Přeskočit na obsah

Běloozerské knížectví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Běloozerské knížectví
Белозерское княжество
 Rostovské knížectví 12381486 Moskevské velkoknížectví 
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Běloozerské knížectví (červená) ve 14. století
Obyvatelstvo
Státní útvar
Kyjevská RusKyjevská Rus Kyjevská Rus (do 1240)
Moskevské velkoknížectvíMoskevské velkoknížectví Moskevské velkoknížectví (od 1389)
Státní útvary a území
Předcházející
Rostovské knížectví Rostovské knížectví
Následující
Moskevské velkoknížectví Moskevské velkoknížectví

Běloozerské knížectví (rusky Белозерское княжество) bylo středověké ruské knížectví s hlavním městem Běloozero (dnes se nazývající Belozersk) v rozmezí 13.15. století. Knížectví se rozkládalo na území moderní Vologdské oblasti kolem jižních břehů Bílého jezera. Vzniklo roku 1238, kdy se Běloozero osamostatnilo na Rostovském knížectví a stalo se centrem nového státního útvaru.

Zajímavostí je, že knížata běloozerská se mohla hlásit k odkazu mongolského dobyvatele Čingischána, zakladatele mongolské veleříše, protože první kníže Gleb Vasiljevič pojal za manželku dceru chána Sartaka ze Zlaté hordy a tímto výhodným svazkem upevnil postavení svého panství. Navzdory tomu přijalo knížectví svrchovanost Moskevského velkoknížectví v roce 1389 a velkokníže Dmitrij Donský jej udělil svému synovi Andreji Dimitrijeviči. Roku 1486 se knížectví stalo formální součástí velkoknížectví a tamní rurikovská dynastie přesídlila do Moskvy, kde se její potomci rozvětvili do několika rodů, z nichž mnohé linie trvají až do současnosti. Z těchto rodů jsou nejvýznamnější Beloselští-Belozerští.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Principality of Beloozero na anglické Wikipedii.