Přeskočit na obsah

Atys (Mysliveček)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Atys
Atide
Josef Mysliveček
Josef Mysliveček
Základní informace
Žánrdramma per musica
SkladatelJosef Mysliveček
LibretistaTomaso Stanzani
Počet dějství3
Originální jazykitalština
Literární předlohaPhilippe Quinault: Atys
Premiéra6. června 1774, Padova, Teatro Formagliari
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Atys (v italském originále Atide) je italská opera ve třech dějstvích českého skladatele Josefa Myslivečka na libreto Tomasa Stanzaniho, které vychází ze řecké legendy o Atysovi (synu Kroisa), antickém králi Lýdie. Nepřímým vzorem pro Stanzaniho libreto bylo dřívější francouzské libreto Philippa Quinaulta, které zhudebnil Jean-Baptiste Lully jako Atys v roce 1676. Tato opera (a všechny ostatní Myslivečkovy opery) náleží k žánru vážné opery nazývanému v italštině opera seria.

Vznik a historie díla

[editovat | editovat zdroj]

Opera Atys byla poprvé provedena v padovském Teatro Formagliari 6. června 1774.[1] Je to poslední Myslivečkovo dílo spojené s městem Padovou, pro které složil tři oratoria a brilantní sérii houslových koncertů. Intenzitu Myslivečkovy práce na skládání oper v roce 1774 odráží skutečnost, že v "Atysovi" použil již dřívější předehru a několik svých starších árií. Pro operní centrum menšího významu, jako byla Padova, patrně nechtěl vynaložit větší péči. Obsazení bylo jedno z nejskromnějších - co do počtu i známosti účinkujících -, pro které komponoval poté, co založil svůj věhlas v Neapoli roku 1767 svým Bellerofontem. O přijetí této opery v Padově ani o případných dalších nastudováních nejsou žádné zprávy.

Osoby a první obsazení

[editovat | editovat zdroj]
Osoba Hlasový obor Premiéra (červen 1774)
Atys (Atide), král Lýdie, ženich Hésioné, pak zamilovaný do Erisseny soprán (kastrát) Michele Neri
Adrastos (Adrasto), fryžský princ, zamilovaný do Erisseny tenor Giovanni Rubinelli
Erissena, dcera Lýkastra, zamilovaná do Adrasta soprán Angela Galliani
Lýkastros (Licastro), král Lýkie, otec Erisseny bas Antonio Ansani
Hésioné (Esione), princezna a dědička království Kilíkie, nevěsta Atyse soprán Anna Benvenuti

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Atide na anglické Wikipedii.

  1. Josef Mysliveček: Antigona. Program Národního divadla v Praze, sezona 2005/2006. Autorsky připravil PhDr. Stanislav Bohadlo. S. 17. Pečman a Freeman (viz "Literatura") uvádějí jen "červen 1774", Freeman s odhadem na 13. června, svátek patrona města sv. Antonína z Padovy.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PEČMAN, Rudolf. Josef Mysliveček. Praha: Editio Supraphon, 1981. S. 123, 202–203, 252. 
  • Daniel E. Freeman, Josef Mysliveček, "Il Boemo" (Sterling Heights, Mich.: Harmonie Park Press, 2009) ISBN 0-89990-148-4.