Břeněk Švihovský z Dolan
| Břeněk Švihovský z Dolan | |
|---|---|
| Narození |  ? Roudnice |
| Úmrtí | 25. března 1420 poblíž Sudoměře u Strakonic |
| Rodiče | Půta Švihovský z Dolan, ? |
| Příbuzní | Děpold Švihovský z Dolan (bratr) |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | husitský hejtman |
| Bitvy | |
Břeněk Švihovský z Dolan (před 1400 – 25. března 1420 poblíž Sudoměře u Strakonic) byl český šlechtic, přívrženec husitství a posléze jeden z prvních husitských hejtmanů. Po své smrti na počátku husitských válek v bitvě u Sudoměře byl oslavován jakožto husitský mučedník.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z dolanské větve šlechtického rodu Švihovských z Rýzmberka, zejména ve 14. a 15. století mocného západočeského rodu, se sídlem na tvrzi v Dolanech poblíž Klatov, kde se patrně také narodil. Měl několik sourozenců, připomínáni jsou bratři Půta a Děpold.
Husitství
[editovat | editovat zdroj]Po upálení mistra Jana Husa se přidal na stranu vznikajícího husitského hnutí. Účastnil se chiliastických poutí na hory, opakovaně se také setkával s plzeňským kališnickým kněžím Václavem Korandou. Ten ke konci září 1419 přivedl od Plzně na návrší Na Křížkách procesí s Tělem Božím a radil na tomto shromáždění lidem, aby místo hole poutnické si vzali do rukou meč.[1] Husité ze západních a jižních Čech se pak začali setkávat u Žinkov nedaleko Klatov a následně se uskupení, které dle kronikáře Vavřince z Březové a jeho Husitské kroniky dosáhlo na 4000 účastníků, pod Korandovým duchovním a Švihovského vojenským vedením vydalo směrem k Vltavě, aby pokračovalo na Prahu na všehusitský sjezd. Ozbrojený dav pak 4. listopadu 1419 kdesi nad bývalým brodem u vsi Živohošť svedl neúspěšnou bitvu[2] s katolickým vojskem pod vedením Petra ze Šternberka. Ačkoliv jej prameny přímo nezmiňují, je pravděpodobné, že se této první bitvy husitů Švihovský zúčastnil.
Bitva u Sudoměře
[editovat | editovat zdroj]Spolu s Korandou a ozbrojenci Jana Žižky pak pobýval v Plzni, odkud po jejím obležení katolickým vojskem byli nuceni husité v počtu asi 400 lidí odejít. Směřovali do jižních Čech s úmyslem se usadit v nově vznikající husitské komunitě, pozdějším městě Tábor. Výprava vyrazila z Plzně 23. března 1420, 25. března byla však vojensky konfrontována s oddíly těžké jízdy plzeňského landfrýdu, k nimž se připojily oddíly strakonických johanitů v čele s Jindřichem z Hradce a další oddíly vedené kutnohorským mincmistrem Mikešem Divůčkem z Jemniště a Petrem ze Šternberka, jež operovaly v Píseckém kraji.
Podle Vavřince z Březové byl v bitvě u Sudoměře Břeněk Švihovský vrchním husitským polním velitelem, uvádí ho mezi třemi vůdčími osobnostmi na prvním místě a zmiňuje, že byl "na špici", tedy v čele bitevního šiku.[3] Žižka byl patrně hodnostně vedle něho a řídil takticko–operační záležitosti spjaté s bitvou (výběr terénu, vozová hradba) a pochodem kolony.[3][4] Vzhledem k Žižkovým vojenským zkušenostem z Plzně je ale pravděpodobnější, že byl vrchním velitelem on (a Břeněk je jmenován jako první jakožto člen panského rodu).[5] Ačkoli skončila bitva pro husity vítězně, Břeněk byl v boji zabit.
Po smrti
[editovat | editovat zdroj]V časech počínajícího husitství byla jeho smrt vykládána jako akt mučednictví a jeho jméno řazeno vedle upálených Husa či Jeronýma Pražského.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Bratr Děpold se posléze stal bojovníkem proti husitům, podobně jako rodinní příbuzní Vilém a Jan Švihovští z Rýzmburka. S Vilémem se mj. podílel na bránění Plzně obležené husity v letech 1433 až 1434.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 14. díl. V Praze: J. Otto, 1899. 1066 s. cnb000277218. S. 803.
- ↑ ČORNEJ, Petr. Velké dějiny zemí Koruny české V. 1402-1437. Praha: Paseka, 2000. ISBN 80-7185-296-1. S. 221.
- ↑ a b MACEK, Josef. Tábor v husitském revolučním hnutí II. díl. Praha: Rovnost, 1955. S. 28. [Dále jen: Macek].
- ↑ Šmahel, s 32.
- ↑ ČORNEJ, Petr. Jan Žižka. Život a doba husitského válečníka. Vydání první. vyd. Praha: Paseka, 2019. 212 s. ISBN 978-80-7432-990-6. S. 187–189, 204, 321.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BŘEZOVÉ, Vavřinec z. Husitská kronika; Píseň o vítězství u Domažlic. Praha: Svoboda, 1979. S. 49.
- FLAJŠHANS, Václav. Mistr Jan Hus a národ český: dvaadvacet dokumentů s výkladem a poznámkami. Praha: V.F. Flajšhans, 1918. s. 108.
- ŠMAHEL, František. Husitská revoluce 3. Kronika válečných let. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-075-0.