Přeskočit na obsah

Arthur Ashkin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arthur Ashkin
Ashkin v prosinci 2018
Ashkin v prosinci 2018
Narození2. září 1922
Brooklyn, New York, Spojené státy americké
Úmrtí21. září 2020 (98 let)
Rumson, New Jersey, Spojené státy americké
Alma materKolumbijská univerzita (BS)
Cornellova univerzita (M.S., PhD)
PracovištěBellovy laboratoře
Lucent
Oborfyzika
Známý díkyoptické pinzetě
OceněníNobelova cena za fyziku (2018)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arthur Ashkin (2. září 1922 Brooklyn, New York, Spojené státy americké – 21. září 2020 Rumson, New Jersey, Spojené státy americké) byl americký vědec a nositel Nobelovy ceny, který pracoval v Bellových laboratořích a společnosti Lucent. Ashkin je mnohými považován za otce optické pinzety,[1][2][3][4] za což mu byla v roce 2018 udělena Nobelova cena za fyziku. Tuto cenu obdržel ve věku 96 let, což z něj dělalo až do roku 2019, kdy byl oceněn John B. Goodenough ve věku 97 let, nejstaršího nositele Nobelovy ceny. Žil ve městě Rumson ve státě New Jersey.[5]

Ashkin začal pracovat na manipulaci s mikročásticemi pomocí laserového světla koncem 60. let a v roce 1985 vynalezl optickou pinzetu.

Mládí a rodina

[editovat | editovat zdroj]

Ashkin se narodil v roce 1922 v Brooklynu v New Yorku do ukrajinsko-židovské rodiny.[6][7][8][9] Jeho rodiče byli Isadore a Anna Ashkinovi. Měl dva sourozence, bratra Julia, rovněž fyzika, a sestru Ruth. Jedna starší sestra, Getruda, zemřela v mládí. Isadore emigroval do Spojených států amerických z Oděsy (Ruské impérium, nyní Ukrajina) ve věku 18 let.[10] O pět let mladší Anna pocházela z Haliče (Rakousko-Uhersko, dnešní Ukrajina).[11][12][13][14] Během deseti let získal Isadore americké občanství a provozoval zubní laboratoř na Manhattanu.[15]

Ashkin se na Cornellově univerzitě seznámil se svou ženou Aline. Měli tři děti a pět vnoučat.[16] Aline byla učitelkou chemie na Holmdel High School a jejich syn Michael je profesorem na Cornellově univerzitě.[17]

Vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Ashkin absolvoval brooklynskou James Madison High School v roce 1940.[18] Poté navštěvoval Kolumbijskou univerzitu. Do rezerv Armády Spojených států amerických vstoupil 31. července 1945.[19] Pracoval v laboratoři Kolumbijské univerzity.

V roce 1947 získal titul BS z oblasti fyziky na Kolumbijské univerzitě. Poté navštěvoval Cornellovu univerzitu, kde studoval jadernou fyziku. Bylo to v době Projektu Manhattan, jehož se úspěšně účastnil i jeho bratr Julius. Arthur Ashkin se tak seznámil s Hansem Bethem, Richardem Feynmanem a dalšími, kteří v té době působili na Cornellově univerzitě.[1][20]

V roce 1952 získal titul PhD na Cornellově univerzitě[21] a poté odešel pracovat do Bellových laboratoří na žádost a doporučení Sidneyho Millmana, který byl Ashkinovým nadřízeným na Kolumbijské univerzitě.[22]

V Bellových laboratořích pracoval Ashkin přibližně do roku 1960 až 1961 a poté přešel k výzkumu laserů. Jeho výzkum a publikované články se v té době týkaly nelineární optiky, optických vláken, parametrických rezonancí a parametrických zesilovačů. V 60. letech se v Bellových laboratořích podílel na objevu fotorefrakčního jevu v piezolektrickém krystalu.[1][20]

Z Bellových laboratoří odešel do důchodu v roce 1992 po 40 letech kariéry, během níž se podílel na výzkumu experimentální fyziky. V průběhu let byl autorem mnoha výzkumných prací a držitelem 47 patentů. V roce 1984 byl zvolen do Národní akademie inženýrství Spojených států amerických a v roce 1996 do Národní akademie věd Spojených států amerických. V roce 2013 byl zařazen do Národní síně slávy vynálezců.[23] V práci pokračoval ve své domácí laboratoři.[1][2]

