Přeskočit na obsah

Azulen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Azulen
Struktura látky
Struktura látky
Azulen
Azulen
Obecné
Systematický názevAzulen/ bicyklo[5.3.0]dekapenten
Sumární vzorecC10H8
Identifikace
Registrační číslo CAS275-51-4
Vlastnosti
Molární hmotnost128,17 g/mol
Teplota tání99–100 °C
Teplota varu242 °C
Bezpečnost
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
H-větyH411[1]
R-větyR51/53
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Azulen je organická sloučenina, izomer naftalenu. Jeho jméno pochází ze španělského slova azul, což znamená modrý. Na rozdíl od bezbarvého naftalenu je totiž azulen tmavě modré barvy. Azulenové jádro obsahují některé přírodní terpeny, např. vetivazulen (4,8-dimethyl-2-isopropylazulen) a guajazulen (1,4-dimethyl-7-isopropylazulen). Tyto terpeny se nachází v přírodě jako součást barviv některých hub (například druh Lactarius indigo), v olejích získávaných ze stromu Bulnesia sarmientoi (guajakové dřevo), ale i v dalších rostlinách jako heřmánek pravý (Matricaria recutita) nebo řebříček obecný (Achillea millefolium L.) a také v těle některých mořských bezobratlých. Sloučenina byla objevena již roku 1863 Septimem Piessem a její strukturu objasnil chorvatský chemik Leopold Ružička.

Získává se v podobě silic ze složnokvětých rostlin, nejbohatší zásobou silic je pak guajakové dřevo. Azulen má protizánětlivé a zklidňující účinky a je hojně využíván ve farmacii. Je součástí mnoha mastí, gelů nebo krémů a využívá se i jako složka do výrobků šetrných k dětské pokožce jako zásypy, šampony apod.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Azulene na anglické Wikipedii.

  1. a b Azulene. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]