Ariane 2
Vzhled
Ariane 2 | |
---|---|
Země původu | Evropa |
Rodina raket | Ariane |
Výrobce | ESAAérospatialeArianespace |
Rozměry | |
Výška | 49 metrů |
Průměr | 3,8 metru |
Hmotnost | 217 200 kg |
Nosnost | |
na GTO | 2 175 kg |
Historie startů | |
Status | Vyřazena |
Kosmodrom | Guyanské kosmické centrum |
Celkem startů | 6 |
Úspěšné starty | 5 |
Selhání | 1 |
První start | 31. května 1986 |
Poslední start | 2. dubna 1989 |
První stupeň – Ariane 2-1 | |
Motor | 4x Viking 2B |
Tah | 2 880 kN |
Specifický impuls | 2 760 N.s/kg (281 sekund) |
Doba zážehu | 140 |
Palivo | UH-25/N2O2 |
Druhý stupeň – Ariane 2-2 | |
Motor | 1x Viking 4 |
Tah | 720 kN |
Specifický impuls | 2 900 N.s/kg (296 sekund) |
Doba zážehu | 132 sekund |
Palivo | UH-25/N2O2 |
Třetí stupeň – Ariane H10 | |
Motor | HM-7B |
Tah | 62,7 kN |
Specifický impuls | 4 380 N.s/kg (446 sekund) |
Doba zážehu | 731 sekund |
Palivo | LH2/LOX |
Ariane 2 byla evropská trojstupňová nosná raketa používaná v letech 1986 až 1989. Po technické stránce byla vylepšenou verzí Ariane 1 s prodlouženým prvním i druhým stupněm a bez čtvrtého stupně na tuhé palivo. Hlavním účelem rakety byla doprava komunikačních družic na dráhu přechodovou ke geostacionární, na niž byla schopna vynést až 2175 kilogramů nákladu. Byla používána současně s Ariane 3 a roku 1989 byly obě nahrazeny raketou Ariane 4. Palivo prvních dvou stupňů se nazývalo UH-25. Jednalo se o směs asymetrického dimethylhydrazinu a hydrazinu, která je svými vlastnostmi velmi podobná americkému Aerozinu 50.
Starty Ariane 2
[editovat | editovat zdroj]Let | Datum | Náklad | Výsledek |
---|---|---|---|
18 | 31. května 1986 | Intelsat-5A 14 | Neúspěch |
20 | 21. listopadu 1987 | TV-Sat 1 | Úspěch |
22 | 17. května 1988 | Intelsat-5A 13 | Úspěch |
26 | 28. října 1988 | TDF 1 | Úspěch |
28 | 27. ledna 1989 | Intelsat-5A 15 | Úspěch |
30 | 2. dubna 1989 | Tele-X | Úspěch |
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ariane 2 na anglické Wikipedii.