Ashkinova práce se stala základem práce Stevena Chua o ochlazení a zachycování atomů, za kterou Chu získal v roce 1997 Nobelovu cenu za fyziku.[1][2]

Nobelova cena

[editovat | editovat zdroj]

Dne 2. října 2018 mu byla udělena Nobelova cena za fyziku za jeho práci o optické pasti.[24] Ashkinovi byla udělena polovina ceny a o druhou polovinu se podělili Gérard Mourou a Donna Stricklandová za práci na chirped pulse amplification.[25]

Tuto cenu obdržel ve věku 96 let, což z něj dělalo až do roku 2019, kdy byl oceněn John B. Goodenough ve věku 97 let, nejstaršího nositele Nobelovy ceny.[26] Ashkin zemřel 21. září 2020 ve věku 98 let.[27][28][29]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arthur Ashkin na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Arthur Ashkin (biography) [online]. LaserFest [cit. 2022-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-03-31. 
  2. a b c MCGLOIN, David; REID, J.P. Forty Years of Optical Manipulation. S. 20. Optics and Photonics News [online]. [cit. 2022-02-07]. S. 20. Dostupné online. ISSN 1047-6938. DOI 10.1364/opn.21.3.000020. 
  3. BJORKHOLM, John E. Talk for the Arthur Ashkin Honorary Symposium: The Man and His Science.Chybí název periodika! OSA [cit. 2022-02-07]. DOI 10.1364/fio.2010.stud1. 
  4. O Nobelovu cenu za fyziku se podělí tři vědci. Získali ji za práci s lasery [online]. deník.cz, 2018-10-02 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  5. Former Bell Labs scientist, 96, wins Nobel Prize for laser 'optical tweezers' [online]. 2018-10-02 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  6. Arthur Ashkin [online]. Optica [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  7. LINDINGER, Manfred. Eine Zange aus lauter Licht [online]. Frankfurter Allgemeine Zeitung, 2018-10-02 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  8. Arthur Ashkin Facts [online]. Nobelova nadace [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  9. 96-year-old Arthur Ashkin wins physics Nobel for laser ‘tweezers’ [online]. Stockholm: The Times of Israel, 2018-10-02 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  10. How the Ashkin Family Came to America [online]. [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  11. United States Census, 1930 [online]. FamilySearch [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  12. United States World War I Draft Registration Cards, 1917–1918 [online]. FamilySearch [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  13. United States World War II Draft Registration Cards, 1942 [online]. FamilySearch [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  14. United States Census, 1920 [online]. FamilySearch [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  15. White-Orr's Reference Register. [s.l.]: [s.n.], 1918. S. 139. 
  16. HEYBOER, Kelly. At 96 this Jersey guy can't 'get all excited' about his Nobel Prize win [online]. 2018-10-02 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  17. Arthur Ashkin, Ph.D. ’52, shares Nobel Prize in physics [online]. Cornellova univerzita [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  18. 2,291 Are Graduated by Boro High Schools. S. 6. URL [online]. 1940-06-26 [cit. 2022-02-07]. S. 6. Dostupné online. 
  19. "Index Record for Arthur Ashkin WWII Army Enlistment Records",
  20. a b BELL LABS – MURRAY HILL. He Wrote the Book on Atom Trapping [online]. [cit. 2022-02-07]. Dostupné v archivu. 
  21. A measurement of positron-electron scattering and electron-electron scattering. search.proquest.com [online]. Cornellova univerzita, 1953 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  22. CANTOR, Carla. Arthur Ashkin, CC'47, Wins Nobel Prize in Physics [online]. Columbia News [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  23. Inductee Detail: Arthur Ashkin [online]. [cit. 2022-02-08]. Dostupné v archivu. 
  24. SAMPLE, Ian; DAVIS, Nicola. Physics Nobel prize won by Arthur Ashkin, Gérard Mourou and Donna Strickland [online]. The Guardian, 2018-10-02 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. 
  25. JOHNSTON, Hamish. Arthur Ashkin, Gérard Mourou and Donna Strickland win the Nobel Prize for Physics [online]. physicsworld, 2018-10-02 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. 
  26. Nobel Laureates by age [online]. Nobelova nadace [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. 
  27. MCCLAIN, Dylan Loeb. Arthur Ashkin, 98, Dies; Nobel Laureate Invented a 'Tractor Beam [online]. The New York Times [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. 
  28. In Memoriam: Arthur Ashkin, 1922-2020 [online]. [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. 
  29. THOMAS, Karen. In Memoriam: Arthur Ashkin [online]. 2020-09-25 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]