června 1990 patřily jako část obce k Lenešicím a od 1. července 1990 jsou opět samostatnou obcí.[13]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 16. července 2014.[14]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- V jižní části vesnice stojí kostel svatého Martina postavený roku 1501, jehož věž byla v roce 1720 barokně přestavěna.[15]
- Socha svatého Jana Nepomuckého z 18. století
- Socha svatého Rocha z roku 1932 od H. Kwapila na soklu datovaném 1811
- Zemědělská usedlost čp. 22
- Zemědělská usedlost čp. 34
- Brána u čp. 4
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Usedlosti na návsi
-
Dětské hřiště
-
Nádraží
-
Stáčírna minerálky Praga
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Břvany, Weberschan, s. 214.
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Postoloprt, s. 416.
- ↑ SKOPEC, Jaroslav a kol. Středověké venkovské kostely okresu Louny. Ústí nad Labem: Národní památkový ústav, 2022. 627 s. ISBN 978-80-85036-83-1. S. 191.
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Břvany – tvrz, s. 55–56.
- ↑ KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. Kapitola Břvany, s. 57–58.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 46. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
- ↑ Udělené symboly – Břvany [online]. 2014-07-16 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Břvany, s. 142.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Břvany na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Břvany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)